KREV Tělní tekutiny •Voda •Druhy tělních tekutin: 1.Krev 2.Lymfa 3.Tkáňový mok 4.Ostatní tekutiny tělní • KREV •Tělní tekutina červené barvy cirkulující v krevních cévách •Transport dýchacích plynů, živin, odpadních produktů metabolizmu, hormonů a buněk • •Tekutá krevní plazma •90% voda •7% bílkoviny •2% hormony, lipidy, vitamíny a anorganické soli • •Formované krevní elementy •Červené krvinky – 45 % objemu krve •Bílé krvinky a krevní destičky – 1 % objemu krve • http://faculty.weber.edu/nokazaki/Human_Biology/Chp%207-blood_files/image002.jpg Krevní plazma •Krevní plazma, tvořící tekutou složku krve, •je koloidní roztok organických a anorganických látek • (elektrolytů, živin, proteinů, hormonů, …) • s příměsí rozpuštěných krevních plynů. •Objem krevní plazmy je přibližně 2,8-3,5 l (40-45 ml/kg hmotnosti). • Celková tělesná voda •55-60 % hmotnosti lidského těla. •Ženy, z důvodu vyššího množství tukové tkáně (s nízkým obsahem vody), mají procentuální obsah vody nižší. •2/3 CTV tvoří intracelulární tekutina (ICT) •1/3 CTV tvoří extracelulární tekutina (ECT) ECT - dělení •1) Intravazální tekutinu (IVT) – nachází se v cévách (plazma a lymfa), • tvoří 1/4 ECT •2) Intersticiální tekutinu (tkáňový mok), tvoří 3/4 ECT • Složení krevní plazmy •Voda •Nízkomulární látky •Ionty (minerály) •Energetické substráty •Metabolity •Vysokomolekulární látky •Proteiny •lipoproteiny ERYTROCYTY •bezjaderný element tvaru bikonkávního disku •průměrná 7,2 µm, tloušťka 2 µm; mikrocyty, makrocyty, normocyty •na povrchu buněčná membrána •Cytoplasma –stroma, je zrnitá, obsahuje enzymy a Hb •Hb-hemoglobin •funkce: výměna dýchacích plynů •zvýšení počtu ery je polycytemie, snížení anemie http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/11/4/2/1/86244913610140109.png http://legacy.owensboro.kctcs.edu/gcaplan/anat2/notes/Image329.gif Parmecium LEUKOCYTY •obsahují jádro •schopnost prostupu z kapilárního řečiště do okolních tkání •podílejí se na buněčné a humorální obraně organismu •5000-9000 v 1µl •zvýšení počtu leukocytů (leukocytóza), snížení počtu (leukopenie) • •granulocyty – neutrofilní, eosinofilní, bazofilní •agranulocyty – lymfocyty, monocyty • http://phsgirard.org/Anatomy/CirculatorySystem/Blood/leukocytes.jpg •NEUTROFILNÍ GRANULOCYT •nejpočetnější leukocyty (60-75% leukocytů) •10-12 µm •v cytoplazmě lososově se barvící granula •jádro polymorfní, 2-5 jádrových segmentů; nejmladší formy jádro segmentované nemají •patří k mikrofágům http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/Neutrophil%20Blood%20WITH%20LABEL %20copy.jpg img00001.jpg •EOSINOFILNÍ GRANULOCYT •12-14 µm •v cytoplazmě cihlově se barvící granula •jádro dvoulaločné •hrají roli při likvidaci parazitárních infekcí a při alergických reakcích img00010.jpg http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/Eosinophil%20blood%20WITH%20LABEL %20copy.jpg •BAZOFILNÍ GRANULOCYT •10 µm •v cytoplazmě granula různého tvaru a velikosti, barvící se temně fialově až purpurově •jádro velké, nepříliš členité, často dvoulaločné http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/Basophil%20blood.JPG http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/BASO1%20copy.JPG img00012.jpg •LYMFOCYT •20-35 % všech leukocytů •cirkulují krví, tkáněmi a lymfou •kulovitý tvar •jádro kulovité nebo ledvinovité, chromatin je hrubý •T lymfocyty • (buněčná imunita) •B lymfocyty • (humorální imunita) http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/lymphocyte%20lm%20and%20em%20copy %20WITH%20LABEL.jpg img00015.jpg img00017.jpg •MONOCYT •největší buňka v periferní krvi; 12-20 µm •jádro oválné až ledvinovité, chromatin jemnější než u lymfocytů •jedno nebo více jadérek •schopnost fagocytózy •prostupují přes stěnu kapilár do okolních tkání, kde se diferencují v makrofágy http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/Monocyte%20blood%20WITH%20LABEL%2 0copy.jpg http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/MONOCYTE%20IN%20SMEAR.JPG •TROMBOCYTY •tvar disku, průměr 2-4 µm, tloušťka 1-2 µm •150-300 tisíc v 1 µl krve •důležité při srážení krve http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/PLATELETS%20OIL%20B.JPG BLOOD_GOOD thrombocyte leukocyte erythrocyte http://www.museumsyndicate.com/images/4/39099.jpg ideal blood smear img00029.jpg img00030.jpg Neutrofilní granulocyt (segment), střední lymfocyt (s plazmatickou reakcí) Eosinofilní granulocyt, neutrofilní granulocyt (segment) img00033.jpg Vývoj krevních elementů •Základem pro vývoj: •Hemocytoblast – pluripotentní kmenová buňka –jemně rozptýlený chromatin, 1-2 jadérka –cytoplazma bazofilní –vznikají z nich lymfoidní a myeloidní kmenové buňky (buňky progenitorové) a z nich myeloblasty, pronormoblasty, megakaryoblasty, monoblasty a lymfoblasty (morfologicky rozpoznatelné prekurzory) • http://wps.aw.com/wps/media/objects/1631/1670499/images/ch10obj.jpg Vývoj erytrocytů- erytropoéza •pronormoblast → bazofilní normoblast → polychromatofilní normoblast → ortochromatický normoblast → retikulocyt •Změny: –elementy zmenšují svůj objem –zmenšuje se jádro, chromatin se zahušťuje, jádro se stává pyknotickým a nakonec dochází k jeho extruzi –mění se barvitelnost cytoplazmy od bazofilie k acidofilii • Proérythroblastes Pronormoblast 20μm, kulaté jádro, jemný chromatin, jadérka, basofilní cytoplasma photo http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/00/4/0/8/89651162055833176.png Bazofilní normoblast 13-15 μm,kulaté jádro, většinou bez jadérek http://www.med.univ-angers.fr/discipline/lab_hema/img_hema/erythropoiese4.jpg http://www.med.univ-angers.fr/discipline/lab_hema/img_hema/erythropoiese6.jpg Basophilic erythroblast.png Polychromatofilní normoblast 11-13 μm; barví se kysele i bazicky, je schopen se mitoticky dělit, jádro malé http://farm4.static.flickr.com/3003/3069602113_781fca9dcc_z.jpg?zz=1 Erythroblastes polychromatophiles Polychromatic erythroblast.png Ortochromatický normoblast 10 μm;malé jádro, cytoplasma acidofilní http://farm4.static.flickr.com/3053/3069601943_126892394e_z.jpg?zz=1 Erythroblaste acidophile Orthochromatic erythroblast.png Retikulocyt Nemá jádro, obsahuje ještě polysomy Blood reticulocytes photo http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/09/3/7/4/155784178504529.png Parmecium Erytrocyt Vývoj granulocytů- granulopoéza •myeloblast → promyelocyt → myelocyt → metamyelocyt •Změny: –dochází k postupné kondenzaci jaderného chromatinu, změně tvaru a segmentaci jádra, ztrátě jadérka –v cytoplazmě se ve stadiu promyelocytu objevují azurofilní granula, od stadia myelocytu se objevují granula specifická • 4304-038.jpg: Myeloblast 20 μm; bazofilní cytoplazma, bez granul, jadérka http://www.hematologyatlas.com/maturseq/2.jpg http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/00/2/1/5/3637948118696575.png http://www.mclno.org/webresources/kbase/cellatlas/cell%20images/Promyelocyte.jpg Promyelocyt 20-25 μm; oválné jádro, jadérka, bazofilní cytoplazma s azurofilními granuly http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/09/3/0/6/01839692033467022.png http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/02/2/4/9/91937061331228010.png http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/11/1/1/2/51351912562618711.png Bazofilní promyelocyt Eosinofilní promyelocyt Neutrofilní promyelocyt http://www.wadsworth.org/chemheme/heme/microscope/pix/promyelocyte_nw.jpg Myelocyt 14-18 μm; oválné jádro s hustším chromatinem, bez jadérek, acodifilní cytoplazma s azurofilními i specifickými granuly http://www.wadsworth.org/chemheme/heme/microscope/pix/myelocyte_nw.jpg http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/00/4/1/4/76969082971981316.png http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/11/3/1/3/51819552805105414.png http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/02/3/0/8/4571190201448313.png http://mmserver.cjp.com/images/image/2559007.jpg Neutrofilní myelocyt Eosinofilní myelocyt Bazofilní myelocyt http://www.hematologyatlas.com/maturseq/6.jpg http://www.hematologyatlas.com/maturseq/13.jpg Neutrofilní metamyelocyt Eosinofilní metamyelocyt http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/10/2/1/0/76733141713756795.png http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/03/8/5/1/850555861218820.png http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/11/3/6/9/88001153702299573.png Bazofilní metamyelocyt Eosinofilní metamyelocyt Neutrofilní metamyelocyt Metamyelocyt 10-14 μm; jádro ledvinovité či podkovovité, mírně acidofilní cytoplazma, mnoho specifických granul Vývoj lymfocytů •lymfoblast → prolymfocyt •Změny: –postupné zmenšování celé buňky –kondenzace chromatinu –zvětšování nukleocytoplazmového poměru až do vzhledu malého lymfocytu Lymphoblasts http://www.hematologyatlas.com/maturseq/21.jpg http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/08/1/6/4/55911961313406650.png Lymfoblast 15-20 μm, kulaté jádro, bazofilní cytoplazma bez granul http://ashimagebank.hematologylibrary.org/content/vol2006/issue0706/images/large/Image29.jpeg [USEMAP] http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/00/3/6/1/9910400290306428.png Prolymfocyt Menší, malý cytoplazmatický lem kolem jádra, azurofilní granula Prolymfocyty a malý lymfocyt Vývoj monocytů •monoblast → promonocyt Monoblast http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTcNcWpIKwXoGVYlqe_xJxXiLy6QZW--4fUB8zfe3zq587UgM07&t=1 http://www.websters-online-dictionary.org/images/wiki/wikipedia/commons/3/39/Monoblast.png Monoblast 20μm;kulaté jádro, bazofilní cytoplazma, bez granul http://pathy.med.nagoya-u.ac.jp/atlas/img/t8/img13.jpg http://ouhsc.edu/histology/Glass%20slides/75_17.jpg http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/06/6/1/1/531238137264576.png Promonocyt 16-20 μm, ledvinovité jádro, viditelná jadérka, bazofilní cytoplazma, azurofilní granula Megakaryoblast Přes 30 μm, velké, oválné jádro, mnoho jadérek, bazofilní cytoplazma 2574-003.jpg: Vývoj trombocytů- trombopoéza megakaryoblast → promegakaryocyt → megakaryocyt 2574-011.jpg: http://www.wikidoc.org/images/7/74/Megakaryoblast.png 2574-033.jpg: 2574-034.jpg: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Promegakaryocyte.png Promegakaryocyt Jádro nepravidelné s vchlípeninami, bazofilní Megakaryocyt 60-100 μm; jádro nepravidelné, laločnaté, mírně bazofilní cytoplazma, azurofilní granula http://ouhsc.edu/histology/Glass%20slides/75_16.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/16/Megakaryocyte.png Normal bone marrow cells, histology image 1.metamyelocyte 2.plasma cell http://www.ezhemeonc.com/wp-content/uploads/2009/01/Hematopoiesis_human_diagram.png Soubor:Hematopoiesis simple.svg HEMATOPOÉZA Kostní dřeň http://www.youtube.com/watch?v=tDTLC2swhlQ http://www.youtube.com/watch?v=0TvTyj5FAaQ&feature=relmfu LYMFATICKÝ SYSTÉM LYMFATICKÝ SYSTÉM •Lymfatické orgány •Primární –thymus –červená kostní dřeň •Sekundární –slezina –lymfatické uzliny •Lymfatické cévy • IMUNITNÍ SYSTÉM •Ochrana organismu proti poškození mikroorganismy a cizorodými látkami •Buňky imunitního systému jsou schopné rozlišit cizorodé látky a vlastní látky (vyrobené v organismu) •Imunitní reakce či také imunitní odpověď je souhrn procesů, jimiž tělo reaguje na setkání s antigeny •Antigen (antigenní determinanta) – látka schopná vyvolat imunitní reakci •Antigen prezentující buňky (makrofágy, Langerhansovy buňky epidermis, dendritické buňky lymfoidních orgánů, B-lymfocyty a epitelové buňky thymu) •Buněčná imunita: T - lymfocyty •Humorální imunita: protilátky produkované plazmocyty, efektorovými buňkami B lymfocytů, neutralizují (zneškodní) antigen • BUŇKY LYMFATICKÉHO SYSTÉMU Hlavní složku představují lymfocyty: B a T lymfocyty (TH TC TS), NK buňky VÝVOJ LYMFOCYTŮ Červená kostní dřeň: společná progenitorová buňka (lymfoidní multipotentní kmenová a LCF buňka) Diferenciace B lymfocytů probíhá v červené kostní dřeni (ekvivalent bursa Fabricii). Diferencované B lymfocyty cirkulují v krvi, migrují do vaziva a především osídlují periferní lymfatické orgány. Vývoj T lymfocytů probíhá v thymu. Nezralé lymfoidní buňky migrují krevní cestou do thymu. V kůře brzlíku dochází k množení buněk a jejich diferenciaci v imunokompetentní buňky: cytotoxické, pomocné, tlumivé. NK buňky (přirození zabíječi) jsou geneticky naprogramované na rozpoznání transformované buňky a její zničení (nádorová, napadená virem). Nepotřebují aktivaci antigenem. Obecná charakteristika lymf. orgánů •Retikulární vazivo (neplatí pro thymus) •Volné buňky (lymfocyty, makrofágy, plazmatické buňky a kmenové buňky) • •2 typy lymfatické tkáně: •difuzní •nodulární (folikulární) Lymfatická uzlina (struktura) thymus0060a kůra dřeň vazivové pouzdro septum THYMUS – lymfoepitelový orgán, centrální lymfatický orgán obalen vazivovým pouzdrem, septa oddělují nepravé lalůčky Stroma: retikulární epitel (RE) entodermového původu KŮRA: tmavá, vyskytuje se v ní velké množství T lymfocytů. Z kostní dřeně se do thymu dostávají T0 lymfocyty, které se v kůře množí a diferencují v imunokompetentní T lymfocyty (TH, TS a TC). T lymfocyty, které neprošly selekcí zanikají apoptosou a jsou fagocytovány makrofágy, ostatní migrují do dřeně, kde se dostávají stěnou postkapilárních venul do krevního oběhu a osidlují thymus dependentní zóny peri- ferních lymfatických orgánů. Buňky RE jsou důležité pro vývoj T lymfocytů, mají podpůr- nou funkci, podílejí se na hemothymické bariéře, prezentují T lymfocytům antigeny v procesu edukace a selekce, produkují thymopoetin a další látky, které jsou důležité pro vývoj T lymfocytů DŘEŇ: slaběji zbarvena, obsahuje méně T lymfocytů. Cha- rakteristickým útvarem dřeně jsou Hassalova tělíska. Vzni- kají keratinizací buněk RE, obsahují centrální eosinofilní hmotu, která je obklopena koncentricky uspořádanými buňkami RE. Funkce thymu: vývoj imunologické tolerance a diferenciace Imunokompetetních T lymfocytů Fyziologická involuce thymu: po pubertě dochází k snížení proliferace a diferencieace T lymfocytů, což vede k redukci kůry, která je nahrazena tukovým vazivem Mikrofotografie.: Kühnel, Color Atlas, 2003 TH-008b THYMUS DÍTĚTE, HE vazivové pouzdro kůra dřeň Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM drenTHa HassTHa Medulla,HE Hassalova tělíska retikulární epitel T lymfocyty Mikrofotografie: sbírka ÚHIEM TH-013b THYMUS DOSPĚLÉHO ČLOVĚKA HT HT véna - převážná část kůry (K) je nahražena tukovým vazivem (T) T T T K K K Dřeň brzlíku obsahuje početná Hassalova tělíska (HT) Mikrofotografie: Stevens, Lowe, Histology, 1993 LU-0008c-SOB LYMFATICKÁ UZLINA lymfatické folikuly pouzdro kůra hilus dřeň Lymfatické sinusy: a) subkapsulární b) intermediární c) dřeňové a b c Lymfatické cévy: aferentní eferentní LU - opouzdřené, lymforetikulární orgány, vložené do průběhu lymfatických cév Vazivové pouzdro – septa (trabekuly) Stroma: retikulární vazivo (retikulární buňky a vlákna; dendritické a folikulární dendri- tické buňky, makrofágy) CORTEX: lymfatické folikuly primární – B lymfocyty sekundární: zárodečné centrum (imunoblasty) PARACORTEX: T lymfocyty (thymus dependentní zóna) MEDULLA: dřeňové provazce (B lymfocyty a plasmocyty) dřeňové sinusy FUNKCE Filtrace lymfy v lymfatických sinusech. Cizorodé částice jsou zachyceny a fagocytovány makrofágy Imunitní odpověď na antigeny přítomné v lymfě (prezentace antigenu, aktivace B lymfocytů (a TH: produkce lymfokinů), klo-nová proliferace B, diferenciace plasmocytů (migrace do dřeně), produkce protilátek Schéma: Sobotta, Hammerson, Histology, 1980 UzlinaLU1a Mikrofotografie: Wheater´s Functional Histology, 2004 LYMFATICKÁ UZLINA, HE ilus S=sinus subcapsularis, C=pouzdro, F=lymfatický folikul, Cx=cortex T=septum, P=paracortex M=sinus medullaris MC=dřeňové provazce lymph node cortex paracortex medulla hilus eferentní lymfatické cévy pouzdro subkapsulární sinus medula cortex paracortex lymph node, afferent arterioles chlopeň aferentní lymf.céva subkapsulární sinus subkapsulární sinus cortex pouzdro lymph node, subcapsular sinus subkapsulární sinus intermediární sinus pouzdro trabekula cortex lymph node, cortex and medulla lymph node, cortex and medulla pouzdro okrajový lem lymfatický folikul zárodečné centrum paracortex medulární trámec medulární sinus lymph node, germinal center lymph node, medullary sinus plášťová zóna zárodečné centrum plášťová zóna krevní cévy Zárodečné centrum (velké lymfovyty, dendritické buňky, a makrofágy) Plášťová zóna (většinou malé lymfocyty) medulární trámec medulární sinus medulární trámec medulární sinus R-LS-20c SCHÉMA STAVBY SLEZINY Schéma z: Ross, Pawlina, Histology, 2006 a.centralis (obalená T lymfocyty: periarteriální pochva) a.trabecularis v.trabecularis Bílá pulpa: Malpighické tělísko=M zárodečné centrum=C plášť (B lymfocyty=B) slezina hilus mízní céva slezinné sinusy=S C B M M M S S S dřeňové provazce (P) P P P SLEZINA Lymforetikulární opouzdřený orgán Imunologický filtr krve Vazivové pouzdro, trabekuly (cévy) Stroma: retikulární vazivo BÍLÁ PULPA je tvořena lymfatickou tkání, ve které probíhají aa. centrales – periarteriální pochva obsahuje především T lymfocyty (thymus-dependentní zóna). V průběhu a. centrales se vyskytují lymfatické folikuly (Malpighická tělíska), které jsou složené z B lymfocytů (po stimulaci: zárodečná centra) ČERVENOU PULPU tvoří dřeňové provazce (Billrothovy), které obsahují velké množství erytrocytů, dále makrofágy, lymfocyty, gra- nulocyty a plazmocyty nakupené v retikulár-ním vazivu. Mezi provazci jsou slezinné sinusy. Stěna sinusů je nesouvislá; prostory mezi endotelovými buňkami usnadňují průchod krevních elementů. FUNKCE SLEZINY Filtrace krve, antigeny jsou zachyceny APB a prezentovány T a B lymfocytům Imunitní reakce na přítomné antigeny - proliferace TH a B lymfocytů (v zárodečných centrech, diferenciace plazmocytů, produkce protilátek) Odbourávání erytrocytů a thrombocytů Prehl3SLb centrální arterie pouzdro trabekula bílá pulpa v. trabecularis červená pulpa SLEZINA Schéma: Sobotta, Hammerson, Histology, 1980 spleen, capsule peritoneální dutina mezotel pouzdro červená pulpa http://web.lfp.cuni.cz/OldWWW/dept/histolog/Photos/LymfatickeOrgany/23120036AL.jpg spleen, central artery and trabecular vein centrální arterie periarteriální lymfatická pochva marginální zóna trabekulární véna trabekula http://web.lfp.cuni.cz/OldWWW/dept/histolog/Photos/LymfatickeOrgany/23120037AL.jpg imprSlezA sinus3SlezA SLEZINNÉ SINUSY (x) – krev byla odstraněna Slezina, impregnace stříbrem retikulární vlákna x x x x x x x Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM slez0052 SCHÉMA KREVNÍHO OBĚHU VE SLEZINĚ trabekulární arterie červená pulpa lymfatický folikul B-lymfocyty periarteriální pochva T-lymfocyty trabeku- lární vény aa. penicillatae opouzdřené arterioly prekapiláry marginální sinusy vény pulpy zárodečné centrum a.lienals – aa. trabeculares – aa. centrales (bílá pulpa) – aa. penicillate – opouzdřené arterioly – prekapiláry: krev proudí do červené pulpy a vrací se stěnou sinusů zpět do oběhu (otevřený oběh, převažuje u člověka) nebo krev teče přímo do sinusů (uzavřený oběh, např. pes) – vv. pulpae - vv. trabeculares – v. lienalis - Marginální sinusy - v místě přechodu červené a bílé pulpy, dostávají krev z větví a.centralis (radiální tepénky, aa. foliculares), ve stěně sinusů jsou dendritické APB které zachycují antigeny v krvi a po zpracování je prezentují T a B lymfocytům Schéma: Junqueira, Carneiro, Basic Histology, 2003 slez0051a sinus2Slez-a R-LS-21c sinus uzavřená otevřená makrofágy (M) M E RB Stěna slezinných sinusů je tvořena protáhlý-mi endotelovými buňkami (spojenými pouze svými výběžky), pruhy lamina basalis a cirku- lárně probíhajícími retikulárními vlákny. Volné prostory ve stěně umožňují návrat krvinek z červené pulpy do krevního oběhu E=endotel, RB=retikulární buňka SEM elektronogramy (Junqueira, Carneiro, Basic Histolgy, 2003) Schéma: Ross, Pawlina, Histology, 2006 LYMFATICKÁ TKÁŇ – MALT (Mucosa Associated Lymphoid Tissue) •GALT (Gut Associated Lymphoid Tissue) –uložená ve stěně trávicího traktu -lymfatické folikuly uložené v lamina propria mucosae, případně i v submukóze. Četné jsou v ileu – folliculi lymphatici solitarii anebo folliculi lymphatici aggregati (Peyerovy pláty). - velké nahromadění lymfatických folikulů je rovněž v apendixu. – •BALT (Bronchus Associated Lymphoid Tissue) –uložená ve stěně dolních dýchacích cest, především ve stěně bronchů • http://web.lfp.cuni.cz/OldWWW/dept/histolog/Photos/LymfatickeOrgany/83200212Als.jpg http://web.lfp.cuni.cz/OldWWW/dept/histolog/Photos/LymfatickeOrgany/83200213Als.jpg http://web.lfp.cuni.cz/OldWWW/dept/histolog/Photos/LymfatickeOrgany/83200214Al.jpg MANDLE – TONSILLAE - uloženy v oblasti isthmus faucium, kde tvoří tzv. Waldeyerův lymfatický okruh. Tonsilla pharyngea (nosní mandle) - na povrchu epitel víceřadý prizmatický s kinociliemi, nevytváří krypty Tonsilla tubalis - Na povrchu epitel víceřadý prizmatický s řasinkami, nevytváří krypty Tonsilla palatina (patrová mandle) - největší, na povrchu epitel vrstevnatý dlaždicový, který vytváří hluboké krypty Tonsilla lingualis (jazyková mandle) - na kořeni jazyka, na povrchu epitel vrstevnatý dlaždicový, vytváří nečetné hluboké krypty Tonsilla palatina Tonsilla palatina Tonsilla palatina LYMFATICKÉ CÉVY •Kapiláry •Cévy malého a velkého kalibru •Hlavní lymfatické kmeny • • http://histoweb.co.za/img/text/wheater156_823.jpg Všechny lymfatické cévy jsou opatřeny chlopněmi a do průběhu cév jsou vloženy lymfatické uzliny. KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM SRDCE - COR •atrium dextrum et sinistrum •ventriculus dexter et sinister Normální anatomie lidského srdce http://www.michael-huber-neckarhausen.de/LERNEN/Vitalzeichenkontrolle/Schichten.JPG •Stěna srdce: •Endokard (vnitřní) •Myokard (střední) •Epikard (zevní) → •Perikard (parietální list, osrdečník) Endokard •endotel •subendotelová vrstva – jemné kolagenní fibrily •elastickomuskulární vrstva – hustší kolagenní vazivo s elastickými vlákny a buňkami hladké svaloviny •subendokardová vrstva – připojuje endokard k myokardu heart heart •Myokard •Tři vrstvy: •povrchová (společná pro obě komory) •střední – cirkulární (pro každou komoru samostatná) •vnitřní – spíše podélná •myokard síní má povrchovou část společnou pro obě síně, vnitřní pak pro každou síň zvlášť heart Epikard •jednovrstevný plochý mezotel •vazivově elastická vrstva s krevními a lymfatickými cévami i nervovými vlákny •tuková tkáň heart heart •Perikard •mezotel – na povrchu obráceném do dutiny, nasedá na vazivově elastickou vrstvu, která připojuje perikard k okolním orgánům •Převodní systém tvoří sinusový uzlík (nodus), tzv. „internodální trakty“, síňokomorový uzlík a svazek a Purkyňova vlákna. • http://bote.hacettepe.edu.tr/wiki/images/d/d8/Perikard.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/05/ConductionsystemoftheheartwithouttheHeart.png •Srdeční skelet je tvořen hustým kolagenním vazivem s elastickými vlákny. http://www.siumed.edu/~dking2/crr/images/CR022b.jpg Purkyňova vlákna KREVNÍ CÉVY •trubicovité útvary sloužící k rozvádění krve v tkáních a orgánech •různý průměr, různá tloušťka stěny •Dělíme je na: •arterie •arterioly •prekapiláry •kapiláry •postkapiláry •vény různého kalibru •Stěnu cév (kromě kapilár, prekapilár a poskapilár) tvoří 3 vrstvy: 1.Tunica intima 2.Tunica media 3.Tunica adventitia • http://biomed.brown.edu/Courses/BI108/BI108_2003_Groups/Coronary_Angiogenesis/VESSEL.GIF http://www.siumed.edu/~dking2/bluehist/VesWall.jpg http://www.siumed.edu/~dking2/crr/images/CR023b.jpg http://www.siumed.edu/~dking2/crr/images/CR025b.jpg Arterie •vedou krev od srdce do orgánů •dělí se na: 1.Arterioly 2.Prekapiláry 3.Arterie svalového typu 4.Arterie elastické http://biomed.brown.edu/Courses/BI108/BI108_2003_Groups/Coronary_Angiogenesis/MAKEUP.JPG http://www.kidney-hypertension.com/arteries.gif Arterioly •tepénky – průměr cca 100 µm •Tunica intima –endotel –vazivo (elastická vlákna) –Membrana elastica interna •Tunica media –1-5 vrstev hladkých svalových buněk •Tunica adventitia –tenká fibroelastická vrstva http://www.siumed.edu/~dking2/intro/images/IN032b.jpg arteriole1.jpg (45364 bytes) Arterie svalového typu- muskulární •průměr 0,1 – 10 mm •Tunica intima –endotel –tenká vrstva subendoteliálního vaziva –membrana elastica interna •Tunica media –cirkulárně uspořádané vrstvy svalových buněk, 4-40 vrstev –elastická vlákna –membrana elastica externa •Tunica adventitia –vazivová (kolagenní a elastická vlákna) MuscularA1.jpg (60813 bytes) http://www.technion.ac.il/~mdcourse/274203/slides/Blood_System/1-Small%20muscular%20artery.jpg Arterie elastického typu •průměr 10 – 25 mm •Tunica intima –endotel –vazivo s elastickými vlákny •Tunica media –nejsilnější –muskulárně elastická složka (více než 50 elastických membrán) –hladké svalové buňky •Tunica adventitia –silné svazky kolagenních fibril, jemná elastická vlákna, vasa vasorum a nervi vasorum http://www.lab.anhb.uwa.edu.au/mb140/corepages/vascular/Images/aor04he.jpg http://www.histol.chuvashia.com/images/cvs/aorta-02-l.jpg Kapiláry •nejperifernější součástí krevního řečiště •stěna: –endotel –lamina basalis –pericyty • •Typické •Atypické • http://microanatomy.net/cardiovascular/capillary.jpg http://legacy.owensboro.kctcs.edu/gcaplan/anat2/histology/capillary2.jpg http://www.lab.anhb.uwa.edu.au/mb140/corepages/vascular/Images/cap100wp.jpg Kapiláry typické •průměr cca 7µm •stěna: –endotel –lamina basalis –Pericyty- ploché buňky s cytoplazmatickými výběžky bohatě se větvícími kolem stěny kapilár • http://www.lab.anhb.uwa.edu.au/mb140/corepages/vascular/Images/capcont.gif http://www.lab.anhb.uwa.edu.au/mb140/corepages/vascular/Images/capfenn.gif •kapiláry se souvislou endotelovou výstelkou- svalová tkáň, CNS, vazivo, plíce; ploché endotelové buňky, pericyty •kapiláry s fenestracemi, překlenutými tenkou diafragmou- střevo, glomeruly, endokrinní žlázy; otvory mezi endotelovými buňkami přepaženy diafragmou, pericyty většinou nemají Kapiláry atypické (sinusoidy) •průměr až 30 µm •Játra, slezina, kostní dřeň •Otvory mezi sousedními buňkami i v cytoplazmě, není diafragma •stěna –endotel –lamina basalis http://www.lab.anhb.uwa.edu.au/mb140/corepages/vascular/Images/capdcon.gif •Prekapiláry •průměr 12-40 µm •na arteriální straně kapilárního řečiště •stěnu tvoří endotel, bazální membrána a hladké svalové buňky rozptýlené kolem endotelu • •Postkapiláry •průměr 200 µm •jsou na venózní straně kapilárního řečiště •skládají se z endotelu a vazivového obalu • VÉNY •většinou provázejí odpovídající arterie •stěna je tenčí a méně kompaktní než stěna arterií, lumen bývá zpravidla větší a mívá nepravidelný tvar •stěna vén se skládá ze 3 vrstev: –tunica intima –tunica media –tunica adventitia •podle velikosti dělíme vény na venuly, malé vény, vény střední velikosti a velké vény • http://www.lab.anhb.uwa.edu.au/mb140/corepages/vascular/Images/vei20he.jpg Venuly •průměr 0,2-1 mm •Tunica intima –endotel –tenká subendoteliální vazivová vrstva •Tunica media –velmi tenká, 1-3 vrstvy hladkých svalových buněk a malé množství elastických vláken •Tunica adventitia –silnější, převážně kolagenní vlákna • arteriole arteriole Vény malé a střední velikosti • •Průměr- malé 0,1-1mm; velké- 1-10 mm •Tunica media –několik svazků převážně cirkulárně uspořádaných hladkých svalových buněk, oddělených kolagenními a elastickými vlákny •Tunica adventitia –silnější, hlavně z kolagenních vláken a elastických vláken – u středních i vasa vasorum a nervová vlákna • http://www.technion.ac.il/~mdcourse/274203/slides/Blood_System/6-Small%20Vein.jpg Velké vény •průměr 10 a více mm •v.cava inferior et superior •Tunica intima –silnější –subendoteliální část je tlustší (vazivo, hladké svalové buňky) •Tunica media –tenká, někdy může i chybět •Tunica adventitia –nejsilnější –svazky hladkých svalových buněk podélně orientované, oddělené kolagenním vazivem a elastickými vlákny large vein large vein large vein large vein