Srdce Mgr. Romana Klášterecká. Ph.D. Svalová tkáň Zobrazit zdrojový obrázek Svalová tkáň Zobrazit zdrojový obrázek Svalovina srdeční Zobrazit zdrojový obrázek Svalovina srdeční Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Srdeční stěna Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Svalová tkáň • Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Kardiomyocyty Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Stavba srdce Srdce Krevní oběh Autonomie a automacie srdeční •Automacie – pravidelně, nezávisle na naší vůli prochází srdce fází systoly a diastoly(automaticky) •Autonomie – autonomní, podnět k rytmické činnosti(tj. střídání systoly a diastoly) vzniká v srdci samém. Nezávisle na nervových nebo humorálních vlivech. Srdce tepe i po izolaci, kdy veškeré nervové spoje a dodávka humorálních faktorů krví jsou přerušeny.Jedinou podmínkou je dostatečný přívod kyslíku a energetických látek. •Zevní nervové a humorální vlivy mohou přirozenou srdeční autonomii ovlivňovat (↑↓) Převodní systém srdeční je tvořen 1.Sinoatriální uzel (Keithův-Flackův)– umístěn na vtokové části pravé předsíně 2.Atrioventrikulární uzel(Aschoffův-Tawarův) –systém, který je spojen se SA dráhami procházejícími síněmi 3.Hissův svazek, odstupuje z atrioventrikulárního uzlu a prochází vazivovým systémem srdeční báze 4.Pravé a levé Tawarovo raménko, směřují do odpovídající svaloviny komor 5.Purkyňova vlákna – jsou ve svalovině komor, ve svalovině síní jsou 2-3 Purkyňova vlákna. Převodní systém srdeční Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Převodní systém srdeční Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Převodní systém srdeční Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Centrum primární automacie srdeční •Sinoatriální uzel(SA) – je udavatelem rytmu (pacemakerem) pro celý myokard. •KMP buněk SA je poměrně nízký -55-65mV. •Vlákna SA uzlu jsou současně velice propustná pro draslíkové ionty, které vystupují z buňky a snižují tak jejich KMP. Tento proces snižování polarizace probíhá až po dosažení prahové hodnoty • -40mV(spontánní depolarizace). Při této hodnotě se náhle otevřou sodíko-vápníkové kanály na buněčných membránách a proběhne elektrochemický děj nazývaný – akční potenciál. • Klidový membránový potenciál Klidový membránový potenciál Akční potenciál Akční potenciál Srdeční revoluce •Jeden cyklus srdeční činnosti •Kontrakce svaloviny = systola •Uvolnění svaloviny = diastola •Na počátku jsou tlaky v komorách a předsíních téměř vyrovnané – nulová hodnota •Atrioventrikulární chlopně jsou uvolněné – proudění krve do komor Srdeční revoluce •Fáze srdečního cyklu(srdeční revoluce) •V systole i diastole můžeme rozlišit jednotlivé fáze podle tlakových a objemových změn v srdečních komorách •Obecně lze tyto fáze charakterizovat podle toho, která ze změn je dominantní: buď se mění tlak v komorách, aniž by se měnil jejich objem, nebo se naopak mění objem komor při relativně malé změně nitrokomorového tlaku: Srdeční revoluce •Podle toho rozlišujeme dvě fáze systoly: •Fázi izovolumické kontrakce – roste tlak v komorách, ale objem se nemění •Ejekční(vypuzovací) fáze, kdy je tlak v komorách poměrně stálý a jejich objem se zmenšuje Srdeční revoluce •Podobně rozlišujeme dvě fáze diastoly: •Fáze izovolumické relaxace, kdy nitrokomorový tlak klesá a objem se nemění •Plnící fáze, kdy objem komor roste, aniž by se měnil tlak v komorách(výjimkou je úplný konec plnící fáze, kdy tlak mírně stoupne) Srdeční revoluce •Celá srdeční revoluce trvá při srdeční frekvenci 72 tepů za minutu celkem 0,83s • Video – Alila medical chanel •Cardiac Conduction System and Understanding ECG, Animation. - Bing video