Am. inf. iliac spine
I nlertrorJta ntcric line
coxae
Mgr. Klára Vomáčková
Pánev
Chrupavka_
Hlavice kosti stehenní
Jamka kyčelního kloubu
Stehenní kost
Evoluční změny na kyčelním kloubu
• Během evoluce došlo k přizpůsobení DK na bipedální lokomoci, se kterou souviselo napřímení axiálního skeletu
• Anatomicko-biomechanické změny - hlavice femuru není plně kryta acetabulem
• K maximálnímu kontaktu kloubních ploch dochází při kvadrupedální lokomoci (90° flexe, mírná zevní rotace a mírná abdukce)
Kyčelní kloub
• Kulový kloub
• Omezený kloub
• „kořenový kloub"
• Více pasivních stabilizátorů než například rameno
• Udržuje hmotnost pánve a trupu
Acetabulum
Jamka pro kyčelní kloub
Tvar polokoule, sklon zevně, dolů a dopředu
Facies lunata vystlána hyalinní chrupavkou = labrum acetabuli, na které naléhá hlavice, vkleslé dno jamky vyplňuje tukový polštář
Sklon jamky je ale individuální- záleží i na pohlaví
Na jeho vývoj má formativní vliv tlak hlavice
Femur
• Při narození je kolodiafyzární úhel 150°-160°, postupně se zmenšuje.
• V období jednoho roku života dosahuje 148°, v pěti letech 142° a v patnácti letech 133°
• v dospělosti 125°.
femoral head
' femoral neck
Kloubní pouzdro, kloubní vazy
• Začíná na okrajích acetabula, upíná se na krček kosti stehenní, vepředu na linea intertrochanterica, vzadu crista intertrochanterica vynechává (úpony svalů)
• Kloubní pouzdro zesilují 4 vazy:
• Lig. Iliofemorale - nejsilnější vaz v těle, omezuje záklon trupu vůči femuru
• Lig. Pubofemorale - omezuje abdukci a zevní rotaci
• Lig. Ischiofemorale - omezuje addukcia vnitřní rotaci
• Lig. Capitis femoris
Anterior
Posterior
Pohyby v kyčelním kloubu, svaly a jejich kin etika
• Flexe: s fle KOK 120°, s EXT KOK 90°, při oboustranné flexi rozsah větší vlivem klopení pánve a narovnání lumb. lordózy
• Pasiv pohyb možný až 145°, Agonisté: m. psoas major a m. iliacus
• Pomocné svaly jsou m. pectineus, m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae, m. gluteus minimus (přední část), m. adductor brevis, m. sartorius, m. gluteus medius (přední část), m. gracilis a m.adductor longus.
• Flekční pohyb v kyčli - často omezen (svalovina, tvar jamky..)
(JANDA, 2004, DYLEVSKÝ, 2009)
Extenze: pasivní rozsah 10 - 15°, aktivní rozsah 30°? (anatomie...) při flexi v koleni se rozsah snižuje, aktivita se směřuje na hamstringy
Hlavní svaly tvořící extenzi v KK jsou svaly m. gluteus maximus, m. biceps femoris, m. semitendinosus a m. semimembranosus.
pomocné svaly řadíme m. adductor magnus, m. gluteus medius (zadní část) a m. gluteus minimus, také zadní část
Sval m. gluteus maximus je zdaleka nejsilnější sval a jeho moment síly dosahuje více než 30 kg
Musculus biceps femoris a semisvaly vyvinou sílu přes 20 kg
Hyperextenze kyčle vyvolává posturální instabilitu, kterou vyrovnává m. erector trunci (JANDA, 2004, DYLEVSKÝ, 2009)
Addukce: 15 - 20°
Hlavní svaly vykonávající addukci jsou svaly m. adductor magnus, m. adductor longus,
m. adductor brevis, m. gracilis a m. pectineus
Pomocné svaly jsou m. gluteus maximus (distální snopce - pars coccyx), m. obturatorius externus a m. psoas major
Sed se skříženýma nohama (fle+ add + zevní rotace = nestabilní poloha pro kyčel)
• Hlavním adduktorem je m. adductor magnus s momentem síly cca 13 kg
• Musculus adductor longus vyvine cca 5 kg
• Ostatní adduktory jsou silově velmi slabé
• Adduktory kyčelního kloubu jsou činné především při stabilizaci polohy při stoji a chůzi, mají také velkou tendenci ke zkracování (okrem m. gracilis)
• Při stoji na jedné DK musí dojít k takové akci adduktorů, aby nedošlo k poklesu pánve ke kontralaterální straně adduktory vyvinou sílu 2x větší, než je váha zbytku těla
(JANDA, 2004, DYLEVSKÝ, 2009, VÉLE, 2006)
•Abdukce: 35-40°
• zvětšuje se už jen zároveň s klopením pánve vpřed a se zvětšující se abdukcí v druhé kyčli, Maximální abdukce obou kyčlí zároveň je 90°
• Hlavní svaly vykonávající abdukci jsou svaly m. gluteus medius, m. tensor fasciae latae a m.gluteus minimus (částečně m.iliopsoas)
• Jako sval pomocný je pouze m. piriformis
Hlavní sval vykonávající abdukci kyčle je m. gluteus medius s momentem síly cca 16 kg,
dále tensor fasciae latae se 6ti kg
a gluteus minimus s cca 5 ti kg, hromadná síla abdukce je dohromady cca 27 kg
• Při oslabení abduktorů dochází při chůzi ke zvětšení vertikálních výkyvů, tzn., že při opěrné fázi končetiny dojde na opačné straně k poklesu pánve, nastává tzv. „ kachní chůze"
• Při stoji na jedné DK dojde poklesu druhé strany pánve - Trendelenburgova zkouška
• Mm. glutei medii stabilizují pánev ve frontální rovině. Při jejich asymetrii nastává pokles pánve na opačné straně poruchy, který je kompenzován vychýlením trupu na opačnou stranu
(JANDA, 2004, VÉLE, 2006)
Rotace v kyčelním kloubu
• záleží na poloze kolene
• Při flektovaném koleni jsou kolenní vazy odemknuté a povolují tak současně malou rotaci v kolenním kloubu a rotace v kyčli není úplná
• Při extendovaném koleni dojde k jeho zamčení a rotace se děje pouze v kyčli
• Vnitřní rotace je v rozsahu cca 30° a zevní až 60°
• Zevní rotace: 45° - 60°
• Rozsah pohybu značně omezuje lig. iliofemorale a napětí svalů, které provádějí vnitřní rotaci v KK
• Hlavní svaly vykonávající ZR jsou svaly m. quadratus femoris, m. piriformis, m. gluteus maximus, m. gemellus superior, m. gemellus inferior, m. obturatorius externus et internus.
• Pomocné svaly jsou m. adductor brevis, m. adductor longus, m. adductor magnus, m. gluteus medius - jeho zadní vlákna, m. pectineus, m. biceps femoris (caput longum) a m. sartorius.
(JANDA, 2004 VÉLE, 2006, DYLEVSKÝ 2009)
• Vnitřní rotace: 30°- 45°
• Rozsah pohybu omezuje napětí svalů, které se účastní na ZR, při extenzi tah dolní části lig. iliofemorale a při flexi lig. Ischiofemorale
• Hlavní svaly vykonávající VR jsou svaly m. gluteus minimus - přední snopce a m. tensor fasciae latae
• Pomocné svaly m. gluteus medius - přední část, m. semitendinosus, m. gracilis a m. semimembranosus  (JANDA, 2004, DYLEVSKÝ, 2009)
• Narušení správných pohybových stereotypů vede k přetěžování KK, poruchám vzoru chůze a k přetížení osového skeletu, a to zejména v oblasti Th - L a L - S přechodů
Stabilizace kyčle
• Pro udržení hlavice femuru v acetabulu je nutné, aby svaly kyčelního kloubu probíhaly souběžně s femorálním krčkem
• Podle Kapandjiho jde hlavně o abduktory - m. piriformis (1), m. obturatorius externus (2) a dále m. gluteus medius a minimus (3). Tyto svaly se podílí na pevném připojení femuru k pánvi.
• Naopak adduktory, které probíhají v podélné ose femuru (4), mají
• tendence k dislokaci hlavice femuru z acetabula
Kineziologický rozbor
• Diferenciální diagnostika: kyčelní kloub vs. lumbosakrální páteř, SI kloub, nervová a cévní postižení, ale i afekce abdominální a z orgánů malé pánve
• bolest nitrokloubní nebo perartikulární?
• Periartikulární bolesti: např. burzitidy, tendinitidy, záněty a tumory kostní i měkkých tkání
• Nitrokloubní příčiny bolestí: z degenerativní artrózy, nekrózy hlavice, onemocnění synoviální, různých trhlin labra nebo disekující ostechondrózy, systémové choroby metabolické, krevní a revmatické se mohou prolínat postižením KK.
VVV - Morbus perthes
• abúzus alkoholu - dochází k nekróze hlavice KYK
• užívání kortikosteroidů
• u žen na hormonální antikoncepci
• na pohybový režim a eventuální úrazy
• Děti - chlapci častěji
• (KOLÁŘ, 2009, LEWIT,2003)
Aspekce
• Hlavně stoj a chůze
• Hlavní stabilizační svaly ve frontální rovině jsou m.gl.medius et minimus
• Trendelenburgova zkouška
• Duchennův příznak
• Trendelenburgova chůze („kachní chůze")- oboustranné oslabení stabilizátorů KYK
• Kvadrátová chůze- zkrácení flexorů KYK (extenční fáze kroku je nahrazena elevací pánve na postižené straně přes aktivaci m.quadratus lumborum)
• Dále pozorujeme zešikmení a rotaci pánve a rozdíl délky dolních končetin
Palpace
• Bolestivost hlavice, velkého trochanteru, měkkých tkání v oblasti třísla a začátky adduktorů
• Palpace pelvitrochanterických svalů
• Typické při postižení KYK je HYPERtonus adduktorů a HYPOtonie, HYPOtrofie mm.gluteí
Aktívni a pasivní pohyby
• Nejprve provádíme FLX s VR a mírnou ADD- pacienti s koxartrózou udávají v první fázi postižení bolesti právě při tomto manévru
• Dále vyšetříme ostatní pasivní pohyby v KYK
• Obrácená Lasségueova zkouška - odlišení afekce KYK od kořenového dráždění L4
• Lasségue - kořenové dráždění L5
TRIGGER POINTS Lower Torso
Iliopsoas - skrytý šprímař
• Jednostranný trps - bolest homolaterálně
• Oboustranný trps - bolest horizontálně po celé šířce bederní oblasti + přední strana stehna
• Bolesti se zhoršují při vzpřímeném stoji, stávání ze židle
• --ztráta plné extenze kyčle
• Psoatická chůze - zkracuje dobu opory na postiž. Dk na minimum
• Psoatický paradox - při vstávání ze sedu se nejprve zvětší bederní lordóza, pak teprv následuje flexe kyčle
m. Quadriceps femoris
• Buckling knee - podlamující se koleno při postižení vastus medialis
• Syndrom uzamčené pately - dysfunkce vastus latralis
• U pacientů s Trps ve vastus lateralis - Morton foot
m. Gluteus medius - sval lumbaga
• Při patologii nemožnost spát na postiž. boku
• Bolestivý sed ve zhroucené pozici, retroverze pánve tak, že váha těla komprimuje trps
• Aktivace trps - sezení na peněžence
• Vztah k SI kloubu
m. Tensor fasciae latae-„pseudotrochanterická busritida"
• Trps na TFL
• Bolest na later. Str. KYK, anterolat. Str. stehna někdy až ke koleni
• Bolest horší při flexi, ve zkrácených polohách
• Omezena ADD
• Oberův příznak: pac leží na nepostiženém boku, koleno svrchní DK nedosáhne podložky
• Nestejná délka dkk- na postiž. Dk kratší
M piriformis- „dvojitý ďábel" a ostatní RZ
• Bolest ve spodní části zad, v třísle, perineu, hýždích, zad. Části stehna a nohy, chodidle
• Dyspareunie, sexuální poruchy - n. pudendus
• Otok bolestivé DK
• Horší symptomy při dlohodobém sezení nohy přes nohu
Zd roj e
• https://dspace5.zcu.ez/bitstream/11025/14035/l/Bakalarska%20prac e%20Lucie%20Kaasova.pdf
• https://www.wikiskripta.eu/w/Vv%C5%Alet%C5%99en%C3%AD hyb n%C3%BDch stereotvp%C5%AF