Výzkumné metody http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSPhd4BY7QlBoPezU5ZjFNm0XMvuf30nUOyOHzuBhWeQaaG-APXjg [USEMAP] Cvičebnice [USEMAP] Základní pojmy Veškerý text prezentací je ctrl+c a ctrl +v z webu. Okopírováním příslušného textu do vyhledávače tak naleznete také příslušný zdroj Pedagogické projektování Univerzita Jana Evangelisty Purkyně POSITIVISMUS NATURALISMUS / KONSTRUKTIVISMUS přírodovědný vzor fyzika 1. pol. 20. stol. biologie 19. stol. sociální svět je… jediný, reálně jsoucí, rozdělitelný mnohavrstvý, konstruovaný, holistický přístup kvantitativní kvalitativní způsob uvažování deduktivní induktivní metody výzkumu experimentální, statistické rozumějící (tzv. Verstehen přístup) prostředí výzkumu „umělé“, „laboratorní“ – co nejvíce eliminující vliv výzkumníka na výsledky výzkumu a zaručující jeho opakovatelnost „přirozené“ prostředí aktérů, k nimž by měl výzkumník přistupovat s respektem a porozuměním Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně úkol výzkumníka verifikace/ falsifikace předem známé teorie „přeložené“ do výzkumných hypotéz – neboli porovnání toho, co se podle teorie stát mělo a co se opravdu stalo na základě dlouhodobého zúčastněného pozorování jednání aktérů a jejich interpretací tohoto jednání formulovat nové hypotézy, případně nové teorie povaha dat empirická data, jevy přímo pozorovatelné = nezávislé proměnné → možnost jejich standardizace, eliminace vlivu konkrétního výzkumníka na výsledky výzkumu → opakovatelnost nejde o „tvrdá“ standardizovatelná empirická data. Podle naturalistů nelze nalézt obecné zákonitosti lidského jednání, protože není založeno na fyzikálním principu podnět-reakce, ale na neustálé (re)konstrukci sociálních významů → má kontextuální povahu cíl výzkumu nalezení univerzálně platných, zobecnitelných zákonitostí snaha o nalezení obecně platných zákonitostí je upozaděna ve prospěch interpretace způsobů života v konkrétní společnosti s důrazem na tlumočení perspektivy aktérů – informátorů. Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně KVANTITATIVNÍ KVALITATIVNÍ relativně velký počet zkoumaných jedinců relativně malé množství zkoumaných jedinců silně redukované množství proměnných a vztahů mezi těmito proměnnými → umožňuje silnou standardizaci dat snaha porozumět perspektivě aktéra → od omezeného vzorku informátorů je třeba získat co nejkomplexnější informace Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně → relativně snadná generalizace závěrů na „celkovou populaci“ → obtížná generalizace závěrů a opakovatelnost silná standardizace dat → vysoká reliabilita, avšak na úkor omezené validity (prostor respondenta k vyjádření názoru je značně redukován; obvykle jen na určité číslo na stupnici) minimální standardizace dat → umožňuje (nikoliv zaručuje) dosažení vyšší validity, ale za cenu neopakovatelnosti výzkumu → nízká reliabilita Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně •Omezenost zorného úhlu (kvantitativní vědec upřen výlučně na ověřování platnosti svých hypotéz nemusí „vidět“ širší souvislosti) •Hrozba odtržení se od reality (statistické korelace mohou být [vy]nalézány na základě zcela arbitrárního vztahu mezi několika „proměnnými“) • Někteří výzkumníci (dokonce i kvalitativní!) mají navíc sklon ke generování hypotéz ze získaných dat. Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Věcná hypotéza Nulová hypotéza Alternativní hypotéza Hladina významnosti + hodnota p-level Problematika základního a výběrového souboru hypotéza (věcná): Muži kouří víc než ženy. nulová hypotéza: H0 Frekvence kouření je u mužů i žen stejně velká alternativní hypotéza: HA Frekvence kouření je u mužů a žen rozdílná Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně - případová studie - etnografický výzkum - kvalitativní evaluace - akční a kritický výzkum - biografický výzkum - narativní interview - nestandardizované pozorování - analýza obsahu - kódování - zakotvená teorie - pozorování - kvalitativní rozhovor dotazník, analýza dokumentů, Q-metodologie, sémantický diferenciál apod. Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně [USEMAP] Pozorování [USEMAP] Experiment [USEMAP] Dotazník [USEMAP] Rozhovor Evaluace [USEMAP] Případová studie [USEMAP] Analýza pedagogických dokumentů Q-metodologie jako autoevaluační nástroj Sémantický diferenciál [USEMAP] Pozorování Kvalitativní rozhovor Organizace a kódování Etnografický terénní výzkum Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Pozorování je klasickou metodou užívanou jak ve vědách přírodních, tak ve vědách o člověku. Je důležité, aby pozorování mělo jasná pravidla. Musí být Záměrné Systematické, Organizované Při standardizovaném pozorování je nutné zajistit možnost statistického zpracování, proto je nutno mít předem připravený tzv. pozorovací arch. Kdy může dojít ke zkreslení? Jak můžeme dělit pozorování? !!! Poslanecké interpelace !!! Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Nezúčastněné skryté Pozorovatel pracuje v utajení – může použít například skrytou kameru. Nezúčastněné zjevné Pozorovaná skupina ví, že je pozorována Zúčastněné utajené Zúčastněné neutajené Charakterizujte sami [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Vědecká metoda, ve které jsou kontrolovány všechny proměnné veličiny tak, aby se z jejich změn daly vyvodit kvantitativně vyjádřitelné závislosti. Pravý experiment musí být opakovatelný a ověřitelný Experimentální skupina před Experimentální skupina po Kontrolní skupina před Kontrolní skupina po Co je potřeba mít při experimentu připravené? Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Stanovení výzkumného problému Stanovení cílů Stanovení hypotéz ! ! ! Zjišťování efektivity, výsledků či důsledků vlivu inovací do výuky (např. nové metody, změny chování, změny obsahu učiva, apod.) Experimentem rozumíme řízené zavádění jevů v kontrolovaných podmínkách určitého prostředí se záměrem pozorovat, zda bude mít tento zásah nějaký efekt a jestli ano, tak jaký, přičemž sledujeme, jak působí nezávisle proměnná na závisle proměnnou. Definice? Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Výzkumný problém/otázka Deskriptivní Relační Kauzální Experiment Dvě a více proměnných Dvě a více skupin Jaký je vztah mezi motivací žáka a prospěchem z matematiky? Jaký je vliv pohlaví na startovní reakci vycházející z akustického podnětu? Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Obecná hypotéza: první nástřel hypotézy vycházející z předpokladu existence závislosti Operacionalizace: získání konkrétních proměnných z pojmů, s kterými jsme doposud pracovali v obecné rovině Pracovní hypotéza: Zde se již jedná o hypotézu vycházející z předpokladu závislosti dvou a více proměnných. Tyto proměnné jsou získány na základě operacionalizace. [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Studium dokumentů slouží často jako doplňující technika či doplňující informační zdroj. Je to jednoduchá technika, která je nenáročná na složité přípravy a výpočty. Základní dělení Dle dostupnosti Dle původu Dle způsobu vzniku • Veřejné – noviny • O osobní – deníky • Primární • Sekundární • Vzniklé spontánně • O vyvolané výzkumníkem Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Analýza dokumentů je metoda sběru dat, která představuje vyhledávání vhodných dokumentů, z nichž chceme získat informace o daném jevu. Analýzu dokumentů můžeme kombinovat s jakoukoli jinou metodou získávání dat, např. s rozhovorem, pozorováním nebo ohniskovou skupinou. Vyhledané dokumenty jsou dále podrobeny obsahové analýze, jež zahrnuje jak kvantitativní, tak kvalitativní analýzu dat. Ve školním prostředí je možné provádět např. analýzu školní dokumentace Co mohu zjistit? Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně výskyt daného rizikového chování, prospěch dětí, docházku do školy, agresivní projevy žáků A mnoho dalšího Výhody Nevýhody - Jednoduchá - Univerzální -Využitelná i tam, kde jiné metody selžou -nesprávně provedené interpretace získaných informací – pozor na předběžné a nepodložené závěry Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Zatímco ta kvantitativní se zaměřuje např. na četnost výskytu určitého tématu nebo určité postavy, na délku pořadu či na rozsah prostoru, věnovaného určité problematice, kvalitativní obsahová analýza se zaměřuje na výstavbu argumentace v textu, či strategie vedení komunikace při zvukových a obrazových záznamech, na vnitřní souvislosti dokumentu a na jeho souvislosti s dalšími analyzovanými dokumenty. Jaký je postup obsahové analýzy? Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Jak se liší zobrazování ženy v časopise Vlasta v 70. letech a po roce 2000? Jaký prostor je věnován stáří v učebnicích ZŠ a jakým způsobem jsou v nich staří lidé zobrazováni? 1. Stanovení výzkumného problému Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 2. Rozhodnutí o populaci a vzorku Pokud například chceme zkoumat určitý časopis, musíme se rozhodnout, zda jsme schopni zanalyzovat všechny ročníky nebo zda bude třeba z časových a finančních důvodů vybrat jen některé. Chceme konkrétní články? Chceme pouze články psané ženou? Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 3. Stanovení, vymezení a definice analytické jednotky Analytickou jednotkou může být v případě časopisů či tiskových periodik nadpis, abstrakt, článek, reklama, fotografie, úvodní odstavec apod. Závisí na nás, kde určíme její začátek a konec. Tato jednotka musí být jednoduše odlišitelná bez formálních kritérií 4. Vymezení klíčových proměnných Např. nás zajímají nejčastější témata článků v časopise a nejproduktivnější autoři určitého časopisu. Naše proměnné, které chceme měřit, budou tedy pravděpodobně znít: článek, téma, autor, rozsah článku. Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 5. Operacionalizace + kódovací klíč Vymezení konkrétních proměnných. Příklad z kódovacího klíče může vypadat následovně: AJ je každý text, který má identifikovatelný začátek a konec. AJ je každý článek, recenze, anotace, zpráva, oznámení, výzva čtenářům. Jestliže v časopise vyšla nějaká stať či jiný delší text na pokračování, každý díl je samostatnou AJ s vlastním číslem. Zdroj zde [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Dotazník je snad nejrozšířenější a nejpropracovanější technikou získávání dat. Ze všech technik je rozhodně nejméně náročný na čas. Klade malé požadavky na počet výzkumníků. Zmiňte další výhody a nevýhody dotazníku Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně !!! Pozor na rozdíl mezi dotazníkem a testem !!! Zásady tvorby dotazníku Rozmístění otázek Typy položek Dotazník Test Validita Reliabilita Metakognitivní monitoring 0 1 Absolutní přesnosti Bias Diskriminace Webové aplikace [USEMAP] Cvičebnice pro didaktické testy [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Rozdat dotazníky v prostorově koncentrované spol. (bezbranné skupiny – studenti, vojáci, zaměstnanci), Poslat dotazníky poštou a přiložit ofrankovanou obálku, aby respondent nemusel platit za odeslání dotazníku zpět Dbát na slušnou kvalitu papíru, dostatek místa na odpovědi. Nabízet odměnu za vyplnění dotazníku. Po určitém čase (cca 14 dnů) poslat respondentům upomínku. Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Citlivost testu Obtížnost testu • Otázky jednoduché a srozumitelné (snaha o vyloučení nejednoznačnosti) • Vyvarovat se obsahové nesrozumitelnosti • Dotazy musí být co nejvíce specifické • Minimalizovat dlouhé dotazy • Vyvarovat se příliš strohých otázek • Nesmí se zde objevovat předsudky • Kvalitní grafická stránka • Podrobný návod k vyplnění • Termín návratnosti • Nabízené možnosti výběru odpovědí by měly být vyčerpávající a pokrývat všechny možné možnosti. • Věcná náročnost: respondent nemusí znát odpověď. např. Vyjmenujte všechny příbuzné za pět generací. • Pokud jsou anonymní, neměly by obsahovat údaje, které by umožňovaly odhalení anonymity. • Neptat se na více věcí jedou otázkou (Proč podle vás děti nechodí do lesa a proč se zhoršuje jejich školní prospěch?) • Nepoužívat otázky, na které po pravdě nikdo neodpoví (Čtete? Fetujete? Podvádíte partnera/partnerku?) • Vyvarovat se sugesce (Také si myslíte, že Tesla není ekologický vůz?) • Otázky typu Proč? Pokud je možné odpovědět v krátkosti, mohou být tyto položky použity (Proč se věnujete sportu, který jste uvedl/a). Za nesmyslné jsou pak považovány otázky, kde odpovědět je velice zdlouhavá (Jaké je podle vás řešení migrační krize?) • Otázky spojené s haló efektem. Zde je problém, pokud klademe příliš podobných otázek a první je spojená s výrazným citovým nábojem potažmo negativní odpovědí. tento postoj se pak přenáší také do dalších položek. Sofismatikum Objektivita Praktičnost Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Obtížnost testu Index obtížnosti testu P se vypočítá podle vztahu: P = 100 . xo/x kde P značí index obtížnosti testu, xo je aritmetický průměr všech hrubých skórů dosažených žáky v testu a x je počet žáků, kteří řešili úlohy v testu Důležitý interval <20, 80> Koeficient citlivosti ULI d = (nL – nH) / (0,5N) kde d je koeficient citlivosti ULI, nL je počet žáků z lepší skupiny, kteří danou úlohu zodpověděli správně, nH je počet žáků ze skupiny horších, kteří úlohu řešili správně a N je celkový počet žáků. Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 1. Dotazy jsou vyčerpávající – nepotřebuji již další otázku 2. Max 40 – 50 otázek. Mřížka 3. Max 20 minut 4. Estetická stránka 5. Rozvržení otázek [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Vymezení Souhrnný název pro soubor psychometrických a statistických metod. Nejužívanější je Q-technika. Spočívá ve správné distribuci jednotlivých Q-typů podle zásad normálního rozdělení (Průcha, Walterová, Mareš 2003, s.195) [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Obecná definice případové studie nám říká, že jde o intenzivní studium jednoho případu – tedy jedné situace, jednoho člověka, jednoho problému. Případová studie zkoumá dva typy fenoménů Případ velice častý Případ neobvyklý [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně •Typologie rozhovorů •Jak (ne)dělat kvalitativní rozhovor •Příprava rozhovoru, výběr vzorku •Kvalitativní rozhovory a zúčastněné pozorování: srovnání Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Jaké známe rozhovory? Strukturovaný Polostrukturovaný Nestrukturovaný Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně •Jedná se o plně standardizované interview, kdy výzkumník pokaždé předkládá dotazovanému tytéž předem pečlivě připravené otázky ve shodném pořadí. —Výhody: •menší časová náročnost získávání i zpracování dat •možnost aplikovat na početný vzorek respondentů •snazší komparovatelnost •minimalizace vlivu tazatele —Nevýhody: •omezený prostor pro vyjádření vlastních názorů dotazovaného •riziko zkreslení odpovědí vlivem špatného porozumění otázkám •nemožnost jít do hloubky a některé odpovědi upřesňovat v průběhu rozhovoru •vyšší pravděpodobnost, že výzkumník neodhalí nic, co již předem nepředpokládal • Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně •bývá nedílnou součástí zúčastněného pozorování. Vzhledem k jeho volnému, neformálnímu charakteru si informátor ani nemusí uvědomit, že jde o výzkumný rozhovor, takže odpovídá spontánněji a uvolněněji. —Výhody: •umožňuje bezprostředně reagovat na konkrétní situace v terénu •umožňuje ptát se jak na zdánlivé banality, tak klást „otázky na tělo“ —Nevýhody: •velká časová náročnost zpracování dat •velká závislost na výzkumníkově schopnosti improvizace •v průběhu rozhovoru nemusí být možné nahrávání či zapisování • Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně •výzkumník si předem připraví pouze základní osnovu rozhovoru (tj. tematické okruhy, případně několik klíčových dotazů). Pořadí otázek není neměnné, což zajišťuje výzkumníkovi větší flexibilitu. — —Výhody: •větší prostor pro vyjádření subjektivních názorů dotazovaného •umožňuje vyjasnit si možná nedorozumění v průběhu interview •umožňuje jít více do hloubky, odkrývat nová, nepředpokládaná témata • Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 1.Poděkování, představení sebe a projektu 2.Seznámení s rozhovorem, dotaz na nahrávání, otázka ochrany soukromí a anonymizace dat 3.Zahájení vlastního rozhovoru 4.Několik zásad dobré praxe 5.Uzavření rozhovoru 6.Získání formálního souhlasu se zpracováním dat Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně —doslovnou: doslovně zaznamenáváme mluvený projev informátora, včetně výrazů nespisovných, slangových, gramaticky chybných, přeřeknutí apod. — —komentovanou: na rozdíl od přepisu doslovného zaznamenáváme i nonverbální projevy dotazovaného (odmlky, intonaci, úsměv, zarmoucenost apod.). K zaznamenávání neverbálního chování dotazovaného může sloužit zvláštní paralelní sloupec vedle hlavního sloupce s doslovným přepisem mluveného slova. — Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně —redigovanou: výpovědi upravíme do srozumitelnější a čtivější podoby. Přeložíme tedy některé slangové či nářeční výrazy, nepřepisujeme přeřeknutí apod. Text můžeme stylisticky upravit. Zaznamenáváme jen zásadní nonverbální projevy (výbuch smích, pláč apod.). — —shrnující protokol: doslovně zachovány necháme jen klíčové pasáže, ostatní části rozhovoru zestručníme. Vždy ale tak, aby zůstal zachován původní smysl sdělení. — —selektivní protokol: přepisujeme pouze pasáže relevantní z hlediska zaměření výzkumu. Zbylou část interview vůbec nepřepisujeme. — [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Jedná se o výzkumnou metodu, kterou lze rozdělit do tří základních úrovní: Primární analýza – Klasické šetření, při kterém výzkumník po stanovení cílů, metod výzkumu sbírá přímo v terénu data, se kterými následně dále pracuje, aby potvrdil či vyvrátil své hypotézy. 1. Úroveň Zde hovoříme o pozorování, experimentu apod. Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 2. Úroveň Sekundární analýza – Výzkumník při svém šetření neprovádí vlastní sběr dat, ale využívá data pořízená dříve při jiném výzkumu. Takto postupuje buď proto, že chce přehodnotit výsledky předchozího výzkumu použitím jiných (např. nových či vhodnějších) statistických metod, nebo proto, že chce data z původního výzkumu použít k zodpovězení nově stanovených otázek. Ve své podstatě se jedná o porovnání výsledků zjištěných na základě primárních analýz Může mít kvalitativní i kvantitativní charakter – někdy označováno za novou výzkumnou metodu Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 3. Úroveň Metaanalýza – Jedná se o komplexní využití většího množství předchozích šetření. Výzkumník při metaanalýze využívá dříve shromážděných dat a provádí také analýzu výsledků jednotlivých výzkumů. Cílem metaanalýzy je obvykle najít obecně platné charakteristiky určitého problému a zákonitosti, které se u příslušné problematiky opakovaně projevují. Jednou z nejobtížnějších částí metanaalytického šetření je vyhledávání a selekce relevantních výchozích výzkumů. Jedná se o typ sekundární analýzy provedené na základně kvantitativní analýzy dat [USEMAP] Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Dnes se téměř každý student může pustit do výzkumu a za čas se stát profesorem - specialistou s přiměřeně malým platem v útulném ústavě. Paul De Kruif Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Jak číst „vědecký“ text a kde vlastně „vědecký“ text najdu? Mgr. Vlastimil Chytrý, Ph.D.