KT I
Vytrvalost - determinanty
09:44
Vytrvalostní schopnosti - charakteristika
Schopnost udržet požadovanou intenzitu pohybu po delší
dobu bez snížení efektivity
Široké uplatnění – běžný život
↑funkční a metabolické ukazatele
kardio systém
↑šířka funkčního rozsahu = výkon
Uplatnitelnost ve sportech
Víceboje, více kolové soutěže
Koord - Stabilita techniky
Zvýšení intenzit a zatížení
Rychlejší regenerace
Předpoklad provádět cvičení nižší intenzitou co nejdéle nebo
stanovenou dobou (vzdáleností) co nejvyšší intenzitou
09:44
09:44
Determinanty vytrvalostních výkonů
Centrální faktory(Basset & Howley, 2000, p. 73; Kravitz & Dalleck, 2002)
max. pracovní kapacita srdce
• tepová frekvence x tepový objem
• je ze 70 – 85% hlavním limitujícím
faktorem VO2max (Basset & Howley,
2000, p. 73).
• více krve/čas = větší potenciál pro
transport O2 (VO2max)
objem krve a její průtok
• efekt tréninku = více krve = více
hemoglobinu = větší potenciál pro
transport O2
• větší množství krevní plazmy snižuje
tření krve a tím se zvyšuje možnost
jejího průtoku
kapacita plic a plicní difuze
• transport kyslíku z atmosféry do krve
• odstranění CO2 z těla
• sportovci: pracovní výkon srdce je
vysoký, zkracuje se doba možnosti
nasycení krve kyslíkem v plicích =
horší úroveň plicní difuze vede
k nižšímu nasycení krve kyslíkem
09:44
Determinanty vytrvalostních výkonů
Periferní faktory(Basset & Howley, 2000, p. 73; Kravitz & Dalleck, 2002)
svalová difuzní kapacita
• schopnost svalu přenést kyslík z krve do
mitochondrie
• zpracování kyslíku ve svalech závisí právě na
této schopnosti (Kravitz & Dalleck, 2002)
enzymatická aktivita v mitochondriích
• její zvýšení = zlepšení celkové vytrvalosti
hustota vlásečnic ve svalech
• větší hustota vlásečnic ve svalech = se
zlepšuje možnost transportu kyslíku do svalů
hlavně při vyšší pracovní zátěži – čili ovlivňuje
také ANP
• hustota vlásečnic ve svalech je tréninkem
ovlivnitelná více, než hustota vlásečnic
v plicích
09:44
Biologické předpoklady
• Genetické determinanty
• Fyziologické determinanty
• Souhra a efektivita antagonistů a agonistů s důrazem na relaxaci antagonistů
• Motor. Učení – automatizace – efektivita – ekonomika pohybu
• Volní vlastnosti
09:44
Genetická limitace – sv. vlákna
• Genetické a somatické předpoklady
• Převaha zastoupení SO (I) a FOG (IIa)
vláken
09:44
Fyziologické determinanty – zabezpečení funkce svalu, únava
• Únava - akutní nedostatečnost ATP nebo Ca
• Uvolnění hlavy myozinu z aktinu
• Ca + troponin - tropomyosin mimo myosin
• Neschopnost vytvářet průřezové útvary v
důsledku nedostatku substrátů pro interakci
09:44
zdroj
video
Adaptace
• Kapiláry
• O2
• Mitochondrie
• Relaxace antagonisty
• Typ I, Iia
• trénovanost- věk
09:44
10:47
Cocks, M., Shaw, C. S., Shepherd, S. O., Fisher, J. P., Ranasinghe, A. M., Barker, T. A., … Wagenmakers, A. J. M. (2013). Sprint interval and endurance training are equally effective in increasing muscle microvascular density and eNOS content in sedentary males. The Journal of
Physiology, 591(Pt 3), 641–656. http://doi.org/10.1113/jphysiol.2012.239566
High-intensity interval and endurance training are associated with divergent skeletal muscle adaptations in a rodent model of hypertension Tanya M. Holloway, Darin Bloemberg, Mayne L. da Silva, Joe Quadrilatero, Lawrence L. Spriet American Journal of Physiology - Regulatory,
Integrative and Comparative Physiology Published 1 June 2015 Vol. 308 no. 11, R927-R934 DOI:10.1152/ajpregu.00048.2015
10:43
09:44
zdroj
• Fyziologická limitace
• Výkonnost a účinnost systémů zabezpečujících transport a výměnu O2 a CO2
• Maximální spotřeba kyslíku
• Regulační plasticita metabolických dějů - Hydratace
• pocení je efektivní způsob odvodu tepla z těla - ALE tělo SE dehydruje
• za hodinu:
• nesportovec dokáže vyprodukovat 0,8l potu,
• sportovec až 2l potu.
Již při 2% dehydrataci (1,6l tekutin/80kg osoba) dochází ke snížení výkonu (snižuje se efektivita odvodu
tepla – únava CNS, méně efektivní mitochondriálni dýchání; snížení objemu krvní plasmy - vyšší tepová
frekvence při stejné zátěži…)
Správná hydratace před a v průběhu závodu = lepší výkonu (Konopka,2004; Kravitz & Dalleck, 2002)
• Ekonomika pohybu
• Laktátový práh
• Dostupnost energetických substrátů a jejich využití
• Dostupnost a míra využití energetických zdrojů (zejména sacharidů a tuků) ovlivňuje možnosti
vytrvalostního výkonu
• vyšší je intenzita zátěže = tím se % více spotřebují sacharidy,
• protože vzhledem k přijatému kyslíku lze z nich získat více energie (tuky-19,8kJ/l O2,
sacharidy- 21,2kJ/l O2 TRÉNOVATELNÉ
09:44
Vytrvalostní výkony
• Ekonomika techniky
• Schopnost příjmu a využití O2
• Optimální tělesná hmotnost
• Volní koncentrace – překonání únavy
• Rozvoj druhu vytrvalosti dle typu činnosti
• Způsob energetických potřeb
09:44
09:44
zdroj
Přehled vytrvalosti dle získávání
• Podle počtu zapojených svalů:
1. lokální vytrvalostní schopnost (1/3 svalové
hmoty)
2. globální vytrvalostní schopnost (více jak 1/3 sv.
hm.)
Podle doby trvání:
a) rychlostní: 0-20 s (ATP – CP systém)
b) krátkodobá: 20 s – 2 min (LA systém)
c) střednědobá: 2 – 10 min (O2 systém)
d) dlouhodobá:
I 10 – 35 min (glykogen)
II 35 – 90 min (glykogen + tuky)
III 90 – 6 hod (tuky)
IV nad 6 hod (bílkoviny)
09:44
Přehled způsobů získávání Energie ve sv. buňce
Anaerobně alaktátový
Kreatinfosfát (CP) + adenosindifosfát (ADP) →kreatin (C) + adenosintrifosfát (ATP)
Anaerobně – laktátový (anaerobní glykolýza)
Glukóza (glykogen) → laktáz (La) + ATP
Aerobní (aerobní glykolýza)
Glukóza (glykogen) + O2 → CO2 H2O + ATP
Aerobní (lipolýza, oxidativní štěpení tuků)
Nenasycené mastné kyseliny + + O2 → CO2 H2O + ATP
09:44
09:44
zdroj
Malý E zisk
1m glukózy 2m ATP, 1m glykogenu 3
ATP – La +H+ (45‘‘)
39 m ATP z 1m sacharidu
09:44
Fyziologické determinanty a jejich limitace
1. VO2 max
objem srdce
kapacita plic
objem krve
koncentrace krevního hemoglobinu
2. Anaerobní práh
hustota mitochondrií
hustota prokrvení
3. Ekonomika běhu
09:44
VO2max
09:44
• Ukazatel max. potenciálu
aerobní produkce E
(Ukazatel NE predikce)
• Regenerační schopnost –
přerušované aktivity
• ml/kg hmotnosti
• 20-50% ovlivnitelná
• Ukazatel NE predikce
Individuální výše VO2 max.
• výsledkem interakce faktorů
• centrálních (kardiorespiračních)
• periferních (svalových)
• Hlavním limitujícím činitelem VO2 max.
• výkon srdce
• schopnost krevního oběhu
transportovat kyslík
• kapacitou plic,
• Využitelnost kardiorespiračního systému
závisí na:
• energetické náročnosti pohybu
• svalové fyziologii
• spotřebě kyslíku
v mitochondriích,
• hustotě kapilár,
• efektivitě transportu O2
09:44
09:44
Kardio adaptace
10:53
Aerobní kapacita
• Úroveň ANP – spotřeba O2
• Ml/kg hmotnosti % Vo2max
• Obnova ATP/CP asi 2‘
09:44
09:44
SF max
ANP – steady stae (štěpení LA =)
Likvidace La 50%/ min.
09:44
zdroj
Anaerobní práh
• (angl. anaerobic threshold; ANT nebo lactate threshold; LT, tj. laktátový práh),
• procento VO2 max., při kterém je narušen rovnovážný vztah mezi produkcí
laktátu a jeho odstraňováním
• je hranicí, na které lze teoreticky udržet nepřetržitý pracovní výkon
• vzhledem k vyčerpání glykogenu to ve skutečnosti není možné déle než cca 90 min.).
09:44
Podmíněnost ANP
• vysokým podílem pomalých vláken,
• svalovým prokrvením,
• počtem a velikostí mitochondrií
• pod ANP mitochondrie schopné z pyruvátu získat dostatečné množství ATP
• nad ANP mitochondrie nedokáží vyrobit dostatečné množství energie,
• vyšší je pracovní kapacita v mitochondriích, = výše položený ANP
• Velikost a počet mitochondrií se tréninkem může až zdvojnásobit
• aktivitou oxidativních enzymů v mitochondriích,
• schopností distribuovat pracovní výkon na větší objem svalstva aj.
• vlivy počasí
• horko urychluje metabolismus cukrů
09:44
09:44
Po výkonu
• Obnova ATP/CP 2‘
• Doplnění zásob O2
• Likvidace La---glykogen
• Obnova Energie
09:44
Ekonomika pohybu
• angl. zkratka je obykle CR=cost of running, RE
• spotřeba kyslíku v ml /kg tělesné hmotnosti za minutu při zvolené rychlosti na
ergometru.
• Méně ekonomický sportovec:
• spotřebuje větší množství kyslíku,
• na VO2 max. dosáhne nižší rychlosti pohybu nežli vysoce ekonomický sportovec,
přestože hodnoty VO2 max. mohou být u obou stejné.
• vynikající ekonomika pohybu
• u mužů
• 45 ml/kg.min. při 16 km/h na plochém ergometru, popřípadě 60 ml/kg.min. při
20 km/h (=170-180 ml/kg.km).
09:44
09:44
09:48
Zdroje
• Endurance training
• Hirofumi T, Douglas R. (2008) Endurance exercise performance in Masters athletes: age-associated changes
and underlying physiological. The Journal of Physiology, Vol 586.1, 55-63
• Jeremiah P, Christopher A, Dale C, Paul L, Daryl P. (2008) Physiological Characteristics of Masters-Level
Cyclists. Journal of Strength and Conditioning Research, Vol 22 No. 5, 1434-1440.
• Pollock M, Foster C, Knapp J, Rod L, Schmidt D. (1987) Effect of age and training on aerobic capacity and body
composition of master athletes. Journal of Applied Physiology. Vol 62, 725-731.
• Andrew W, Francesca A, mark S, Bret G, Vonda W. (2011) Chronic Exercise Preserves Lean Muscle Mass in
masters Athletes. The Physician and Sportsmedicine. Vol 39, No. 3, 172-178.
• SAUNDERS, Philo U., David B. PYNE, Richard D. TELFORD a John A. HAWLEY. Factors Affecting Running
Economy in Trained Distance Runners. Sports Medicine [online]. 2004, 34(7), 465-485 [cit. 2017-11-01]. ISSN
01121642
• Sprint interval and endurance training are equally effective in increasing muscle microvascular density and e
NOS content insedentary malesMatthew Cocks, Christopher S Shaw, Sam O Shepherd, James P Fisher, Aaron
M Ranasinghe, Thomas A Barker, Kevin D Tipton, Anton J M Wagenmakers J Physiol. 2013 Feb 1; 591(Pt
3): 641–656. Published online 2012 Sep 3. doi: 10.1113/jphysiol.2012.239566
• GRASGRUBER, Pavel a Jan CACEK. Sportovní geny. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1873-3.
11:12