Anatomie menisků • mediální meniskus je méně pohyblivý než laterální • rohy mediálního menisku jsou od sebe mnohem více vzdálené a jeho střední část je připevněna kloubním pouzdrem k vnitřnímu postrannímu vazu • mediální meniskus je tedy fixován k tibii na třech místech, což výrazně omezuje jeho pohyblivost • laterální meniskus pokrývá značnou část plochy zevního kondylu tibie • má skoro kruhový charakter a je fixován v jednom místě (značně pohyblivý) • 8x častěji je zraněn mediální meniskus než laterální • Mechanismus úrazu je rotační, násilná hyperextenze nebo tlakové zatížení ve flexi kolene (dřep) Stabilita kolenního kloubu • kloubní plochy + statické a dynamické stabilizátory statické centrální stabilizátory – LCA, LCP, LCM, LCL, tractus iliotibialis mediální dynamické stabilizátory - m. gracilis, m. sartorius, m. semitendinosus a caput mediale m. gastrocnemius laterální dynamické stabilizátory- m. biceps femoris, m. popliteus, caput laterale m. gastrocnemius a částečně i iliotibiální trakt • Mm. vasti patří k důležitým stabilizátorům kolenního kloubu • stabilita kolenního kloubu je zajištěna harmonií mezi statickými a dynamickými stabilizátory • při porušení této harmonie jsou statické stabilizátory vystaveny přílišné síle a mohou být poraněny!!! Uzamknuté koleno • základní postavení kolenního kloubu je nulová extenze • vazivové struktury na zadní straně kloubu a postranní vazy jsou napnuté • tento stav se označuje jako uzamknuté koleno • kolenní kloub je v této poloze nejstabilnější (nemožné rotace!!!) Kineziologická poznámka • FL a EXT není pohyb jednoduchý • je to kombinace tří pohybů, jejichž koordinovanost zabezpečují zkřížené vazy (odemknutí kolene, valivý pohyb, posuvný pohyb) Rotace v kolenním kloubu • možno pouze při FL v koleni (nejvíce při 45 – 90°) • dle Koláře je rozsah vnitřní rotace 10° a zevní rotace 30 - 40° • tyto rotace probíhají hlavně v menisko-tibiálním skloubení se současným pohybem menisků • ZR: při současné flexi v kloubu kolenním jsou m. biceps femoris a m. tensor fasciae latae • VR: při současné flexi kolena patří m. semitendinosus a m. semimembranosus • Pomocnými svaly 15 • Pomocné svaly: m. sartorius, m. gracilis a m. popliteus Vývojová kineziologie • zvětšení flexe nakračující dolní končetiny v kyčelním kloubu umožní první pokus vertikalizovat femur a odlepit pánev s trupem od podložky. Tento první pokus se děje kolem 6. měsíce vývoje dítěte • zároveň se napřimuje páteř ve frontální i sagitální rovině • kolem 8. měsíce se uskuteční vrchol opěrné funkce o dolní končetinu, kdy se punctum fixum posouvá na tibii a později i nárt • pelvifemorální svaly mají pevný bod a dynamicky centrují hlavici femuru do acetabula, čímž umožní přenos jamky přes tuto hlavici (dochází na kontralaterální horní končetině k opoře o rozvinutou dlaň) • dítě přechází do lezení, v důsledku propojení opěrných funkcí kontralaterálních končetin • v případě léze CNS nebo posturální poruchy, automaticky dochází ke změně postavení v kloubu celkové inhibici celého systému a návratu k fylogeneticky staršímu modelu Při terapii: není tedy vhodné se v terapii zaměřit pouze na aktivaci jednotlivých svalů, ale aktivovat sval v závislosti na jeho funkci ve svalovém řetězci a tím zajistit posturální stabilitu těla v pohybu Opěrná fce DKK • pohyb do flexe v kyčelním a kolenním kloubu za ABD a ZR • po dosažení požadovaného postavení se FL v kyčli a koleni mění na EXT • bérec se tím pádem stává novým PF následuje vertikalizace femuru • vrcholem opěrné funkce = pohyb acetabula přes stabilizovanou hlavici femuru v rovině sagitální, frontální a transverzální • pohybem acetabula přes stabilizovanou hlavici femuru začíná odrazová fáze krokového cyklu • fyziologické postavení v kořenových kloubech je ZR + ABD!!! Úrazy kolene • nejčastěji poraněný kloub • až 70% poškození vzniká při sportu • převládají nepřímé mechanismy (hyperflexe, rotace, hyperextenze, páčení do stran) • nejčastějším poraněním patří poranění menisku, zkřížených a kolaterálních vazů a kombinovaná poranění (tzv. nešťastná triáda) Patogeneze vzniku poranění měkkých struktur - narušení neuromotorické kontroly dynamické stabilizace kolenního kloubu a její zpětné kontroly na základě poruchy posturálního vývoje - jde o špatně založený posturálně lokomoční vzor - nedostatečnost svalů, které zajišťují segmentální stabilizaci Dělení úrazů a poranění kolena: měkkého kolena (poranění vazů, pouzdra a podpůrných struktur) - poranění menisků - poranění kloubního pouzdra - poranění vazů · tvrdého kolena (poranění kostí a chrupavek) Příznaky poranění Základním příznakem poranění měkké části kolena je tzv. hydrops kloubu. • Hydrops kloubu = je otok vzniklý výronem tělní tekutiny do kloubního pouzdra Může být tvořen: - čirou synoviální tekutinou v důsledku poranění menisků nebo chrupavek - krví jako následek krvácení, nejčastěji z poraněných vazů nebo kloubního pouzdra Poranění menisků Cévní zásobení: - periferní zónu (3 mm od periferie) - střední zóna (3 – 5 mm od periferie) - centrální zóna (5 mm od periferie) -tzv. avaskulární zóna Léčba poranění menisků • nejčastěji artroskopická - záchovné- sutura poškozeného menisku - resekční- odstranění poškozené části menisku (tzv. parciální menisektomie), nebo celého menisku (tzv. totální menisektomie) • jaké metodě se operatér rozhodne, záleží na cévním zásobení v místě trhliny, stáří trhliny, degenerativní změně menisku a stabilitě kolenního kloubu • sutura menisků se provádí u pacientů do 40 let věku, při podélné trhlině v cévně zásobené části menisku (periferní a střední část) Fyzioterapie po poranění a operacích menisků • trend co nejrychlejšího obnovení pohyblivosti v KK z důvodu zabránění vzniku sekundárních změn • rehabilitační plán je tvořen 5 funkčními fázemi • celková délka ovlivněna celou řadou faktorů I. fáze- časná ochranná mobilizace • začíná ihned po výkonu • cíl: prevence adhezí měkkých tkání v okolí kloubu, snížení svalové síly (m. quadriceps femoris) snížení bolesti + otoku • FT: kryoterapie, IF, TENS, magnetoterapie • pasivní či asistovaná KT (motodlaha není nutná)- limitace drénem • senzomotorika, mobilizace pately, péče o jizvy • časná vertikalizace – zatížení se liší dle výkonu (sutura- cca 4 týdny 50% zatížení, parciální menisektomie- cca 1 týden při 50% zatížení) • předčasné zatížení vede k neustálé tvorbě výpotku • rotoped • konec fáze: kloub bez otoku + možnost plného zatížení II. fáze- neuromuskulární proprioceptivní trénink • předpoklad: menisky obstarávají aferentní senzomotorické informace pro CNS s následným ovlivněním biomechaniky KK • EXT- menisky ventrálně, FL- menisky dorzálně - > cílem této fáze: obnovení koordinace mezi statickými a dynamickými stabilizátory • KT v UKŘ- podporuje koaktivaci m. quadriceps femoris a hamstringů v návaznosti na celý pohybový aparát (PNF, VRL, senzomotorika) • senzomotorický trénink- pevná zem, balanční úseče, posturomed… • tento trénink vede ke stimulaci kloubních neuroreceptorů k aferenci do CNS, dále k vytvoření posturální synergie, ktérá je předpokladem pro schopnost segmentu být OKŘ • MT, mobilizace- patela, hlavička fibuly • „malá noha“ III. fáze- posilování dynamických stabilizátorů • podmínky této fáze = zvládnutí prvků fází předchozích • doporučení: používat UKŘ + vyhnout se max. FL IV. fáze- trénink funkční aktivity • samostatná fáze, OKŘ • terapeut musí ověřit zda: - je pohyb nebolestivý a to v plném rozsahu - při opakovaném silovém zatížení nedojde k výraznému poklesu sv. síly - dobrý dynamická kontrola při plné zátěži na balanční ploše V. fáze- návrat k běžným aktivitám + udržování • prevence poranění + dokonalá instruktáž Fyzioterapie při poranění LCM • vznikají přímou silou, často doprovázeno poraněním med. menisku • 3 fáze rehabilitace I. fáze • zvládnutí bolesti a otoku- kryoterapie, komprese • udržení rozsahu pohybu- hlavně EXT • udržení pohyblivosti pately • snížení reflexního zvýšení napětí hamstringů • pasivní KT • berle, ortéza- v případě bolestivosti kritéria přechodu do II. fáze: - bez otoku - aktivní pohyblivost do 90st. - aktivita m.GF II. fáze • lehká KT v UKŘ pro posílení hlavně EXT skupiny ( S.E.T) • senzomotorika • cíl: zvyšování kokontrakční synergie stehenního svalstva předpoklad přechodu do III. fáze: - bez otoku - vysoká koordinační a silová stabilita na nestabilních plochách III. fáze • návrat pacienta k předchozím aktivitám • dle Koláře zařadit silový trénink na posilovacích strojích Fyzioterapie pom poranění LCA • sportovní úrazy • "unhappy trias„ terapie: artroskopie- provedení plastiky štěpem bez sádrové fixace • nutnost co nejdřívějšího provedení