}Každý člověk má právo na poskytnutí zdravotní péče
}Zdraví = jako veřejný zájem, k jehož naplnění dochází prostřednictvím státem garantované veřejné
služby, kterou poskytují veřejnoprávní i soukromoprávní poskytovatelé zdravotních služeb.
}Zdravotnictví je soubor opatření, postupů a zařízení tvořící systém organizace zdravotní péče.
}Co je úkolem zdravotnictví?

}všeobecná dostupnost a kvalita poskytované péče
}efektivnější využití finančních zdrojů
}ochrana zdraví
}zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva prostřednictvím prevence

}Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb.,
}zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
}Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské
komoře, ve znění pozdějších předpisů,
}Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
}Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
}Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění
pozdějších předpisů,
}Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských
zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče (zákon o
nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
}A řada dalších…
}

}Zdravotnická zařízení lze dělit
◦z hlediska vlastnictví, zda je jedná o zařízení státní či nestátní
◦z hlediska ziskovosti, tedy zda je založené za účelem zisku (např. soukromá ambulance), či nikoliv
(nezisková organizace)
◦v jaké právní formě se vyskytuje (s.r.o., a.s. apod.).
◦
◦Tato hlediska se navzájem prolínají umožňují mnoho forem zdravotnických zařízení, kdy například
nemocnice může být zřízena státem i krajem, nebo například ambulantní péče  může být poskytována
právnickou i fyzickou osobou. Klíčovým dělením zdravotnických zařízení je podle toho, kdo je
zřizovatelem daného zdravotnického zařízení.
}

}Většina státních zařízení spadá do působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky.
Zdravotnickými zařízení státu jsou fakultní nemocnice a další léčebná zařízení, která poskytují
také úzce specializovanou péči.
}
}Fakultní nemocnice jsou příspěvkovou organizací ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České
republiky, jsou tedy z části financovány ze státního rozpočtu, většinu příjmů ale tvoří úhrady za
poskytnutou zdravotní péči.
}
}Na jejich půdě by mělo docházet k spolupráci fakultní nemocnice a příslušné lékařské fakulty tak,
aby docházelo k poskytování kvalitní zdravotní péče, k praktické výuce studentů a zároveň k odborné
výzkumné činnosti
}
}Tato spolupráce by měla probíhat na základě smlouvy,  kterou fakultní nemocnice a příslušná
lékařská fakulta uzavřou v souladu s ust. § 111 zákona o zdravotních službách.
}
}Tato smlouva upravuje zejména rozsah strukturu a personální zajištění praktické výuky na půdě
fakultní nemocnice
}

}Nestátní zařízení, která výše uvedené územně samosprávné celky zřizují, zřizují v rámci své
samostatné působnosti, což je oprávnění samostatně spravovat své vlastní náležitosti.
}
}Zdravotnická zařízení, která obce a kraje zřizují mohou mít formu příspěvkové organizace ve smyslu
zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, formu obecně prospěšných
společností a nebo formu společností obchodních (s ručením omezeným, akciová společnost).
}
}Obce a kraje mohou zřizovat nemocnice, léčebná centra, stacionáře, obce zřizují také jesle.
}
}Kraje mají ze zákona povinnost zřídit zdravotnickou záchrannou službu v souladu se zákonem č.
374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Zdravotnická záchranná služba má formu příspěvkové
organizace a na jejím chodu se podílí kromě příslušného krajského úřadu také ministerstvo
zdravotnictví.
}

}Druhou skupinou nestátních zdravotnických zařízen jsou zařízení soukromá, tedy ve vlastnictví
fyzických či právnických osob.
}
}Soukromými zařízeními jsou zpravidla ambulance, různé léčebná, či ozdravná centra, v soukromém
vlastnictví mohou být ale například také nemocnice, stacionáře, přeprava nemocných a raněných a
podobně.
}
}Provozovatelem těchto zařízení je tzv. poskytovatel zdravotních služeb, který musí splňovat
podmínky dané zákonem č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
}

}jediný způsob jak lze podnikat ve zdravotnictví
}do 31.3.2012 bylo nestátní zdravotnické zařízení
}od 1.4. 2012 zákonem č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ( zákon o
zdravotních službách) zavedl nový pojem „poskytovatel zdravotní péče“
}§ 2 říká, že poskytovatelem zdravotní péče se rozumí  FO nebo PO, která má oprávnění k poskytování
zdravotních služeb
}

}zdravotní službou se rozumí : poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými
pracovníky1),2), a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky2), jsou-li tyto činnosti
vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče.
}

}a)soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem :
◦1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen „nemoc“),
◦2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu
◦3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,
◦4. pomoci při reprodukci a porodu,
◦5. posuzování zdravotního stavu,
}
}b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní
výkony prováděné zdravotnickými pracovníky
}

}Poskytovanou zdravotní péči můžeme rozdělit podle různých hledisek.
}
}Jedním z těchto hledisek je posloupnost poskytované péče, kdy za primární je považována péče
poskytovaná formou tzv. prvního kontaktu pod tuto péči spadají praktičtí lékaři, stomatologové a
gynekologové.
}
}Sekundární péče zahrnuje péči odborného charakteru, ke které se je pacient zpravidla odeslán
z péče primární. Sekundární péči poskytují  ambulantní nebo i nemocniční specialisté.
}
}Terciární péče je péče poskytovaná na velice specializované a komplexní úrovni, poskytují ji
zpravidla výzkumné ústavy
}

}Dalším hlediskem může být například dělení péče podle její akutnosti.
}Zákon o zdravotnických službách rozlišuje péči
◦neodkladnou
◦akutní
◦nezbytnou
◦plánovanou.
}

}Neodkladná péče je poskytována v případě stavů, které bezprostředně ohrožují život, mohou vést ke
smrti, nebo vážnému ohrožení zdraví.
}Akutní péče slouží k odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu, nebo zmírnění jeho rizika, tak
aby se zdravotní stav nezhoršoval.
}Nezbytná péče se týká zahraničních pojištěnců, je to péče která musí být poskytnuta, aby nebyl ze
zdravotních důvodům omezen, nebo zkrácen pobyt pojištěnce
}Veškerá ostatní péče je péči plánovanou
}

}Posledním hlediskem je rozdělení, které má největší praktické využití a to podle formy poskytované
zdravotní péče.
}Ambulantní péče je péče, při které není nutná hospitalizace pacienta, ambulantní péče zahrnuje jak
primární péči, tak i péči odbornou.
}Poskytnutí jednodenní péče s ohledem na charakter zdravotnických výkonů vyžaduje pobyt pacienta na
lůžku , ale po dobu kratší než 24 hod.
}

}Lůžková péče oproti tomu vyžaduje dlouhodobější hospitalizaci pacienta.
◦Akutní forma lůžkové péče je poskytována v situacích náhlého ohrožení životních funkcí, náhlé
nemoci, nebo za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně.
◦Po té co pacient zvládne náhlé ohrožení a dojde ke stabilizování jeho stavu, je přesunut na tzv.
následnou lůžkovou péči.
◦Pokud se pacientův stav dlouhodobě nelepší, ale bez soustavné zdravotní péče by se jeho stav mohl
výrazně zhoršit, stává s pacient součástí dlouhodobě lůžkové péče.
}Čtvrtou a poslední formou poskytování zdravotní péče je péče poskytovaná ve vlastním sociálním
prostředí pacienta, což mže být návštěvní služba, ošetřovatelská, či paliativní péče nebo například
dialýza
}

}zdravotní péči je možné poskytovat pouze v rozsahu uvedeném v Oprávnění k poskytování zdravotních
služeb
}výjimkou je poskytnutí nutné a neodkladné péče – odborná první pomoc
}







}3 fáze=3 řízení před správními orgány:
}Schválení provozního řádu Krajskou hygienickou stanicí
}Získání Oprávnění k poskytování zdravotních služeb
}Výběrové řízení pro uzavření smluvních vztahů s pojišťovnami
}
}Je potřeba mít vše nachystané předem
}

}Před podáním žádosti o oprávnění je potřeba nechat si Krajskou hygienickou stanicí schválit
Provozní řád , který musí splňovat podmínky dané vyhláškou 195/2005 Sb. kterou se upravují podmínky
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče
}

}charakteristiku a zaměření pracoviště (tj. dispoziční uspořádání, technické a přístrojové
vybavení, personální obsazení, druh a rozsah poskytované péče, režim provozu)
} zásady hygienických opatření
} sterilizaci
} dezinfekci
} manipulaci s prádlem a odpady
} úklid
} zásobování vodou
}

}provozní řád se žádostí o schválení se podává příslušné Krajské hygienické stanici
}přílohou je plánek dispozičního řešení prostorů
}Jedná se o řízení podle Správního řádu
}KHS v lhůtě 30 dnů (může protáhnout na 60 dnů) vydá rozhodnutí o jeho schválení,
}V případě neschválení je možnost se odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí
}

}Základní dokument pro provoz vlastního zdravotnického zařízení
}Uděluje příslušný Krajský úřad ve správním řízení na základě písemné žádosti při splnění podmínek
}O oprávnění může zažádat PO nebo FO, jestliže splňuje podmínky dané zákonem
}u PO musí tyto podmínky splňovat statutární orgán, případně ustanovený odborný zástupce
}odborný zástupce musí být v pracovněprávním vztahu, nebo společníkem PO, odpovídá za odborné
vedení
}

}Plnoletost
}Způsobilost k právním úkonům
}Provozní řád schválený KHS
}Bezúhonnost
}Způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání
}Splnění požadavků na technické a věcné vybavení
}Personální obsazení
}

}Za bezúhonného se považuje pro tyto účely ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný
čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody alespoň na jeden rok, nebo za trestný čin spáchaný při
poskytování zdravotních služeb
}Dokládá se výpisem z evidence Rejstříku trestů, nesmí být starší než 3 měsíce
}

}- § 12 zákona :Způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se pro účely tohoto
zákona rozumí způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta
nebo způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nelékařského povolání bez přímého
vedení a odborného dohledu podle jiných právních předpisů.
}- Jiný právní předpis = Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k
výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních)
}

}- § 24  odst. (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta se získává absolvováním
}a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro přípravu fyzioterapeutů,
}b) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu fyzioterapeutů,
}c) tříletého studia v oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšších zdravotnických školách, pokud
bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, nebo
}d) střední zdravotnické školy v oboru fyzioterapeut nebo v oboru rehabilitační pracovník, pokud
bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997
}Fyzioterapeut, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. a) až c), může vykonávat
své povolání bez odborného dohledu, pokud prokáže minimálně 1 rok výkonu povolání v oboru.
}Za výkon povolání fyzioterapeuta se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické, léčebné a
rehabilitační péče v oboru fyzioterapie.
}

}Upravuje vyhláška č. 92/21012 o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických
zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče
}Jakékoliv zdravotnické zařízení musí mít prostory spojené ve funkční celek a umístěné v nebytových
prostorách. Musí mít zajištěno přívod pitné vody, elektrické energie, telefonní sítě
a internetového připojení, dále odvod odpadních vod a vyřešeno systém větrání
}Jsou stanoveny společné požadavky pro veškerou ambulantní péči a zvláštní požadavky podle oboru
}Společné požadavky: základní provozní prostory + vedlejší provozní prostory
}

•Sanitární zařízení pro zaměstnance
•Skladovací prostory (pro skladování materiál, prádla, uklízecích potřeb, lze nahradit skříněmi)
•Místnost pro odpočinek zaměstnanců

•čekárna (minimální plocha 7m, vybavení sedacím nábytkem)
•WC pro pacienty (umyvadlo + wc, může být společné pro pacienty a personál)
}

}Ordinace, nebo pracoviště kde jsou prováděny lékařské úkony (minimální plocha 13m)
◦Musí být vybavena :vyšetřovací lehátko, umyvadlo, nábytek nutný pro činnost zdravotních
pracovníků, židle pro pacienta, skříň na léčivé přípravky, nástroje a pomůcky, stoly pro přístroje,
kartotéční skříň, tonometr, fonendoskop, teploměr lékařský, osobní váha, výškoměr, prostor pro
svlékání pacienta a odložení oděvu, pomůcky a léčivé přípravky pro poskytnutí první pomoc
}

}a) vyšetřovací stůl nebo lehátko s nastavitelnou výškou,
}b) olovnice,
}c) goniometr,
}d) neurologické kladívko
}

}podle druhu terapie:
}- Pro individuální (místnost min 10m, zrcadlo, 2 nášlapné váhy)
}- Pro skupinovou (minimálně plocha 5m na jednoho pacienta, podložky na cvičení, nástroje na
posilování, procvičování hybnosti)
}- Pohybová léčba v bazénu (bazén  4,5m na jednoho pacienta, sprcha, prostor pro odložení oděvu)
}-Fyzikální terapie (lehátko, stolek pro přístroj + přístroj pro daný typ léčby)
}- Vodoléčba (zařízení pro aplikaci lokální i celotělové hydroterapie, sprcha, prostor pro odložení
oděvu)
}

}Stanovuje Vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
}Osoby které mohou vykonávat péči v rámci poskytování rehabilitační medicíny:
◦rehabilitační lékař
◦všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu
◦fyzioterapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu
}

}zákaz činnosti spočívající v provádění zdravotní péče
}pokud je žadatel v insolvenčním řízení, nebo bylo insolvenční řízení ukončeno pro nedostatek
majetku
}

}obsahuje identifikaci žadatele, obor, formu a místo poskytování zdravotní péče, datum kdy chce
činnost zahájit,
}nutné doložit dokumenty prokazující splnění výše uvedených podmínek = přílohy
}Vše originály nebo ověřené kopie.
}

}Doklad o bezúhonnosti
}Doklad o odborné způsobilosti
}seznam zaměstnanců včetně uvedení jejich odborné způsobilosti a pracovní doby
}rozhodnutí o schválení provozního řádu
}doklad prokazující právo užívání prostor
}prohlášení o splnění požadavků na technické a věcné vybavení
}prohlášení  že u žadatele netrvá žádná z překážek k udělení oprávnění.
}

}vydá krajský úřad do 30 dnů
}rozhodnutí obsahuje identifikaci poskytovatele, rozsah, obor a formu poskytované zdravotní péče,
místo poskytování a den zahájení poskytování zdravotních služeb
}Právní moci nabude doručením žadateli
}Do 15 dnů od nabytí PM jej úřad rozešle na OSSZ, FÚ a další
}

}Zdravotnická zařízení
}Provozní řád
}Oprávnění k poskytování zdravotních služeb