Výzkum sportovně-pedagogických profesí (dc4903) Vladimír Jůva juva@fsps.muni.cz 17. 12. 2019 Typy výzkumů •A. Historický výzkum •Jací byli sportovní trenéři, učitelé TV, ...? •Jak se vzdělávali? (+ komparativní, kurikulární, …) •... •B. Teoretický (normativní) výzkum •Jací by měli být sportovní trenéři, učitelé TV, ...? •Jaké by mělo být jejich vzdělávání? •... •C. Empirický výzkum •Jací jsou sportovní trenéři, učitelé TV, ...? •Jak se vzdělávají? (komparativní, kurikulární, …) •... A. Historický výzkum •Projekt (2012) •Věrná garda •(Roman Franc) •Výzkum životních příběhů sokolů-seniorů •Vzorek: různá prostředí (ČR – USA), věk 60–100, Sokol = jejich životní styl •Metody: primární prameny, orální historie •Výsledky: vědecký text, obrazový materiál (foto), film – viz plakát, osvěta Typy (C) empirických výzkumů •kvantitativní – dotazník, pozorování, analýzy dokumentů, ... •kvalitativní – např. analýzy dokumentů, focus group, výzkum životního příběhu (historie a současnost), etnografický přístup, ... •smíšený výzkumný design kvanti ® kvali kvali ® kvanti ... Zastřešující projekt FSpS •Profesní gradace sportovních pedagogů (PROGSPOP) •Období řešení: 2019–2023 •Termín sportovní pedagog = rozsáhlé spektrum sociálních, pomáhajících a pedagogických profesí, které odborně zabezpečují edukaci v oblasti soutěžního, rekreačního a školního sportu •Konkrétně: sportovní trenér, učitel tělesné výchovy, animátor sportovních aktivit, instruktor, cvičitel, lektor, … •Cíl: zjištění okolností a průběhu profesní gradace sportovních pedagogů •Konkretizace cíle – v jednotlivých závěrečných pracích a interních projektech FSpS MU vzhledem k: zvolené profesní skupině, genderu, typu instituce, sportu, profesní dráze, typu vzdělávání, … • Profesní gradace sportovních pedagogů •Hlavní výzkumné otázky: 1. Které klíčové okolnosti ovlivnily rozhodnutí stát se sportovním pedagogem? 2. Jakým způsobem probíhalo – probíhá formální vzdělávání sportovních pedagogů? 3. Jakým způsobem probíhalo – probíhá neformální vzdělávání sportovních pedagogů? 4. Jaké požadavky kladou sportovní pedagogové na formální vzdělávání? 5. Co sportovní pedagogové očekávají od neformálního vzdělávání? 6. Jakou roli sehrávají v procesu profesionalizaci sportovního pedagoga reflektované praxe? 7. Jakým způsobem se uskutečňuje mentoring v rámci profesního rozvoje (nejen) začínajících sportovních pedagogů? 8. Jaké jsou podstatné charakteristiky expertního výkonu sportovního pedagoga? Profesní gradace sportovních pedagogů •obecná východiska: sociologie, historie, psychologie, pedagogika, pedeutologie, didaktiky, andragogika, genderová studia, kinantropologie, vědy o sportu, pedagogika sportu, … •smíšený výzkumný design •kvantitativní a kvalitativní metody sociálního výzkumu •účastníci výzkumné studie: oslovení a dostupní sportovní pedagogové – dospělí dobrovolníci způsobilí k právním úkonům Podané zastřešující projekty MU •Tranzice v pomáhajících profesích – výzvy pro vzdělávání profesionálů (PdF + LF + FSS + FSpS) •Cíl: zjistit, jakými tranzicemi v současnosti pomáhající profese v ČR procházejí, a vyhodnotit, jaké důsledky by tato zjištění mohla mít pro související studijní obory a akademické disciplíny na MU, resp. na univerzitách obecně •Výzkumné otázky: A. Pohled praktikujících profesionálů a jejich vzdělavatelů: - Jaké tranzice (změny, přechody) jsou v profesích identifikovány a jak profese proměňují? - Jak se tyto tranzice promítají do studijních programů (oborů)? - Jaké další tranzice (např. národní, globální) lze očekávat? - Jak se očekávané tranzice mohou odrazit ve studijních programech a požadavcích na absolventy? Podané zastřešující projekty MU •Výzkumné otázky (pokračování): B. Pohled donátorů, zaměstnavatelů a organizačních uživatelů služeb (institucionální a organizační požadavky): -Jaké změny lze identifikovat v profesích ve vztahu k tlakům společenských institucí a zaměstnavatelských organizací? -Jaké další společenské tlaky na výkon profesí se formují? -Jaké další změny profesí vzhledem ke společenským tlakům na výkon profesí lze očekávat? • Podané zastřešující projekty MU •Výzkumné otázky (pokračování): •C. Pohled expertů – profesionálů, vzdělavatelů a zástupců vědních disciplín: -Jak se profese v tranzicích vzájemně ovlivňují? -Co je profesím společné a co specifické? -Jak se tranzice odrážejí ve vzdělávacích programech? -Jak by bylo možné profese smysluplně propojovat? -Co by to znamenalo pro studijní programy a pro vzdělavatele? -Jaké možnosti mezioborové vědecké spolupráce se v kontextu tranzicí v profesích rýsují? • Podané zastřešující projekty MU Výzkum sportovních trenérů = sociální, pomáhající a pedagogická profese trener Normativní východiska •Pierre de Coubertin (1863–1937 •propojení trenérství + pedagogiky + … •sport = nejen fyziologický proces, ale i rozvoj „svalů, rozumu, charakteru a vědomí“ •sport = cílevědomá snaha po zdokonalování (sebezdokonalování, dotváření), ne pouze růst výkonu a úspěchy v soutěžích •sport = prostředek k dosažení dokonalosti, tzn. konkrétních pedagogických cílů •sport = prostředek rozvoje a kultivace sociálních vztahů •olympismus – sport jako prostředek přispívající k edukaci, k rozvoji každého jedince i sociálního života •olympijská pedagogika (Olympic Pedagogy) •trenérství musí naplňovat takto chápaný sport • Img212050284 Sociální východiska •Velké sociální změny – nárůst služeb, … •„Pohyb jako lék“ •Sílí negativní socializační dopady sportu nejen na mladou generaci •Trenér (soutěžního i rekreačního sportu) = profesionál, jenž by měl vedle maximálního rozvoje sportovní výkonnosti přispívat k pozitivní socializaci •Koncepce trenérství = klíčový problém sportu na všech úrovních – viz britský model rozvoje trenérství = světová „1“ •Tlak na profesionalizaci – rozvoj profesí A. Vymezení trenérské profese •sportovní trenér = specifická profese s dlouhou tradicí (historický výzkum) •první profesionální kouč v americkém VŠ sportu – 1864 (výzkum – vztah školy a sportu?) •sportovní trenér – zajišťuje a vede trénink sportovce = sociální profese + … (zvířata, věci, …) •trenér = odborník ve sportu i pedagog, poradce, … = práce s lidmi = sociální + pomáhající + pedagogická profese •rozvoj sportu + negativní jevy → vyšší nároky na trenérovy odborné znalosti, jeho vůdcovské, strategické a taktické schopnosti a zejména na jeho pedagogickou odpovědnost A. Vymezení trenérské profese •sportovní trenéři = rozsáhlá skupina pedagogických pracovníků - ve školských zařízeních - ve struktuře soutěžního sportu - v dalších, hlavně volnočasových aktivitách •Zákon o pedagogických pracovnících (2004) – sportovní trenér = pracovník vykonávající přímou pedagogickou činnost + pracovní vztah •požadavky: - odborná kvalifikace (maturita + kurzy, VŠ sport) - bezúhonnost - zdravotně způsobilý •= zúžené vymezení trenéra a jeho vzdělání •X nový zákon SR – „športový odborník“ •výzkum – ovlivnit legislativu • A. Vymezení trenérské profese •Závěry celosvětových výzkumů = •širší chápání profese trenéra – viz evropský projekt •AEHESIS (Aligning a European Higher Education Structure In Sport) •1) trenér orientovaný na osoby participující ve sportu • a) trenér začátečníků (dětí, mládeže, dospělých) • b) trenér rekreačně sportujících osob •2) trenér výkonnostně orientovaných sportovců • a) trenér talentovaných sportovců (děti, mládež) • b) trenér profesionálních sportovců •Þ trenér v soutěžním, školním i v rekreačním sportu A. Vymezení trenérské profese •Široká působnost a skladba trenérů: •soutěžní + školní + rekreační sport (cvičitelé, instruktoři) •nejrůznější úrovně: pomocný trenér, asistent trenéra, smluvní trenér, trenér ve sportovní škole, vedoucí trenér, reprezentační trenér ad. •různé skupiny adresátů – věk, sportovní výkonnost, sociální a kulturní specifika, … •různé zázemí sportovního klubu (malý klub v „malých sportech“ → trenér vykonává různé aktivity, velké a ekonomicky saturované kluby → dělba práce) •nejrůznější formální dosažené vzdělání – krátké trenérské kurzy – nejvyšší vědecké kinantropologické vzdělání •máme empirická data? (Rejstřík, výzkumy, …) A. Vymezení trenérské profese •Aktivity trenéra = výzkumná témata: •teoretické – rozvoj vzdělání (daný sport + vědy o sportu + …), příprava tréninků, … •interakční (praktické) – trénink, soutěže, ... •různorodé sociální role trenéra – informátor, důvěrník („terapeut“), ukazňovatel, motivátor, vychovatel, … •různorodé profesní role – učitel, třídní učitel, vychovatel, pedagog VČ, ... •„Trenérská role představuje schopnost rozvíjet důvěru sportovce, hodnotit, řešit problémy a rozhodovat“ (Walsh, 2007) A. Vymezení trenérské profese •Problémy trenérské profese = výzkumná témata: •trenérství = pouze rysy povolání (semiprofese) ≠ profese •absence profesní autonomie trenérů – častá závislost na laické veřejnosti •výsledky a hodnocení práce trenéra = pouze úspěchy svěřených sportovců? •zapojení trenérů do extrémního konkurenčního prostředí – mohou být vyměněni za sportovce bez vzdělání •častá absence trenérského etického kodexu •v soudobém vrcholovém sportu trenéři často řeší ostrý střet zájmů – komplexní rozvoj sportovce nebo jen sportovní úspěchy? (i ve sportovním školství, v SCM – systém financování) A. Vymezení trenérské profese •Problémy trenérské profese = výzkumná témata: •trenérova práce = neustálý tlak termínů (soustředění, závody, testy, cestování atd.) → •časový deficit, problémy se synchronizací jednotlivých pracovních úkolů •trenérskou profesi problematizuje časové omezení pracovních kontraktů •problém trenérské profese = genderové kritérium = absence žen-trenérek (opak učitelství): „Trenér… to je holt jednoduše mužská záležitost“ (Cachay & Bahlke, 2004) •celosvětové výzkumy – ČR – Ženy a sport (2005), GENAT 1 + 2 •→ programy pro zlepšení diskriminace žen-trenérek (např. SRN) – vzdělávání, evaluační výzkumy • A. Vymezení trenérské profese •Absence empirických výzkumů trenérství u nás: •trenéři se svými svěřenci tráví velké množství času → intenzivně a dlouhodobě je ovlivňují (jen empirie – absence výzkumů časového snímku trenérů a jejich vlivu na sportovce) •trenéři = rozsáhlá pedagogická profese, ale opomíjena systematickým výzkumem •u nás – v pedagogice sportu – Svoboda, Jansa, Kovář, Jůva – jen některé aspekty •v zahraničí – stálá pozornost – hlavně funkce, kompetence → vzdělávání (formální + neformální), kurikulární výzkumy A. Vymezení trenérské profese •Komparativní výzkumy, např.: •kurikulární – svět – EU – státy – svazy – … •profesí – např. trenér a učitel: obsahová analýza zahraničních textů (Bělka & Dvořák, 2006) – řada analogických kompetencí učitele a trenéra: •a) sebereflektivní (mj. předcházení „vyhasínání“) •b) osobnostní – ve smyslu sociální orientace (respektování osobnosti z hlediska jeho individuálních potřeb a práv + dodržování etických principů a vystupování) •c) diagnostické – hlavně rozpoznání patologických jevů (např. šikana, drogová závislost atd.) •d) komunikativní •e) organizační •f) … A. Vymezení trenérské profese Výzkum expertnosti sportovních trenérů a učitelů: •expertnost = stabilně vysoká kvalita výkonu v profesi •expert = vynikající představitel profese •první výzkumy – před 100 lety – šachisté (představivost, paměť), hráči na hudební nástroj (expertnost = důsledek vrozených předpokladů X vliv cvičení?) •společný rys učitelů a trenérů: emancipační úsilí a snaha o rozvinutí profesionalismu •cíl: popsat objektivní (interakce, kultura instituce, …) a subjektivní (profesní „já“) determinanty rozvoje a udržování expertnosti v profesích trenér a učitel A. Vymezení trenérské profese Expertnost trenérů a učitelů Design výzkumu: •výzkumné otázky: •Které determinanty expertnosti jsou společné a které specifické (u trenérů a učitelů)? •Liší se některé determinanty (subjektivní nebo objektivní) v závislosti na věku cílové skupiny? •Které determinanty zůstávají konstantní napříč vybranými profesemi? •smíšený – dvoufázový •metody: strukturované přímé pozorování, stimulované vybavování, hloubkový (biografický) rozhovor (narativní prvky), dotazníky A. Vymezení trenérské profese Expertnost trenérů a učitelů Design výzkumu: Výběr vzorku (pyramida): 1.širší vzorek (desítky) – trenérská licence B/2, 5 let praxe a sociální nominace, nástroj: strukturované přímé pozorování tréninku s využitím pozorovacího archu 2.užší vzorek (jednotlivci) – nástroje: stimulovaného vybavování = pořízení videozáznamu tréninku a následná reflexe hloubkový (biografický) rozhovor s narativními prvky standardizované dotazníky – např. pracovní podmínky Interpretace dat – vícepřípadové studie A. Vymezení trenérské profese Obr. 1: Smíšený model profesionální identity trenérství (SASCOC, 2011) B. Výzkum trenérského vzdělávání •1919 první trenérské vzdělávání na Univerzitě Illinois (historický výzkum) •trenérské vzdělávání = proces učení, v němž se budoucí (i současní) trenéři učí trénovat (Trudel & Gilbert, 2006) •Dvě cesty trenérského vzdělávání: •systematické trenérské vzdělávání („formální“ – nejčastěji celostátní programy – např. USA – Bílá kniha, svazy, ..., projekt EU AEHESIS – doporučená kurikula, ...) •trenérské vzdělávání vycházející z empirie a z reflexe vlastní praxe (typická životní dráha – aktivní sportovec – asistent trenéra – samostatný – hlavní trenér) B. Výzkum trenérského vzdělávání •V trenérském vzdělávání se posilují: •etické aspekty trenérství •pedagogické aspekty trenérství •viz inovované kurikulární koncepce (svět – ICCE = The International Council for Coach Education – Excellence, AEHESIS, Sports Coach UK, Bílá kniha USA, ČOV, svazy, ...) • B. Výzkum trenérského vzdělávání •Etická dimenze trenérského vzdělávání: •opírá se o etické trenérské kodexy (u nás nově – ČOV) •britský trenérský etický kodex: - respekt k jedinečné hodnotě jednotlivce - ocenění péče o klienty - motivace sportovce uplatnit svůj potenciál - hledání společně cesty zlepšení - analogie s požadavky na učitele v UK •Kodex cti Německého sportovního svazu - úkol trenéra = pedagogicky odpovědné jednání: „Jednej tak, abys svým jednáním minimalizoval rizika sportovce a abys maximalizoval jeho osobní rozvoj (z pohledu fyzického, mravního, sociálního, emocionálního a zdravotního)“ •Etický kodex sportovního trenéra (ČOV) •zdraví a dobrý stav stojí nad výkonnostními cíli •komparativní analýzy kodexů B. Výzkum trenérského vzdělávání •Posilování důrazu na sociální oporu •a pomoc trenéra sportovci: •„v životě jsou důležitější věci než sport“ •= dvojí poslání sportovního trenéra – příprava na sportovní úspěchy + pomoc a „doprovázení“ na cestě k „dobrému životu“ •viz projekt Duální kariéra •Výzkumný projekt FSpS Mentor sportovní kariéry • B. Výzkum trenérského vzdělávání •Pedagogická dimenze trenérského vzdělávání: •rozvoj pedagogické odpovědnosti = odpovědnost vůči sportujícím, maximální eliminování rizik a podpora vzájemné odpovědnosti trenéra, sportovců i klubu (Behm, 2008, s. 349) •hlavní úkol trenérského vzdělávání = budoucí trenéři si musí uvědomit sociální souvislosti tréninkového procesu a musí získat „pedagogickou odpovědnost pro dobrý život“ (Kurz, 2004, s. 34) •rozvoj trenérských kompetencí, které podporují dobrý a zdařilý život sportovce a usilují o realizaci jeho přirozených zájmů •podpora reflexe trenérské praxe – např. projekt „Co trenéři potřebují“ (Schierz, Thiele, & Fischer 2006) B. Výzkum trenérského vzdělávání •Rozvoj klíčových kompetencí trenérské profese: •systémové kompetence = jednat adekvátně v daných systémech, napříč těmito systémy i proti nim (např. při tlaku na porušování sportovní etiky) •věcné kompetence = jednat účelně, přiměřeně, logicky a důsledně •sociální kompetence = trenérovo srozumitelné a odpovědné jednání •osobnostní kompetence = trenérské jednání, jež respektuje tři předešlé skupiny kompetencí (Schierz, Thiele, Fischer, & 2006) B. Výzkum trenérského vzdělávání •Kvantitativní dotazníkové šetření (Jůva et al., 2008) „Cesta k trenérské profesi“ (n = 212) •Oblasti, které absolventy kurzů i sportovních VŠ •málo připravily na jejich působení v praxi: •sociální aspekty: - komunikace - motivace - řešení interpersonálních problémů (sportovci, rodiče, další trenéři, vedení klubu, novináři, …) - ... •pedagogické a psychologické aspekty trenérství = nejčastěji uváděná oblast (29,7 %) potřebná pro další vzdělávání trenérů (2. místo – 4,7 % případů – teorie sportovního tréninku) • B. Výzkum trenérského vzdělávání Shrnutí výzkumů •Požadavek propojit sport, trenérství a pedagogiku je již z konce 19. století – dnes je ještě významnější v souvislosti s narůstajícím významem sportu i jeho negativními jevy •Trenérství má pedagogický charakter = práce s lidmi + iniciování učení + výchova + doprovázení + pomoc na cestě životem •Sportovní trenér figuruje mezi pedagogickými pracovníky – vykonává přímou pedagogickou práci nejen ve vzdělávacích zařízeních, ale i v klubech, jednotách, SCM, ... → potřeba rozšířit legislativní vymezení trenéra Shrnutí výzkumů •Pedagogika sportu patří k tradičním oblastem trenérského vzdělávání – má integrační funkci všech vědeckých poznatků o sportu → = klíčová oblast ve vzdělávání trenérů při: •rozvíjení jejich kompetencí užitečných pro praxi •vytváření jejich vlastního svědomí •rozvoji pedagogické odpovědnosti •uvědomování si faktu o vzájemné provázanosti všech věd (o pohybu, sportu, zdraví, výživě, …) Shrnutí výzkumů •Je třeba posílit: •pedagogicky orientované výzkumy trenérství •pedagogickou, psychologickou a etickou dimenzi trenérského vzdělávání •vysokoškolské vzdělávání trenérů •tvorbu etických a profesních trenérských kodexů s důrazem na pedagogickou odpovědnost •Děkuji za pozornost