Intelekt a jeho poruchy nSouborná schopnost správně operovat obecnými i abstraktními pojmy podle logických zákonů, tvořit soudy, navozováním dojít k novým poznatkům, korigovat poznatky staré nInteligence tvoří vrozený základ intelektu nInteligence je všeobecná schopnost orientovat se správně v nové situaci a najít originální způsob řešení úkolů a problémů nTalent – mimořádně vyvinuté intelektové schopnosti n IQ – inteligenční kvocient nPoměr věku mentálního ke kalendářnímu nIQ=90-110 průměr (50%) nIQ=69-90 podprůměr (25% populace) nIQ=20-69 mentální retardace (3% populace) n Dělení poruch intelektu nRetardace – nedostatečný vývoj intelektu vzniklý do 2 let věku nDemence – postupný úbytek intelektu – vnik po 2. roce života n Dělení mentální retardace (MR) nLehká MR (dříve debilita, IQ 50-69) n80% všech MR nLehká forma: postižení jsou vzdělatelní v ZŠ nStřední a těžká forma: ve zvláštní škole nPozdější psychomotorický vývoj, opoždění v řeči nPotíže se čtením a psaním nSklony k primitivním reakcím nZvýšeně sugestibilní, sníženě kritičtí nDokážou se vyučit jednoduchému řemeslu nVětšinou schopni práce pouze pod dohledem nZvládnou péči o svou osobu Nerozumí podmiňovacímu času Dělení mentální retardace (MR) nStředně těžká MR (dříve imbecilita, IQ 35-49) n12% všech MR nEretická forma: dráždivost, neklid, agresivita nForma torpidní: netečnost, nezájem, tupost nV rozvoji řeči jsou individuální rozdíly nChudá slovní zásoba nŠpatná artikulace nUžívání agramatismů nVychovatelní ale nevzdělavatelní nNeschopni abstrakce nNeschopni žít samostatně nČetné degenerativní tělesné znaky, epilepsie, poruchy motoriky, psychické poruchy Dělení mentální retardace (MR) nTěžká mentální retardace (dříve idiocie, IQ 20-34) n7% všech MR nMinimální řečové projevy nTupý výraz tváře nNevychovatelní (sami se nenají, neudržují osobní čistotu) nNutnost institucionalizace nDefekty somatické, smyslových orgánů, CNS (spasmy, stereotypie) nHluboká MR (IQ méně než 20) n1% všech MR nImobilní ninkontinentní Demence nÚbytek intelektu způsobený organickým postižením mozku (infekce, noxy, degenerativní a atrofické procesy, traumata, metabolické vlivy) nSoučasné postižení paměti, emocí, myšlení, jednání, vědomí i osobnosti nV počátcích vyšší únavnost, afektivní dráždivost, mnestické výpadky, snížená schopnost řešit životní situace, snížená sociální úroveň – pseudoneruastenické stadium nZpočátku demence parciální, později totální Pseudodemence nEtiologie poruchy je jiná nežli u demence nÚčelová reaktivita vzniklá za tíživých situací bez vědomého záměru předstírat poruchu nPredisponované osobnosti k poruše - histriónské Vůle a jednání a jejich poruchy nVůle je cílevědomé zaměření aktivní psychické činnosti k dosažení určitého cíle nJednání je projev aktivity člověka, která na rozdíl od pouhého chování zvířat je usměrňována specificky lidskými, psychickými funkcemi. Typy jednání nVolní : záměrné, úmyslné jednání, kde se nejvíce uplatňuje vůle člověka nMimovolní: automatické (reflexní nebo později zautomatizované) nProtivolní: vůli nepotlačitelné projevy (např. dyskinézy, impulzivní jevy) Fáze volního jednání nMotivace (jeden nebo více motivů) nRozhodování (volba mezi motivy) nRealizace n nDlouhodobé směřování k cíli – determinující tendence: jednotící složka jednání,vůle, motivů Kvantitativní poruchy vůle nHyperbulie: chorobně intenzivní volní složka nMánie nPsychózy nHypobulie: snížená schopnost vůle nAbulie: ztráta volní složky nDeprese nSchizofrenie n Nechorobně intenzivní vůle – houževnatost, cílevědomost Kvantitativní poruchy jednání nHyperagilnost: zvýšená aktivita nMánie nIntoxikace nHypoagilnost: celkové snížení aktivity nDeprese nSchizofrenie nNeurotické syndr.(chronický únavový syndrom) nStupor: vystupňovaná hypoagilnost (deprese těžké, schizofrenie katatonní) nAgitovanost: neklidný, zmatený a bezúčelní pohyb, často doprovázen úzkostí n Rozdíl mezi hyperagiilitou a psychomotorickou excitací – kde chybí cíl Kvalitativní poruchy vůle a jednání nImpulzivní jednání – chybí motivace a rozhodování nDipsomanie nDromomanie nPyromanie nErotomanie nZkratkovité jednání – má motiv, postrádá rozhodování. Čin je neúměrný závažnosti podnětu nObsedantní (nutkavé) jednání nAnankasmus – vtíravý jev nTiky – nutkavé neúčelné pohyby nNelze kontrolovat Zkratkovité jednání – sebevražedné jednání po školím neúspěchu. Pozornost a její poruchy nAktivní zaměření našeho vědomí nZaměření psychické aktivity na určitou činnost, předmět nebo děj nNutná dobré bdělost (vigilita) a jasnost (lucidita) vědomí n Dělení pozornosti nVolní – záměrná nMimovolní – orientační reakce nProtivolní – proti snaze se odpoutat, často chorobná n Vytrvalost – zaměřit pozornost na delší dobu Koncentrace – ostatní kromě zaměřeného objektu potlačit Rozsah – schopnost zahrnout větší množství jevů Vlastnosti pozornosti nTenacita – vytrvalost nKoncentrace – pozornost nKapacita- rozsah nSelektivita nIntenzita – síla zaměřené pozornost k určitému ději, kolísání nOscilace nStabilita – opak oscilace. Schopnost upírat pozornost se stejnou intenzitou na stejný předmět nDistribuce – rozdělení nVigilita – přepojování, přemístění pozornosti Poruchy pozornosti nHypoprosexie – snížení pozornosti, nejčastěji koncentrace pozornosti nRoztržitost – snížení koncentrace při zvýšené oscilaci a vigilitě nRozptýlenost – narušená koncentrace a tenacita nHyperprosexie – zvýšení koncentrace na újmu distribuce, selektivity a vigility pozornosti (hypochondrie) Paměť nSchopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat minulé vjemy a zážitky nMozkové struktury paměti: okolí třetí komory, limbický systém s hipokampem a diencefalon nNeurotransmiterový systém – cholinergní nPodmínka funkčnosti paměti je funkčnost vědomí, pozornosti, myšlení nEmoční vyladění má vliv na zapamatování nSložky paměti: nVštípivost (impregnace) nÚchovnost (retence) nVýbavnost (reprodukce) nUčení: aktivní, soustavné a úmyslné zapamatování, na kterém se podílí především vštípivost a úchovnost paměti Recepce je nejdokonalejší v dětství, klesá se stárnutím Konzervace – schpnost udržet uložené paměťvé obsahy beze změn – zachována i ve vyšším věku Konsoidace paměti ve spánku Výbavnost- schopnost rekonstrukce munulých zážitků. Snadno psychogenně selhává – při trémě Dělení paměti nVizuální nAuditivní nMotorická n nZ jiného pohledu: nMechanickou – bez ohledu na souvislosti, slábne s věkem nLogickou nEmoční Dělení paměti nUltrakrátká – senzorická: trvání zlomky vteřin až vteřinu nKrátkodobá – vteřiny nStřednědobá – konsolidační: tvorba paměťových stop, trvá minuty až hodiny nDlouhodobá paměť – léta, dochází ke strukturální změně dendritů Ultrakrátká + krátká = paměť provozní Senzorická – zpracovává podněty přícházející ze smyslů Porucha konsolidace u anticholinergních látek, alkoholu, komoce, hypotermie Dělení paměti z vývojového hlediska nOntogenetická nindividuální prožitky nDělení na: nKrátkodobou – pracovní nDlouhodobou - nevědomá nDeklarativní (explicitní) nSémantickou – obecná fakta bez vztahu k času nEpizodickou – informace o událostech (čas, prostor, city) nNedeklarativní (implicitní) – vývojově starší, odolnější, vštěpování může probíhat i nevědomě nProcedurální – dovednosti, postupy, návyky nPriming – vybavování si pomocí nápovědy nKlasické podmiňování – uchovávání informací pomocí emočního podmiňování n nFylogenetická - zahrnuje složitější podmíněné reflexy a instinkty Procedurální – jízda na kole, vaření Poruchy paměti nKvantitativní poruchy paměti nHypomnézie: zeslabení, snížení paměti celkové nebo jednotlivé složky nHypermnézie – nadměrné, často selektivní pamatování si určitého selektivního materiálu (u paranoidních psychóz, mánií) U mnií je rychlá výbavnost Poruchy paměti nAmnézie: časově ohraničená ztráta paměti nPorucha deklarativní paměti – složky sémantické nebo epizodické, nebo společně nVznik nejčastěji při poruše vědomí kvantitativního typu nDělení: nPřechodnou nPerzistující Dělení amnézie nOrganická nRetrográdní – výpadek paměti před vznikem amnézie (komoce) nAntegrádní – výpadek paměti po vzniku amnézie nPři epileptickém záchvatu nPři elektrokonvulzivní léčbě nTranzitorní globální amnézie postihuje epizodickou paměť n Retrográdní při krátkodobé poruše vědomí Antegrádní – při dlouhodobé poruše vědomí. TGA – u staršícho osob – zmatené, bezradné, při působení silnéhé stresu, rychlý vznik i konec Dělení kvantitativních poruch paměti nPsychogenní nPoruchy disociačního charakteru u osob s hysterickými rysy v souvislosti s psychogenními poruchami vědomí nKontinuální nPřechodná – fuga nPři vysokém emočním napětí, patickém afektu, hysterických záchvatech nOstrůvkovitá nPalimpsest nPseudologia phantastica nKonfabulace – vyplňování mezer v paměti u organických postižení mozku, porucha vštípivosti Psych. Por. Vědomí - fuga Kvalitativní poruchy paměti nVzpomínkové klamy – prožitek, který se ve skutečnosti nestal nEkmézie – nesprávné umístění vzpomínky v čase nHalucinace paměti – originální zažitek chybí, avšak člověk je o jeho existenci nezvratně přesvědčen nIluze paměti – zkreslování tematické charakteristiky události nKryptomnézie – určitou vzpomínku považuje časem člověk za vlastní myšlenku n Poruchy pudů a instinktů nFylogeneticky staré reakce nInstinkt přestavuje hierarchicky uspořádané stereotypní reakce vedoucí k dosažení cíle, aniž je cíl subjektu znám nDědičná schopnost nPud je instinktivní činnost člověka poznamenaná zkušeností nEnergie nUvědomovaný cíl – uspokojení nZdroj – stav ze kterého puzení vychází nObjekt n n Objekt na kterém dochází k uspokojení Dělení pudů dle Vondráčka nPud zachování rodu nSexuální nPéče o potomstvo (rodičovský) nNedostatečný u disociálních poruch, závislostí, schizofrenie nNadměrný u některých neurotických poruch nPud zachování jedince nPud obživný – silný nProjevem neuspokojení je hlad a žízeň nSitofobie – odmítání jídla (u psychóz) nPika – pojídání nestravitelných předmětů nChorobné zvýšení pudu – bulímie nChorobné snížení pudu - anorexie Pika u MR a demencí Sitofobie – jídlo otrávené, nezaslouží si Jídlo jako náhražka lásky, potlačuje úzkost, zmírňuje pocity zklamání Ve stresu je častější nechutenství, u 10-20% opak Poruchy pudů nPud sebezáchovy nZachování vlastní existence a bezpečí nVrozená obranná reakce ve formě „útěku“ nebo „útoku“, vzácně strnulosti nPoruchy: nSebepoškozování – u poruch osobnosti, těžkých depresí, schizofrenie, autismu s MR nSebevražda (suicidium) nPatická nDemonstrativní nBilanční, sebeobětování Poruchy pudů nPud sdružovací (sociální) nAlternativa stádního pudu nNadměrné samotářství nFamiliárnost nPud pro zpříjemnění existence nNarušení u askeze – odmítání vymoženosti civilizace nNadměrný – při užívání drog, tetování Organicky a symptomaticky podmíněné duševní poruchy nOrganicky podmíněné: postižení CNS se zjistitelnými morfologickými změnami (atrofie, infarkt, amyloid, tramua) nSymptomaticky podmíněné: hlavním etiologickým faktorem je systémová choroba v jiné lokalizaci než mozkové Symptomatické např: hypoxie mozku při srdečním selhávání, endokrinopatiích, intoxikace Prolínání např u demencích způsobených mnohočetnými infarkty – prim porucha krevního oběhu Organicky a symptomaticky podmíněné duševní poruchy nDemence nAmnestické syndromy nDeliria nOrganické poruchy nálad nOrganické psychotické poruchy nOrganické změny osobnosti n Organický psychosyndrom nIncipientní organické postižení CNS s následnými projevy nZpomalení psychiky nSnížení psychické výkonnosti nObtížným vybavováním vzpomínek nMůže být reverzibilní nebo přecházet do demence n n Demence nÚbytek poznávacích (kognitivních) funkcí (paměť, intelekt, motivace) nVznik až po ukončení rozvoje poznávácích funkcí nPo 2. roce života n Příznaky demence nZamomětlivost: celková nebo parciální nPorucha prostorové představivosti a orientace nPoruchy exekutivních funkcí: složitější úkony sestávající s více dílčích úkonů nDeteriorace intelektu nPoruchy emotivity: plochost, tupá euforie, úzkost, deprese, mánie nPoruchy chování: nejnápadnější nRůzné stupně agresivity nNeustálý drobný neklid nPoruchy vnímání: nekonstantní a většinou přechodné nPoruchy myšlení ve formě paranoidně perzekučních bludů nPoruchy spánku: nejčastěji jako posunutí cyklu spánek-bdění nPoruchy aktivit denního života Exekutivní funkce např: vaření Paranoidne perzekuční bludy jsou vágní a nesystemizované Nekognitivní spekrum poruch BPSD – behaviorální a psychologícké příznaky demence Dělení demencí nAtroficko degenerativní nAlzheimerova nemoc nDemence s Lewyho tělísky nDemence při Parkinsonově chorobě nFrontotemporální demence nDemence u Huntingtonovy chorey nSekundární (symptomatické) demence nIschemicko-vaskulární nOstatní (infekční, metabolické, traumatické, intoxikační, na podkl. tumorů) Výskyt demencí v populaci a diagnostika nPrevalence demencí není přesně známa nStejný výskyt u mužů i žen nVýskyt stoupá exponenciálně s věkem nV 65 letech trpí Alzheimerovou demencí 5% populace nStařecká zapomětlivost nMild cognitive impairement – možní iniciální stadium demence nMMSE nPoruchy paměti interferují s běžnými denními aktivitami nMají progredující charakter n Diferenciální diagnostika nDelirium nAmnestický syndrom (porucha deklarativní paměti) nDeprese nZampomětlivost při normálním stárnutí a MCI Alzheimerova choroba nNejčastější demence vůbec n50% všech demencí nS časným a pozdním začátkem (po 65. roce věku) nUkládání patologického beta-amyloidu (protein) extracelulárně ve formě plaků nNeurodegenerace v oblasti plaků nDegenerace tau-proteinu intraneuronálně nDeficit acetylcholnirerní transmise nDeficit glutametergní transmise Klinický obraz Alzheimerovy choroby nPomalý, plíživý rozvoj, kontinuální pslynulé zhršování nZapomětlivost, neschopnost zapamatovat si nové nPoruchy prostorové orientace (dezorientace místem a bloudění) nPoruchy logického uvažování a soudnosti nPoruchy exekutivních funkcí nDegradace osobnosti nZtráta náhledu choroby nPoruchy chování: agresivita, bezcílné bloudění, stereotypie (neúčelné) nPřechodně agresivita, poruchy spánku, depresivní ladění, psychotické příznaky nNekonstantně ale často výpadové korové jevy jako afázie, agnozie, apraxie nDeteriorace intelektových schopností je výrazná nOdkázaní na péči druhých (inkontinence, amnestická dezorientace) n4.-5. nejčastější příčina úmrtí Zhoršení stavu při změně prostedí Léčba nLehké a střední stadium – inhibitory cholinesteráz s přechodným zlepšením stavu po nasazení nPostupná titrace nAktivační terapie nReedukace nArteterapie nPet-terapie nTěžké stadium – memantin nléčba BPSD n n Vaskulární demence nDruhý nejčastější typ nPrevalence je odhadována na 15-20% nPatolog.podkladem jsou mnohočetné mikroinfarkty šedí i bílé mozkové hmoty nNa vznik demence nutný úbytek aspoň 100 ml mozkové tkáně, v místech významných po paměť stačí i 50 ml nČastá je polymorbidita, zejména hypertenze, ICHS, diabetes, ICHDK nNa rozdíl od Alzheimerovy demence je: nzačátek rychlejší, nfluktuující průběh, nrelativně dobré zachování osobnosti s náhledem choroby nVýskyt depresivní symptomatiky nAtypický neurologický reflexolorogický nález nNeurologická symptomatika nPrůběh deteriorace schodovitý s náhlými zhoršeními