SPRÁVNÍ PRÁVO – OBECNÁ ČÁST přednáška č. 5 ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY II. ÚZEMNÍ A MÍSTNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA • • •PrF MU, říjen 2015 •© petr průcha Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice Z předchozí přednášky n n nOrganizace veřejné správy n npředstavuje věcně diferencovovanou soustavu orgánů veřejné správy, vertikálně i horizontálně strukturovanou n njejím společným jmenovatelem jsou základní organizační principy veřejné správy n n POJEM A PODSTATA ÚZEMNÍ SPRÁVY n núzemní správa – veškerá správa v území, pod úrovní centrální správy; souvisí s územním členěním státu n ntzv. všeobecná územní veřejná správa x tzv. územně dekoncentrovaná (specializovaná) státní správa n ntzv. všeobecná územní veřejná správa organizačně ve formě územní samosprávy n nzákladem tzv. všeobecné územní veřejné správy – místní správa, organizačně ve formě samosprávy; nejnižší úrovní autonomní (decentralizované) veřejné správy (protipól správy centrální) norganizační a funkční pojetí místní správy n SOUČASNÝ STAV ÚZEMNÍ A MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY n n nobce, kraje - jako výsledek reforem po přelomu r. 1989/90 n núzemní členění (vč. stavu dle zákona č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů) n nspecifika obecního „uspořádání“ (tříkategoriální model, specifikem statutární města a hlavní město Praha) n ÚSTAVNĚPRÁVNÍ ZÁKLADY ÚZEMNÍ A MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY n nÚstava nčl. 8 - „Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.“ nhlava sedmá Ústavy - „Územní samospráva“ nListina základních práv a svobod nústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ZÁKONNÁ ÚPRAVA ORGANIZACE A ČINNOSTI ÚZEMNÍ A MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY n nnavazuje na nEvropskou chartu místní samosprávy nústavně právní úpravu n nje výrazem „smíšeného modelu“ n nna organizaci obcí navazuje úroveň krajů n nv činnosti se diferencuje mezi výkonem samostatné působnosti a výkonem přenesené působnosti n Nejvýznamnější prameny zákonné úpravy n nzákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu , ve znění pozdějších předpisů nsdělení MZV ČR č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy nzákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů nzákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů nzákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů nzákon č. 131/2002 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů nzákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů nzákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů nzákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů n n PRÁVNÍ POSTAVENÍ OBCÍ n nobec jako základní územní samosprávný celek s povahou veřejnoprávní korporace nprávní subjektivita n nzáklad samosprávy obcí n územní, n osobní, n ekonomický, n organizačně kompetenční DRUHY OBCÍ nkategorizace obcí nobce (běžné) (6 251) nobce s pověřeným obecním úřadem (388) nobce s rozšířenou působností (205) n nměstysy, města nstatutární města (25) nhlavní město Praha n n n PŮSOBNOST A PRAVOMOC OBCÍ npůsobnost obcí nsamostatná působnost npřenesená působnost n n npravomoc obcí nnormotvorná pravomoc nnenormotvorná pravomoc ORGÁNY OBCÍ, PŮSOBNOST, PRAVOMOC A VZÁJEMNÉ VZTAHY n n n zastupitelstvo obce nvýbory zastupitelstva n n rada obce nkomise rady n n starosta (primátor) n n obecní úřad (městský úřad, magistrát) nodbory a oddělení n n zvláštní orgány obce (města) n Statutární města nKladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. n núzemí statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy n núzemně členěná statutární města upravují své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky statutárního města . nNa úrovni statutárního města vystupují n n namísto starosty – primátor n namísto městského úřadu – magistrát n npozn.: ostatní orgány mají pojmenování obdobné jako je tomu u obcí, resp. jiných měst n n nMěstské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem. n nMěstské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení. HLAVNÍ MĚSTO PRAHA n nMěstské části nZ hlediska samosprávného se hlavní město Praha člení na 57 městských částí, jejichž postavení a působnost je stanovena Zákonem o hlavním městě Praze a Statutem schvalovaným zastupitelstvem hl. m. Prahy n nSprávní obvody nNěkteré působnosti státní správy, které zákony přenášejí na město Prahu, Statut dále přenáší na 22 městských částí (Praha 1 - Praha 22), které tyto přenesené působnosti vykonávají i pro další městské části přidělené do jejich správního obvodu. n nÚzemní členění státu: městské obvody nStále trvá i rozdělení na 10 městských obvodů. Platí od r. 1960 shodně s vymezením okresů a původních krajů. Dosud jsou z nich odvozeny obvody soudů, policejních ředitelství a České pošty. n n KRAJE nv ČR stále platí a nebylo zrušeno n krajské uspořádání z r. 1960, podle zákona n č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů (bez vlastních orgánů tzv. všeobecné územní správy) - 7 + 1 n ndále krajské samosprávné uspořádání ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky - účinnost deklarována od 1.1.2000, fakticky později (s vlastními orgány tzv. všeobecné územní správy, obdobná struktura i koncepce jako u obcí) - 13 + 1 n • • ORGÁNY KRAJŮ, PŮSOBNOST, PRAVOMOC A VZÁJEMNÉ VZTAHY n n nzastupitelstvo kraje nvýbory zastupitelstva n n rada kraje nkomise rady n n hejtman n n krajský úřad (má ředitele) nodbory a oddělení n n zvláštní orgány kraje n VZTAHY OBCÍ A KRAJŮ n n n kooperace, koordinace a spolupráce n n vztahy řízení n n dozor nad výkonem působnosti obcí n n kontrola výkonu působnosti obcí n n instanční vztahy EXKURS – REGIONY SOUDRŽNOSTI (NUTS) n nčlenění ČR zapadá do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v rámci Evropské unie nNUTS - statistické jednotky pro potřeby Eurostatu a dotační politiky nnávrh členění ČR (NUTS 1 až 3) schválen v lednu 1999 nUsnesením vlády České republiky č. 707 ze dne 26. 10. 1998 návrhu na vymezení územních jednotek NUTS v ČR. nDopisem ze dne 22. 1. 1999 sdělil generální ředitel Eurostatu, že po Eurostat přijímá návrh na regionální členění České republiky (jedna územní jednotka na úrovni NUTS 1, 8 jednotek na úrovni NUTS 2 a 14 jednotek na úrovni NUTS 3). n núroveň NUTS 1 zahrnuje celou ČR núroveň NUTS 2 slučuje některé kraje (8 jednotek, resp. oblastí) núroveň NUTS 3 je totožná s kraji ndále núroveň NUTS 4 byla totožná s okresy núroveň NUTS 5 byla totožná s obcemi n . nOd 1. ledna 2008 je systém statistické klasifikace územních struktur v České republice rozdělen, v souladu se systémem Eurostatu, na dvě části: n nklasifikace CZ-NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) a nsystém LAU (Local Administrative Units). n nStatistické jednotky NUTS 4 a NUTS 5 byly od 1.1.2008 nahrazeny číselníky LAU 1 a LAU 2. mapa Textové pole: . . . Regiony soudržnosti (NUTS II) v České republice . . Regiony soudržnosti (NUTS II) v České republice SHRNUTÍ, ZÁVĚR n n n Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice