MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Objektivizace vybraných komponent limitujících rozvoj cykloturistiky DISERTAČNÍ PRÁCE vedoucí disertační práce: prof. MUDr. Jan Novotný, CSc. vypracovala: Mgr. Sylva Hřebíčková Brno 2010 Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracovala samostatně za použití uvedených zdrojů. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům. Děkuji všem, kteří mi pomohli svými připomínkami a konzultacemi při řešení této disertační práce. Především děkuji prof. MUDr. Janu Novotnému, CSc. za vedení práce, Mgr. Janě Kostínkové za konzultace metodiky zpracování a RNDr. Jiřímu Poláchovi za konzultace statistického zpracování. Obsah 1 STAV DOSAVADNÍCH POZNATKU....................................................................................8 1.1 Cestovní ruch.....................................................................................................................8 1.1.1 Definice cestovního ruchu.............................................................................................OifiOLj-jOifiOLj-jO o oooooooooo o C-l c-l r-j c-l c-l C-l r-j c-l C-l C-l C-l rj obr. 10 - Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066 (střední varianta projekce, stav k 1.1. 2009. pramen: Český statistický úřad, květen 2009, zdroj: http://www.czso.cz/csu. staženo: 2. 8. 2010) Stav dosavadních poznatků 42 1.5.1.4 Geografické sledování Geografické sledování hodnotí potenciálního turistu dle dopravní dostupnosti destinace a jeho ochotě věnovat tomuto dojezdu určitý objem časové dotace. Podle Kiráľové (2003) uvádějí výzkumy R.W. Mclntosche a Ch. R. Goeldnera tři základní skupiny návštěvníků na základě geografické segmentace, tedy původu resp. bydliště zákazníka, kdy jde o přístupnost destinace vzhledem ke vzdálenosti od místa pobytu (většinou trvalého bydliště). Do první z nich se řadí tací, kteří musí překonat velkou vzdálenost, aby se dostali do destinace cestovního ruchu, další hranicí je doba strávená dopravou stanovena na 4 hodiny a poslední skupina je ochotna cestovat minimálně, tu většinou tvoří místní obyvatelé. Zároveň také autoři poukazují na to, že čím je lokalita realizace cestovního ruchu blíže největšímu trhu, tím větší množství návštěvníků přitahuje. Z hlediska naší problematiky se jedná o dojezdovost autobusem (CK realizuje zájezdy převážně tímto dopravním prostředkem) do některé z evropských destinací a sledování preferencí s přihlédnutím k věku klienta. Podle Palatkové (2006) ukazuje tato segmentace relativní potenciál (sílu) zdrojového trhu vzhledem k destinaci a k ostatním produktům (viz tab. 10). tab. 10 — Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních ČR podle zemí 2009 (zdroj ČSÚ, staženo: 12. 7.2010)____ zdrojová destinace počet hostů podíl (%) průměrná doba pobytu (dny) Německo 1 393 112 23,1 4,5 Velká Británie a Severní Irsko 371 346 6,2 3,6 Itálie 357 492 5,9 3,8 Polsko 431 136 5,7 3,1 Rusko 326 895 5,4 6,1 Slovensko 287 810 4,8 3 USA 274 311 4,5 3,7 Francie 223 901 3,7 3,5 Nizozemí 203 764 3,4 4,6 Španělsko 194 406 3,2 4 1.5.1.5 Geodemografické sledování Geodemografické sledování pomáhá upřesnění struktury cílové skupiny produktu cykloturistiky nebo skupiny návštěvníků destinace. Jeho data jsou poměrně snadno dostupná a pomáhají odhalit souvislosti dalších proměnných, jako např. ekonomický potenciál a demografickou strukturu potenciálních návštěvníků daného časového období v prostoru. Geodemografické sledování je podle Palatkové (2006) založeno na: „sporném předpokladu, že lidé žijící v jedné (podobné) oblasti vykazují obdobné spotřební chování'. 1.5.1.6 Psychografické sledování Psychografické sledování studuje různé charakterové vlastnosti a motivaci klienta, na základě jeho postojů a aktivitách, které preferuje. Stav dosavadních poznatků 43 Podle Ploga (1974, zdroj: Seaton, Bennet, 2001) lze zařadit turisty na škálu, jejímiž extrémními póly jsou dva typy. Na straně jedné psychocentrickýtyp, který je ve svém jednání a rozhodování velmi obezřetný, citlivý a konzervativní. Na druhém pólu můžeme pozorovat typ alocentrický, který touží po dobrodružství a poznávacích „objevných" cestách. Podle Pearce (1987, zdroj: Seaton a Bennet, 2001) se však mnohdy stává, že se klienti nekloní ostře k vyhraněnému typu, jejich příklon k určitému typu se děje podle mnoha faktorů a momentálních postojů. Palatková (2006) uvádí, že někteří jedinci se např. při víkendové dovolené v městském prostředí přibližují psychocentrickému typu a na dovolené v horách alocentrickému typu. Pearce (1987, zdroj: Seaton a Bennet, 2001) vytvořil schéma, kde přiřazuje oběma typům určité vlastnosti (viz tab. 11) tab. 11 - typologie turistů podle Pearce (1987; zdroj Seaton a Bennet, 2001) typ psychocentrický alocentrický v cestování preferuje dobře známé destinace má rád běžné aktivity s nízkou výkonností preferuje slunce a lehké zábavné sportování, jehož prioritou je relaxace preferuje destinace s dobrou dostupností, do nichž může sám přijet preferuje velké hotely, které sou součástí sítě hotelů, rodinné typy restaurací a turistické obchody preferuje domácí atmosféru (hamburger „na stojáka" rodinný typ zábavy, chybí soutěžní atmosféra požaduje a využívá kompletní balíček služeb, absolvuje všechny naplánované aktivity preferuje oblasti „bez turistů" užívá si objevování, těší se ze zkušeností, rád navštěvuje destinaci před ostatními preferuje originální a specifické destinace preferuje vysokou aktivitu ubytování a strava by měla být „dobrá" nepožaduje moderní nebo řetězcový typ hotelu, málokdy vyhledává „turistické" typy atraktivit Rád se potkává a baví (jedná) s místním lidmi z cizích nebo odlišných kultur Služby zájezdu by měly být základní (transport a ubytování) a program by měl dovolit svobodu a flexibilitu 1.5.1.7 Analýza životního stylu Segmentace podle životního stylu v sobě zahrnuje posouzení evropského zákazníka (tzv. eurozákazníka) na základě podobných charakteristika rozdělení zákazníků do šesti skupin podle kulturních, demografických, geografických a ekonomických proměnných (Vandermerwe a L'Huillier, 1989, zdroj: Horner a Swarbrooke, 2003). Po mnoha výzkumech různých autorů (např. Gratton, 1993, Homm, 1991) a institucí (např. ESOMAR 13 ,CCA, Europanel Network) bylo výsledkem seskupení do 16 „mentalit" (zahrnující objektivní osobní kritéria, charakteristické znaky chování, postoje, motivace a aspirace, senzitivita a emoce) které sumarizovali Mazanec a Zinc (1994, viz obr.lla,llb). Tato vytvořená metodologie byla ověřena „Rakouským státním průzkumem hostff~ v letech 1991 a 1992. Jeho výsledkem bylo doporučené sloučení do cílových společenských skupin (Horner, Swarbrooke, 2003). Tyto skupiny jsou znázorněny v obr. ESOMAR - Evropská společnost pro názorový a marketingový výzkum. Pokouší se harmonizovat klasifikaci společenských stupňů v řadě evropských zemí (zdroj: Horner a Swarbrooke, 2003) Stav dosavadních poznatků 44 11b. Výsledky výzkumu byly použitelné v mezinárodním i evropském měřítku, bez ohledu na hranice států. Širšímu rozvoji tohoto druhu segmentace podle Palatkové (2006) brání, že přináší informace o životním stylu obecně, ne konkrétního produktu cestovního ruchu. 1.5.1.8 Analýza přínosů a četnosti cest Analýza přínosů a četnosti cest se zabývá přínosy, které klient očekává od produktu (specifikace hotelu, očekávaná charakteristika transportu nebo rekreačních zařízení). Haley (1968, zdroj: Seaton a Bennet, 2001) tento způsob popisuje jako: "přístup k segmentaci, který může identifikovat trh segmentů spíše z příčinných faktorů než z popisných faktorů". Z hlediska četnosti cest se segmentace provádí s cílem rozdělení klientů na občasné, průměrné a časté (Palatková, 2006). 1.5.1.9 Segmentace podle načasování Segmentace podle načasování rozděluje klienty podle preferovaného časového intervalu realizace zájezdu resp. návštěvy destinace. Tento interval může být: měsíční (míní struktura návštěvnosti destinace), který charakterizuje hlavní a vedlejší sezonu, ďe/7/7/'(výkyvy v rezervaci ubytovacích zařízení víkend versus pracovní týden), hodinový, typický pro zábavní parky, rekreační městské zóny (Palatková, 2006). 1.5.1.10 Behavioristická segmentace Tuto segmentaci lze v nikovém trhu cykloturistiky považovat za stěžejní. S přihlédnutím k charakteru trhu je nutné z pohledu cestovní kanceláře pečlivě zkoumat produkty, které jsou zákazníkům nabízeny. Horner a Swarbrooke (2003) ji rozdělují na: důvody nákupu, čili podněty, které vedou zákazníka k výběru konkrétního produktu, zda je nakupován jednorázově, či pravidelně, očekávané výhody, tedy charakteristiky, které zákazníci v nabídce produktu očekávají. V našem případě může jít o charakter trasy nebo zážitky poznání nových osob, romantické zážitky spojené s objevem životního partnera, - postoj k produktu, postoj k opětovnému nákupu produktu na základě předchozí zkušenosti. Týká se i loajality k poskytovateli služeb, postavení uživatele, tzn. rozčlenění uživatelů do skupin pravidelných, potenciálních, bývalých nebo nových uživatelů produktu. Stav dosavadních poznatků 45 Zaměření na finančně vyčíslitelné hodnoty (63%) Požitkářská mládež se skromnými příjmy, usilující o blahobyt Bohatí marnotratní mladí sukničkáři usilující o vůdčí postavení v konkurenčním prostředí skupin "zlaté mládeže" Mládež z dělnické třídy s pocitem diskriminace a snahou o integraci pomocí vydělaných peněz ROCKY Tolerantní mladší páry z příměstských oblastí usilující o zajištěný život plný sportu fl^A a zábavného volného Č3SU SQUADRA Aktivní typ (48%) Inteletuálové mladí zastánci svobody jednotlivce usilující o nezávislost PROTEST Tolerantní konzervativci středního věku usilující o systematický společenský pokrok Mladí, bohatí, ultratolerantní intelektuálové hledající společenskou spravedlnost Katolické ženy v domácnosti V s malým kontaktem s aktuálnírrf děním ve společnosti ohrožené vzrůstající složitostí světa a hledající ochranu a vedení Frustrovaní městští dělníci spořící peníze a usilující o uhájení své identity ROMANTH Sentimentální mladé páry z dělnické třídy usilující o pokrok v rámci tradicí Maloměšti xenofobové hledající pomoc a ochranu PRUDENT Ve výslužbě, důchodu skromní hledající jistotu Usedlý typ • (54%) Nenápadní, nábožní měšťáci snažící se v poklidu vychovat své děti Organizátoři usilující o vůdčí postavení ve společenských aktivitách Ultrakonzervativni měšťáci usilující o zákon a pořádek Ultrarepresivní puritáni usilující o kontrolu nad společností Zaměření na vnitřní hodnoty (37%) obr. 11a - Evropské životní styly (pramen: CCA/Europanel, cit Mazanec a Zinc (1994), zdroj Horner, Swarbrooke, 2003; upraveno) Zaměřeni na finančně vyčíslitelné hodnoty Aktivní typ Zaměřeni na vnitřní hodnoty 1 - nové zážitky, výlety za kulturou, prohlídka měst 2 - baví je kultura, sporty, nakupování 3 - příjemné zážitky, rozmanité zájmy, sport 4 - aktivní pohyb, rekreační sportování 5 - příroda, krajina, pěší cestování, relaxace obr. 11b - Cílové segmenty podle turistických motivů a aktivit (pramen: Mazanec a Zinc, 1994, zdroj: Horner a Swarbrooke, 2003; upraveno) Stav dosavadních poznatků 46 1.5.2 Typologie trhu cykloturistiky S problematikou typologie trhu je úzce spojena oblast zkoumání motivace klientů k cestě do destinace a role motivace ve spojení s procesem rozhodování (Palatková, 2006). Rozbor motivace a postoje klienta jsou součástí kap. 1.4.4. Z obecného hlediska se typologii turistů věnuje mnoho autorů, výsledné typy vycházejí z různých pohledů autorů na problematiku, z různých charakterů dat, která jsou k dispozici a podle Palatkové (2006) je výsledek i ovlivněn zkušeností výzkumníka se zkoumanou problematikou a jeho subjektivním pohledem na ni. Následně tedy můžeme uvést některé z typologií. Jak již bylo uvedeno výše, Plog (1974) vytvořil pět typů ve dvou dimenzích - psychocentrické a alocentrické. Na obr. 12 lze sledovat Plogem (1977, zdroj: Hall a Page, 2006) konstruovanou škálu populace USA. Cohen definoval v roce 1979 (zdroj: Horner a Swarbrooke, 2003) následující typy: organizovaný masový turista - kupuje si dovolenou jako balíček služeb, volí populární destinaci, většinu času tráví na hotelu nebo v bezprostředním okolí, individuální masový turista - kupuje si volnější balíček, umožňující individuální přizpůsobení (např. pronájem auta). Příležitostně se pustí do „odvážnějších" akcí, turista průzkumník - objevitel, který plánuje své cesty individuálně podle svých potřeb, vyhýbá se kontaktu s ostatními turisty, naopak vítá kontakt s místní komunitou, za předpokladu určitého komfortu a bezpečnosti, turista tulák - turista, který nemá žádný pevný řád cesty, rád se stává součástí komunity místních obyvatel a nepatří do běžných forem cestovního ruchu. obr. 12 - Plogem (1977) vytvořená psychografická pozice destinací (zdroj: Halla Page, 2006) Stav dosavadních poznatků 47 Dále Cohen (1979, zdroj: Horner a Swarbrooke, 2003) turisty dělí na typy podle zážitků, které očekávají: rekreační turista, jemuž jde spíše o rekreaci fyzickou, než o kulturní nebo společenskou náplň, diverziální turista, který hledá rozmanitost a snaží se zapomenout na starosti běžného života, zážitkový turista, hledající autentické zážitky, experimentální turista, který hledá užší kontakt s místní kulturou, existenciální turista, kterému jde o to splynout s životem odlišných kultur a životních stylů. Palatková (2006) uvádí škálu Gallupovy organizace, která je tvořena typy: „dobrodruzi", „starostlivá, „snílci", „šetřílci" a „netrpělivci". Podobnou segmentaci vytvořil i Smith (1995, zdroj: Horner a Swarbrooke, 2003), který vytvořil sedm typů turistů. Díky poznatkům Wooda a House (1991, zdroj: Horner a Swarbrooke, 2003) byl vytvořen typ „správného turistý\ který má ekologické cítění a tím je ovlivněn i jeho výběr cílového produktu. Pro organizace typu sportovních cestovních kanceláří může tato skupina představovat lukrativní trh. Nabídka služeb se ale musí přizpůsobit „zelenému" pohledu klienta, např. musí obsahovat ekologický hotel. Zákazník má při nákupu tohoto typu zájezdu pocit, že se zachoval správně. Podle Hornera a Swarbrooka (2003) se také jeví, že prodej takovýchto produktů začíná být v evropských poměrech populární. Při výzkumu jsme se pro nutnost objektivizace zpracování výsledků setkali s nutností rozlišit typologický cykloturisty do skupin alespoň částečně homogenních. Jedním ze zdrojů nám byly poznatky zveřejněné na serveru „Offícial Tourism Website of Germany" (zdroj: http://www.qermany-tourism.de), kde je typologie (viz příloha č.10) rozdělena následovně: cyklisté využívající řek, cykloturisté jedoucí podél řek, kulturní cyklisté, sledující produkty umění podél cyklistické cesty, využívající nabídku tématické cykloturistické trasy, cyklisté mountainbikových tras, jejichž primárním cílem je návštěva hor a s ní spojená fyzická náročnost, cyklisté vyhledávající scenérie, rodinní cyklisté, využívající podmínek tras, kde mohou jezdit rodiče s dětmi, evropští cyklisté, jejichž cílem je cestování přes hranice více států, městští cyklisté, upřednostňující jízdu městem v blízkosti bydliště, cyklisté využívající certifikované cyklostezky ADFC14 (pouze jeden z bodů, nikoli všichni). 14 , , , ADFC - Allgemeiner Deutscher Fahrrad Club, vznikl v r. 1979, ve sve náplni ma tvorbu a propagaci tras vhodných pro cykloturistiku a MTB (zdroj: http://www.adfc,de , staženo 12.6.2010) Stav dosavadních poznatků 48 Dalším příkladem může být klasifikace dle CTC-UK15 (zdroj: http://www.ctc.orq.uk) kde existují následující typy cyklistů: dopravní- cestování na vzdálenosti dlouhé do 6 km - jízda do práce, nebo do školy, nebo za účelem nakupování, která je charakteristická dopravou z místa na místo s minimálním podílem chůze, rekreační- jednodenní jízdy, vícedenní cestování, „off-road" cestování mimo cesty, fitness, tj. jízda na kole z důvodu zvýšení potenciálu fyzických schopností a motorických dovedností, závodní, kde se jedná o klasické disciplíny silniční, horské a dráhové cyklistiky a i speciální disciplíny, jako je „pedal-cycle speedway" nebo kolová. Tuto typologii jsme se pokusili na základě studia přizpůsobit podmínkám v ČR: - „neregulovaná cykloturistika" versus „regulovaná cykloturistika" - dle využití značených tras a stezek, „individuální, „skupinová částečně organizovaná", „skupinová organizovaná cykloturistika" - podle využití služeb cestovní kanceláře, - „městská", „příměstská", „venkovská", „evropská", „světová dobrodružná" - podle cílové destinace a psychogeografické segmentace, - „silniční", „částečně terénní, „terénní - podle volby a využití nabízených tras, - „objevitelská", „tématická", „poznávací, „pohybová" - podle náplně (cíle) cesty. 1.5.3 Cestovní kanceláře se zaměřením na cykloturistiku V České republice je mnoho cestovních kanceláří, které se věnují nabízení zájezdů s cykloturistickou tématikou (např. CK Adventura, CK S.E.N., CK Alpina). K bližšímu studiu jsme zvolili cestovní kancelář Kudrna, druhou největší cestovní kanceláří tohoto typu u nás, která cykloturistice věnuje převážnou část své nabídky (viz obr. 13). Klienti této cestovní kanceláře se také stali respondenty našeho výzkumu. Cestovní kancelář Kudrna provozuje svou činnost od r. 1993 (zdroj: katalog CK Kudrna 2010). Je členem ACČKA - Asociace cestovních kanceláří a agentur. Ve své činnosti se zaměřuje a outdoorové zájezdy. Hlavní náplní je tedy turistika, ta se promítá i do charakteru zájezdů. Ve své činnosti se CK Kudrna věnuje dynamické i statické formě cestovního ruchu. Ze sportovních forem jsou to zájezdy cykloturistické, vodácké, lyžařská turistika, pěší turistika, paragliding, in-line bruslení, apod. Z hlediska dalšího vývoje se cestovní kancelář věnuje nejvíce pěší turistice a cykloturistice. Na obr. 13 lze sledovat srovnání vývoje nabízených zájezdů v průběhu existence cestovní kanceláře. CTC-UK - národní cyklistická organizace Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (zdroj: http://www.ctc.ora.uk. staženo 7.5.2009 Stav dosavadních poznatků 49 Převážná část cykloturistických zájezdů je realizována v Evropě (v roce 2008 to bylo 87 z celkového počtu 92 nabízených zájezdů). Těm v roce 2006 dominovalo Rakousko, viz příloha č.12. Z hlediska náročnosti zájezdů (viz obr. 14) má tato cestovní kancelář vytvořenou posuzovací škálu, která je srovnatelná i s největší cestovní kanceláří tohoto charakteru v České republice - s CK Adventura. Náročnost zájezdů obou kanceláří je součástí jejich katalogu a vyobrazena v příloze č. 1. E : - Z i?; ■ tyza feká tu ristika ■ vod n í tu ristika ■ cykloturistika ■ pěší tu ristika ;;;í rok obr. 13 — Vývoj počtu různých druhů nabízených zájezdů cestovní kanceláře Kudrna z námi sledovaných zájezdů (1996 - 41; 2000 - 41; 2004 - 100; 2008 - 167; 2010 - 176; vlastní tvorba, zdroj: katalogy CK Kudrna) 30 25 20 15 10 1996 2000 2004 2008 náročnost 1 náročnost 2 náročnost 3 náročnost 4 náročnost 5 obr. 14 - Vývoj počtu zájezdů různých náročností CK Kudrna (1 - nejméně náročné, 5 nejnáročnější, vlastní tvorba, zdroj: katalogy CK Kudrna) Stav dosavadních poznatků 50 Charakteristika náplně zájezdů není jednoznačná. Většina zájezdů je spojena s kulturně poznávací činností, ale např. zájezdy speciální série „X-mountain" jsou zaměřeny na výkonnostní pojetí cykloturistiky. Při analýze vlastností tras, které jsou součástí zájezdu (viz obr. 15) se setkáváme se třemi typy: trasy hvězdicovitého typu-trasy z jednoho výjezdního místa do několika směrů, trasy kombinované - hvězdicovité v obou destinacích a mezi nimi přejezd autobusem nebo na kole, trasy putovní- trasy z místa na místo s ubytováním vždy v jiné lokalitě. obr. 15- Typy cykloturistických tras (vlastní tvorba) Doprava cykloturistického zájezdu do destinace probíhá autobusem, vzdálené mezikontinentální cesty absolvují klienti letadlem. V přímořských oblastech je využívána i lodní doprava, např. trajekty pro přepravu vlastního autobusu (do Norsko, na Sardinii). Ubytování je realizováno většinou v campu pod stanem, s rostoucí poptávkou se nabízejí i varianty s ubytováním v penzionu nebo na chatě (např. v horských oblastech nebo v severských zemích). Stravování probíhá formou polopenze, připravené personálem cestovní kanceláře (kuchařem) přímo v prostředí ubytování. Pokud se nejedná o expediční zájezdy, cestuje se na zájezdech většinou nalehko a doprovodný autobus je klientům k dispozici. O zdárný průběh zájezdu se starají vyškolení průvodci. 1.5.4 Destinace cykloturistiky Destinace cestovního ruchu je podle Kiráľové (2003) „přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Stejná autorka uvádí i charakteristiku WTO, která chápe destinaci jako místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Kiráľová (2003) uvádí také charakteristiku komponentů, které by měla destinace obsahovat. Podle D. Buhalise to jsou: attractions - primární nabídka cestovního ruchu (přírodní, kulturní, společenský accessibility a ancillary servises - všeobecná infrastruktura (doprava do destinace, A. hvězdicovitá trasa B. kombinovaná trasa C. putovní trasa potenciál), Stav dosavadních poznatků 51 místní služby v podobě telekomunikací, banky, zdravotnická zařízení), amenities - infra a suprastruktura, umožňující pobyt v destinaci (sportovně rekreační a stravovací zařízení), available packages- připravené produktové balíčky, activities- rozmanité aktivity. Stejný autor, Buhalis (2000), také podle Kiráľové (2003) uvádí typologizaci destinací podle hlavní atraktivity na různé typy (městský, přímořský, horský, venkovský, autentický třetí svět, jedinečný, exotický, exkluzivní). Podle Kiráľové (2003) lze nabídku destinace cestovního ruchu (viz obr. 17) rozdělit na: - primární, jejíž komponenty jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků destinace, a která ovlivňuje motivaci klienta k její návštěvě a determinuje výběr klientů, sekundární, která je určujícím faktorem využitelnosti primární nabídky destinace pro aktivity cestovního ruchu. Analýza silných a slabých stránek produktu se provádí podle tzv. SWOT16 analýzy. Tato sestává z analýzy vnějšího a vnitřního prostředí produktu nebo destinace, a je jedním z podkladů pro tvorbu marketingové strategie (Pásková, Zelenka, 2002). Z pohledu návštěvníka jde podle Kiráľové (2003) o destinaci jako formu všeobecného produktu, který umožňuje uspokojit potřebu, kvůli níž zákazník do destinace přijel (např. regenerace psychických nebo fyzických sil). Tento produkt lze podle autorky charakterizovat jako souhrn představ, zkušeností, pocitů a názorů, které klient s destinací spojuje a které od ní očekává. Zároveň autorka upozorňuje na fakt, že potenciální produkt uspokojuje i ty potřeby návštěvníka, o kterých nevěděl, že je má, což může mít za následek opakovanou návštěvu destinace návštěvníkem. 1.5.4.1 Životní cyklus destinace a produktu Životní cyklus destinace cestovního ruchu (viz obr. 16) charakterizuje Kiráľová (2003) na modelu, která zahrnuje fázi vývoje (hledání námětů a tvorba nabídky), fázi uvedení na trh (tvorba cenové nabídky a reklamy destinace nebo produktu), fázi růstu (kdy roste poptávka po produktu nebo destinaci a s tím dochází i k růstu tržeb), fázi zralosti (růst konkurenčních nabídek) a fáze stagnace, která může mít tři různá vyústění. Bud' nastane oživení realizací nových nabídek v destinaci, nebo nastane obměna produktu - fáze inovace. Anebo nastane úpadek destinace nebo produktu a vyřazení produktu z prodeje. Mezi těmito extrémními případy je fáze stabilizace, kdy se prodej produktu ustálí a neklesá ani neroste. Z hlediska zájmů o produkt cestovního ruchu z rozhovorů s pracovníky CK Kudrna vyplývá, že životní cyklus zájezdu (produktu cestovního ruchu) je podobný poznatkům z literatury SWOT analýza (angl. SWOT analysis, Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) je analýza vnitřních silných stránek a slabin a vnějších příležitostí a omezení, (zdroj: Pásková a Zelenka, 2002) Stav dosavadních poznatků 52 (Palatková, 2006, Kiráľová, 2003, Pásková, Zelenka, 2002). V případě nezájmu o produkt se tento produkt z nabídky katalogu na čas odstraní a zpět na trh se dostává po několikaleté přestávce. Atraktivita destinace z pohledu klienta je podle Golembského (1998, zdroj: Palatková, 2006) dána úrovní sportovního zařízení, podílem zalesněných ploch, luk, pastvin, stavem životního prostředí a mírou jeho ochrany. Dále sem autor řadí dopravní dostupnost a obslužnost destinace. obr. 16 - Životní cyklus destinace cestovního ruchu (zdroj: Pásková a Zelenka, 2002; upraveno) 1.6 Geografické prostředí realizace cykloturistiky Geografické prostředí je prostorem, kde se odehrává dovolená. Touto problematikou se zabývá geografie cestovního ruchu a rekreace. Za hlavní předměty geografie pokládá např. Šprincová (1975), zdroj: Vystoupil (2006) studium: předpokladů a lokalizačních faktorů cestovního ruchu, směrů a rozmístění cestovního ruchu a jeho rajonizaci, teritoriálních vztahů, vytvořených cestovním ruchem (např. mezi oblastmi poptávky a nabídky), vlivů, kterými cestovní ruch působí na okolní prostředí a život společnosti. Hrala (2001) vidí jako předmět geografie cestovního ruchu „studium zákonitostí a činitelů a faktické rozmístění cestovního ruchu v oblastech rozličné velikosti a ekonomické váhy" a jejich orientaci rozděluje: vyhodnocování činitelů (faktorů a podmínek) rozmístění s hodnocením jejich lokalizační váhy, analýzu cestovního ruchu jako specifické formy migrace populace, hodnocení vlivu cestovního ruchu na změny ve struktuře a rozmístění hospodářství v oblasti (středisku) jeho realizace, vyhodnocování oblastí pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistiky) na základě přírodních a společenských předpokladů, vymezeníoblastí'cestovního ruchu pro praktické hospodářské účely a použití. midccnlrik psychoccnlrik čas Stav dosavadních poznatků 53 Z pohledu ekonomiky je to prostor pro hospodářskou činnost, kam cestovní ruch také spadá. Prostředí je určující také ve využitelnosti prostoru pro hospodářský záměr. Vzhledem k tomu, že se zabýváme cestovním ruchem, který zprostředkuje cestovní kancelář, musíme věnovat pozornost možnosti využitelnosti tohoto prostoru vzhledem k časoprostorovým možnostem využití krajiny 17 v souvislosti se stupněm vyspělosti společnosti. Mariot (1983) vidí jako předmět cestovního ruchu „výzkum prostorových aspektů interakcí mezi cestovním ruchem a krajinou" a vidí jako cíl výzkumu vymezení a definování těchto interakcí. Zároveň poukazuje na to, že nejde pouze o jakékoliv přemisťování obyvatelstva, ale pouze takové, které je součástí volného času a motivováno reprodukcí fyzických a duševních sil. Předmětem zájmu geografie cestovního ruchu jsou potom interakce, které ho vyvolávají nebo kterými tato změna místa pobytu obyvatel působí na krajinu (Mariot 1983, zdroj: Vystoupil, 2006). Jak již bylo uvedeno výše, současná pozice rozvoje cestovního ruchu společně s rozvojem cyklistického průmyslu znamená maximální využití krajiny pro cestovní ruch, alespoň v atraktivních lokalitách k tomuto způsobu cestovního ruchu stvořených. Atributy rozmístění cestovního ruchu se zabývá několik autorů (Hrala, 2001, Vystoupil, 2007, Mariot, 1983, Hall a Page, 2006). Obecně se jedná o dvě skupiny možností nabídky destinace cestovního ruchu. Primární nabídku tvoří atributy, které ovlivňují motivaci a determinují výběr destinace z pohledu návštěvníka. Sekundární nabídku pak charakterizují Vystoupil a kol. (2007) jako podmínky pro pobyt a nacházejí v ní možnost využitelnosti destinace. Tu dále spojují s přístupností destinace, image destinace a přiměřenou cenou. Zatímco primární nabídku (viz obr. 17) lze ovlivnit v pozitivním smyslu jen minimálně, sekundární nabídka je v tomto smyslu chápána jako soubor příležitostí pro tvorbu nabídky pro tvorbu produktového balíčku (Vystoupil, 2007). V našem případě nejde pouze o pobyt v destinaci samotné, ale o soubor geografických elementů, které tvoří cykloturistický produkt ve vnímání z pohledu marketingu, dále o obraz krajiny spojený s prožitkem z pohledu psychologie. Prostředí zájezdu je při pohybovém programu chápáno jako prostředí realizace pohybové činnosti, která je spojena s příjemnými pocity a prožitkem, např. s fyzickou zátěží, kterou je schopen člověk zvládnout, aniž by pociťoval soustavnou fyzickou náročnost přesahující jeho schopnosti a dovednosti. Náš výzkum byl zaměřen na zjišťování příčin rekreativity obyvatelstva, což je jedna z kategorií výzkumu v oblasti geografie cestovního ruchu tak, jak ji uvádí Vystoupil (2006). Hovoří zde o zkoumání příčin rekreace dle nároků obyvatelstva, jež ovlivňují poptávku a krajina (angl. landscape) je část zemského povrchu vytvořená kombinací přírodních a kulturních prvků. Jejich diverzita a rozmanitost může mít vliv na rozvoj a využití prostoru pro cestovní ruch (zdroj: Pásková, Zelenka 2002) Stav dosavadních poznatků nároky na rekreaci. Kromě jiného zde uvádí demografické faktory (věk, postavení v životním cyklu), socioekonomické faktory (vzdělání, životní úroveň), proces urbanizace, kvalitu životního prostředí a pod. (Vystoupil, 2006). Primární nabídka I přírodní potenciál kulturní potenciál Nabídka destinace cestovního ruchu geomorfologický klimatický hydrologický fauna flora chráněné oblasti I 1 sekundární nabídka ubytovací zařízení restaurační zařízení hrady, zámky muzea skanzeny lidová architektura sakreální památky městské památky národopisné památky cestovní kanceláře informační centra směnárny sportovní zařízení rekreační zařízení kulturní zařízení rekreační doprava záchrana služba suprastruktura cestovního ruchu infrastruktura společenský potenciál výstavy festivaly sportovní akce nábženské akce kulturní akce doprava dopravní dostupnost obchodní síť technické sítě všeobecná infrastruktura obr. 17- Nabídka destinace cestovního ruchu (zdroj: Kiráťová, 2003; upraveno) 1.6.1 Selektivní faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Níže uvedené faktory jsou pro realizaci cykloturistiky a cestovního ruchu obecně zásadní. Jedná se o celý soubor činitelů, které ovlivňují rozhodování i realizaci cykloturistiky v rámci prostoru a času. Zmíněné faktory se dělí na tři velké skupiny (selektivní, lokalizační a realizační faktory). Selektivní faktory jsou vázány na konkrétní destinaci nepřímo. Podle Hrály (2001) „mají tyto faktory primární postavení především v rozvoji cestovního ruchu". Dají se charakterizovat jako předpoklady realizace cestovního ruchu z pohledu klienta a z pohledu cílové destinace a jsou odrazem vesměs společenské reality. Vystoupil (2006) je charakterizuje jako stimulátory vzniku cestovního ruchu. Faktory tohoto typu se dělí na dvě kategorie: objektivní faktory, související s okolním prostředím, subjektivní faktory, které charakterizují postoje a rozhodování z pohledu klienta. Stav dosavadních poznatků 55 1.6.1.1 Objektivní selektivní faktory Mezi objektivní selektivní faktory patří podle řady autorů (Hrala, 2001, Vystoupil, 2006, Mariot, 1983) řada politických, ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů, z nichž některé byly již popsány v kapitole 1.1. Zde se již budeme zabývat jejich konkrétní souvislostí s problematikou cykloturistiky. Budeme - li hovořit o skupině politických faktorů, pak zde hraje významnou roli především mírové uspořádání světa, resp. politická stabilita cílové cykloturistické destinace a absence válečných konfliktů. Kromě těchto hlavních faktorů zde hraje roli i charakter politického systému (především ve smyslu regulace cestovního ruchu obyvatel totalitních systémů), kde hraje výraznou roli i bariéra státních hranic. Tuto bariéru můžeme brát jako negativní hranici také (jak bylo uvedeno výše) přírodních krajinných celků. Jako příklad nestability systému se podle Hrály (2001) může uvést např. Severní Irsko, Baskicko, bývalá Jugoslávie, nebo i nepokoje v Řecku, způsobené ekonomickou krizí země v roce 2010. Velkou hrozbou, která ovlivňuje cestovní ruch, jsou teroristické útoky. Jako negativní může být bráno i zdravotní riziko (výskyt nemocí nebo nebezpečných živočichů a rostlin). Jde především o výskyt epidemií (SARS 18 v jihovýchodní Asii), které jsou schopné cestovní ruch zasáhnout v nečekanou dobu a masově. Z pohledu klienta cykloturistické cestovní kanceláře v ČR je nynější situace příznivá. Politické změny, které proběhly v posledních letech znamenaly zásadní podporu cestovního ruchu, také v souvislosti s technologickým vývojem horského kola. Ten přišel právě v době rozpadu východoevropského bloku, proto rozvoj cykloturistiky z tohoto pohledu neměl překážek. V roce 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie19 a pro obyvatele to znamenalo především jistotu bezpečí (ošetření, pojištění) na cestách v rámci tohoto společenství. Dalším krokem rozvoje cestovního ruchu v oblasti, který Česko pozitivně ovlivnil, byl vstup do Schengenského prostoru20, kdy se výrazně snížila časová dotace dopravy do jednotlivých destinací v rámci tohoto prostoru (Hamarnehová, 2008). SARS (z angl. Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom, či také syndrom náhlého selhání dýchání) je virové onemocnění dýchacích cest, jehož výskyt byl poprvé hlášen 16. listopadu 2002 z čínské provincie Kuang-tung. Během několika dalších měsíců se nákaza rozšířila do téměř 30 zemí. (zdroj: http://cs.wikipedia.org , staženo 16.8.2009) 19 , , Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšířeni v roce 2007 tvon 27 evropských států s téměř 500 miliony obyvatel. EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces od padesátých let. (zdroj: http://cs.wikipedia.org , staženo 16.8.2009) 20 Schengenský prostor je území většiny evropských států (zemí Schengenské dohody), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou, (zdroj: http://cs.wikipedia.org , staženo 18.8.2009) Stav dosavadních poznatků 56 Roli ekonomických selektivních faktorů jsme z makroanalytického pohledu popsali v kapitole 1.1. Z pohledu cykloturistiky představuje hlavní determinanty především fond volného času21 a jeho objem a životní úroveň obyvatelstva. Vzhledem k současné pozici České republiky je tato problematika srovnatelná s možnostmi států západní Evropy, jak co do kupní síly produktu, tak i v možnostech pořízení prostředku provozování cykloturistiky - jízdního kola. V případě cykloturistiky si silnou pozici v oblasti ekonomických faktorů buduje faktor vzdělání. Jedním z motivačních charakteristik cykloturistiky je i touha po poznání, která souvisí s úrovní vzdělanosti obyvatelstva (Hamarnehová 2008). V naší práci jsme se rolí ekonomických faktorů zabývali prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Většina autorů se shoduje na platnosti výroku o vztahu stupně růstu ekonomické aktivity státu a růstu aktivity obyvatelstva v cestovním ruchu (Hamarnehová, 2008, Vystoupil, 2006, Hrala, 2001, Mariot, 1983). Tato skutečnost má za následek zapojování i ekonomicky slabších vrstev obyvatelstva do cestovního ruchu i nabídku nových „dražších" destinací a produktů. Současná skupina trvale zaměstnaného obyvatelstva většinou disponuje volným časem placené dovolené v podobě 3 - 4 týdnů (Hamarnehová, 2008). Dalšími klienty pak mohou být skupiny s vyšším fondem volného času, jako jsou např. důchodci nebo studenti. Hamarnehová (2008) si také všímá dalších demografických charakteristik, které jsou pro realizaci cykloturistiky důležité. Jde především o vzdělání, věkovou strukturu, podíl městského obyvatelstva, životní fázi rodiny, životní styl, apod. Z hlediska cykloturistiky se domníváme, že bude podíl věkových skupin zastoupen především mladšími věkovými skupinami (15-39 let) a větším počtem mužů, jelikož podle Hamarnehové (2008) muži cestují více. Podle Seatona a Benneta (2004) záleží na věku i při výběru formy cestovního ruchu (mladší volí spíše zájezdy se sportovním zaměřením, starší upřednostňují formy poznávací a pobytové). My jsme však předpokládali, vzhledem ke zdravotní šetrnosti této formy sportovní aktivity, vyšší podíl „stříbrného" segmentu klientů, tedy starší generace, která tuto formu sportování a cestování může preferovat (Ondráček a Hřebíčková, 2008). Naši domněnku potvrzují i Seaton a Bennet (2001), kteří vidí budoucnost cestovního ruchu v nárůstu aktivní populace starší 50 let, a další autoři. „Tito noví starší cestující budou lepšími turisty. Budou vzdělanější, v lepší fyzické kondici a bohatší, než jejich předchůdci" (Frenkel, 1992). Negativně se do intenzity cestovního ruchu promítá z hlediska životního cyklu rodiny vysoký počet dětí, a to z důvodu menší mobility a vyšší finanční náročnosti. Vzdělání je podle Hamarnehové také důležitým segmentem, jelikož vyšším sklonem k cestování se vyznačují lidé s vyšším vzděláním, kteří mají větší touhu po poznání. 21 Počet týdně skutečně odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání r. 2009 v 1. čtvrtletí v ČR činil v průměru 37,9 hodiny (zdroj: http://ekonomika.ihned.cz, staženo: 11. 5. 2010) Stav dosavadních poznatků 57 Co se týče zaměstnanosti, největší zájem o cestovní ruch projevují ekonomicky aktivní zaměstnanci v průmyslu a službách, opak tvoří zemědělci a pracující důchodci (Hamarnehová, 2008). Determinaci vlivu demografických struktur na cestovní ruch ukazuje Mariotova stupnice (1983) viz kapitola 1.1. Vlivu urbanizace na rozvoj a rozmístění cestovního ruchu se věnuje také mnoho autorů (Seaton, Bennet, 2004, Hamarnehová, 2008, Vystoupil, 2006, Hrala, 2001, Hall, Stehen, 2006). Jedná se o spojení změny struktury ekonomických sektorů a rostoucí podíl terciární sféry na úkor primární a sekundární sféry. Rostoucí podíl služeb a efektivní způsob zemědělské a průmyslové výroby, především vyspělých států, způsobil rostoucí koncentraci obyvatelstva v městských sídlech22. „Od počátku 20. století vzrostl v globálním měřítku počet městského obyvatelstva téměř 15krát" Hrala (2001). Důsledkem pro cestovní ruch je fakt, že městské obyvatelstvo je aktivnější v cestovním ruchu než obyvatelstvo venkovské. Zároveň toto uměle vytvořené městské prostředí nabízí jen omezené možnosti každodenní rekreace, a v nevhodném životním prostředí. Důsledkem bývá snaha obyvatel o rozdělení celkové dotace dovolené na několik menších částí, a tím tlak na tvorbu vhodného produktu cestovních kanceláří (délka zájezdu 5-10 dní, včetně víkendu nebo státního svátku). Z hlediska životního prostředí má cykloturistika spíše pozitivní vliv. V případě cykloturistiky nejde o masové využívání konkrétních destinací, jde spíše o řízené využívání přírodního prostředí. Cykloturistika není masovou rekreační aktivitou, má nízký podíl na trhu cestovního ruchu, také z důvodu, že jde o aktivní pohybovou formu. Rizika dopadu cykloturistiky na životní prostředí vidí někteří autoři (Brodský, 2006, Binek a kol. 2008) v tvorbě erozních rýh v chráněných oblastech. Pozitiva naopak vidí v rozvoji venkova z hlediska nabízených služeb a využití areálů zimních sportů pro letní turistiku. Otevřenou otázkou zůstává dopad průmyslově vybudovaných asfaltových stezek, které mají za úkol regulovat prostor pohybu turistů. Srovnání vlivu erozních rýh a asfaltových tras je předmětem polemiky. Cestovní ruch obecně chrání destinace před intenzivním průmyslovým využitím. 1.6.1.2 Subjektivní selektivní faktory Podle Hrály (2001) představují subjektivní faktory řadu individuálních psychologických pohnutek, kterými je ovlivňováno rozhodování obyvatel k účasti na cestovním ruchu a jeho směřování. Hamarnehová (2008) navíc připojuje vlivy sociální a profesní skupiny, rodinných poměrů, znalosti jazyků, kulturní úroveň obyvatelstva. Mezi tyto pohnutky se mohou řadit představy a sny o destinacích známé z vyprávění přátel, četby knih nebo podíl městského obyvatelstva 2003 (%) ČR - 74,3; Belgie - 97,2; Německo 88,1; Slovinsko 50,8; EU- 71,8 (zdroj: United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division - World Urbanization Prospects: The 2003 Revision) ČR považuje za městské obyvatelsvo sídl o 2000 obyv, Norsko 200 obyv, Japonsko 50tis. (zdroj: Hamarnehová, 2008) Stav dosavadních poznatků 58 vzpomínky na pěkná místa. Vzhledem k rozsahu problematiky se demografickým a subjektivním selektivním faktorům věnujeme podrobněji v kap. 1.5. Mezi subjektivní faktory vnějšího charakteru patří vliv reklamy a propagace produktu, reklama v médiích a image destinace, která může být klientům prezentována například prostřednictvím katalogu cestovní kanceláře. Mezi další vlivy může patřit konání sportovních a kulturních akcí (olympijské hry, Tour de France), vysílání dokumentů v televizi (např. zámky na Loiře) nebo natáčení filmu „Pán prstenů" v malebném přírodním prostředí Nového Zélandu, distribuce v letech 2001 -2003 (viz obr. 18). 4 500,0 I 4 000,0 'C Z 3 500,0 >o 2- 3 000.0 2 500,0 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 rok obr. 18 — Vývoj počtu návštěvníků Nového Zélandu v letech 1996 - 2007(vlastnítvorba; zdroj: htto://www.stats. oo vt. nz, staženo: 15. 5. 2010) Dalším faktorem je mondénnost nebo módnost destinací, prezentovaná ve společnosti nebo v kolektivu účastníků cestovního ruchu a osobní preference kultury národa, který chce turista navštívit (např. německá preciznost, francouzská elegance, apod.) a zkušenost s cestováním (Hamarnehová, 2008). 1.6.2 Lokalizační faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Lokalizační faktory jsou vázány na konkrétní lokalitu nebo destinaci. Patří mezi ně přírodní podmínky a společenské podmínky. Lokalizační faktory patří do primární nabídky cestovního ruchu, podnikatelským záměrem je tedy nelze radikálně měnit. Pro cykloturistiku mají lokalizační faktory zásadní význam. Vzhledem k tomu, že realizace cykloturistiky je z pohledu motivace klienta zaměřená především na poznávání, můžeme předpokládat, že výběr lokality bude hrát v rozhodování klientů primární roli. Na rozdíl od statických forem turistiky (pobyt u moře) klade cykloturistika mnoho požadavků na prostředí realizace a jeho proměnlivost. Lokalizační faktory rozhodují o funkčním využití konkrétní oblasti cestovním ruchem (Hrala, 2001) a představují předpoklady k využití, potenciál, o realizaci cestovního ruchu pak rozhodují selektivní faktory a realizační podmínky (Vystoupil, 2006, Hrala, 2001). Stav dosavadních poznatků 59 1.6.2.1 Přírodní podmínky a atraktivity Přírodní předpoklady tvoří různě rozsáhlé, ve svém vývoji stacionární celky, které mohou sloužit k rajonizaci cestovního ruchu. Svou kvalitou a množstvím přírodních atraktivit tvoří potenciál využití k cykloturistice (Vystoupil, 2006). Z pohledu atraktivit hovoříme o přírodních zvláštnostech, jejichž ojedinělost, která je vázaná na konkrétní destinaci, činí konkrétní oblast přitažlivější v konkurenci s ostatními podobnými destinacemi (Hrala, 2001; Hamarnehová, 2008). Podle Hornera a Swarbrooka (2003) představují atraktivity pro cestovní kanceláře příležitost nabídnout nevšední zážitky a pro některé ze zákazníků mohou být motivací pro koupi určitého zájezdu. Mezi přírodní podmínky a atraktivity patří: reliéf a moďologické poměry, klimatické poměry, hydrologické poměry, rostlinstvo a živočíšstvo, přírodní atraktivity. 1.6.2.2 Reliéf a morfologické poměry Reliéf je v cykloturistice základním prvkem při výběru trasy především v podobě morfologické charakteristiky krajiny. Reliéf dále ovlivňuje i rozmístění a vlastnosti řady dalších poměrů (klimatických - mikroklimatické oblasti, hydrologických - tvar říční sítě, vegetační kryt a využití krajiny pro zemědělství nebo průmysl, apod.) Podle Vystoupila (2006) je tvar reliéfu výsledkem působení endogenních a exogenních sil. Z hlediska výběru a realizace rekreačních a turistických atraktivit můžeme reliéf hodnotit a charakterizovat podle kritérií (Hrala 2001): horizontální moďologie, vertikální morfologie (nadmořská výška, výšková členitost, sklon terénu), -geomorfologických prvků. Horizontální morfologie se v cestovním ruchu uplatňuje především ve stacionární (pobytové) formě cestovního ruchu a představuje např. charakter pobřeží. V cykloturistice můžeme vnímat délku a rozmanitost údolí a horských masivů, charakter říční sítě. Větší význam má v cykloturistice morfologie povrchu, tedy charakter trasy vhodný pro provozování cykloturistiky. Ačkoliv je z velké části formování těchto forem povrchu důsledek antropogenní činnosti, z hlediska běžně užívaných (vhodných) terénních forem můžeme z různých zdrojů určit následující: asfaltový povrch - umělý povrch, z něhož je budována převážná část infrastruktury pro masovou cykloturistiku v podobě cyklotras, k pohybu po tomto povrchu postačí turistům základní pohybové dovednosti ovládání kola, šotolina a makadam - sypký povrch různé velikosti implementovaného materiálu Stav dosavadních poznatků 60 (kamenů), typický pro široké cesty, které slouží jako obslužné komunikace automobilové dopravy a dopravy těžké techniky v terénu, lesní nebo polní cesta - přírodní povrch, přirozené stezky, mnohdy využívané automobilovou technikou nebo pěšími turisty, kamenitá cesta, pěšina - povrch značně nestabilní vyžadující specifické pohybové dovednosti ovládání kola, nabízející plnohodnotné sportovní vyžití, často charakteristická terénními nerovnostmi v podobě obnažených kořenů a kamenů, singeltrail - stezka určená pro provozování cykloturistiky primárně prostřednictvím horského kola. Je většinou široká 30-60 cm a nabízí tak manipulační prostor pouze pro jednoho jezdce. Přestože se předpokládá záměrné překonávání přírodních překážek, nemusí být tento typ nejobtížnější formou terénu. Singeltrail má vlastní kategorizaci náročnosti (podobně jako horolezectví), její vysvětlení je součástí přílohy č. 8. (http://de. wikipedia.org/wiki/Singletrail). Mezi další terénní formy provozování cykloturistiky můžeme zařadit např. blátivé cesty a mokřady nebo brody, které však zpravidla tvoří pouze úseky cest a netvoří významný podíl na délce trasy. Povrch je pro cykloturistiku důležitý z pohledu pohodlí i atraktivity zdolávané trasy, volby typu kola i pneumatik. Zásadní úlohu pak povrch trasy má ve spojení s motorickými dovednostmi turisty, částečně i s jeho schopnostmi a psychickou odolností. Z hlediska cykloturistiky mohou tvořit jeden z limitujících prvků výběru nebo vhodnosti trasy pro provozování cykloturistiky, (viz příloha č.8). Z mnoha výzkumů, které se problematikou zabývají jsme vybrali shrnutí Goefta a Adlera (2001), kteří zkoumali vliv jízdy na horském kole na erozi v krajině. Jejich výzkum se týkal pouze cyklistiky na horských kolech, přesto jsou jejich závěry přínosné. Studie Cessforda (1995) zjistila, že většina jezdců má raději hladké povrchy, naopak neoblíbené byly bahnité nebo bažinaté oblasti a úseky sypkého písku. Brindal (1995) zjistil, že jezdci mají raději tvrdý povrch uježděné půdy nebo štěrku, a kamenité povrchy. V této studii byly štěrkové cesty akceptovány pouze rekreačními jezdci. Někteří respondenti v této studii poznamenali, že „správná" trasa na horském kole musí mít pestrou škálu aspektů povrchu, které bude zajímavé překonávat. Tato studie zjistila, že stezky by měly být technicky náročné s řadou sjezdových sekcí, krátkých výjezdů, zatáček a strategicky umístěných překážek. Sjezdovky by podle této studie měly mít také elementy vzrušení, které lze dosáhnout pomocí strmých svahů a skoků. Cessford (1995), našel v podstatě stejné trendy jako Goeft a Adler (2001). Zkušenější jezdci prokázali větší zájem o technické překážky, rychlé sjezdy a příkré svahy (Goeft a Adler, 2001). Ve studii jsou uvedeny i závěry výzkumů Ruffa a Mellorse (1993), Cessforda (1995) a Hollenhorsta (1995), které sledují preference stezek v přírodním prostředí a naopak nezájem o městské nebo uměle vytvořené prostředí. V této studii mnoho respondentů (obyvatel měst) také uvedlo, že byli ochotni cestovat větší vzdálenosti k použití stezky v Stav dosavadních poznatků 61 přírodním prostředí, stejně jako studie Horna et al. (1994), který uvedl, že existuje poptávka po stezkách pro horskou cyklistiku v blízkosti městských center (Goeft a Adler 2001). Při posuzování stupně motorických dovedností a hodnocení, zda je stezka sjízdná pro konkrétního klienta, můžeme použít již výše zmiňovanou posuzovací škálu „singeltrailu", kterou vytvořili Schymik, Werner a Philipp (2008) a kde je kladen důraz na: druh použitého jízdního kola, - počasí{mlha, déšť, vlhkost, vítr, sníh), světelnost prostoru, rychlost jízdy. V klasifikačních kritériích pak dále berou v úvahu: charakter trasy, sjízdnost (klúzkost) a povahu podloží, povahu překážek, sklon (pokud je nutné uvést), charakter zatáček (su bjektivn í posouzen í, na př.: ši roké, vlásen ky), nároky na dovednosti (techniku). Na základě těchto kritérií sestavili „singeltrail - skala", šestibodovou hodnotící škálu, kterou pro přehlednost rozdělili do tří kategorií náročnosti. Ukázka konkrétní trasy (S3) včetně fotografií je součástí přílohy č.8. Nutno dodat, že hodnocení se věnuje pouze výše uvedeným parametrům a nebere v potaz motorické schopnosti a dovednosti nebo aktuální zdravotní stav cykloturisty. Zároveň je však nutno dodat, že se v případě singeltrailu v podání autorů škály jedná o škálu úzkoprofilovou a většina rekreačních cyklistů by zřejmě dosáhla hranice výkonnosti v dolních patrech náročnosti. Vertikální morfologie má pro cykloturistiku velký význam. Analýza nadmořské výšky prostředí realizace cykloturistiky, relativní výškové členitosti, střední úhel sklonu svahu a výskyt geomorfologických prvků jsou podklady pro komplexní hodnocení reliéfu jako lokalizačního činitele cestovního ruchu. Nadmořská výška je podle Mariota (1983) důležitý faktor, který ovlivňuje charakter základních krajinných celků, jež se odlišují kvalitativními znaky a tím se liší možnost jejich funkčního využití pro cestovní ruch. Přitom podle Mariota (1983) všeobecně platí, že stupeň jejich atraktivnosti roste se stoupající nadmořskou výškou a rozhodující úlohu přebírají typy reliéfu. Z hlediska výškové diferenciace rozlišujeme v nadmořské výšce tyto stupně (Mariot 1983): nížiny {0 - 200 m.n. m.), nízké vysočiny (201-800 m.n. m.), středovysočiny- 1500 m.n. m.), vysoké vysočiny (více jak 1500 m.n. m.). V rámci cestovního ruchu v oblasti nížin dominují podle Mariota (1983) území s převahou Stav dosavadních poznatků 62 akumulačních forem reliéfu. V případě cykloturistiky se jedná především o okolí říčních toků a jezer. Mariot (1983) určuje jako primární podmínky atraktivnosti příznivé hydrogeografické a klimatické podmínky. Nížinné oblasti bývají také často využívány k zemědělské činnosti, průmyslové výrobě nebo silniční dopravě, čímž jejich atraktivita v oblasti využití krajiny v cestovním ruchu slábne. Do nížinných (rovinatých) oblastí je také soustředěn život většiny populace vyspělých zemí a proto roste přitažlivost horských oblastí, které jsou psychologicky zajímavé podle zákona kontrastu (Hrala, 2001). S rostoucí nadmořskou výškou se vytvářejí podle Mariota (1983) základy teritoriální diferenciace geomorfologicky podmíněných předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Úlohu kritéria, které dokáže vyjádřit tyto teritoriální diferenciace, splňují údaje o relativní výškové členitosti. Jak uvádí Mariot (1983), čím je relativní výšková členitost větší, tím roste atraktivita cestovního ruchu. Předpokladem k maximálnímu využití atraktivních terénů a krajinných celků z pohledu cykloturistiky jsou motorické schopnosti, pohybové činnosti a pohybové dovednosti ovládání kola, které tvoří pohybovou složku turistiky. Jen tak je cyklista schopen vnímat atraktivitu přírody a zaznamenat pozitivní prožitek z této turistické činnosti. Při analýze vlivu reliéfu na cestovní ruchu využijeme typologie reliéfu, kterou vypracovali E. Mazúr a V. Mazurová (1965, zdroj: Mariot, 1983), kteří na základě relativních výškových rozdílů rozlišují: roviny s relativní výškou členitosti 0 - 30 m, pahorkatiny s relativní výškou členitosti 31 - 100 m, nižší vrchoviny s relativní výškou členitosti 101 - 180 m, vyšší vrchoviny s relativní výškou členitosti 181 - 310 m, nižší hornatiny s relativní výškou členitosti 311 - 470 m, vyšší hornatiny s relativní výškou členitosti 471 - 640 m. Podle Mariota (1983) mají rozličné rekreační aktivity různé nároky na relativní výškovou členitost. Z hlediska cykloturistiky jsme předpokládali, že charakter zájezdu bude odpovídat rekreační atraktivitě odpovídající relativní členitosti oblasti v níž je realizován. Relativní výškovou členitost lze v cykloturistice sledovat pomocí výškového profilu plánovaných tras a vertikálního převýšení v podobě nastoupaných metrů. Při plánování tras se cykloturistika může orientovat pomocí kombinace nadmořské výšky a relativní výškové členitosti (např. náhorní plošiny pohoří). Na obr. 19 lze vidět rozdíl relativní a výškové členitosti tří rozdílných tras. Trasa č.l je vedena v okolí řeky Dunaj (Emmersdorf - Krems), trasa č. 2 v oblasti Žďárských vrchů (Milovy) a trasa č. 3 je vedena v hornaté části francouzských Alp (Guillestre - Cháteau Queyras). Sledujeme rozdíl mezi rovinatou nížinnou oblastí, vrchovinou a oblastí hornatin. Údaje nadmořské výšky (elevation) doplňují údaje o průběhu trasy v podobě celkových nastoupaných (verticalup)a sestupových (verticaldown) metrů. Stav dosavadních poznatků 63 obr. 19- Rozdíl relativní a výškové členitosti tří rozdílných tras (zdroj: vlastní tvorba) Charakter trasy úzce souvisí se středním sklonem terénu (Mariot 1983), který koreluje s relativní výškovou členitostí. Tyto hodnoty pak určují náročnost terénu pro cykloturistiku. Mariot (1983) uvádí, že pro turistku jsou optimální terény se sklonem 5° - 10°, pro zimní sporty (sjezdové lyžování) 20° - 30°. Vhodnost reliéfu pro provozování cykloturistiky prezentovala v roce 1977 D. Slávikova (zdroj: Mariot 1983) viz tab. 12: tab. 12- Vhodnost reliéfu pro rekreační aktivity (pramen: Slávikova, 1977; zdroj: Mariot 1983, upraveno) relativní výšková členitost reliéfu (m) střední úhel sklonu svahu (°) 0-30 31-100 101-180 181-310 311 -470 nad 470 0-6 c c t 6-10 t t t 10-14 l,t l,t l,t 14-19 l,t l,t h,l 19-29 h h nad 29 h c - cykloturistika,! - lyžování, h -horolezectví, t - turistika Studie Slávikove (1977) i Mariota (1983) jsou již značně zastaralé, především v souvislosti s rozvojem horské cyklistiky, která posunula hranice možností pohybu v obtížném terénu do nových dimenzí. V současné době existuje mnoho představ o „ideální' podobě terénu pro cykloturistiku, zejména horskou. Tuto problematiku velmi podrobně zkoumají organizace, které se snaží vytvářet trasy pro horská kola (např. IMBA25). Příklad návrhu diagnostiky cyklistických tras je součástí přílohy č. 9. Také cestovní kanceláře jsou nuceny vzhledem k různé náročnosti nabízených zájezdů přiblížit klientům povrch, kterým budou na zájezdu zdolávat. Předpokládáme, že volba 23 IMBA - (International Mountain Bicycling Association) je mezinárodní asociací horské cyklistiky, jejímž úkolem budování, zlepšování a uchovávání stezek, které poskytují zážitky z terénní jízdy na horských kolech, (zdroj: http://www.imba.com, staženo 26.3.2010) Stav dosavadních poznatků 64 povrchu je jedním z dominantních faktorů, který je při výběru zájezdu a motivaci k provozování cykloturistiky pro klienta určující. Proto si některé z CK vytvořily vlastní škály, které zahrnují i náročnost povrchu a nároky na pohybové dovednosti a schopnosti klientů (viz příloha č.8). Shodně s názorem Mariota (1983) usuzujeme, že v cykloturistice nemá expozice reliéfu zásadní význam. Možností omezení atraktivity nebo návštěvnosti mohou být např. severní svahy horských oblastí, kde je vyšší absence slunečního svitu, a tím v jarních nebo podzimních měsících vyšší pravděpodobnost omezení provozování cykloturistiky z důvodu přetrvávající sněhové pokrývky. Ke komplexnímu hodnocení krajiny patří výskyt kontrastních forem reliéfu, které Mariot (1983) charakterizuje jako prvky, jež svým původem, tvarem nebo jinou osobitostí vzbuzují zájem účastníků turistiky. Mariot (1983) rozděluje tyto formy reliéfu na tři formy: bodové, jako například osamocená bradla, vrcholy, jeskyně, vodopády, aj., liniové, jako například údolí, meandry řek, skalní stěny, aj., - plošné, jako například skalní města, krasové oblasti, aj. Význam těchto znaků pro cestovní ruch je hodnocen bodovací škálou, jejich přitažlivost vychází z empirických pozorování nebo údajů o realizaci cestovního ruchu (Mariot 1983). Kontrastní formy reliéfu úzce souvisí a spoluvytvářejí estetickou hodnotu výhledů do okolí. Podle Mariota (1983) se tyto činitele nedají vyjádřit objektivně sledovanou hodnotou a mohou být silně vázány na osobní preference návštěvníka. Působením krajiny na psychiku člověka se zabývá obor „pychogeografie" (Šípek, 2001). Všechny výše uvedené charakteristiky tvoří spolu s klimatem, hydrologickými poměry, rozmístěním rostlinstva a živočíšstva oblasti, předpoklady k využití krajiny v konkrétní turistické činnosti, v našem případě cykloturistiky. Při hodnocení atraktivity přírodních a společenských prvků se uplatňuje rozdělení atraktivit na základě bodového škálování. Mariot (1983) je rozděluje podle významu na atraktivity: s mezinárodním významem, s celostátním (národním) významem, s regionálním významem, s lokálním významem. Z hlediska atraktivity reliéfu je podle Hrály (2001) pro cestovní ruch ideální krajina24 vrchovin a středohor, která není příliš členěná, ale může oslnit svou malebností, a krajina vysokohorských oblastí, kde se často vyskytují morfologicky zajímavé partie a útvary. krajina - odborný geografický a ekologický pojem, který vědeckým způsobem popisuje vybranou část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií, (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki. staženo 14.4.2010) Stav dosavadních poznatků 65 Vystoupil a kol. (2006) vidí jako atraktivní skalní místa vápencových a pískovcových skal a krasového reliéfu, která byla vytvořena činností exogenních činitelů. Z pohledu cykloturistiky se atraktivní může jevit také reliéf horských oblastí, kde je možno realizovat horskou podobu cykloturistiky. Kvalita sportovního výkonu a síla prožitku pohybu v tomto typu reliéfu jsou, jak již bylo zmíněno, závislé na aktuálním zdravotním stavu, motorických schopnostech, dovednostech a osobních preferencích jedince. 1.6.2.3 Klimatické poměry Podle většiny autorů námi zkoumaných teoretických východisek problematiky (Mariot 1983, Hrala 2001, Vystoupil a Wokoun 1987, Hamarnehová 2008, Vystoupil a kol. 2006) mají klimatické poměry na rozšíření cestovního ruchu významný vliv. Mariot (1983) vidí jejich vliv ve třech dimenzích: horizontální v podobě šířkové pásovitosti a kontinentality, vertikální v zonálnosti, kde změny a charakteristiky souvisejí s nadmořskou výškou, a v mikroklimatu, kde můžeme sledovat odlišnosti klimatu na plošně málo rozsáhlých územích. Ve všech skupinách se projevuje i charakter a tvar reliéfu. Podle výše uvedených autorů můžeme v těchto rovinách sledovat stále stejné klimatické prvky. Jejich důležitost se však podle Mariota (1983) liší. Sledovanými prvky jsou: teplota vzduchu, sněhová pokrývka, sluneční svit, mlhy, větrnost, srážkové poměry, klimatické in verze. Hrala (2001) uvádí, že v celosvětovém srovnání mají pro cestovní ruch největší význam mírný a subtropický pás. Z hlediska cykloturistiky jako sportovní aktivity můžeme předpokládat, že se realizace cykloturistiky bude soustředit spíše do chladnějších pásem tohoto rozmezí, tedy do klimatu mírného pásu, subtropického pásu horského a částečně i subpolárního klimatu v letních měsících. Podle Hrály (2001) jsou ostatní klimatické pásy pro cestovní ruch méně vhodné (vysoké teploty, vlhkost, suché oblasti). V cykloturistice, podobně jako v cestovním ruchu, sledujeme vliv klimatických poměrů na sezónnost realizace zájezdů (Hrala, 2001). Také v cykloturistice se teplota vzduchu výrazně podílí na časovém rozložení realizovaných zájezdů (viz obr. 20). Přestože je současná technologická vyspělost sportovního oblečení na vysoké úrovni, realizace cykloturistiky se omezuje na teplotní komfort v rozmezí zhruba 10-30°C. Stav dosavadních poznatků 66 počet dni 200 160 160 140 120 100 SO 60 40 20 0 1b 4 136 4 25 13 0 0 7 1 ■ I - 1 ' měsíce oôr. 20 - Rozložení realizace cykloturistických zájezdů CK Kudrna rok 2006 (vlastní tvorba, zdroj: katalog CK Kudrna) Z pohledu cykloturistiky je možné, z údajů uvedených Mariotem (1983), sledovat především: - průměrnou teplotu letních měsíců, - průměrnou teplotu vegetačního období, průměrná minima a maxima denních teplot, průměrný počet dníš průměrnými teplotami vyššími než 10°C, - průměrný počet letních dní, - pravděpodobnosti výskytu průměrných měsíčních teplot. Sledované hodnoty studujeme vždy na základě konkrétní zájmové oblasti (Mariot, 1983). Mezi další ukazatele patří délka a intenzita slunečního svitu v teplém půlroce, průměrný počet jasných dní v roce a pravděpodobnost jejich výskytu (Mariot, 1983). Jako negativní ukazatel je v problematice cestovního ruchu brán výskyt mlh a délka jejich trvání. Mariot (1983) uvádí i oblasti s výskytem mlhy 180 dní za rok. Stejně negativně se podílí na cestovním ruchu podle Mariota (1983) i vítr. Z hlediska cykloturistiky představuje ohrožení především v oblastech bez lesnatého porostu nebo kulturní krajiny především směr větru (protivítr) a jeho intenzita. Podle Mariota (1983) lze opět určit počet větrných dní za rok, které na Beaufortově stupnici25vykazují hodnotu 6° (39 - 49 km/h) a více. Z hlediska směru větrů jsou sledovány především mikroklimatické oblasti. Srážkové úhrny a jejich vydatnost mají v cestovním ruchu také negativní vliv. Kromě denního chodu Beaufortova stupnice byla vytvořena Francisem Beaufortem a slouží k odhadu rychlosti větru podle jeho snadno pozorovatelných projevů na moři či souši. Beaufortova stupnice má 12 stupňů, (zdroj: http://cs.wikipedia.org, staženo 12.3.2009) Stav dosavadních poznatků 67 srážek jsou pro cykloturistiku určující průměrné úhrny srážek za teplý půlrok (duben -říjen) v oblasti, počet dní se srážkami a měsíční rozložení srážek v průběhu roku. V této oblasti se vyšší měrou projevuje již zmíněný vliv kontinentality. Hrala (2001) také vyzdvihuje význam pravidelného chodu počasí, což umožňuje plánovat zájezdy v optimálních klimatických podmínkách cílové destinace. V cykloturistice je také patrný vliv vertikálnízonalitya to podle Hrály (2001) především v oblastech mírného klimatu. V oblastech, které jsou z pohledu cykloturistiky a horské cyklistiky atraktivní, se realizuje většina náročných zájezdů sportovních cestovních kanceláří. Vliv klimatu na klienta je v těchto oblastech mnohem citelnější. Jak uvádí Hrala (2001), jsou nad pásmem nízkých mraků a je zde větší sluneční svit. Teplota vzduchu však může být značně proměnlivá, stejně jako počasí samotné. Netopil a kol. (1984) uvádí, že se díky velké nadmořské výšce atmosféra v horských oblastech silně prohřívá a je o 7 - 9° C vyšší než ve volné atmosféře. Netopil (1984) také uvádí, že pro uzavřené konkávni tvary reliéfu jsou typické vysoké denní amplitudy teploty vzduchu. Jedním z dalších efektů rostoucí nadmořské výšky je pokles teploty přibližně o 0,65° C na každých 100 m výšky (Procházka, 1990; Dovalil, 2002), resp. o 1° C na 150 m výšky, a to nezávisle na zeměpisné šířce. Pokles teploty může být ještě umocněn rychlostí větru. Jistým omezením z hlediska využití horských oblastí může být nutnost aklimatizace na horské prostředí. Cykloturistika je sportovním výkonem, proto je nutné v oblastech nad 2000 m.n.m počítat s vlivy, které se liší od podmínek, jež jsou pro turistu běžné (nížiny, vysočiny). Podle Dovalila (2002) nároky vyplývají především z poklesu barometrického tlaku, parciálního tlaku kyslíku, již výše zmíněné teploty, a zvyšuje se míra ultrafialového záření (o 20-30% na 1000m výšky). Z těchto důvodů dochází, podle Dovalila (2002), ke kompenzační reakci v podobě zrychlení vegetativních funkcí (zvýšení hyperventilace, zvýšení tepové frekvence, zvýšení minutového objemu srdečního a mobilizace krve ze zásobáren). Z našeho pohledu to znamená snížení výkonu a nutnost v plánování trasy kalkulovat s tímto stavem. K úplné aklimatizaci podle Dovalila (2002) dochází 16. -17. den pobytu. Jako kritický vidí především 2. a 3. den pobytu, kdy je fáze akomodace (příjezdové reakce) vystřídána euforií. 1.6.2.4 Hydrologické poměry Hydrologické poměry hrají v cestovním ruchu také primární úlohu. Na rozdíl od reliéfu nebo klimatu však mají hydrologické podmínky pouze bodové nebo lineární dimenze (Mariot 1983). Jejich využití je již více vázáno na speciální podmínky jako sezónnost, funkční využití nebo materiálně technické předpoklady. Jde především o statické formy cestovního ruchu, kdy se převážná část pobytu odehrává u moře, které je hlavním motivačním prvkem návštěvy destinace (Hrala 2001, Vystoupil a kol. 2006, Hamarnehová 2008) a atraktivitou. Také z pohledu cykloturistiky může být povrchová voda v podobě moře motivačním prvkem realizace zájezdu. Některé cestovní Stav dosavadních poznatků 68 kanceláře (Kudrna, Adventura 2010) také na tuto skutečnost ve svých propagačních materiálech upozorňují. Hrala (2001) vyzdvihuje roli Středozemního moře, které je v Evropě často navštěvované pro své klimatické vlastnosti, léčebné účinky a kulturní prostředí pláží. Při hodnocení vlivu povrchových vod (moře, jezera, umělé nádrže, řeky, potoky, vodopády apod.) se podle Mariota (1983) využívají následující charakteristiky: teplota vody v jednotlivých měsících, čistota vody, hloubka vody, kvalita dna, členitost, výška a charakter břehů, rozloha ploch pobřeží (pláže). Pro vodní turistiku jsou také důležité údaje o charakteru vodních toků (měsíčním průběhu průtoku, průměrné rychlosti proudu, šířce koryta). Z hlediska cykloturistiky jsou další formy povrchových vod (jezera, řeky, umělé nádrže, potoky, aj.) především atraktivitami na trase, příležitostí ke koupání a osvěžení, přičemž spoluvytvářejí rozmanitost krajiny. Z hlediska funkčního pak má voda a přístup k ní v cykloturistice důležitou funkci. Podle výzkumu Goefta a Adlera (2001) byl přístup k pitné vodě jedním z hlavních limitujících činitelů při výběru trasy cykloturistů. Mnoho zájezdů se také realizuje podél říčních toků nebo jezer, kde se většinou nachází kvalitní infrastruktura a profil průběhu trasy je rovinatý s pozitivní bilancí pro sestupové metry (viz obr. 21). Okolí trasy mnohdy nabízí bohatou kulturně poznávací činnost (řeka Loira). Cestovní kancelář Kudrna pro rok 2010 nabízí 17 zájezdů tohoto typu z celkového počtu 89 cyklistických zájezdů (např. Innská cyklostezka, Moselská cyklostezka). Elevatlon (m) 525.5 453.9 382.3 Distance obr. 21 — Příklad cykloturistické trasy podél říčního toku „Bílý potok", destinace: Vlkov — Brno (zdroj: vlastní tvorba) Stav dosavadních poznatků 69 Řeky, kaňony, vodopády a gejzíry působí také v cykloturistice a cestovním ruchu jako vysoce krajinný atraktivní prvek (Hrala, 2001). Vystoupil a kol.(2006) dále uvádí vysokou atraktivitu např. vyvěračekv krasových územích a artézských studní. Jako relaxace a zpestření trasy mohou také sloužit prameny podzemních vod, které byly v minulosti vysoce vyhledávanou formou cestovního ruchu. Největší vliv na rozvoj cestovního ruchu mají podle Vystoupila a kol. (2006) termální minerální prameny, jejichž hospodářské využití podnítilo rozvoj lázeňství především díky svým léčivým účinkům. 1.6.2.5 Rostlinstvo a živočíšstvo Vzhledem k charakteru cykloturistiky je rostlinstvo jedním ze základních faktorů realizace této pohybové činnosti. Rostlinstvo podle Mariota (1983) dotváří estetický aspekt krajiny, který člověk intenzivně vnímá všemi smysly. Pohyb v přírodním prostředí má také pozitivní vliv na zdraví člověka (Vyškovský, 1997). Působením prostředí na psychiku člověka se zabývá i Černoušek (1992) a Šípek (2001), který upozorňuje na využití smyslů při vnímání prostředí s akcentem na čichové vjemy, které mohou být vyvolány i po dlouhé době. Hodnocení významu vegetace vidí Mariot (1983) především v hodnocení významu vegetace jako činitele, který rozvoj cestovního ruchu podporuje. Zaměřuje se na hodnocení lesnatých porostů. Z hlediska cykloturistiky však nesmíme opomenout porost ostatních krajinných celků a intenzitu jejich hospodářského využití, které souvisí s vertikální členitostí reliéfu a nadmořskou výškou. V našem pojetí si tedy můžeme všímat preferencí cykloturistů různých typů krajiny a konfrontovat tyto jejich preference (např. kulturní vs. divoká krajina). Mariot (1983) používá k hodnocení vlastností a míry atraktivit hodnocení J. Laciny a věnuje se jednotlivým vlastnostem vegetačních formací (což může být např. druhová skladba lesa, pestrý či monotónní bylinný porost, barevnost a množství květů, vegetace s chuťovým vjemem, přístupnost terénu, apod.). Živočíšstvo se v cestovním ruchu podle Hrály (2001) uplatňuje prostřednictvím chráněné a lovné zvěře. Z pohledu cykloturistiky však můžeme vnímat i bariéru rozvoje turistiky v podobě ohrožení zdraví prostřednictvím agresivních nebo nebezpečných druhů živočichů. Význam pro cestovní ruch některých destinací má lov zvěře. Jde především o destinace sportovního rybolovu. Návštěva národních parků a safari má podle Hrály (2001) velký ekonomický význam pro některé africké země. Rostlinstvo i živočíšstvo se nepřímo podílí také na omezování cestovního ruchu. Jedná se o chráněné lokality, kde je cykloturistika regulována nebo se provozovat nesmí (např. národní parky, chráněné krajinné oblasti apod.) Míru ochrany vždy určují zákonné podmínky konkrétních států. V těchto oblastech však můžeme pozorovat chráněné druhy živočichů a rostlin, které tvoří také atraktivity při provozování cykloturistiky. Hamarnehová (2008) si v této souvislosti všímá atraktivity výskytu endemických druhů v oblasti Austrálie a Oceánie. Stav dosavadních poznatků 70 Mariot (1983) upozorňuje na nutnost komplexního přístupu k hodnocení krajiny a její atraktivity pro cestovní ruch nejen z pohledu přírodního a kulturního potenciálu, ale i možností funkčního využití a jeho realizaci. 1.6.3 Přírodní atraktivity Různé typy přírodních atraktivit byly již popsány výše. Z obecného pohledu se při jejich existenci může jednat o motivační prvek při výběru konkrétní destinace (Horner a Swarbrooke 2003). Trh atraktivit se může podle zmíněných autorů sledovat z mnoha hledisek: vzdálenosti, které jsou ochotni klienti překonat z důvodu návštěvy určité atraktivity, která je hlavním motivem návštěvy destinace (např. Disneyland), frekvence návštěv atraktivit, která záleží na osobnosti návštěvníka a jeho preferencích. Někteří mohou navštěvovat všechny plánované atraktivity, někteří jen vybrané a někteří vůbec žádné, motivace pro návštěvníky atraktivit (adrenalinová, vzdělávání nebo estetické motivy), způsob segmentace trhu atraktivit (tématické skupiny, autobusové zájezdy, rodiny s dětmi). Přírodní, ale i společenské, atraktivity se rozdělují podle vlastnictví a marketingového cíle, z čehož vyplývají možnosti a způsob jejich využití klienty (veřejný sektor, soukromý sektor, neziskový sektor). Typy atraktivit rozdělují Horner a Swarbrooke (2003) na následující: přírodní prvky krajiny, člověkem vytvořené artefakty, které původně nesloužily cestovnímu ruchu jako návštěvnické atraktivity (hrady, zámky) člověkem vytvořené artefakty, které byly vytvořeny pro potřeby cestovního ruchu speciálně (zábavní parky), speciální tradiční události a festivaly, které v konkrétní době přitahují návštěvníky k určitým lokalitám, které by jinak nenavštívili. Vysokou prestiž a hodnotu má zařazení památek na seznam kulturního dědictví UNESCO26. Toto zařazení má vysoký význam z hlediska motivace turistů k návštěvě destinace (Hamarnehová, 2008). UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation) - organizace národů spojených pro výchovu, vědu a kulturu se sídlem v Paříži. Na základě úmluvy o světovém dědictví z r. 1972 byl ustanoven fond a výbor pro světové dědictví, na základě něhož se tvoří seznam podporovaných památek. Na tomto seznamu je i 12 památek, které se nacházejí v České republice (zdroj: http://www.unesco.org. staženo 15.3.2009) Stav dosavadních poznatků 71 1.6.4 Společenské podmínky a atraktivity V charakteristice vlastností společenských podmínek a atraktivit se shoduje většina autorů (Mariot 1983, Hrala 2001, Vystoupil a Wokoun 1987, Hamarnehová 2008, Vystoupil a kol. 2006). Na rozdíl od přírodních faktorů vznikly tvořivou činností člověka, mají bodový charakter, jejich primárním cílem je uspokojit poptávku po poznání, vzdělání a zábavě. Mohou být podobně jako přírodní poměry profilující pro různé formy cestovního ruchu. Podle Vystoupila (2006) se potenciál návštěvnosti kulturních a společenských atraktivit zvyšuje, nacházejí - li se v oblastech funkčně využívaných různými formami cestovního ruchu. V čistě rekreačních nebo přírodními podmínkami atraktivních oblastech doplňují atraktivitu území. Z pohledu cykloturistiky představuje poznávání přírody a kulturních atraktivit „kulturně poznávací činnost", která podle Vyškovského (1997) zahrnuje také problematiku ochrany přírody a kulturního dědictví společnosti. Stejný autor vidí jako předmět kulturně poznávací činnosti (dále jen KPČ) také znalost místopisu a hloubku geografické informace úměrnou věku. Kulturně historické předpoklady Vystoupil a kol. (2006) rozděluje na základě kvalitativních kritérií: kulturně-historické památky, kulturní zařízení, společenské akce. Kulturně-historicképamátkyjsou z pohledu cestovního ruchu velmi významné, neboť se podílejí na migraci obyvatelstva za vzděláváním a poznáváním v mezinárodním i domácím cestovním ruchu (Vystoupil a kol., 2006). Již z názvu je patrné, že se jejich prostřednictvím turista seznamuje s kulturní a historickou bohatostí národa. Z pohledu cestovního ruchu mezinárodního významu vidíme v této oblasti primární postavení Evropy, kde se památek koncentruje zřejmě největší množství, a to vysoké rozmanitosti i stáří. Vystoupil a kol. (2006) uvádí rozdělení dle E. Šulavíkové (upraveno): architektonické (památky stavitelského charakteru, městské celky, hrady, zámky, kláštery, kostely apod.), technické (technické a vojenské památky), národně historické(památníky a památná místa), památky lidové tvořivosti (památky tvořivosti určitého etnického společenství běžné populace, folklór), přírodní. Kulturní zařízení a akce představují bud'jednorázové, putovní nebo stálé expozice, které se soustředí do zařízení, které lze podle Hamarnehové (2008) rozdělit na: Stav dosavadních poznatků 72 zařízení soustřeďující sbírky různého druhu - muzea a galerie, které se svými výstavami soustřeďují na konkrétní témata. Nejvyšší návštěvnost vykazuje Louvre v Paříži (4,8ha výstavní plochy, 255 sálů, 5,5 mil. návštěvníků ročně (Hamarnehová, 2008), zařízení kulturních a jiných akcí - divadelní představení,koncerty, hudební festivaly, kongresy a symposia, církevní památky a akce související s náboženskými slavnostmi, které se často vyznačují masovým nárazovým charakterem. Většinou se jedná o poutě, které měly v minulosti významné postavení v rozvoji cestovního ruchu. Sportovní, zábavní a kongresové zařízení a akce představují zařízení a akce konání sportovních podniků a her (např. olympijské hry), častokrát se jedná i o zábavní a tématické parky. V případě cykloturistiky a horské cyklistiky sem můžeme zařadit bikeparky a zařízení budovaná pro zábavu cyklistů nebo setkání cyklistů na festivalech. Z ostatních zábavních zařízení bychom vyzdvihli především město zábavy Las Vegas, které je příkladem toho, že zábavní zařízení nemusí být vázána na charakter přírodního prostředí. 1.6.5 Genius loci Při zkoumání příčin realizace cestovního ruchu do určitých destinací a krajinných celků se můžeme setkat s pojmem „Genius Loci" (z lat. duch místa). Tento pojem znamená podle Šípka (2001) určitou atmosféru navštíveného místa, který označuje jako „duch místa" nebo oblasti. Vychází přitom z poznatků Charpentiera (1995) a Černouška (1992). Podle Šípka (2001) se jedná o "psychologicky obtížně definovatelný jev tvořený řadou momentů: přírodní lokalitou, kulturním ztvárněním, atmosférickými podmínkami, roční dobou, ale i aktuálním psychickým a fyzickým vyladěním člověka. Člověk má v takové chvíli pocit neopakovatelnosti, vznešenosti, záhadnosti. Jindy dochází k jakémusi poměřování se člověka s přírodou, prožívání blízkosti, vlastní bezvýznamnosti." Šípek (2001) hovoří při přiblížení tohoto jevu o „psychické projekci podobných prožitků vlastních lidských hledisek a měřítek na přírodu". Obecně se tak můžeme setkat s termíny: „vznešenost hor", „nostalgie zřícenin hradů", „mystičnost chrámu," apod. Genius loci Šípek (2001) vztahuje na konkrétního člověka, kdy stejná podoba místa známého z minulosti může evokovat různé vzpomínky u dvou různých osob (traumatické události, šťastné chvíle). Různé specifické chvíle, specifické atmosféry lokalit jsou pramenem psychické energie, které se vyvolávají díky příležitosti a okolnosti cestovat (Šípek, 2001). V publikaci o krajině uvádí J. Čermák (2008) citát V. Cílka: „Genius loci je to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo to, kvůli čemu lezeme po rozhlednách? Stav dosavadních poznatků 73 1.6.6 Realizační faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Realizační předpoklady představují podmínky pro vlastní uskutečnění cestovního ruchu (Vystoupil a kol., 2006). Podle Mariota (1983) tvoří spojovací článek mezi selektivními a lokalizačními faktory. Hamarnehová (2008) z poznatků Mariota vychází a uvádí dvě základní skupiny činitelů: komunikační zařízení, které umožňuje dosáhnout destinace cestovního ruchu, materiálně - technickou základnu, která umožňuje využít nabídku destinace. 1.6.6.1 Doprava a komunikační zařízení Z hlediska dopravních předpokladů jde především o dopravu klientů do místa realizace cestovního ruchu nebo v destinaci a komunikační technologické prostředí (signál mobilních operátorů, přístup na internet, signál GPS apod.) Význam dopravy do místa realizace cestovního ruchu roste vzhledem k časovým indispozicím klientů. U některých z nich lze předpokládat výběr zájezdu na základě „ztrátového času" který stráví v dopravním prostředku. V souvislosti s rozvojem technologického prostředí roste i dostupnost mnoha destinací cestovního ruchu (Vystoupil a kol. 2006). Pro potřeby dopravy se primárně využívá letecká, silniční, železniční a námořní doprava. Každá z nich má svá specifika: letecká doprava se využívá při přesunu do vzdálenějších destinací a v mezikontinentálním měřítku, silniční doprava se uplatňuje převážně v globálních směrech sever - jih především na kratší vzdálenosti a v individuální formě rekreace, železniční doprava funguje při přepravě na velké vzdálenosti v kontinentálním měřítku (Hamarnehová, 2008), námořní, vodní doprava je v našem pojetí důležitá především při realizaci okružních rekreačních tras a v podobě trajektů, které slouží jako doplněk silniční dopravy. Mezi doplňkové formy dopravy pak můžeme zařadit: cyklistickou dopravu, což jsou přesuny na kole po komunikace nebo mimo ni po speciálních nebo upravených cestách (cyklotrasy, cyklostezky, singeltrail), - pěší dopravu po značených nebo k tomuto účelu upravených cestách, vysokohorských stezkách (např. feráty27), dopravu vertikální, tedy lanovky a vleky, umožňující návštěvu atraktivních Feráta je zajištěná cesta (podle italského označení Via Ferrata) časté je také německé označení klettersteig) je cesta v náročném horském terénu, která je vybavená jistícími fixními lany^ železnými stupačkami případně dalšími umělými pomůckami, (zdroj : http://cs.wikipedia.org, staženo 14.6.2010) Stav dosavadních poznatků 74 horských oblastí (Hrala, 2001), Jako atraktivní mohou působit hřebenové trasy s negativní výstupovou tendencí, které nekladou přílišné nároky na fyzický potenciál výkonnosti cykloturisty (viz obr. 22), lyžařskou dopravu, dopravu na in-line bruslích, což jsou další možné alternativy dopravy. 2400 m 2200 rn 2000 m 1300 m 1600 rr 1400 rr 1200 rr 1000 rr 911 Brn .i. rlľ." 1 1 vertical doiv lengjth 5+ .Sk Ebvalion (m) 25«. 3 2136.2 1728.1 1320.0 911.9 distance obr. 22 - Příklad trasy s využitím vertikální dopravy (lanovky), oblast Queyras, Francie (zdroj: vlastní tvorba) Doprava klienta na cykloturistickém zájezdu je většinou realizována na kole. K tomuto účelu slouží komunikace silniční dopravy, na nichž není zakázán provoz cyklistů nebo speciální druhy tras či stezek. Podle terminologické normy TP 17928 je můžeme rozdělit: cyklotrasy, které představují komunikace pro provoz cyklistů upravené (dopravním značením popř. i stavebně) v označeném směru. Z hlediska zákona o pozemních komunikacích není cyklotrasa druh komunikace - jde pouze o souvislé označení určité komunikace orientačním značením pro cyklisty, která slouží k silničnímu (automobilovému) provozu, cyklostezky - stavebně upravené a dopravním značením vymezené komunikace určené cyklistům, bruslařům, dle režimu i chodcům. Až na výjimky je jejich průběh bez kontaktu se silniční (automobilovou) dopravou (http://doprava.praha-mesto.cz, staženo: 14. 7. 2010). Pokud to zákonné normy a vyhlášky navštívené oblasti umožní, lze se na kole pohybovat i ve volné přírodě. 1.6.6.2 Materiálně - technická základna Do kategorie materiálně - technické základny patří podle Vystoupila (2006) zařízení, která zabezpečují a podporují rozvoj cestovního ruchu v destinaci a řadí mezi ně: ubytovací zařízení, stravovací zařízení, 28 TP 179 je technickým předpisem pro tvorbu cyklistické komunikační sítě, který byl schválen Ministerstvem dopravy České republiky - OPK č. j. 158/06-120-RS/l ze dne 17. 03. 2006 s účinností od 01. 05. 2006 (zdroj: http://www.edip.cz/cs/publikace/tP-179-navrhovani-komunikaci-pro-cvklistv. staženo 14.7.2010) Stav dosavadních poznatků 75 sportovně - rekreační a zábavní zařízení, dopravní'zařízeni's rekreační'funkci^lanovky, vleky). Z výše uvedeného je vidět jistá disproporce v zařazení dopravních zařízení do dvou skupin. Z pohledu funkčního je nutné brát zřetel na vázanost k destinaci. Například existence lanovky váže klienty spádových destinací, kde lanovky v provozu nejsou. Hrala (2001) uvádí, že rozsah existence výše uvedených zařízení limituje využití přírodních možností a jejich přítomnost zvyšuje intenzitu návštěvy přírodních, kulturních i společenských atraktivit destinace. Z pohledu způsobu využití materiálně - technické základny pro občanskou vybavenost rozděluje (Hamarnehová, 2008) materiálně - technickou základnu na: využívanou, která slouží i k běžnému životu obyvatelstva sídla (zdravotnická zařízení, banky, obchody s potravinami apod.), vlastní, které slouží převážně jen návštěvníkům destinace (informační centra, průvodcovské agentury, hotely apod.). Ubytovací zařízení slouží k ubytování návštěvníků, mohou se dělit podle funkce na zařízení volného cestovního ruchu (komerční zařízení), zařízení vázaného cestovního ruchu (podniková rekreační zařízení) a zařízení individuální rekreace (chaty, chalupy). Z pohledu cykloturistiky se využívají prostřednictvím zájezdů především campy a pensiony (katalog CK Kudrna, 2010). Mezi další služby řadí Hamarnehová (2008) kulturní zařízení, obchodní síť, zařízení komunálních, bezpečnostních a osobních služeb (kadeřnictví, masážní salony). 1.6.7 Potenciál území k cykloturistice „Každé místo, sídlo či prostor disponuje určitým potenciálem, který je možno využít pro prosperitu společnosti" (Hasman a Šíp 2001). Hodnocení potenciálu území k rekreaci se v minulosti věnoval Mariot (1983). Potenciál krajiny pro cestovní ruch se vztahuje se vždy na konkrétní krajinu, různě velké území a pro naše potřeby také konkrétní formu cestovního ruchu - cykloturistiku. Potenciál cestovního ruchu vyjadřuje způsobilost tohoto území poskytnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (Mariot, 1983). Obsahem potenciálu krajiny pro cestovní ruch jsou všechny využitelné zdroje, které vdaném regionu má k dispozici cestovní ruch. V praxi se až dosud více uplatňovaly tzv. částkové potenciály krajiny hodnocené vždy z hlediska vhodnosti dané krajiny pro určité formy cestovního ruchu (např. pro vodní sporty, sjezdové lyžování, turistiku). Bína (2002) se věnuje i hodnocení potenciálu pro cykloturistiku a další sportovní aktivity. Kladné stupně atraktivity lokalizačních podmínek v rámci jednotlivých složek cestovního ruchu vidí v některých oblastech jako přirozeně vyšší, někde nižší, někde jejich existenci nevidí vůbec. V posledním případě jde o jejich nulový Stav dosavadních poznatků 76 stupeň (v podmínkách ČR se jedná např. o vojenské výcvikové prostory nebo povrchové těžební oblasti). Pro ostatní (kladné) případy zavádí tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu: stupeň 1 - podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný, stupeň 2 - podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav, stupeň 3 - podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu. Při hodnocení vhodnosti krajiny pro cykloturistiku uvádí Bína (2002) tyto závěry: do stupně 1 zařazuje rovinatou až pahorkatinnou krajinu v zemědělsky využívaných oblastech a územích bez výraznějšího ekologického poškození, s malým podílem lesů a kompaktními sídly, s vhodnými vedlejšími silnicemi a polními cestami. stupeň 2 tvoří podle Bíny (2002) rovinatá až pahorkatinná krajina v oblastech, kde je více lesů a vodotečí, popř. i vodních ploch. Začleňovány jsou rovněž výše položené krajiny odpovídající vrchovinám, které mají charakter rozevřených údolí a širokých hřbetů. stupeň 3 pak tvoří území s větším podílem lesů, nízkou hustotou osídlení a vysokou krajinnou estetikou, často i náhorní plošiny hor. Bína (2002) uvádí, že tyto atributy mohou převážit v některých krajích poměrně značnou členitost reliéfu. 1.7 Vytyčení problému výzkumu Cykloturistika je fenomén, který v posledních desetiletích zaznamenal dynamický rozvoj. Stěžejním prostředím, kde se tato pohybová aktivita provozuje - nejen z pohledu fyziologického, ale také psychologického - je turistika. Silným motivačním činitelem k jejímu provozování je, dle dostupných zdrojů odborné literatury, prožitek. Z pohledu problematiky cestovního ruchu, psychologie a kinantropologie se geografické aspekty řeší pouze obecně. Problém tkví v nedostatečném zakomponování přírodního prostředí pro specifické potřeby cykloturistiky. Při výběru cílových destinací z pohledu cestovních kanceláří jsme nenašli výzkum, který by uceleně informoval o kritériích výběru optimální destinace z pohledu přírodního prostředí v souvislosti s cykloturistikou a potřebami klientů sportovní cestovní kanceláře. Realizace výběru nových destinací probíhá náhodně. V dostupné literatuře jsme nenašli výsledky výzkumů, které by zkoumaly typické faktory, jež ovlivňují výběr cílové destinace na základě potřeb cykloturistů různých věkových, zájmových, výkonnostních a Stav dosavadních poznatků vzdělanostních kategorií. sociální obr. 23 - Neúplný model struktury cykloturistiky (zdroj: vlastní tvorba) Zde předkládaným výzkumem jsme chtěli dosáhnout analýzy dominantních a recesivních aspektů geografických elementů nejen při rozhodovacím, ale i při funkčním procesu výběru a provozování cykloturistiky v současných podmínkách. Na základě studia literatury jsme vytvořili model, který zobrazuje problematiku cykloturistiky v širším kontextu, stejně tak jako složitost kinantropologických, geografických, psychologických a ekonomických vztahů, které ji ovlivňují (viz obr. 23). Cíle a úkoly výzkumu 78 2 Cíle a úkoly výzkumu 2.1 Cíle výzkumu Z uvedených výzkumů vyplývá, že v souvislosti s pohybem a pobytem v přírodním prostředí hrají geografické, sociální a ekonomické faktory významnou roli při výběru cílové destinace pro realizaci cykloturistických zájezdů. Hlavním cílem výzkumu bylo zkoumat fenomén cykloturistiky z geografického hlediska, odhalit důležité faktory, které mohou ovlivnit výběr cílové destinace a motivaci k realizaci cykloturistiky z pohledu klienta sportovní cestovní kanceláře. Pokusili jsme se charakterizovat základní předpoklady rozvoje cykloturistiky, které geografické prostředí ovlivňuje a odhalit a analyzovat důležité faktory (geografické elementy), které ovlivňují výběr cílové destinace a motivaci realizace cykloturistiky z pohledu klienta sportovní cestovní kanceláře. Práce vychází z analýzy řešené problematiky v literatuře a v dalších zdrojích. Teoretické poznatky jsou uplatněny v rámci analýzy geografického prostředí cykloturistiky. Na základě výsledků analýzy byla vytvořena doporučení pro realizaci cykloturistiky v rámci cestovního ruchu. Pro výzkum jsme zvolili skupinu klientů cestovní kanceláře Kudrna. Tuto CK jsme vybrali jednak z důvodu primárního postavení v oblasti aktivních forem cestovního ruchu v rámci ČR, dále pak z důvodu vstřícného přístupu managementu CK k problematice výzkumu a ochotě ke spolupráci. Předpokládáme, že výstupem bude seznam témat oblasti geografického prostředí, významných v rozhodování klientů cestovních kanceláří. Výše uvedená problematika byla zvolena na základě dlouhodobého zájmu autorky o problematiku cestovního ruchu a cykloturistiku, který vyústil v průvodcovskou činnost v rámci cykloturistických zájezdů uvedené cestovní kanceláře. 2.2 Výzkumné otázky Výzkum má explorativní charakter. S ohledem na výzkumný cíl byla formulována následující vědecká otázka: „Existuje vzájemný vztah mezi cykloturistikou a geografickými elementy?" „Které faktory ovlivňují motivaci klienta k výběru zájezdu?" Výzkumné otázky: 01 -Které geografické elementy ovlivňují a limitují rozvoj cykloturistiky? 02 - Jak ovlivňuje geografické prostředí proces rozhodování a motivace realizace Cíle a úkoly výzkumu 79 cykloturistiky z pohledu klienta? 03 - Které další faktory ovlivňují motivaci k cykloturistice a výběr cílové destinace? 2.3 Úkoly práce Pro splnění hlavního cíle a ověření výzkumných otázek disertační práce jsme stanovili následující úkoly: teoreticky popsat význam cykloturistiky pro cestovní ruch a faktory ovlivňující rozmístění cykloturistiky v krajině, analyzovat limitující faktory realizace cykloturistiky vzhledem k potenciální fyzické, sociální, demografické a ekonomické determinaci cykloturistů z dostupných zdrojů literatury, - teoreticky popsat vliv geografických faktorů na proces rozhodování a realizaci cykloturistické dovolené v konkrétní oblasti, prakticky ověřit teoretické poznatky prostřednictvím kvalitativního šetření -polostrukturovaného rozhovoru s cykloturisty, prostřednictvím kvantitativního šetření pomocí anketního dotazníku provést případovou studii skupiny cykloturistů, pomocí matematicko - statistických metod zjistit a verbalizovat vliv geografických faktorů na proces realizace cykloturistiky, navrhnout postupy při realizaci nabídky destinací pro cykloturistiku z pohledu cestovní kanceláře. Metodika řešení výzkumných otázek 80 3 Metodika řešení výzkumných otázek 3.1 Příprava na výzkum 3.1.1 Reflexe vlastní zkušenosti s tématem Při přípravě a realizaci výzkumu jsem viděla jako nezbytné reflektovat svou vlastní zkušenost s problematikou cykloturistiky a geografickými aspekty. Problematice cestovního ruchu se věnuji od roku 2005, od roku 2008 se účastním zájezdů sportovní cestovní kanceláře jako průvodce v cykloturistice. Vzhledem k tomu, že neexistuje diagnostika správného výběru náročnosti zájezdu, setkala jsem se ve své praxi s množstvím „nespokojených" klientů, kteří špatně odhadli své fyzické síly, nebo nereflektovali klimatické podmínky cílové destinace. Celý zájezd byl pak pro ně utrpením nebo nudou. Na druhé straně jsem mohla sledovat různé důvody, které rozhodovaly ve výběru lokality, jako například vliv rodiny, kamarádů a doporučení známých, které byly silným sociálním prvkem a impulsem pro výběr cílové destinace. Zažila jsem i cestovatele pečlivě studující kulturní památky a přírodní atraktivity. Nejen pestrost motivů a bariér rozhodování, ale i geografické aspekty prostředí, v němž se zájezdy odehrávají, byly podnětem při volbě tohoto tématu. 3.1.2 Role výzkumníka V první, explorační fázi jsme provedli pozorování. To sloužilo k senzibilaci k předmětu výzkumu a přípravě rozhovorů. Toto pozorování proběhlo v letech 2007 a 2008 prostřednictvím zájezdů CK Kudrna. Zde jsem vedla neformálními rozhovory, které jsem následně zaznamenávala v podobě poznámek. Pomocí takto získaných dat, která jsme doplnili studiem relevantní odborné literatury, byl navržen koncept polostrukturovaného rozhovoru. Samotná distribuce a následný sběr vyplněných dotazníků probíhaly prostřednictvím vyškolených pomocníků z řad odborníků - průvodců zájezdu. 3.1.3 Před výzkum Výzkumu předcházelo zúčastněné pozorování, jehož výsledky jsme zaznamenali v podobě popisných a reflektujících poznámek. Jelikož se jednalo o předvýzkum, nebyl veden žádný terénní deník. Na konci tohoto způsobu získávání dat byly vytvořeny okruhy témat výzkumu a stanoveny výzkumné otázky. Další fáze předvýzkumu se již věnovala strukturovanému rozhovoru s jedním klientem CK. Z vytvořených témat jsme poté selektovali témata významná, kterým jsme v dalším postupu věnovali důkladnější pozornost. Respondentem pilotního rozhovoru byl Mirek, (25 let) student, který se cykloturistice realizované prostřednictvím CK věnuje již 10 let. Metodika řešení výzkumných otázek 81 3.1.4 Podmínky výzkumu Sběr kvalitativních dat probíhal ve všech případech na veřejných místech (restaurace, kavárna), která byla navržena autorkou výzkumu. Sběr kvantitativních dat jsme realizovali v průběhu přesunu klientů do destinace. Klienti měli dostatek časového prostoru pro vyplnění dotazníku. Kontaktními osobami byli průvodci jednotlivých zájezdů, s nimiž byl výzkum (včetně možných nejasností spojených s vyplňováním anketního dotazníku) pečlivě konzultován. 3.1.5 Etika výzkumu Jména osob, které se účastnily výzkumu, byla v práci změněna. Před začátkem spolupráce na kvalitativní části výzkumu (strukturovaný rozhovor) byl s každým z respondentů podepsán informovaný souhlas,(viz příloha č.3) kde se autorka výzkumu zavázala k etickému nakládání s daty, zachování důvěry a anonymity. Dále se souhlas týkal práva účastníků výzkumu nehovořit o choulostivých nebo jinak citlivých tématech, která by se v rámci sběru dat objevila. Respondenti měli možnost zrušit spolupráci na výzkumu. Informovaný souhlas byl respondentům sdělen i ústně, z důvodu ujištění, že všichni svým právům rozuměli. Informovaný souhlas byl podepisován ve dvou originálech, z nichž jeden zůstal k dispozici respondentům. Před zahájením rozhovorů byly respondentům poskytnuty informace o výzkumu, po jeho skončení došlo vždy k reflexi získaných informací. 3.2 Popis a charakteristika zkoumaného souboru Práce se zaměřuje na cykloturisty, kteří tráví jednu ze svých hlavních dovolených v roce na dovolené s cykloturistickým zaměřením, nebo na cykloturisty, kteří věnují cyklistice a cykloturistice převážnou část svého volného času. Oslovení respondenti označili cykloturistiku nebo cyklistiku za svoji primární volnočasovou aktivitu. Kritériem výběru byl zájem o cykloturistiku jako pohybovou formu rekreace, klienti zařazení do šetření uvedli mezi pěti oblíbenými formami rekreace cykloturistiku. Dalším kritériem bylo absolvování minimálně dvou výhradně cykloturistických dovolených v posledních pěti letech. Respondenti, kteří byli do pilotního výzkumu zařazeni, byli vybráni „záměrným kriteriálním výběrem", technikou „sněhové koule" a „samovýběru": záměrný kriteriální výběr: s prosbou o účast ve výzkumu byli osloveni tři respondenti (jeden v rámci pilotní studie, dva v rámci výzkumu) na základě vědomí autorky o zkušenosti respondentů s cykloturistickými zájezdy. Iniciativa realizace rozhovoru vycházela od respondentů, technika sněhově koule: Dva respondenti se ozvali na základě doporučení známých, kteří znali předmět našeho výzkumu, Metodika řešení výzkumných otázek 82 technika samovýběrir. takto byli získáni dva respondenti, z nichž jeden reagoval na inzerát na vývěsce CK Kudrna, druhý reagoval na výzvu průvodce při vyplňování anketních dotazníků, našeho výzkumu se v první fázi zúčastnilo sedm respondentů, jeden z nich byl součástí pilotní studie. Věkové rozmezí bylo 25 - 41 let, zastoupeni byli muži (5) i ženy (2). Z výsledků, které jsme částečně získali prostřednictvím řízených rozhovorů, jsme sestavili první verzi dotazníku, kterou jsme předložili klientům CK Kudrna. Tuto cestovní kancelář jsme vybrali jednak z důvodu primárního postavení v oblasti aktivních forem cestovního ruchu v rámci ČR, dále z důvodu vstřícného přístupu managementu CK k problematice výzkumu a ochotě ke spolupráci. Kritériem výběru klientů byla realizace alespoň dvou cykloturistických zájezdů v posledních pěti letech a věk 15 - 80 let. Celkem jsme v prvním kole oslovili 38 klientů. Po tomto pilotním šetření byl dotazník přepracován a s druhou verzí jsme oslovili 219 klientů. Kritériem výběru klientů opět byla realizace alespoň dvou cykloturistických zájezdů v posledních pěti letech a věk 15 - 80 let. Z distribuovaného počtu anketních dotazníků bylo 169 vyplněno správně. Našeho výzkumu se v této fázi zúčastnilo 98 mužů a 71 žen, věkové rozmezí respondentů bylo 12- 64 let (viz obr. 60 a tab. 76). 3.3 Popis sledovaných geografických elementů V našem výzkumu jsme především sledovali geografické faktory, které jsou popsány v kap. 1.6. Dále jsme sledovali vliv vybraných socioekonomických faktorů na výběr cílové destinace. Z hlediska geografických faktorů ve vztahu k cykloturistice jsme sledovali: selektivní faktory subjektivní v podobě „push" a „pull" faktorů a motivace k cykloturistice, důvody a vztahy, které ovlivňují výběr destinace z pohledu jedince (např. fyzická výkonnost, sociální vazby, osobní preference a zájmy), selektivní faktory objektivní v podobě vnějších motivačních činitelů k výběru cykloturistické destinace, lokalizační faktory, které jsme vztahovali k náročnosti výběru zájezdu a osobním preferencím (charakter trasy a terénu, profil a povrch terénu, klima, přírodní a kulturní atraktivity, úlohu kulturně poznávací činnosti), realizační faktory v podobě preference ubytování, způsobu dopravy a využití dalších služeb v destinaci. Některé z geografických faktorů tvoří bariéry, ale zároveň i příležitosti návštěvy destinace. Z hlediska dalších socioekonomických faktorů jsme hledali souvislost geografických a Metodika řešení výzkumných otázek 83 socioekonomických faktorů při výběru cílové destinace. Zaměřili jsme se na vzdelanostní a ekonomickou strukturu cykloturistů, preferující určitou náročnost zájezdu, na způsob strategie výběru cílové destinace a zájezdu v souvislosti se sociálními vztahy, osobními preferencemi, prostředím bydliště respondentů a jeho okolím. V neposlední řadě jsme sledovali geografické elementy v souvislosti s fyzickým (výkonnostním) potenciálem respondentů. 3.4 Metody získávání dat 3.4.1 Metody získávání teoretických poznatků a dat Potřebná data jsme v teoretické rovině získávali prostřednictvím zkoumání sekundárních dokumentů a numerických záznamů, jejich následnou syntézou a kontextualizací. Ke zpracování materiálů jsme použili především: archivní data kvalitativní i kvantitativní podoby, výstupy masových médií a SWOT analýzy, virtuální data, - předmětná data v podobě knih, katalogy cestovních kanceláří. 3.4.2 Procesy sběru a zpracování dat Při výběru vhodných metod pro získávání, zpracování a interpretaci výsledků zkoumání jsme vycházeli z aktuálního konceptu a struktury zpracování vědecké práce hlavních výzkumných plánů cílové oblasti výzkumu. Náš výzkum byl explorativní a smíšený. Kvalitativní výzkum jsme pro zvýšení validity a objektivity doplnili o anketní dotazníkové šetření. Z publikovaných typů případových studií se našemu modelu nejvíce přibližovala studie komunity, jejímž společným znakem bylo provozování cykloturistiky (Stake, 1995). Zvolili jsme tedy smíšený výzkum. Za účelem sekvenčnosti (dle Greena a kol. 1989; zdroj: Hendl 2005) předcházelo kvantitativnímu výzkumu kvalitativní šetření ve formě polostrukturovaného rozhovoru. Takto získané informace jsme využili ke konstrukci indexů z položek anketního dotazníku a předběžně jsme konstruovali základní typy a konfigurace dat, jež jsme zanesli do tvorby dotazníku pro statistické zpracování (Hendl 2005). Eliminovali jsme tak chybu získaných informací, poskytnutých výběrem zkoumaných osob kvalitativní studie („e/Zte" zkoumané skupiny), zohledněním názoru průměrných jedinců skupiny (Hendl, 2005). Z hlediska fázových modelů výzkumu jme se rozhodli pro sekvenční kombinování a model Metodika řešení výzkumných otázek 84 schématu „QUAL -quaď29, tedy pro podobný model, který Patton (1990, zdroj: Hendl, 2005) popisuje jako: „smíšenou formu naturalistického (kvalitativního) plánu, kvalitativních dat a statistické analýzy". Kvalitativní část výzkumu Vzhledem k charakteru výzkumu, kdy jsme se snažili pohlížet na cykloturistický zájezd jako na prožitek v rámci volného času, zvolili jsme pohled prostřednictvím zakotvené teorie. Předem stanovená témata se týkala tří oblastí: vztahu k cykloturistice, výběru lokality zájezdu, reflexe zkušenosti, přičemž vycházela z předvýzkumu - pozorování a z pilotního rozhovoru (viz příloha č.4). Jistou roli při výběru témat hrála i reflexe vlastní zkušenosti. Rozhovory měly následující rámcový průběh: neformální rozhovor předcházel rozhovoru a vyznačoval se aktivitou tazatelky, primárním úkolem byla snaha o vytvoření příjemného prostředí. Po představení sebe i záměru výzkumu jsem hledala témata běžného prostředí, přiblížila jsem jim vlastní zkušenost s tématikou a snažila se navodit atmosféru podobnou rozhovoru. Na konci této sekce jsem vysvětlila způsob nahrávání rozhovoru, uvedla předpokládanou dobu rozhovoru a podepsali jsme informovaný souhlas. Před začátkem rozhovoru jsme si vše v krátkosti ještě jednou zopakovali, samotný rozhovor začínal otázkou na cykloturistiku obecně, jaký vztah mají respondenti k cestování na kole a proč si vybrali právě tento druh turistiky. Zajímavé bylo, že většina respondentů vytvářela vlastní témata, která byla z jejich pohledu důležitá. Po fázi monologu jsem se vracela k tématům, která se mi zdála zajímavá a tak se snažila přiblížit oblastem, které jsem vnímala jako významné, v závěru rozhovoru jsem se vždy zeptala, zda existují nějaké další důležité oblasti, které jsme ještě neprobrali. V jednom případě k tomuto sdělení došlo již několik minut po skončení rozhovoru a po vypnutí diktafonu. Zároveň jsme se s respondenty domluvili na možnosti dalšího kontaktu z důvodu potvrzení kategorií v procesu analýzy rozhovoru. Po skončení rozhovoru jsem ocenila zajímavé pasáže našeho rozhovoru a poděkovala za vstřícnou spolupráci. Z důvodu přirozenosti byl jazyk rozhovoru často z obou stran hovorový. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a délka jejich trvání byla 25-50 minut. Každý z rozhovorů byl přepsán a jednotlivé rozhovory jsou součástí archivu práce v Informačním systému Masarykovy univerzity. V příloze práce je uveden jeden rozhovor (viz příloha č.ll). Toto řešení jsme zvolili z ekologických důvodů. výzkum začíná jako kvalitativní, kvantitativní přístup slouží k upřesnění údajů a ověření konceptů (zdroj: Hendl,2005) Metodika řešení výzkumných otázek 85 Kvantitativní část výzkumu Na základě zjištění získaných prostřednictvím strukturovaných rozhovorů jsme vytvořili anketní dotazník. Samotný výběr respondentů z řad klientů byl řízený, naším záměrem bylo postihnout různou náročnost zájezdů. Na škále náročnosti zájezdů (l=nejlehčí až 5=nejtěžší, viz příloha č. 1) jsme vybrali zájezdy 2,3 a 5. Sběr dat proběhl prostřednictvím zájezdu cestovní kanceláře, během návratu klientů autobusem z destinace. Respondenti tak měli dostatek času na vyplnění dotazníku, jeho vysvětlení klientům proběhlo prostřednictvím průvodců zájezdu. tab. 13 — Přehled oslovených klientů a distribuce anketních dotazníků cílová destinace zájezdu náročnost časová dotace zájezdu (dní) počet správně vyplněných dotazníků Dunajská cyklostezka 2 6 16 Litva a Lotyšsko 2 13 26 Rumunský Banát 3 10 33 Bernské Alpy 3 7 35 Kitzbuhel 5 6 31 Queyras 5 10 28 K dispozici pro další zpracování jsme měli 169 správně vyplněných dotazníků z distribuovaného počtu 219. Díky zvolenému postupu distribuce byla návratnost poměrně úspěšná, mnoho dotazníků však bylo vyplněno nesprávně (viz tab. 13). Anketní dotazník (příloha č. 2) měl celkem 40 otázek následujících typů (zpracováno dle Kotlera a Kellera, 2007): otevřená otázka typu „dokončení věty" o 4x čistá, lx s „multiple choise", lx s „dichotomickou", lx s typem „multiple choise", otázka typu „dichotomická" (uzavřená, 2 možnosti, jedna možná odpověď) o 2x čistá, lx s typem „dokončenívěty", otázka „multiple choice" (uzavřená, více možností, jedna možná odpověď) o 17x čistá, lx s typem „dokončení věty", otázka „checklistquestion"(uzavřená, více možností, více možných odpovědí) o 15x čistá. Na základě výsledků kvalitativní části výzkumu jsme v šetření pomocí anketního dotazníku předpokládali: vysoký podíl objevování nových míst (02d) atraktivitu vysokých hor a výrazného terénu oproti rovinatému terénu (06, 07) - vysoký podíl respondentů, kteří nebudou preferovat asfaltový povrch (09). - vliv počasí, především vytrvalého deště na realizaci cykloturistiky (016). preferenci výběru lokalit mírného klimatu k realizaci cykloturistických zájezdů Metodika řešení výzkumných otázek 86 (017) preferenci lesního prostředí a krajiny s vysokými horami s minimem osídlení v realizaci cykloturistiky (021, 022 a 024) preferenci nových, doposud nenavštívených lokalit ve výběru destinace zájezdu (028). Na základě výsledků kvalitativní části výzkumu jsme vytvořili hypotézy, které jsme ověřovali kvantitativním výzkumem. Tyto hypotézy zohledňovaly možnosti statistického zpracování. Hypotéza Hl: preference náročnosti zájezdů (08), nebezpečnost živočichů při výběru destinace (020) nebo vyhledávání vojenských památek (027f) závisí na pohlaví (sex). Hypotéza H2: preference náročnosti zájezdů (08), fyzická příprava na cestu (014) nebo způsob ubytování (029) závisí na věku. Hypotéza H3: způsob ubytování (029) závisí na výši platu (plat). Hypotéza H4: stres v práci/škole (02a) závisí na rodinném stavu (stav). Hypotéza H5: výběr tlakového faktoru (push) realizace cestovního ruchu v podobě odpovědi „životní prostředí místa bydliště" (02h) závisí na počtu obyvatel bydliště (bydl). Hypotéza H6: vzdělávání se na cykloturistických zájezdech (03c) závisí na vzdělání (vzděláni). Hypotéza H7: Předpokládali jsme preference náročnosti zájezdů (08) v závislosti a položkách (viz tab. 19). Dále jsme sledovali mnoho geografických aspektů jako například preference přírodních (025, 027) a kulturních (026, 028 atraktivit, využití dalších služeb v destinaci, které souvisejí s cykloturistikou ( 029,030, 031), limity výběru destinace podle její dopravní dostupnosti ( 033), strukturu respondentů tohoto druhu cestovního ruchu podle věku (035) pohlaví (034), aktuální pozici respondentů v životním cyklu (037), ekonomickou situaci (036), okolí bydliště respondentů (039) a jejich vzdělání (040). 3.5 Metody vyhodnocování a interpretace získaných dat 3.5.1 Metody vyhodnocování kvalitativních dat Pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování jsme vytvořili základní koncepty, vyvodili kategorie a hledali propozice. Texty rozhovorů byly doslovně přepsány a analyzovány. V dalších (nových) rozhovorech byla analyzována i nově se vynořující témata. Kódování bylo zaznamenáváno přímo do archu s rozhovorem na levou stranu, kategorie pak byly zvýrazněny různými barvami v duchu paradigmatického modelu Metodika řešení výzkumných otázek 87 (Corbin, Strauss 1999; zdroj: Hendl, 2005) a kategorie byly psány na pravou stranu textu. Ve druhé fázi byly kategorie zaznamenány na zvláštní list, kde byly zaznamenávány vztahy jednotlivých kategorií. Výsledkem následného selektivního kódování bylo vytvoření témat a tvorba konečné verze integrativního diagramu. Po celou dobu práce byly zaznamenávány poznámky na zvláštní listy podle předpokládaných kategorií (Strauss a Corbinová, 1999; zdroj: Hendl, 2005). Vytvořenou verzi integrativního diagramu (viz obr. 24) jsme opatřili komentářem témat s doslovnými citacemi respondentů, jež analýzu podporují. Klíčová témata (kategorie) byla konzultována a ověřována s aktéry výzkumu. Na tuto výzvu o ověření a potvrzení kategorií reagovalo pět respondentů, všichni s kategoriemi souhlasili. Dalším krokem bylo potvrzení témat nezávislým pozorovatelem, který měl ke kategoriím drobné výhrady, především k jejich počtu. Na základě této konzultace byla některá témata sloučena. Hodnocení kvality výzkumu Při hodnocení kvality výzkumu jsme sledovali metody a kritéria popsaná Hendlem (2005) a Miovským (2006): saturace, sběr dat jsme ukončili v okamžiku, kdy docházelo k opakování informací a dále už nepřispívaly k rozvoji daného tématu, konzultace se zkušenými experty, kteří posuzovali vhodnost zvolených metod, postup a závěry našeho výzkumu (jednalo se o odborníky z oboru psychologie a cestovního ruchu, osobní zkušenost výzkumníka s problematikou, triangulace, práce má charakter smíšeného výzkumu. Poznatky z kvalitativního šetření jsme ověřovali šetřením anketního dotazníku. 3.5.2 Metody vyhodnocování kvantitativních dat Pro zpracování dat z anketních dotazníků byly použity různé statistické programové balíky: StatSoft, Inc. (2009). STATISTICA (data analysis software systém), version 9.O., Hintze J. (2001), NCSS and PASS, Number Cruncher Statistical Systems, Kaysville, Utah. Testování stanovených hypotéz bylo provedeno Pearsonovým chí-kvadrát testem, za hladinu statistické významnosti testu byla zvolena hodnota 0,05. Vzhledem k explorativnímu charakteru výzkumu považujeme stanovenou hladinu statistické významnosti za účelnou. K ilustraci zobrazení výsledků bylo použito tabulek a grafů (sloupcových, výsečových a bodových s rovnými spojnicemi; zdroj: http://office.microsoft.com; staženo: 18. 8. 2010). Metodika řešení výzkumných otázek 88 Hodnocení kvality výzkumu Validitu jsme bohužel nemohli garantovat použitím standardizovaného dotazníkového šetření, vzhledem k exploračnímu charakteru výzkumu jsme validitu zohlednili v podobě: kriteriální- v přípravě projektu a průběhu průzkumného šetření jsme využívali možnost konzultací s experty v oblastech cestovního ruchu a statistiky, obsahové - naše postupy se opíraly o poznatky z odborné literatury a od odborníků managementu aktivního cestovního ruchu, interní validity - specifikací a výběrem vzorku, externí validity- vymezením možností přenositelnosti závěrů výzkumu. Reliabilita anketního dotazníku byla zajištěna předchozím kvalitativním výzkumem, první pokusnou verzí dotazníku a konzultacemi s odborníky z praktické realizace cestovního ruchu. Data, která jsme dotazníkem zjišťovali, uchováváme v databázi. Vlastní stanovení reliability jsme však neprovedli. Výsledky 89 4 Výsledky 4.1 Výsledky kvalitativní části výzkumu V této části budou analyzovány výsledky kvalitativního výzkumu, který předcházel konstrukci otázek do dotazníkového šetření pomocí anketního dotazníku. V následující části jsou stručně představeni respondenti a kontext vyplývající z rozhovorů s nimi. Dále jsou rozebírána témata, která vznikla z analýzy rozhovorů. Tereza Tereze je 37 let, je svobodná a bezdětná. Má středoškolské vzdělání. Pochází z městského prostředí. K cestování ji přivedla touha po poznání a disponibilita financí. Cykloturistiku v zahraničí provozuje již 10 let, preferuje jízdu na kole. Významným motivujícím prvkem poznávání destinací je i partner, kterého si záměrně vybrala podle společných zájmů. Prvotním impulsem k jízdě na kole byli rodiče. Nyní Tereza pociťuje jízdu na kole jako hlavní zábavu letních období. Tereza je při výběru destinace dominantní, ostatní se jí podřizují. Výběr destinace a náročnosti terénu se podřizuje aktuální fyzické úrovni, materiálu v podobě kola, které významným způsobem výběr destinace omezuje a termínu, který ji zaměstnavatel poskytne, a negativní zkušenosti (dopravní nehoda). Při výběru destinace řeší především osobní preference, nemá ráda vedro, jezdí nalehko. V požadavcích na destinaci nesmí chybět moře, ale doba pobytu je omezená. Celkový obraz krajiny by měl být rozmanitý, vítá přírodní útvary, nemá ráda ostatní turisty, preferuje ticho. Kulturní památky nevyžaduje a navštěvuje je podle nálady. Preferuje zázemí cestovní kanceláře s naplánovanou KPČ, zajištěnou stravou a noclehem. Z důvodu negativní zkušenosti s dopravní nehodou hledá časově méně náročné destinace. Ve své strategii jednání se řídí tímto schématem (pořadím): 1. preferuje doposud nenavštívené destinace; 2. hledá optimální termín; 3. preferuje vyhovující klima; 4. vybírá zájezd na internetu; 5. výběr konzultuje s partnerem. Mezi základní výstupy z realizace zájezdu řadí zážitek a nová přátelství, která někdy přetrvávají i dlouhodoběji. Dan Danovi je 39 let, je rozvedený a bezdětný. Žije ve velkoměstě, má vysokoškolské vzdělání. Jízdu na kole vidí jako jednu z mála možností fyzické námahy a prostředek zachování zdraví. Cestuje asi 15 let, posledních 12 let preferuje jízdu na kole. Ve výběru destinace má jasnou představu o jejích vlastnostech. Má rád divokou přírodu s minimem osídlení, moře a slunce. Destinace vybírá podle vlastního potenciálu pro nákup služeb (platební bilance ČR, co si můžu dovolit koupit), podle rozmanitosti krajiny a přítomnosti několika biotopů na jednom místě. Existenci nesjízdného terénu, resp. svých dovedností ovládání Výsledky 90 kola respektuje a kompenzaci vyvinutého úsilí vidí v „pěkných výhledech". Náročnost zájezdu si vybírá podle svých dovedností, preferuje asfalt. Zároveň cítí, že přítomnost turistické infrastruktury souvisí s turistickým rozvojem oblasti (negativní prvek). Rád navazuje kontakty s místní komunitou a stává se její součástí. Záměrně se vyhýbá kontaktu s ostatními turisty a podle toho vybírá i destinace. Má rád trajekty. Z intervenujících podmínek vyzdvihuje jedinečnost nabízeného produktu cestovní kanceláře a finanční dostupnost destinace. Silným prvkem jsou kamarádi, jejich přítomnost zážitek z cestování posiluje. Dan má mnoho dalších zájmů, kromě finanční stránky bariér v cestování vidí i časové omezení svého cestování z důvodu realizace jiných zájmových aktivit. Svou strategii výběru zájezdu má Dan postavenou na přítomnosti skupiny kamarádů, která spolu pravidelně tráví volný čas a cestuje. Jeho strategie je následující: 1. studium papírové formy katalogu; 2. výběr kandidátů, kam ještě cestu nerealizoval; 3. konzultace s kamarády. Dan je ve výběru dovolené vedoucím skupiny. Pokud se členové z nějakého důvodu nepřipojí, je ochoten cestovat i sám. Součástí zájezdu by mělo být poznávání přírody, objevování, příjemný prožitek s kamarády. Výsledkem správné volby zájezdu je poznání nových oblastí, nová přátelství (včetně poznání potencionálního životního partnera) a úvaha o opakované návštěvě pěkných míst v budoucnu. lna lna má 31 let, svobodná a bezdětná. Žije ve velkém městě a má vysokoškolské vzdělání. Na kole ji bavilo jezdit i dříve, nicméně začínala s klasickými poznávacími zájezdy. Nyní preferuje jízdu na kole, která ji připadá „aktívnejší'. K cestování ji vede touha poznat jiné lidi a země, vidina odpočinku a únik od reality každodennosti. Jisté omezení vidí ve finanční stránce a termínových limitech k výběru dovolené v práci. lna si volí raději náročnější formu cykloturistických zájezdů (škálu náročnosti CK vidí jako orientační) v klimaticky teplejších přímořských destinacích, spíše s minimem osídlení a bez vlivu člověka. Z dalších krajinných prvků vítá hory a maximum různých krajinných prvků na minimálním prostoru. Asfaltovým terénům se vyhýbá, ideální pro ni jsou upravené lesní nebo polní cesty. Z pohledu organizace CK má lna jednu negativní zkušenost, upřednostňuje zajištění noclehu a stravy, dobrou průvodcovskou činnost. lna by uvítala na zájezdech i jiné aktivity, vodní nebo pěší turistiku. Ve strategii svého jednání si vybírá podle doporučení známých a: 1. informací z katalogu; 2. z výběru doposud nenavštívených destinací; 3. po konzultaci s kamarády. lna je součástí skupiny, která spolu cestuje. Při nevhodném výběru destinace zájezdu by byla ochotna se své účasti vzdát. lna klade akcent na celkový dojem o destinaci, jako výstup ze zájezdu vidí vznik krátkodobých přátelství nebo nových přátelství, která mohou znamenat „nové kamarády na cestování', preferuje poznání místní komunity a jejího života. Nevylučuje návrat do destinace, která ji připadala příjemná, naopak vliv negativního zážitku znamená vyloučení Výsledky 91 destinace z možnosti její opakované návštěvy. Marián Marián má 28 let, je svobodný a bezdětný, má středoškolské vzdělání. Pochází z vesnice, kde dosud žije. K jízdě na kole ho přivedli rodiče, jízdu na kole provozoval sám nebo s kamarády. Spatřuje v ní nezávislost na vnějších zdrojích. V souvislosti s cykloturistikou vyslovuje potřebu pohybu a poznávání. Poprvé byl na organizované dovolené s cestovní kanceláří. Cestuje s kamarádem, výběr destinace je na základě návrhu a společné diskuze. Jisté bariéry v realizaci cykloturistiky spatřuje ve vzdálenosti destinace, dostatku finančních prostředků (životní cyklus), dobrém vybavení a úrovni své výkonnosti, popřípadě výkonnosti partnera nebo partnerky. V destinaci hledá především fyzickou námahu, zážitek z překonání sebe sama, těžké terény spojené s horami a výhledy. Rád poznává přírodní i kulturní památky, popřípadě jiné kultury, ale bezprostřední kontakt s místní komunitou nevyhledává. Z hlediska terénu a povrchu tras nevyhledává asfaltové silnice, naopak vítá přítomnost těžkých terénních pasáží v podobě „singeltrailů" nebo polních cest. Z hlediska atraktivit není vyhraněn, využívá spíše celkového dojmu krajiny s akcentem na skalní útvary a množstvím vyhlídkových míst. Upřednostňuje množství biotopů v jedné lokalitě (léto i zima), má rád moře i ledovce. Nedá se říci, že by preferoval divokou nebo kulturní krajinu s rozptýleným osídlením. Kulturní památky sleduje, ale jen malá města, popřípadě památky v přírodě. Památky označené UNESCO jsou pro něj atraktivnější. Z pohledu ubytování preferuje pohodlí (hotel) a v tomto případě vidí jako omezující klimatické podmínky a počasí. Pozitivně hodnotí zajištění stravy prostřednictvím CK. Z pohledu strategie probíhal výběr destinace: 1. výběr vhodné lokality, která by jej zajímala (musí tam být hory); 2. výběr doposud nenavštívených destinací; 3. konzultace s kamarádem. Výběr je ovlivněn předchozí zkušeností (zimní zájezd do alpského střediska), doporučením známých nebo cestopisným filmem v televizi. Prostředkem hledání zájezdu je internet. Velkou úlohu hraje sociální a výkonnostní kontakt se skupinou. Do destinace se vrací, ale za jinými trasami nebo přírodními útvary, hledá prožitek a dobrodružství (adrenalin ve sjezdu). Z výše uvedeného je patrné, že Marián je představitel nejtěžších zájezdů, tuto charakteristiku však vidí jako orientační, věří svému fyzickému potenciálu. J IN Jiřímu je 36 let, je svobodný a bezdětný. Má vysokoškolské vzdělání. Pochází z vesnice, ale žije ve velkém městě. Jiří má v současnosti problém s hledání skupiny, kam by se mohl začlenit. Jeho bývalá skupina se rozpadla vlivem rozvoje rodinného života. Nicméně nevidí problém v individuálním cestování nebo připojení se do nové skupiny. S navazováním nových kontaktů problém nemá. Z pohledu cestování vidí jako prioritní odpočinek a užívání si. Hledá jiné lokality, stačí mu pobyt v přírodě, nevyžaduje pohyb. Výsledky 92 Velkou roli hraje komunita, kterou v oblasti pozoruje a přemýšlí nad její minulostí a příčinami osídlení. Hledá únik od každodenní reality, hledá odlišné krajiny a kultury. Velký důraz klade na osobní bezpečnost, cestovní kancelář vidí jako instituci, která jej pocitu nebezpečí zbaví. S jízdním kolem i cestováním na něm má bohaté zkušenosti, zvládání vyšší náročnosti terénu spojuje s nutností nákupu nového kola. Z hlediska bariér týkajících se geografických aspektů vidí problém s dopravou. Raději by cestoval individuálně, ale pohodlněji, než se skupinou. Cestuje za atraktivitami a krajinou, která není příliš antropogenní. Hledá panenskou přírodu a soulad člověka s ní. Má raději divokou krajinu balkánského typu, v západních zemích ho omezují zákonné podmínky pobytu a pohybu v přírodě. Z hlediska terénu nemá rád neupravené stezky, upřednostňuje lesní a polní cesty. Z hlediska realizace zájezdu cestovní kanceláří vítá komfort v podobě stravy, technického zázemí a ubytování. Rád jezdí nalehko. Mezi bariéry řadí nedostatek volného času způsobený množstvím jiných zájmů. Kamarády nebo partnerku vidí jako potencionální původce omezení ve svých tužbách cestovat. Mezi další omezení řadí termín dovolené řízené zaměstnavatelem a momentální fyzické schopnosti. Výběr provádí Jiří 1. podle nabídky katalogu; 2. hledá destinace, kde ještě nebyl. Petr Petrovi je 41 let, je rozvedený, bezdětný. Petr má vysokoškolské vzdělání, na cykloturistické zájezdy jezdí 5 let. Bydlí ve velkém městě. Realizace cykloturistických zájezdů je z Petrova pohledu závislá na kamarádech, kteří ho k cestováním tímto způsobem přivedli. Představu o výběru zájezdů má konkrétní, ale spíš se přizpůsobuje skupině. Sám by nikdy necestoval, nerad se sám pohybuje v neznámém prostředí. Při výběru zájezdu dbá na osobní bezpečnost. Vlastní zájezd by neměl být extrémem ani z hlediska terénu, ani z pohledu klimatických vlastností a počasí (extrém vidí ve vytrvalém dešti). Náročnost zájezdu vidí pouze jako orientační, spoléhá na cestovní kancelář, která se o klienty v případě nouze postará. Za ideální krajinu považuje rozmanitou, bohatou krajinu (hory + moře + roviny). Destinaci, kterou by byl ochoten navštívit, hodnotí jako „přátelskou zemi". Do tohoto sousloví řadí osobní bezpečnost, přátelské chování místních obyvatel i přístup poskytovatelů služeb k cizincům. Z hlediska ubytování nemá rád tábořiště, preferuje kemp, popřípadě jednu noc v penzionu. Ubytování však v rozhodování hraje minoritní roli. Vyhledává státy, kde budou jeho výdaje srovnatelné s ČR (jako opak uvádí Norsko). Omezení vzdáleností destinace nepociťuje, preferuje cestu autobusem po Evropě. Z hlediska terénu preferuje polní a lesní cesty, ne asfalt nebo obtížně zvládnutelný terén. Jako hlavní bariéru vidí domluvu konkrétního zájezdu ve skupině, hledání destinace, kde většina z nich ještě nebyla a časovou flexibilitu spojenou se zaměstnáním. Většina Petrových partnerek byla překážkou v cestování. Nabídce služeb cestovní kanceláře se přizpůsobí. Z pohledu strategie jednání má jasnou, ale zatím nerealizovanou představu: 1. výběr destinace podle katalogu; 2. náročnost zájezdu podle Výsledky 93 aktuálních fyzických možností; 3. příznivé klima; 4. cena zájezdu. Při výběru preferuje oblasti, které nenavštívil. Pokud skupina vybere destinaci, která jej neoslovila, zájezdu se vzdává. Petr očekává od zájezdu společný zážitek se skupinou a posílení stávajícího přátelství. Hlavním ukazatelem úspěšného zájezdu je celkový dojem po návratu, bohatost prožitků a fyzická námaha v podobě zážitku s překonáním svých dosavadních fyzických a psychických sil spojených s pohybem. Mirek Mirkovi je 25 let, studuje vysokou školu, pochází z velkého města, je svobodný a bezdětný. Zkušenosti s cestováním, které za 10 let nabyl, využívá v průvodcovské činnosti, zaměřuje se na Rumunsko. Mirek je extrémní případ v našem výzkumu. Mirka k cestování a jízdě na kole přivedl otec, který je mladý a má kladný vztah k pohybu a cestování. Mirek jej nazývá „dobrodruhem". Primárním cílem Mirkova aktivního cestování je záliba v této činnosti, cestování věnuje většinu volného času, stejně jako jízdě na kole. Má dobré rodinné i finanční zázemí, to si buduje převážně brigádami. Zlomovým momentem byl zájezd do Rumunska, kdy v 15 letech a extrémních klimatických podmínkách výkonnostně překonával starší a zkušenější členy skupiny. Mirek je extrovert, velmi rád navazuje nové kontakty. Jako podmínku úspěšnosti na zájezdu staví fyzickou úroveň a kvalitní materiál v podobě horského kola. Cílem Mirkových výletů je poznávání a objevování destinací, rád jezdí stále na nová místa, do Rumunska se vrací. Vybírá si náročné zájezdy. Z hlediska terénu nemá rád asfalt a přítomnost dopravních prostředků. Preferuje těžký trén, prudké sjezdy a výjezdy, nezpevněné nebo šotolinové cesty. Z hlediska krajiny mu vyhovují kopce (typu Vysočina), hory nepreferuje. Obraz krajiny přirovnává k rumunským horám, východní státy preferuje pro panenskou přírodu a absenci ostatních turistů, rozptýlené usedlosti nebo vesnice. Na zájezdu navazuje aktivní kontakt s místní komunitou, rád se začleňuje do jejich běžného života. Jako bariéru vidí podobně jako Petr extrémní výdaje na běžné komodity (příkladem je opět Norsko). Špatné počasí, absenci základních služeb v destinaci, improvizaci nebo fyzické vypětí považuje Mirek za součást atmosféry zájezdu, ale poukazuje na možnost znehodnocení celkového dojmu ze zájezdu. Omezení vidí v dopravě do destinace cykloturistického zájezdu, za optimální považuje cestování do 12 hodin. Jako potencionální bariéru v cestování vidí Mirek partnerku, resp. výběr partnerky podmiňuje „akceptováním" Mirkovy cestovatelské záliby. Inspiraci pro výběr a realizaci zájezdu hledá Mirek v cestopisech na internetu. Další postup: 1. výběr destinace, kterou doposud nenavštívil; 2. fyzická příprava, která podmiňuje prožitek; 3. realizace zájezdu na nejlépe vlastní pěst, popř. s cestovní kanceláří. Poznávací zájezdy odsouvá Mirek na období, kdy již nebude mít optimální fyzickou výkonnost a spojuje je s partnerkou. Představy o destinaci si z obav ze zklamání nevytváří. Mirek vidí v cestování smysl života a ve své představě směřuje osobní výdaje primárně na tyto zájmy. Výstup ze zájezdu má spojen s Výsledky 94 dobrodružstvím, fyzickou námahou a dobrým pocitem. 4.1.1 Výsledky otevřeného a axiálního kódování Výsledkem otevřeného a axiálního kódování bylo vytvoření definice pojmů, které byly použity v této části kódovacího paradigmatu (viz tab. 14) tab. 14- Pojmy použité v axiálním kódování prvek popis fenomén cykloturistický zájezd kauzální podmínky tužby, vybavení, zázemí, informace intervenující podmínky mediátorové proměnné - fyzická výkonnost, cestovní kancelář, zkušenost, sociální vztahy, zaměstnání kontext moderující proměnné - charakter destinace, dostupnost destinace strategie výběr destinace, výběr zájezdu následky prožitek, objevování, poznávání, motorické schopnosti a pohybové dovednosti Následující text se detailně věnuje jednotlivým částem paradigmatického modelu a vztahům mezi nimi. Ukázky doslovných citací z výpovědí respondentů ilustrují jednotlivé kategorie. Vytvořili jsme síť vztahů mezi kategoriemi (viz obr. 24), která zachycuje síť vztahů mezi tématy a podtématy. Z obrázku je patrné, že je to síť velmi propletená a že ve vztazích mezi nimi je obtížné se vyznat. Jednosměrné šipky znázorňují vliv jednoho podtématu na druhé, obousměrné vzájemný vliv. příčinné podmínky tužby vybavení informace intervenující podmínky fyzická výkonnost cestovní kancelář zkušenost sociální vztahy zaměstnání kontext charakter destinace dostupnost destinace strategie výběr destinace výběr zájezdu n následky prožitek objevování a poznávání pohybový zážitek obr. 24 - Integrativní diagram kvalitativní části výzkumu Výsledky 96 4.1.1.1 Kategorie příčinných podmínek Na základě otevřeného kódování jsme do této kategorie zařadili: materiálové vybavení, rodiče, finance, touhu po poznání, touhu po pohybu na kole, informace a zdraví. Na základě axiálního kódování vznikly kategorie: tužby, vybavení, zázemí a informace. Kategorii zdraví jsme přesunuli do skupiny intervenujících podmínek, jelikož velkou měrou jsou tyto podmínky ovlivněny genetickými dispozicemi jedince. Tužby Tužby byly prezentovány především touhou po poznáni'a touhou po „pohybu na kole". Jejich pohyb na koleje dlouhodobou záležitostí, respondenti se na kole pohybují většinou od dětství a pohyb na kole tvoří z velké části náplň jejich volného času v letním období, i mimo zájezd s CK. „Tak já na kole už jezdím odmala, takže jakoby to byla taková logická návaznost, tohlencto a že to kolo je takovej dobrej způsob jak cestovat, aby to ani nestálo tolik peněz, že jo. Že vlastně je to takovýjenom za jídlo. No a ten pocit, že člověk jede sám jenom svou vlastní silou, to je taky hezký. Taková nezávislost, trošku jak motorka, akorát tady nejsem závislej na tom benzínu." (Marián) Pohyb na kole často srovnávají s pěší chůzí a cykloturistiku shledávají rychlejší (úspora času, který lze využít jinak, poznání většího prostoru), a „akčnější. Všichni respondenti mají snahu poznat destinace, kde ještě nebyli. Touha po objevování nových míst byla v tomto výzkumu velmi silným motivačním prvkem. Respondenti se neradi vracejí do stejného místa, nicméně o návratu do budoucna uvažují. Někteří z nich by chtěli prozkoumat stejnou oblast důkladněji, jiní se chtějí vrátit na stejná místa. Tyto dva prvky byly ovlivněny sociálními vztahy a charakterem destinace. Z rozhovorů vyplývá obousměrný vliv tužeb a fyzického stavu jedince. Tužby jsou ovlivňovány fyzickou výkonností a aktuálním zdravotním stavem, zároveň vytvořená tužba podněcuje v některých případech fyzickou přípravu na zájezd. Tužby silně ovlivňují sociální vztahy, většinou v problematice skupinového cestování (viz níže). Tužby také ovlivňují prožitek, o němž jedinci předpokládají, že se po absolvování zájezdu dostaví. Zároveň prožitek (negativní nebo pozitivní) ovlivňuje tužby nové, které ovlivní výběr destinace. Charakter destinace je velmi silným podnětem v souvislosti s tužbami. Celou skupinu příčinných podmínek včetně tužeb ovlivňují intervenující podmínky, podle nich si jedinec vybírá cílovou destinaci i její dostupnost. Nejsilněji tužby ovlivňují strategii výběru destinace nebo zájezdu (objevování nových míst, touha po poznání). Vybavení Kvalita jízdního kola a vybavení hrály důležitou roli při rozhodování výběru náročnosti zájezdu a s tím souvisejícím předpokladem těžkého terénu. Jako limitující viděli vybavení především dva respondenti, kteří si vybírají nejtěžší zájezdy. U jedné respondentky bylo Výsledky 97 jízdní kolo limitujícím faktorem výběru zájezdu, v rozhovoru projevila lítost, že kvalitní kolo nemá. Kvalitou vybavení se snažil Marián eliminovat negativní prožitek. Disponibilitou kvalitního kola se podle Mirka zážitek z jízdy umocňuje. „Tak snaž/m se, to postupně jako doplňujú takový ty důležitý věci jako pláštěnku, nějaký návleky, a takhlenc, takže jako, určitě. Protože bez toho to pak ten zážitek už jako neni. Když je člověk promrzlej, mokrej,to už není vono, no. "(Marián) Nákup optimálního vybavení (jízdní kolo, výbava na kolo) může ovlivňovat fyzická výkonnost jedince, stejně jako příčinná podmínka tužby. Vybavení ovlivňuje výběr zájezdu, destinaci minimálně. V jedné destinaci lze najít těžké terény i lehčí trasy po asfaltu, proto tuto závislost nevidíme. Zároveň vybavení ovlivňuje prožitek, který může být z důvodu použití nedostatečného vybavení negativní (především u vyšších náročností zájezdu). Nákup optimálního vybavení je závislý na zázemí v podobě disponibility finančních prostředků i preferenci tyto finanční prostředky do vybavení investovat. Žádný z respondentů, kromě jednoho případu, neviděl bariéru ve svém materiálovém vybavení. Zázemí Otázka zázemí souvisí především se zaměstnáním a disponibilitou prostředků na realizaci cykloturistiky. „No a druhá strana mince jsou samozřejmě zase peníze, že jo. Já bych se podíval třeba do Indie, ale nechce se mi platit za letenku, když vidím, kolik destinací ještě tady v Evropě neznám." (Dan) Do této kategorie jsme přiřadili i rodinné nebo společenské zázemí, tedy akceptaci koníčka ze strany rodiny, přátel a především partnera nebo partnerky. Někteří z respondentů viděli v partnerovi bariéru při cestování: „Samozřejmě, že ji budu mít rád, ale že rád cestujú, aby mi to tak nějak nekazila nebo nepřekážela mi v tomhle mým koníčku." (Mirek) Zázemí je ovlivňováno podobně jako vybavení zaměstnáním a výší disponibilních příjmů. Souvislost zázemí a výběru destinace nebo strategie výběru zájezdu je spíše obecnější problematikou bez specifik cykloturistických vlastností. Zázemí také ovlivňuje vybavení na cykloturistiku tak, jak bylo uvedeno výše. Informace Kategorii přístupu k informacím jsme vytvořili až v závěru analýzy na základě poznámek. Tento přístup se ve většině případů týkal papírové formy katalogu cestovní kanceláře, ve dvou případech internetem a vyhledáváním zájezdů. Proces listování katalogem, zakládání potencionálních cílových destinací, pročítání programu zájezdu, jsme viděli jako velmi významný prvek v rozhodování o cílové destinaci realizace zájezdu nejen samotného účastníka, ale i diskuzi s partnery v cestování: „To probíhá tak, že po vyjití papírové verze katalogu od Kudrny ho otevřu a Výsledky 98 založím si zájezdy, kde jsem ještě nebyl a pak z těchto potencionálních zájezdů vybíráme s kamarádama nejakej, kam by se nám chtělo. A letos to vyhrálo Bulharsko." (Dan) Poznatky z dostupné literatury uvádějí, že přístup k informacím již v dnešní době není omezován jen na určité osoby, ale je poskytován ve verbální nebo audiovizuální podobě prostřednictvím médií a knih většině veřejnosti. Z výsledků rozhovorů můžeme vyvodit, že významnou úlohu zde hraje podnikatelská strategie cestovních kanceláří i subjektů, které zabezpečují služby přímo v destinaci (státní správa i podnikatelské subjekty). Dostupnost a využitelnost informací jsou základem při výběru zájezdu a destinace v rámci kategorie strategie. Příčinné podmínky jako celek ovlivňují také dostupnost destinace vlivem všech čtyř složek, především v podobě realizačních faktorů a kupní síly respondentů. 4.1.1.2 Kategorie intervenujících podmínek Zdraví a výkonnost Zdraví a výkonnost hrály primární roli při výběru náročnosti zájezdu. Limitovaly respondenty při výběru typu i lokalizačního umístění zájezdu (klima). Nicméně ve většině případů respondentům nevadilo vybrat si zájezd podle momentální výkonnosti, nehledali potřebu se ve svých fyzických schopnostech nebo dovednostech před zájezdem zdokonalovat. „A teď taky záleží, jak jsem třeba momentálně línej. Nebo třeba jakej jsem měl rok, v jaký jsem kondici. Tak třeba jako po vztahu s paní Veronikou jako třeba v nějaký extrakondici nejsem, protože jsem tu dobu vlastně nic nedělal." (Petr) Výjimku tvořili respondenti, kteří ve svém výběru preferují náročné zájezdy: „...myslím si, že bych si to neužil. Proto je dobrý si před těma zájezdama trošku najezdit, natrénovat, abych vůbec si to mohl užít..." (Mirek) Momentální zdravotní stav i výkonnost predikují výslednou kvalitu prožitku i využití kapacity motorických schopností a dovedností. Zajímavý byl pohled Mirka, který má zkušenost i jako průvodce zájezdů: „Myslím si, že pro některý lidi je to docela náročný, že některý lidi se k tomu už nevrátí. Protože to tam není pro srandu králíkům, že to je obtížnost 1-5, takže je na každým člověku, aby sis vybral, nebo co si sám vybere, aby se sám nepřeceňoval, samozřejmě." (Mirek) Vzájemné souvislosti mezi fyzickou výkonností (zdravím) a příčinnými podmínkami byly popsány výše. Fyzická výkonnost ovlivňuje výběr konkrétného zájezdu i pohybový zážitek z kategorie „následky". Ověřili jsme si tvrzení Vyškovského (1997), že optimální fyzická připravenost ovlivňuje i pozitivní prožitek prostřednictvím vnímání okolního prostředí. Výsledky 99 Cestovní kancelář Nabídky cestovních kanceláří tvoří limity výběru destinace, jejich forma propagace a způsob realizace zájezdu tvoří významnou úlohu při tvorbě „renomé" a z pohledu klienta jsou zárukou profesionality a pocitu bezpečí. Většina respondentů hovořila o charakteru zájezdu, spektru nabídky zájezdů nebo atmosféře a zázemí během zájezdu, kterou tvoří personál cestovní kanceláře. „Že můžu třeba jet náročnější terény, nemusím se starat o nějaké to technické zázemí, že to užje zajištěno. Nemusím pak hledat někde ubytování a tady tohle. Tohle to je určitá pomoc, zvlášť když jedu do nějaké krajiny kde cítím, že by to nebylo třeba i tak bezpečný, jo. Možná že jsme takhle jenom nakrmeni médiema, že tady oblastje, má určité problémy." (Jiří) „Je fakt, že ty zájezdy tam nemají poznámku, že by cílem bylo zlikvidovat lidi. Takže myslím že umřít nenechají nikoho na žádným zájezdu. Takže možná bych řekl, že je i zbytečný tohleto (náročnost zájezdu) zohledňovat." (Petr) Respondenti nejčastěji vyzdvihovali služby, které jim cestovní kancelář nabízí (zázemí doprovodného autobusu, strava, průvodce) a díky nimž se mohou věnovat pouze cykloturistice. Nejsilnější vztah má v našem případě z pohledu klienta cestovní kancelář s jevem „cyklozájezd". Sama vytváří atmosféru a tím pádem má částečný vliv na celkový prožitek klientů a vytváření nových tužeb opětovné realizace zájezdu s konkrétní cestovní kanceláří. Tento vztah je však obousměrný, protože samotný jev cyklozájezdu a překážky, které s sebou jeho realizace přináší (např. zkušení průvodci) mohou mít vliv na opětovnou nabídku cyklozájezdu. Zkušenost Zkušenost respondentů s cykloturistickým cestováním ovlivňuje výběr zájezdu i jeho zprostředkovatele v podobě cestovní kanceláře. Respondenti již mají jasnou představu o tom, jak bude jev (cykloturistický zájezd) vypadat, jaké bude mít následky a jakým způsobem bude probíhat strategie výběru destinace, předpokládají i charakter destinace. Na základě zkušenosti tak mohou predikovat výsledek celého procesu v podobě pohybového prožitku. Sociální vztahy Sociální vztahy jsou na jedné straně bariérou v cestování, na druhé straně tvoří důležitou součást prožitku, který je umocněn společným sdílením dojmů. Většina respondentů cestovala se skupinou nebo partnerem, bariéra byla tvořena různými požadavky na výběr destinace, především doposud nenavštívených lokalit a časových termínů, které souvisejí se zaměstnáním. V některých případech bylo sociální pouto velmi silné, ale většina respondentů by se výběru zájezdu nepodřídila. Další dimenzí sociálních aspektů byla potence vytvoření nových přátelství nebo partnerských vztahů. Výsledky 100 „Dobrá příležitost, no. No, protože ten zájezd už je takový sejto, že prostě na takovej zájezd nepojede žádnej kretén, jo. Takže už máš první - prostě kolo máte vyřešený, máte podobný zájmy a teď samozřejmě jde už jenom vo to, se nějakým způsobem prostě blíž kontaktovat, že jo." (Dan) „...ten zájezd je dobrej, když jsou dobrý průvodci a lidi, jako že to taky dělá strašně moc, protože když je dobrá parta, tak to se pak můžeš potkat s fajn lidma a to se mi na tom cestování taky dost líbí. Vlastně co jsem poznala za ty roky za lidi, tak s hodně z nich se ještě třeba potkáme tady v Praze nebo tak a je to fakt dobrý..." (Tereza) Sociální vztahy tak ovlivňují i dostupnost destinace, kdy se individuální preference podřizují ostatním členům skupiny. Sociální vztahy a prožitek z kategorie „následky" mají vzájemný vliv. Negativní prožitek se sociální skupinou může znepříjemnit zážitek, pozitivní prožitek naopak posiluje již vzniklé sociální vztahy, nebo vytváří nové (objevování a poznávání). Sociální vztahy mají vliv na strategii výběru zájezdu a destinace. Mohou předvídat jev i následky, které z něj vyplývají. Poznávání partnera nebo nových přátel podobných zájmů bylo silně zastoupeným prvkem v této části výzkumu. Zaměstnání Zaměstnání je podobně jako sociální vztahy také aspektem, který na jedné straně umožňuje cestování (výdělek) a na druhé straně tvoří bariéru regulací množství volného času. U většiny respondentů bylo zaměstnání spojováno právě s bariérami: „On (Roman) má taky takovou blbou práci, takže si musí vybírat dovolenou v určitým termínu a proto mužem jezditjenom v červnu a červenci." (Tereza) Zaměstnání vlivem určité hladiny disponibility finančních prostředků ovlivňuje výběr zájezdu a destinace, čili celou kategorii strategie. Jako další vztah zde vidíme souvislost zaměstnání a sociálních vztahů, které se musejí podřídit termínům a pracovním povinnostem. 4.1.1.3 Kategorie kontextu Charakter destinace a její dostupnost byly nejobsáhlejší problematikou rozhovorů. Přesto síť jejich propojení v diagramu je střídmá. Souvisí to především s existencí kategorie „strategie", která v podstatě selektuje výběr destinace. Charakter destinace je z pohledu cykloturistiky poměrně stabilní. Záleží na preferencích cykloturistů a intervenujících podmínkách, které z nabízeného spektra různých charakteristik vybírají optimální variantu. Kategorie kontextu, tedy charakteru a dostupnosti destinace, ovlivňuje strategii výběru cyklozájezdu. Charakter destinace Při otevřeném kódování se odkrylo mnoho aspektů, které pak tvořily základ sestavování anketního dotazníku. Také u charakteru destinace byly dva pohledy respondentů, jeden Výsledky 101 hledal bariéry, druhý příležitosti pro cestování. Celou situaci v kostce ilustruje vyjádření Petra: „Takže třeba bych se jel podívat do Irska, kvůli tý krajině, to zní do dobře. Ale na druhou stranu to, že tam furt prší, moc pro mě teda sympatický není. Stejně tak třeba Bretaň, jo. Tak tam taky, krajina výborná a náročnost bych tam nějakou extrémní nečekal, protože to je skoro rovina, ale zas to počasí. Nejsem zvedavej na to, abych byl celý dny mokrej a ani to neuschlo. Takže třeba z toho důvodu ta Černá hora byla úplně optimální a vlastně třeba Provence, kde jsme byli rok před tím, tak úplně stejně, protože tam bylo vlastně všechno. Tam bylo od hor až po rovinu a moře, tam bylo úplně všechno. A zároveň to byla přátelská země. "(Petr) Charakter destinace byl hlavní motiv výběru cyklozájezdu. Všichni respondenti, jak již bylo uvedeno výše, hledají doposud nenavštívenou lokalitu. Vzhledem k věkové struktuře souboru (25-41 let), je to logické. Z hlediska přírodního prostředíóom\nova\ poznatek, že respondenti vítají rozmanitou krajinu s maximem atraktivních různorodých prvků na minimálním prostoru. Nehledají jen jeden, ale více biotopů: „Tak asi velký hory, vysoký kopce a zároveň třeba blízkost moře. Pak třeba nahoře na těch horách, tam už může bejt třeba ledovec, aby to bylo takový jako vopravdu od toho moře všechny takový ty patra toho podnebí jakoby. Že tam člověk zažije jak zimu, tak léto." (Marián) Jako optimální destinaci z pohledu přírodních podmínek uvedli dva respondenti Korsiku: „No, líbilo se mi, že to bylo všechno jakoby na jednom místě, prostě hory, hned vedle jako moře, takový čistý všechno. Jako fakt krásná byla. Úplně jak prostě z plakátu ty barvy a tam všechno kvetlo." (lna) Petr také uvedl, že hledá krajinu, která bude odlišná od té, v níž žije. Z pohledu klientů byly největší bariérou klimatické podmínky oblasti. Šlo především o vytrvalý déšť a zimu. „Nebo i v tom Kouzelným lese jsme to taky sušili všelijak, jo. Takže to bych řekl, že je takovej minimální level. Jako musím říct přesně, ten Kouzelnej les, tak to je prostě hranice, ne pod kterou bych nechtěl jít, ale kterou bych znova nechtěl opakovat. Tak to mě teda moc nepojmenovalo, jo. To ne. Tak to se dá třeba jenom jeden den, aby lidi měli na co vzpomínat a vážili si pak toho dobrýho, co je potká." (Petr) Tyto klimatické aspekty mají negativní vliv na kategorii následků, především pozitivního prožitku: „Teďka si říkám, že teďka o prázdninách se to může stát, ale to všechno k tomu patří. Tam, možná by nebyl problém, na tom kole, ale spíš pak když je člověk po celým dnu tak trošku unavenej, teďka zmoklej na tom kole, teďka najednou v tom dešti si musí postavit stan, tak ten komfort, ten fíow tak nějak vlastně svým způsobem vyprchává." (Mirek) Specifickou skupinu klientů představovali Mirek a Marián, kteří preferují náročné zájezdy a extrémní počasí brali jako součást „atmosféry" zájezdu: „...abych pravdu řek, mě docela láká jet i třeba v těch extrémnějších klimatických podmínkách, jako třeba vyzkoušet si třeba jízdu v zimě, což jsme zažili teďka v tom Rakousku, když jsme vyjeli nahoru a tam byly tři stupně. A nebo naopak, když je velký horko, jako je to nepříjemný, ale jako taky to má svý kouzlo, Výsledky 102 no..." (Marián) Většina respondentů vítá na zájezdech přítomnost moře a krátkého pobytu u něj. Souvislost klimatických podmínek někteří respondenti vidí s ubytováním. Většina z nich preferovala kemp nebo penzion. Penzion nebo hotel preferuje i Marián, který si vybírá těžké terény. Jako, když bude pršet, tak ten kemp je strašnej. No a zas, když bude hezky, tak je to vcelku v pohodě." (Marián) Dalším aspektem byl charakter terénu, který souvisí s preferencemi klientů. Jedni vidí optimální terén takový, kde se mohou „kochat" krajinou a nejčastěji uvádějí jako oblíbené polní a lesní cesty, jiní vyhledávají těžké terény. Asfaltový povrch všichni respondenti odmítají a mají ho spojen s negativními prvky cykloturistiky jako je „přítomnost auť nebo „množství turista". Z pohledu náročnosti terénu, jak již bylo uvedeno výše, berou informaci cestovní kanceláře spíše jako orientační. Z pohledu Mariána je vhodné, pokud má cestovní kancelář připraveny alternativy pro méně zdatné jedince. „...jsme si říkali, přece jenom už máme něco naježděno nebo tak, tak to zkusíme, tu pětku, protože jako to vono dycky jako se napíše pětka a vono to tak strašný neni. Nebo si jako vžycky řikam, eště jako třeba u tohohle zájezdu bylo napsáno, že je možno si jako volit vlastní trasy. Tak jsem si řikal, že kdybych to nezvládal, že je šance si udělat vlastní trasu, takže tam šlo vo to jenom to zkusit no..." (Marián) Z hlediska přírodních a kulturních atraktivit neměli respondenti nějaké konkrétní požadavky. Především šlo ve většině případů o celkový charakter krajiny a její rozmanitost. Respondenti spíše vyhledávají přírodní památky a atraktivity, kulturní až na jeden případ vyhledávají jen omezeně „podle nálady". Většinou se inspirují doporučením průvodce. Jak již zmínil úryvek přepisu z rozhovoru s Petrem, velký vliv na obraz destinace má bezpečnostní stabilita a vstřícnost místních obyvatel k návštěvníkům destinace. Tato oblast velkou měrou ovlivňuje rozhodnutí o prvotní nebo opakované návštěvě destinace. „Ať vypadám jak vypadám, tak jako mám rád, když se cítím jako v bezpečia když cítím nebezpečí, tak jako radši rychle mizím nebo jako, snažím se eliminovat následky." (Jiří) „A hlavně i ty domorodci, ty lidi z tý země, tak se k nám hodně vošklivě chovali, viš. Úplně jsme se tam cítili fakt cizí a takový vetřelci. Na ulici se člověk zeptal jenom na cestu, tak úplně ho málem poslali někam. A přitom ta země je jako úžasná, příroda a takhle. Už tam prostě nikdy nepojedu." (lna) Někteří z respondentů vítají kontakt s místní komunitou. Snaží se poznat jejich život a rádi jsou do něj alespoň krátce začleněni. Tuto skutečnost dobře popisují Jiří a Mirek: Výsledky 103 „Já nevím, je to možná poznávání toho co bylo u nás postaru, to co znám třeba z vyprávění nebo něco tohle a tam se na to možná můžu podívat........oni využívají toho, co jim ta krajina poskytla. A díky tomu, že tam člověk dojde, tak vidí, že to není jakoby fakt to industrializováný........možná že jsem schopnej se do toho vžít mnohem lip, než když se procházím někde v Londýně jako, kde jsem jenom ten jeden blbec v davu, jo a čumím na něco tady tohle" (Jiří) „... .spíš mám rád tu přírodu, takže rád poznávám spíš ty lidi v těch vesnicích, rád se s nima pobavím a rád spíš ochutnám ten jejich chleba, kterej oni zrovna upečou a vytáhnou z té pece, nebo ty koláče..." (Mirek) Z pohledu nároků na služby nabízené v destinaci se ukázal jako extrémní případ Mirek: „Protože už jenom ta atmosféra, když jsme v těch vesnicích a musíme si tam vyrobit vlastní sprchu, to znamená, že nasadíme hadicu na normální odtok vody, a musíme proděravět třeba kýbl a udělat v tom díry, a prostě udělat si takovou provizorní sprchu. A teďka najednou se musíme sprchovat venku a teďka zase výhled na tu přírodu. Je to úžasný no tady to" (Mirek) Ostatní klienti jsou většinou při požadavcích na služby v destinaci skromní a preferují více destinace, které nejsou příliš „civilizované". Ty většinou nazývají divokými: „...protože Kudrna má na každým zájezdu, alespoň pár divokejch tábořišť. Teďka lidi jsou zhejčkaný, tak spěj v penzionech, nebo v kempech maximálně. Ale spaní na divoko? To už ani nevidíš... "(Dan) Charakter destinace tedy přímo ovlivňuje prožitek. Na rozdíl od pasivních (statických) forem rekreace, jsou sledovaní cykloturisté ve svých požadavcích skromnější, přesto i cyklozájezd jako jev může ovlivnit destinaci především z hlediska sekundární nabídky cestovního ruchu (viz obr. 17). Strategie výběru zájezdu také ovlivňuje kategorii následků prostřednictvím jevu cyklozájezdu. Nicméně přímý vztah vidíme mezi strategií a následky v podobě objevování a poznávání. Většina respondentů si právě prostřednictvím strategie vybírá takové destinace, od kterých očekává objevování nových míst, jejich poznávání, potkávání určitého typu osob, které se mohou stát novými přáteli nebo partnery. Dostupnost destinace Dostupností destinace jsme v tomto případě mysleli její dopravní dostupnost, která závisí na výši disponibilních příjmů. Většina respondentů uvedla, že na cestování mimo Evropu dostatek financí nemá a Evropu stále vidí jako oblast bohatou na atraktivní lokality. Dalším aspektem byla dostupnost lokality z hlediska příjmů a výše financí, které bude klient v destinaci utrácet. Většina respondentů si vybírala východněji položené destinace jako optimální pro „utrácení peněz", zatímco představitelem „drahé" destinace se ve dvou případech stalo Norsko. Tyto náklady tak představují v případě Petra bariéru v cestování: „Taky i podle ceny. Protože třeba Norsko se mi zdá docela pěkná země. A co mě třeba odpuzuje na Norsku je to, že v určitejch ročních obdobích je tam spousta komárů a ve všech ročních obdobích je ta země dost drahá." (Petr) Výsledky 104 Celá kategorie kontextu ovlivňuje strategii výběru destinace a zájezdu. Jde především o primární a sekundární nabídku destinace v podobě lokalizačních a realizačních faktorů. 4.1.1.4 Kategorie stratég ie Kategorie strategie je silně závislá na intervenujících podmínkách a příčinných podmínkách. Většina závislostí již byla popsána výše. Proces rozhodování silně ovlivňuje konečný jev - cykloturistický zájezd, jehož realizace je výsledkem tohoto procesu. Kontext (charakter destinace a její dostupnost) ovlivňuje strategii především ve formě primární a sekundární nabídky destinace cestovního ruchu (viz obr. 17). Proces strategie začíná hodnocením příčinných podmínek (disponibility financí, odpovídajícího vybavení, existence tužeb a sběru informací). Inspiraci hledá Mirek v cestopisech: „Rád si čtu cestopisy lidí. Prostě cestujou a sami o tom napíšou nějakou stránku. Je tam přesně den po dni napsaný kudyma projeli, kde by se ten člověk měl zastavit, nebo co by měl navštívit." (Mirek) V další fázi procesu přichází většinou rozhodnutí, zda má lokalita dostatek atraktivit pro uspokojení klienta. Klient také bere v potaz náročnost zájezdu a fyzické možnosti své i svých partnerů v cestování. Ve třetí fázi je většinou nápad konzultován s okolím a především s ostatními členy skupiny nebo partnerem. V této fázi je důležité, zda je klient ochoten se podřídit výběru destinace ostatním členům skupiny. Výstižně to ilustruje zkušenost Petra: „No, to by patrně někdo si musel natočit na video dynamiku našeho rozhodování. Pak by to musel velice krutě sestříhat, protože tam jsou různý takový odmlky, přestávky, to že se to nechává vyhnít a já myslím, že kdyby někdo viděl, jak se rozhodujeme, tak by nás asi nechali zastřelit." (Petr) „... no a to je právě na tom to nejstrašnější todleto domlouvání. Teď už jsou tři přihlášení do toho Bulharska, ale to ještě vůbec neznamená, že ten zbytek někam vůbec pojede, a pokud pojede, tak že pojede do Bulharska. A možná, že to dokonce ani neznamená, že ty co už jsou tam přihlášený, že tam taky pojedou. To je asi fakt to nejtěžší. Tohle rozhodování je ovlivněný tím, že každej chce někam a spousta z nich už někde byla a tak už se jim tam moc znova nechce nebo by chtěli větší přestávku. Tak třeba vloni byli v tý Albánii. Jenomže to byl tak extrémní výběr, že spoustě lidí se do toho nechtělo. Já jsem třeba vloni neměl ten čas nebo jsem byl teda blokovanej tím vztahem a tak nakonec do dopadlo, že tam jeli asi tři, což není mnoho na ten běžnej počet..." (Petr) Pořadí preferencí položek při strategii výběru konkrétního zájezdu ilustruje tab. 15. Nutno poznamenat, že toto pořadí bylo vytvořeno na základě okamžité reakce respondentů na otázku, neméně důležité preference byly vzpomenuty pomocí doplňujících otázek. Vzájemné vztahy této kategorie s ostatními již byly částečně popsány výše. Strategie má přímý vliv na jev cykloturistiky v podobě cyklozájezdu a předpovídá jeho možnou formu i následky, které ze strategie výběru vyplynou. Výběr destinace navíc determinuje její Výsledky 105 dostupnost (časovou, distanční i finanční). tab. 15- Pořadí strategie jednání respondentů při výběru zájezdu položka strategie Dan Tereza lna Marián Jiří Petr informace z katalogu 1 1 1 1 informace z internetu 4 hledání termínu 2 výběr vhodné lokality 2 1 2 1 2 2 vyhovující klima 3 3 konzultace s partnery 3 5 3 2 5 cena zájezdu 4 4.1.1.5 Kategorie následků Tato kategorie v sobě zahrnuje následky celého procesu. Je přímým vyústěním jevu a vstupních podmínek v podobě intervenujících podmínek a kontextu. Prožitek Prožitek je silně ovlivněn sociálními vztahy, které fungují v podobě již existujících nebo nových kontaktů s osobami, jež se účastní zájezdu. Většina respondentů si uvědomuje důležitost společného prožitku a sdílení příjemných i nepříjemných chvil. Vliv srovnání se sociální skupinou může vzbuzovat i pocity prestiže, stejně jako zkušenost Mirka a Mariána, kteří preferují náročné zájezdy: „No a už tenkrát v těch 15, nebo mě bylo 14 let, tak vlastně jel jsem Fagaraš v Rumunsku, což je obtížnost čtyřka. No a byl jsem pořád mezi těma dospělýma. Byl jsem v předních pozicích, takže na Fagaraš/ jsem byl jako první. No a zaprvé dělalo mi radost to, že jsem v těch podmínkách, v jakých jsme byli, že tam i pršelo, byl tam sníh, takže jsem překonával ty starší lidi." (Mirek) „No ono je to pak příjemný v tý skupině, když člověk stíhá, jede s tím čelem a jede v pohodě, že není nějak extra zničenej, že tam má pořád rezervu. To je taky dobrý." (Marián) Prožitek je také spojován s dobrodružstvím a adrenalinem (flow), které souvisí s aktivním pohybem v neznámém prostředí. Prožitek je i mostem mezi kategoriemi, jelikož ovlivňuje příští rozhodování a nové strategie vznikem nových tužeb nebo přátelství. Objevování a poznávání Objevování a poznávání jsme v této fázi kódování sloučili. Důležitost objevování je však poněkud odlišná od poznávání. Objevování souvisí s novými lokalitami, fungováním cestovní kanceláře a strategií výběru příštích zájezdů. Objevují se nové možnosti cestování, nové dimenze fyzických výkonů i sociálních vztahů. Poznávání je velmi podobnou kategorií, na rozdíl od objevování však lze vnímat něco známého, poznávat vlastní i skupinové chování v neobvyklých nebo kritických situacích. Výsledky 106 „Takže ve mně z toho poznávacího hlediska moc nezůstává, jakože bych pak řekl my jsme byli támhle v tom městě a tady v tom městě a ty oblasti se jmenovali tak a tak, to ve mně zůstávají skutečně jenom ty základní věci. Takže vlastně co zůstane, tak je ten zážitek s tou „zverľ a to ve mně zůstává velmi výrazně. A takový ty společně prožitý příhody a potom třeba takovej ten jakoby fyzickej zážitek" (Petr) Pohybový zážitek Pohybový zážitek je od ostatních výše uvedených následků spíše individuální záležitostí. Jak uvádí Petr, Mirek nebo Marián, je pro ně pohyb důležitou součástí vnímání přírodních nebo kulturních krás. Zvládnutí techniky jízdy na kole a disponibilita dostatečného potenciálu motorických schopností a dovedností umocňují příjemné prožitky spojené s fyzickou námahou: „Jakmile překonám ty výškový metry, jsem na vrchu na tom kopci, ten krásnej výhled pak, tak nějak se cítím uvolněně a po té fyzické námaze se najednou zrelaxuju a najednou prostě můžu jet dalších 50 km klidně." (Mirek) Na závěr tohoto rozboru bych ráda uvedla citaci rozhovoru s Danem, který ilustruje individuální význam atmosféry při cykloturistice: „A když nebudu schopnej už jezdit, tak budu sedět v tom autobuse a budu si stavět stan v každým tom tábořišti a budu cyklistům držet palce. A že i tak nasaj u tu atmosféru. Budu tam třeba dělat kuchaře. Neumím vařit, ale asi bych se to naučil, no." (Dan) Výsledky 107 4.1.2 Výsledky selektivního kódování Z výše uvedené analýzy jsme se pokusili pomocí následných analýz vytvořit diagram, který popisuje daný jev (viz obr. 25). cestovní kancelář individuální intervenující podmínky očekávání prožitku prostředí realizace cyklozájezd obr. 25 — Výsledný diagram analýzy v duchu paradigmatického modelu Centrálním jevem, který z analýz vznikl, bylo „očekávání prožitkď. Tento jev je hybným mechanismem celého modelu. Na počátku stojí cestovní kancelář, která zasahuje do obou „profilQ\ které jsou na pozadí procesu. Cestovní kancelář na základě poptávky v rámci profilu „intervenujících podmínek'' (zázemí, sociální vztahy, zdraví, atd.) tvoří nabídku zájezdů. Ta je podřízena možnostem využití druhého z profilů na pozadí, kterým je „prostředírealizacď (destinace, krajina, atd.). Cestovní kancelář může, ale také nemusí, (viz obr. 25, přerušovaná čára) být iniciátorem tužeb. Jde především o prezentaci prostředí a cyklozájezdu (katalog), tedy realizaci očekávání prožitku prostřednictvím využití služeb konkrétní cestovní kanceláře. Tužby jsou také silně závislé na individuálních podmínkách a prostředí, které se k uskutečnění prožitku nabízí. Výsledkem očekávání je cyklozájezd, jehož úspěšná realizace zachycuje prostředí realizace jako optimální pro opětovné vytvoření tužby a podněcuje individuální intervenující podmínky k opakování realizace procesu v budoucnosti. Stejně tak ovlivňuje i nabídku cestovní kanceláře (životní cyklus produktu). Jednotka cyklozájezdu s očekáváním prožitku na pozadí modelu propojena není. Cyklozájezd vlivem intervence dvou „profilů" na pozadí nemusí očekávání prožitku naplnit. 4.1.2.1 Stanovení předpokladů a hypotéz Na základě výsledků kvalitativní části výzkumu jsme v šetření pomocí anketního dotazníku stanovili předpoklady a hypotézy (viz kap. 3.3.2) Výsledky 108 4.2 Výsledky kvantitativní části výzkumu Studie se účastnilo celkem 169 respondentů, z toho bylo 98 mužů a 71 žen. Základní statistické charakteristiky kvantitativních položek jsou obsaženy v tab. 16. tab. 16 - Základní statistické charakteristiky kvantitativních položek (la, lb, 033aa vek) Prorrenná Popisné statistiky N Průrrer Int. spolehl. -95,000% Int. spolehl. 95,000 Medián Mnimum Maximum Smodch. Srrěrod. Chyba 1a 169 7,1 6,3 8,0 5,0 2 30 5,6 0,43 1b 169 4,1 3,8 4,4 4,0 2 15 2,0 0,15 033a 169 9,3 7,7 10,8 8,0 0 48 10,3 0,79 vek 169 36,7 35,0 38,4 35,0 12 64 11,1 0,85 Legenda • la - počet cykloturistických dovolených celkem • lb - počet cykloturistických dovolených v posledních pěti letech • 033a - limit dopravního prostředku • vek - věk respondentů Rozdělení četností uvedených položek je zobrazeno v obr. 26 - obr. 29. V nich je červenou křivkou nakresleno předpokládané normální rozložení (pro daný průměr a směrodatnou odchylku položek) a uveden výsledek Shapiro-Wilkova testu normality (u žádné položky nebyla normalita prokázána). Histogram: 1a Shapiro-WilksW=,82933, p=,00000 -Očekávané normální 110.-.-.-.-.-.-.-.-.-1 100 ■ 90 ■ [-1 80 ■ 70 ■ o -5 0 5 10 15 20 25 x <= hranice kategorie obr. 26- Rozdělení četnosti položky la (počet cykloturistických dovolených celkem). Výsledky 109 Histogram: 1b Shapiro-WilksW=,83047, p-,00000 - Očekávané normálni 4 6 8 10 x <= hranice kategorie obr. 27- Rozdělení četnosti položky 1b (počet cykloturistických dovolených v posledních pěti letech) Histogram: 033a Shapiro-WilksW=,81376, p=,00000 -Očekávané normální 0 10 20 30 x <= hranice kategorie obr. 28- Rozdělení četnosti položky 33a (limit dopravního prostředku) Histogram: vek Shapiro-WilksW-97200, p-00171 -Očekávané normální 0 10 20 30 40 50 60 70 x<= hranice kategorie obr. 29- Rozdělení četnosti položky „vekn (věk) Výsledky Pro další zpracování a test hypotéz byly položky „vek" a náročnost zájezdu (08) kategorizovány takto (tab. 17 ) tab. 17- kategorizace položky „vek" a otázky 08 - „náročnostzájezdu" věk kód do 30 let 1 31-40 let 2 41-50 let 3 víc jak 50 let 4 08 - náročnost zájezdu původní kategorie nové kategorie 1,2 1 3 2 4,5 3 Testování hypotéz Soubor testovaných hypotéz je schematicky zobrazen v tab. 18. Hledané vztahy mezi testovanými položkami jsou v tabulce značeny písmenem „X"- Testované hypotézy se nalézají ve sloupcích (tab. 19). Testování bylo provedeno Pearsonovým chí-kvadrát testem, za hladinu významnosti testu byla zvolena hodnota 0,05. Pro statisticky významné vztahy jsou uváděny kontingenční tabulky a grafy interakcí (tj. sloupcové a řádkové relativní četnosti). Výsledky výpočtu testové charakteristiky chí kvadrát stanovených hypotéz jsou součástí přílohy č. 14. - Hypotéza Hl: preference náročnosti zájezdů (08), nebezpečnost živočichů při výběru destinace (O20) nebo vyhledávání vojenských památek (027f) závisí na pohlaví (sex). Hypotéza se potvrdila u položek 08 a 027f. Výsledky jsou obsaženy v tab. 64,75 a obrázku obr. 54,59 - Hypotéza H2: preference náročnosti zájezdů (08), fyzická příprava na cestu (014) nebo způsob ubytování (029) závisí na věku. Tato hypotéza se nepotvrdila ani u jedné položky; - Hypotéza H3: způsob ubytování (029) závisí na výši platu (plat). Tato hypotéza se nepotvrdila. - Hypotéza H4: stres v práci/škole („push" faktor; 02a) závisí na rodinném stavu (stav). Tato hypotéza se nepotvrdila. - Hypotéza H5: životní prostředí místa bydliště („push" faktor; 02h) závisí na počtu obyvatel bydliště (bydl). Tato hypotéza se nepotvrdila. - Hypotéza H6: vzdělávání se na cykl. zájezdech (03c) závisí na vzdělání (vzděláni). Tato hypotéza se potvrdila, výsledky obsahuje tab. 22 a obr. 32. - Hypotéza H7: Předpokládali jsme preference náročnosti zájezdů (08) v závislosti a položkách (viz tab. 19). Statisticky významné vztahy položky 08 k uvedeným ostatním položkám byly nalezeny u položek uvedených v tab. 18. a označeny podbarveným písmenem „X". Pro tyto položky jsou uváděny kontingenční tabulky a grafy interakcí. Výsledky ta b. 18- Tabulka hledaných vztahů mezi položkami Položka sex vek stav bydl vzděláni 08 02a X 02f X 02h X 03a X 03b X 03c X X 03d X 03e X 03f X 03g X 03h X 031 X 03j X 03k X 031 X 03m X 03n X 06 X 07a X 07b X 07c X 07d X 07e X 08 X X 09a X 09b X 09c X 09d X 09e X 09f X 09g X Položka sex vek plat 08 O10 X 011 X 012 X 013 X 014 X 019a X 019b X 019c X 019d X 019e X 019f X 020 X 021a X 021b X 021c X 021d X 021e X 022a X 022b X 022c X 022d X 022e X 022f X 026 X 027f X 027g 029 X X X O30a X O30b X O30c X O30d X O30e x Legenda > 02a - kategorie otázky č.2 (podobně 02b,.....09d...) > X - stanovená statistická hypotéza > | - statisticky významná hypotéza Výsledky 112 tab. 19- Tabulka hledaných vztahů mezi položkami (P-položka; Z - zkratka položky) P Znění položky Z Alternativy položky 2 Okolnosti cestování s kolem 02f zlepšení fyzických schopností 03a poznávání přírody oblasti 03b poznávání kultury oblasti 03c Vzdělávání se 03d objevování nových míst 03e poznání odlišných kultur 03f regenerace sportem 03g dobrodružství Jaké okolnosti nutí cestovat 03h zábava 03i poznávání nových lidí 03j společný zážitek s kamarády 03k společný zážitek s partnerem 03I posílení rodinných vazeb 03m splnění dětských snů a přání 03n prestiž získaná z cestování 3 O3o nakupování 6 Optimální charakter trasy 06 jaký charakter trasy považujete za optimální? 07a vysoké hory, prudké výjezdy a sjezdy (Alpy) 07b výrazné kopce (Krkonoše, Jeseníky) Jaký terén je atraktivní 07c kopcovitý terén (Vysočina) 07d mírně zvlněný terén 7 07e rovina (Třeboňsko) 09a singl - trail (kameny, kořeny) 09b úzké nezpevněné pěšiny v horách 09c kamenité cesty Jaký terén upřednostňujete 09d široké lesní cesty 09e šotolina 09f asfalt 9 09g makadam 10 Nejoblíbenější způsob cykl. cestování 010 nejoblíbenější způsob cykloturistického cestování 11 Ideální trasa 011 ideální trasa 12 Upřednostňování stoupání 012 upřednostňuji stoupání: 13 Upřednostňování sjezdů 013 upřednostňuji sjezdy: 019a moře s koupáním 019b moře bez koupání Považujete cyklo-dovolenou za atraktivní 019c jezera 019d řeky, potoky 019e vodopády 19 019f gejzíry 20 otázka nebezpečných živočichů 020 otázka nebezpečných živočichů 021a les 021b pastviny a louky Jaký porost je atraktivní 021c odlesněné náhorní plošiny 021d kulturní parková krajina 21 021e jiné................................. 022a široká údolí s vysokými horami 022b soutěsky a strmá údolí s vysokými horami Jaká krajina je atraktivní 022c kopcovitá krajina bez výrazných údolí 022d náhorní plošiny 022e nížiny 22 022f okolí řek 26 Navštěvujete kulturní památky? 026 navštěvujete kulturní památky? 29 Ubytování 029 ubytování O30a cyklobusy O30b bikeparky Při cykloturistice nejvíc vyhledávám O30c značené cyklotrasy O30d singl-trail 30 O30e lanovky Výsledky Otázka č.l V této otázce jsme se zaměřili jednak na zjištění četnosti absolvování cykloturistických dovolených celkem, jednak na četnost jejich absolvování v posledních pěti letech (viz obr. 30,31). Histogram: 1a Shapiro-WilksW=,82933, p=,00000 -Očekávané normální / 1 -rv~l -5 0 5 10 15 20 25 30 x<= hranice kategorie obr. 30 - Rozdělení četnosti všech absolvovaných cykloturistických dovolených. Histogram: 1b Shapiro-WilksW=,83047, p=,00000 -Očekávané normální 70 0 2 4 6 8 10 12 14 16 x <= hranice kategorie obr. 31 - Rozdělení četnosti absolvovaných cykloturistických dovolených v posledních pěti letech. Grafy zobrazují nejvyšší četnost doposud absolvovaných zájezdů v kategorii 0-5 zájezdů. Nicméně zobrazení četností v posledních pěti letech ukazuje na stoupající trend cykloturistických preferencí sledovaných jedinců, který koresponduje s rostoucí nabídkou cykloturistických zájezdů cestovní kanceláře Kudrna (viz kap. 1.5.3). Výsledky 114 Otázka č. 2 V této otázce jsme zjišťovali okolnosti, které jsou v odborné literatuře označovány jako „push" faktory, tedy takové, které jsou brány jako tlakové a nutí člověka cestovat (viz tab. 20) Ve výsledné tabulce lze pozorovat významnější hodnoty u „touhy uniknout běžnému prostřeď a vzpomínek na pěkná místa. Toto zjištění koresponduje se zjištěním z kvalitativní části výzkumu a ukazuje na vliv pozitivní zkušenosti s cestováním při stanovení nových cílů a tužeb v cestování. Nicméně u rozhovorů jsme se spíše setkali s nevýrazným uvědoměním si pocitu „nutnosti cestovať. tab. 20 - Četnost „push" faktorů. Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano stres v práci/škole Abs. 98 71 169 Rel. (%) 58 42 100,0 touha uniknout běžnému prostředí Abs. 50 119 169 Rel. (%) 29,6 70,4 100,0 neatraktivní krajina v místě bydliště Abs. 138 31 169 Rel. (%) 81,7 18,3 100,0 partner/ka, sám/a bych na kole na dovolenou nejel/a Abs. 142 27 169 Rel. (%) 84 16 100,0 touha naučit se lépe ovládat kolo Abs. 146 23 169 Rel. (%) 86,4 13,6 100,0 zlepšení fyzických schopností Abs. 65 104 169 Rel. (%) 38,5 61,5 100,0 vzpomínky na pěkná místa Abs. 53 116 169 Rel. (%) 31,4 68,6 100,0 životní prostředí místa, kde žiji Abs. 142 27 169 Rel. (%) 84 16 100,0 lákavá nabídka CK Abs. 109 60 169 Rel. (%) 64,5 35,5 100,0 Výsledky Otázka č.3 Naopak otázka č.3 byla pro respondenty srozumitelná. V anketním dotazníku jsme se ptali: „Co Vás láká cestovat prostřednictvím cykloturistiky?". V odborné literatuře se tato kategorie označuje jako „půlí faktory. Z výsledků, které jsou uvedeny v tab. 21, je patrná převaha touhy objevování nových míst, regenerace sportem, poznávání přírody oblasti a společný zážitek s partnerem. Tyto výsledky korespondují s výsledky z kvalitativní části výzkumu. Dále jsme si v této otázce ověřovali hypotézy H6 a H7. tab. 21 - Četnost „pu//" faktorů. Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano poznávání přírody oblasti Abs. 45 124 169 Rel. (%) 26,6 73,4 100,0 poznávání kultury oblasti Abs. 58 111 169 Rel. (%) 34,3 65,7 100,0 vzdělávání se Abs. 96 73 169 Rel. (%) 56,8 43,2 100,0 objevování nových míst Abs. 21 148 169 Rel. (%) 12,4 87,6 100,0 poznání odlišných kultur Abs. 66 103 169 Rel. (%) 39,1 60,9 100,0 regenerace sportem Abs. 27 142 169 Rel. (%) 16 84 100,0 dobrodružství Abs. 65 104 169 Rel. (%) 38,5 61,5 100,0 zábava Abs. 52 117 169 Rel. (%) 30,8 69,2 100,0 poznávání nových lidí Abs. 133 36 169 Rel. (%) 78,7 21,3 100,0 společný zážitek s kamarády Abs. 96 73 169 Rel. (%) 56,8 43,2 100,0 společný zážitek s partnerem Abs. 42 127 169 Rel. (%) 24,9 75,1 100,0 posílení rodinných vazeb Abs. 135 34 169 Rel. (%) 79,9 20,1 100,0 splnění dětských snů a přání Abs. 147 22 169 Rel. (%) 87 13 100,0 prestiž získaná z cestování Abs. 168 1 169 Rel. (%) 99,4 0,6 100,0 Hypotéza H6: vzdělávání se na cyklistických zájezdech (03c) souvisí se vzděláním (vzděláni). Tato hypotéza se potvrdila, výsledky obsahuje tab.22 a obr. 32. Hypotéza H7: předpokládali jsme preference náročnosti zájezdů (08) v závislosti na položkách: poznání odlišných kultur (03e), dobrodružství (03g), poznávání nových lidí (03i), společný zážitek s partnerem (03k) a splnění dětských snů a přání (03m). Výsledky obsahují tab. 23 - 27 a obr. 33 - 37. V tab. 23 - 27 jsou uvedeny v horním řádku parametry náročnosti výběru zájezdu (viz otázka 8) v kategorii „1" jsou preference nejméně náročných zájezdů (1,2) kategorii „2" představují klienti preferující středně těžké zájezdy (3) a v kategorii „3" jsou uvedeny Výsledky 116 preference klientů, kteří si vybírají nejtěžší zájezdy (4, 5). tab. 22 - Kontingenční tabulka vzděláni vs. 03c (vzděláváníse) vzděláni 03c 0 03c 1 Rádk součty Četnost 1 9 1 10 Sloupe, četn. 9,38% 1,37% Rádk četn. 90,00% 10,00% Četnost 2 5 8 13 Sloupe, četn. 5,21% 10,96% Rádk četn. 38,46% 61,54% Četnost 3 25 37 62 Sloupe, četn. 26,04% 50,68% Rádk četn. 40,32% 59,68% Četnost 4 5 3 8 Sloupe, četn. 5,21% 4,11% Rádk četn. 62,50% 37,50% Četnost 5 52 24 76 Sloupe, četn. 54,17% 32,88% Rádk četn. 68,42% 31,58% Četnost Vš .skup. 96 73 169 Legenda • 03c 0 - bez preference vzdělávání se • 03c 1 - s preferencí vzdělávání se • 1- základní vzdělání • 2 - střední vzdělání • 3 - střední vzdělání s maturitou • 4- vyšší odborné vzdělání • 5 - vysokoškolské vzdělání O) rr CSc vzděláni • 1 A 2 ■ 3 • 4 O 5 0 1 CBc vzděláni • 1 A 2 ■ 3 * 4 O 5 obr. 32 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí vzdělání vs. 03c (vzděláváníse) Z těch respondentů, kteří na zájezdech vyhledávají možnost vzdělávání se (viz obr. 32), jsou to nejčastěji respondenti se středním vzděláním s maturitou (50,7%). tab. 23 - Kontingenční tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 03e (preference poznání odlišných kultur) 03e 08 1 08 2 08 I Řádk 3 | součty Četnost 0 19 21 26 66 Sloupe, četn. 59,38% 28,77% 40,63% Řádk četn. 28,79% 31,82% 39,39% Četnost 1 13 52 38 103 Sloupe, četn. 40,63% 71,23% 59,38% Řádk četn. 12,62% 50,49% 36,89% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 03e 0 - bez preference poznání odlišných kultur • 03e 1 - s preferencí poznávání odlišných kultur • 081- zájezdy náročnosti 1,2 • 082- zájezdy náročnosti 3 • 083- zájezdy náročnosti 4,5 Výsledky 117 CBe • O A 1 CBe • O A 1 2 ce 2 ce obr. 33 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 vs. 03e (preference poznání odlišných kultur) Z těch, které láká na cyklozájezdech poznávání odlišných kultur, je nejvíce takových (50,5%), kteří preferují středně náročné zájezdy (08=2), nejméně je takových (12,6%), kteří se spokojují s nejméně náročnými zájezdy (08=1). (viz obr. 33) tab. 24 - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 03g (preference dobrodružství) 03g 08 08 08 Rádk 1 2 3 součty Četnost 0 22 32 11 65 Sloupe, četn. 68,75% 43,84% 17,19% Řádk četn. 33,85% 49,23% 16,92% Četnost 1 10 41 53 104 Sloupe, četn. 31,25% 56,16% 82,81% Řádk četn. 9,62% 39,42% 50,96% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 03g 0 - bez preference dobrodružství • 03g 1 - s preferencí dobrodružství • 081- zájezdy náročnosti 1,2 • 082- zájezdy náročnosti 3 • 083- zájezdy náročnosti 4,5 CBg 2 ce 2 ce CBg • 0 ▲ 1 obr. 34 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 03g (preference dobrodružství) Z těch respondentů, které láká dobrodružství (viz obr. 34), je nejvíc těch (51%), kteří preferují těžké zájezdy (08=3), nejméně těch (9,6%), kteří volí lehké zájezdy (08=1). Výsledky 118 tab. 25 - Kontingentní tabulka 08(náročnostzájezdu) vs. 03i (preference poznávání nových lidí) 03i 08 08 08 Rádk 1 2 3 součty Četnost 0 24 50 59 133 Sloupe, četn. 75,00% 68,49% 92,19% Řádk četn. 18,05% 37,59% 44,36% Četnost 1 8 23 5 36 Sloupe, četn. 25,00% 31,51% 7,81% Řádk četn. 22,22% 63,89% 13,89% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 03i 0 - bez preference poznávání nových lidí • 03i 1 - s preferencí poznávání nových lidí • 081- zájezdy náročnosti 1,2 • 082- zájezdy náročnosti 3 • 083- zájezdy náročnosti 4,5 Q3i 2 ce 2 ce CBi • 0 A 1 obr. 35 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 03i (preference poznávání nových lidí) Nejvíc respondentů (63,9%), které láká poznávání nových lidí (viz tab. 25 a obr. 35), je z kategorie respondentů volících středně těžké zájezdy (08=2). Podobně nejvíc respondentů (48,8%), které láká na zájezdech společný zážitek s partnerem, je z kategorie volících středně těžký zájezd (viz tab. 26, resp. viz obr. 36). tab. 26- Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 03k 03k 08 08 08 Rádk 1 2 3 součty Četnost 0 15 11 16 42 Sloupe, četn. 46,88% 15,07% 25,00% Řádk četn. 35,71% 26,19% 38,10% Četnost 1 17 62 48 127 Sloupe, četn. 53,13% 84,93% 75,00% Řádk četn. 13,39% 48,82% 37,80% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 03k 0 - bez preference společný zážitek • 03k 1 - s preferencí společný zážitek • 081- zájezdy náročnosti 1,2 • 082- zájezdy náročnosti 3 • 083- zájezdy náročnosti 4,5 Výsledky 119 CBk • O A 1 2 3 ce CBk • O A 1 2 3 ce obr. 36 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 03k (preference společný zážitek) tab. 27- Kontingentní tabulka 08 vs. 03m (preference prestiže) 03m 08 08 08 Rádk 1 2 3 součty Četnost 0 31 68 48 147 Sloupe, četn. 96,88% 93,15% 75,00% Řádk četn. 21,09% 46,26% 32,65% Četnost 1 1 5 16 22 Sloupe, četn. 3,13% 6,85% 25,00% Řádk četn. 4,55% 22,73% 72,73% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 03m 0 - bez preference prestiže • 03m 1 - s preferencí prestiže • 081- zájezdy náročnosti 1,2 • 082- zájezdy náročnosti 3 • 083- zájezdy náročnosti 4,5 CBm • 0 ▲ 1 CBm • 0 ▲ 1 ce ce obr. 37- Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 vs. 03m (preference prestiže) Respondenti, které na cykloturistice láká prestiž, volí nejčastěji těžší zájezdy (08=3). Výsledky Otázka č.4 V této otázce jsme zjišťovali bariéry, které respondenti vidí v realizování svých cykloturistických dovolených (viz. tab. 28). tab. 28 - Tabulka bariér v realizování cykloturistických dovolených Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano málo peněz na dovolenou Abs. 106 63 169 Rel. (%) 62,7 37,3 100,0 málo informací o destinacích Abs. 152 17 169 Rel. (%) 89,9 10,1 100,0 vzdálenost destinace Abs. 107 62 169 Rel. (%) 63,3 36,7 100,0 málo času na dovolenou/cestování Abs. 79 90 169 Rel. (%) 46,7 53,3 100,0 délka zájezdu (čas) Abs. 126 43 169 Rel. (%) 74,6 25,4 100,0 mnoho práce v zaměstnání Abs. 102 67 169 Rel. (%) 60,4 39,6 100,0 rodina, musím se podřídit výběru destinace Abs. 129 40 169 Rel. (%) 76,3 23,7 100,0 kamarádi,musím se podřídit výběru destinace Abs. 142 27 169 Rel. (%) 84 16 100,0 málo kamarádů, ochotných se mnou jezdit na kole Abs. 130 39 169 Rel. (%) 76,9 23,1 100,0 mé fyzické schopnosti a zdravotní stav Abs. 137 32 169 Rel. (%) 81,1 18,9 100,0 strach z obtížnosti terénů Abs. 142 27 169 Rel. (%) 84 16 100,0 osobní bezpečnost Abs. 158 11 169 Rel. (%) 93,5 6,5 100,0 můj věk Abs. 160 9 169 Rel. (%) 94,7 5,3 100,0 Ve výsledcích můžeme vidět disproporci. Na rozdíl od závěrů kvalitativního zkoumání respondenti nevidí bariéru v „osobní bezpečnosti". Z výsledků naopak vyplývá, že klienti příliš bariér v realizaci nevidí. Otázkou je, zda výběr své cyklodovolené nepřizpůsobí spíše aktuálním individuálním možnostem a preferencím. Výsledky Otázka č.5 V této otázce jsme zjišťovali zdroje informací, které mají vliv na rozhodování o destinaci (viztab. 29). Rozložení četností v procentech ilustruje obr. 38. tab. 29 — Preference zdroje informací Položky Počet doporučení známých katalog CK Hodni média Dty vlastní tužby přání společníků jiné Celkem 05 Abs. 47 45 4 55 12 6 169 Rel. (%) 27,8 26,6 2,4 32,5 7,1 3,6 100,0 ■ doporučení známých ■ katalog CK ■ média ■ vlastní tužby ■ přání společníků ■ jiné obr. 38- Graf četnosti preferencí zdrojů informací Z výsledků můžeme vidět, že klienti se rozhodují nejčastěji dle vlastních tužeb, což odpovídá výsledkům analýzy kategorie „strategie rozhodování, které byly zjištěny kvalitativním výzkumem. Výsledky 122 Otázka č.6 V otázce č.6 jsme zjišťovali preference charakteru terénu trasy, který klientům připadá vzhledem k aktuálním fyzickým možnostem jako optimální (viz tab. 30). tab. 30 - Preference charakteru terénu trasy Položky Počet Hodnoty vysoké výrazné kopcovitý mírně zvlněný hory kopce terén terén rovina Celkem 06 Abs. 32 44 54 31 8 169 Rel. (%) 18,9 26,0 32,0 18,3 4,7 100,0 Tyto položky bylo nutno zařadit do hlubšího zkoumání pomocí hypotézy H7, tedy zjišťování preferencí podle náročnosti zájezdu (viz tab. 31). Zde jsou uvedeny v horním řádku parametry náročnosti výběru zájezdu (viz otázka 8). V kategorii „1" jsou preference nejméně náročných zájezdů (1, 2), kategorii „2" představují klienti preferující středně těžké zájezdy (3), a v kategorii „3" jsou uvedeny preference klientů, kteří si vybírají nejtěžší zájezdy (4,5). tab. 31- Kontingenční tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 06 06 08 08 08 Řádk 1 2 3 součty Četnost 1 2 2 28 32 Sloupe, četn. 6,25% 2,74% 43,75% Řádk četn. 6,25% 6,25% 87,50% Četnost 2 1 15 28 44 Sloupe, četn. 3,13% 20,55% 43,75% Řádk četn. I 2,27% 34,09% 63,64% Četnost 3 5 41 8 54 Sloupe, četn. 15,63% 56,16% 12,50% Řádk četn. 9,26% 75,93% 14,81% Četnost 4 17 14 o 31 Sloupe, četn. 53,13% 19,18% 0,00% Řádk četn. 54,84% 45,16% 0,00% Četnost 5 7 1 0 8 Sloupe, četn. 21,88% 1,37% 0,00% Řádk četn. 87,50% 12,50% 0,00% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 06 1 - vysoké hory • 06 2 - výrazné kopce • 06 3 - kopcovitý terén • 06 4 - zvlněný terén • 06 5 - rovina • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 obr. 39 - Grafysloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 06 (1 -vysoké hory, 2 - výrazné kopce, 3 - kopcovitý terén, 4 - zvlněný terén, 5 - rovina) Výsledky 123 Respondenti, kterým připadají jako optimální vysoké hory, prudké výjezdy a sjezdy, případně výrazné kopce, volí nejčastěji náročné zájezdy (08=3) - viz tab. 31 resp. obr. 39. Otázka č.7 V této otázce jsme sledovali atraktivitu terénu obecně (viz tab. 32). Na základě teoretických poznatků jsme předpokládali, že rovinaté oblasti atraktivní nebudou. Dále jsme hledali celkově nejatraktivnější oblasti pro klienty nejvyšší a nejnižší náročnosti zájezdů (08). tab. 32- Četnosti preferencí terénů dle atraktivity Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano vysoké hory, prudké výjezdy a sjezdy Abs. 70 99 169 Rel. (%) 41,4 58,6 100,0 výrazné kopce Abs. 61 108 169 Rel. (%) 36,1 63,9 100,0 kopcovitý terén Abs. 64 105 169 Rel. (%) 37,9 62,1 100,0 mírně zvlněný terén Abs. 117 52 169 Rel. (%) 69,2 30,8 100,0 rovina Abs. 148 21 169 Rel. (%) 87,6 12,4 100,0 obr. 40 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 07a (vysoké hory) Hypotéza o vztahu 07 a 07a potvrzuje závěr plynoucí z předcházející hypotézy (viz tab. 33 a obr. 41). Tento typ terénu je atraktivní především pro klienty, kteří si vybírají nejtěžší zájezdy. Nicméně atraktivita tohoto typu prostředí je vysoká i u ostatních klientů, kteří si z různých důvodů intervenujících podmínek vybírají zájezdy s nižší náročností. Tento jev lze porovnat pro všechny typy námi stanovených terénů (viz tab. 33-37 a obr. 41 - 44) Výsledky 124 tab. 33- Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 07a (vysoké hory) 07a 08 1 08 2 08 I Řádk 3 | součty Četnost 0 25 40 5 70 Sloupe, četn. 78,13% 54,79% 7,81% Řádk četn. 35,71% 57,14% 7,14% Četnost 1 7 33 59 92,19% 99 Sloupe, četn. 21,88% 45,21% Řádk četn. 7,07% 33,33% 59,60% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 tab. 34 - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 07 (výrazn 07b 08 1 08 2 08 I Řádk 3 | součty Četnost 0 22 29 10 61 Sloupe, četn. 68,75% 39,73% 15,63% Řádk četn. 36,07% 47,54% 16,39% Četnost 1 10 44 54 108 Sloupe, četn. 31,25% 60,27% 84,38% Řádk četn. 9,26% 40,74% 50,00% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 07a 0 • 07a 1 bez preference vysoké hory s preferencí vysoké hory • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 Legenda • 07b 0 - bez preference výrazné kopce • 07b 1 - s preferencí výrazné kopce • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 tab. 35 - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 07 (mírně zvlněný terén) 07d 08 1 08 2 08 3 Rádk součty Četnost 0 14 49 54 117 Sloupe, četn. 43,75% 67,12% 84,38% Řádk četn. 11,97% 41,88% 46,15% Četnost 1 18 24 10 52 Sloupe, četn. 56,25% 32,88% 15,63% Řádk četn. 34,62% 46,15% 19,23% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 tab. 36 - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 07 (roviny) 07e 08 1 08 2 08 3 Rádk součty Četnost 0 24 64 60 148 Sloupe, četn. 75,00% 87,67% 93,75% Rádk četn. 16,22% 43,24% 40,54% Četnost 1 8 9 4 21 Sloupe, četn. 25,00% 12,33% 6,25% Řádk četn. 38,10% 42,86% 19,05% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 07 d 0 - bez preference zvlněný terén • 07 d 1 - s preferencí zvlněný terén • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 Legenda • 07e 0 - bez preference roviny • 07e 1 - s preferencí roviny • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 Výsledky 2 ce 07a • O A 1 07a • O A 1 2 ce obr. 41 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 07a (vysoké hory) 07b • 0 A 1 2 ce 07b • 0 A 1 2 ce 0ôr. 42 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí O8(náročnost zájezdu) vs. 07b (výrazné kopce) 07d ce 07d • 0 A 1 A ce odr. - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 07d (zvlněná krajina) O-l-,-,-,-, O-l-,-,-r- 12 3 12 3 ce ce obr. 44 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 07e (roviny) Výsledky Otázka č.8 V této otázce jsme zjišťovali preferenci náročnosti zájezdů. Otázka byla podkladem pro mnoho vztahů. Preference náročnosti zájezdů nekorespondovala s výběrem náročnosti konkrétního absolvovaného zájezdu, proto jsme se nespokojili s rozdělením dle konkrétního zájezdu. Z důvodu další analýzy jsme po poradě s odborníky aktivního cestovního ruchu sloučili pět původních kategorií do tří skupin (viz. tab. 37) tab. 37 - změna kategorií otázky č. 8 (náročnost zájezdu) a četnosti jednotlivých preferencí. původní kategorie Hodnoty Položky Počet 1-2 3 4-5 Celkem nové kategorie 1 2 3 08 Abs. 32 73 64 169 Rel. (%) 18,9 43,2 37,9 100,0 V tabulce lze pozorovat převahu středních hodnot preferencí náročnosti zájezdů. Přestože jsme skupině, která absolvovala zájezd náročnosti 1 nebo 2, rozdali 42 dotazníků, tuto náročnost ve výsledku preferuje pouze 32 účastníků výzkumu. Podobně je tomu i u náročnější kategorie. Tuto skutečnost si vysvětlujeme jednak preferencí dovolené s partnerem nebo spíše partnerkou, dále pak přeceňováním reálného výběru a nadhodnocením své osoby, (viz tab.15). Otázka č.9 V otázce č.9 jsme sledovali preference jednotlivých druhů povrchu trasy cykloturistického zájezdu. Nejvíce oblíbeným povrchem byly široké lesní cesty, nejméně oblíbeným pak makadam30 (viz. tab. 38). tab. 38 - Četnosti preference různých povrchů Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano singeltrail Abs. 103 66 169 Rel. (%) 60,9 39,1 100,0 úzké nezpevněné pěšiny v horách Abs. 99 70 169 Rel. (%) 58,6 41,4 100,0 kamenité cesty Abs. 123 46 169 Rel. (%) 72,8 27,2 100,0 široké lesní cesty Abs. 24 145 169 Rel. (%) 14,2 85,8 100,0 šotolina Abs. 78 91 169 Rel. (%) 46,2 53,8 100,0 asfalt Abs. 85 84 169 Rel. (%) 50,3 49,7 100,0 makadam Abs. 159 10 169 Rel. (%) 94,1 5,9 100,0 makadam - hrubá štěrková cesta Výsledky 127 Dále jsme u této otázky zkoumali preference nově nastupujícího druhu tras - „singeltraiT. Preference jsme hledali u klientů náročnosti 4 a 5 (viz tab. 39). Tato preference však neměla takové pozitivní výsledky jak bychom předpokládali. Přesto singeltrail nejvíce upřednostňují ti respondenti, kteří preferují těžší náročnost zájezdů (54,5%; 08=3; viz obr. 45). tab. 39 - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 09a (singeltrail) 09a 08 08 08 Rádk 1 2 3 součty Četnost 0 26 49 28 103 Sloupe, četn. 81,25% 67,12% 43,75% Řádk četn. 25,24% 47,57% 27,18% Četnost 1 6 24 36 66 Sloupe, četn. 18,75% 32,88% 56,25% Řádk četn. 9,09% 36,36% 54,55% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda . 09a 0 • OOa 1 ■ bez preference singeltrail s preferencí singeltrail • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 Otázka č.10 Otázka byla především koncipována pro zjištění, zda hraje roli spíše kontinuální turistika (podélná) např. podél řek, nebo centrální (hvězdicovité), kde je jedno centrum, z něhož jsou konány výlety. Výhoda hvězdicovité varianty spočívá v absenci každodenního balení zavazadel. Rozložení výsledků všech respondentů (viz tab. 40) je poměrně rovnoměrné. tab. 40 - Četnosti preference různých typů tras Položky Počet Hodnoty Celkem hvězdicovitě s jedním výchozím bodem putovní z místa na místo putovní s několika hvězdicovitými body 010 Abs. 50 55 64 169 Rel. %) 29,6 32,5 37,9 100,0 Výsledky 128 tab. 41 - Kontingentnítabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 010 010 08 08 08 Řádk 1 2 3 součty Četnost 1 4 19 27 50 Sloupe, četn. 12,50% 26,03% 42,19% Řádk četn. 8,00% 38,00% 54,00% Četnost 2 9 26 20 55 Sloupe, četn. 28,13% 35,62% 31,25% Řádk četn. 16,36% 47,27% 36,36% Četnost 3 19 28 17 64 Sloupe, četn. 59,38% 38,36% 26,56% Řádk četn. 29,69% 43,75% 26,56% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 010 -1 - hvězdicovité trasy • 010 -2 - putovní s několika hvězdicovitými body • 010 -3 - putovní z místa na místo • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 2 ce O10 2 ce O10 • i A 2 ■ 3 obr. 46 - Grafysloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí08(náročnost zájezdu) vs. O10 (1 hvězdicovité trasy, 2 - putovnís několika hvězdicovitými body, 3 - putovní z místa na místo) Dále jsme sledovali rozložení podle náročnosti zájezdů. Respondenti, preferující hvězdicovité cestování s jedním výchozím bodem, nejčastěji volí náročné zájezdy (54%). Respondenti, preferující putování z místa na místo, volí nejčastěji středně lehké zájezdy (08=2). Respondenti, preferující putování s několika hvězdicovými body, volí nejčastěji opět středně lehké zájezdy (viz tab. 41 resp. obr. 46). Otázka č.ll V této otázce jsme sledovali výběr ideálního průběhu trasy. tab. 42 - Četnosti výběru ideálního průběhu trasy Hodnoty Položky Počet po start na kopci a start a cíl nahoře start, cíl v nížině a Celkem rovině sjezd do cíle dolů a mezi tím údolí kopec mezi Abs. 19 24 8 118 169 023 Rel. (%) 11,2 14,2 4,7 69,9 100 Z výsledků v tab. 42 je patrná převaha obliby trasy, kde jedinec v první části stoupá do kopce a ve druhé části klesá. Dále nás zajímaly preference u různých náročností výběru Výsledky 129 zájezdů (viz tab. 43 a obr. 47). Předpokládali jsme, že klienti, kteří si vybírají méně náročné zájezdy, budou preferovat roviny nebo klesání (většinou trasy podél řek). tab. 43 - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. Oll 011 08 1 08 2 08 I Řádk 3 | součty Četnost 1 12 1 o 19 Sloupe, četn. 37,50% 9,59% 0,00% Řádk četn. 63,16% 36,84% 0,00% Četnost 2 10 7 7 24 Sloupe, četn. 31,25% 9,59% 10,94% Řádk četn. 41,67% 29,17% 29,17% Četnost 3 o 6 2 8 Sloupe, četn. 0,00% 8,22% 3,13% Řádk četn. 0,00% 75,00% 25,00% Četnost 4 10 53 55 118 Sloupe, četn. 31,25% 72,60% 85,94% 46,61% Řádk četn. 8,47% 44,92% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 011 -1 -po rovině start - cíl • 011 -2 - start na kopci,sjezd do cíle dolfi • 011 -3 - start a cíl nahoře, mezi údolí • 011 -4 - start a cíl v nížině, kopec mezi • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 011 011 • 1 A 2 ■ 3 * 4 ce ce obr. 47 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. Oll (1 - po rovině; 2- start na kopci a sjezd do cíle dolů; 3 - start a cíl nahoře a mezi tím údolí; 4 - start a cíl nahoře a mezi tím údolí) Respondenti, preferující lehké zájezdy, preferují jízdu po rovině (37,5%). Variantu jízdy z kopce si také z celkového počtu volí nejčastěji respondenti preferující nejnižší náročnost zájezdů (41,67%). Otázka č.13 Touto otázkou jsme sledovali preference různých typů sjezdů na trase v souvislosti s náročností zvolených tras (viz tab. 44). Celkově převládala obliba dlouhých a pozvolných sjezdů. Vyšší počet respondentů volil i dlouhé a strmé sjezdy. Předpokládali jsme, že půjde o klienty preferující nevyšší náročnost zájezdů. Výsledky 130 tab. 44-Tabulka četností preferencí různých typů sjezdů Položky Počet Hodnoty Celkem dlouhé a pozvolné sjezdy krátké a strmé sjezdy dlouhé a strmé sjezdy 013 Abs. 114 12 43 169 Rel. (%) 67,5 7,1 25,4 100,0 tab. 45' - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 013 013 08 08 08 Řádk 1 2 3 součty Četnost 1 30 53 31 114 Sloupe, četn. 93,75% 72,60% 48,44% Řádk četn. 26,32% 46,49% 27,19% Četnost 2 1 4 7 12 Sloupe, četn. 3,13% 5,48% 10,94% Řádk četn. 8,33% 33,33% 58,33% Četnost 3 1 16 26 43 Sloupe, četn. 3,13% 21,92% 40,63% Řádk četn. 2,33% 37,21% 60,47% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 013-1 • 013-2 • 013-3 dlouhé a pozvolné sjezdy krátké a strmé sjezdy ■ dlouhé a strmé sjezdy • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 013 013 • 1 A 2 ■ 3 12 3 12 3 ce ce obr. 48 - Grafysloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 013 (1 -dlouhé a pozvolné sjezdy, 2 - krátké a strmé sjezdy, 3 - dlouhé a strmé sjezdy) Z tab. 45 a obr. 48 vyplývá, že respondenti, kteří upřednostňují dlouhé a strmé sjezdy, nejčastěji volí větší náročnost zájezdů (08=3). Naopak, respondenti upřednostňující méně náročné formy turistiky (08 =1,2), upřednostňují dlouhé a pozvolné sjezdy. Tato forma sjezdů však byla u všech tří kategorií nejoblíbenější. Otázka č.14 V této otázce jsme zjišťovali, zda se klienti fyzicky připravují na realizaci cyklozájezdu (viz tab. 46). Většina z klientů se na zájezd připravuje. Poměrně vysoký je počet klientů, kteří se na zájezd speciálně nepřipravují a volí zájezd podle své aktuální výkonnosti. Toto zjištění částečně koresponduje s výsledky kvalitativního výzkumu. Výsledky ta b. 46- Četnosti způsobů fyzické pří pra vy na cykloturistický zájezd Položky Počet Hodnoty Celkem ano, pravidelně ano, nárazově ne 014 Abs. 65 64 40 169 Rel. (%) 38,5 37,9 23,7 100,0 Otázka č.16 Touto otázkou jsme se pokusili zjistit nejčastější klimatické bariéry, které v cykloturistice respondentům zabraňují optimálně prožít dovolenou (viz tab. 47). Nejčastěji respondenti volili varianty vytrvalého deště (85,8%), sněhu a mrazu. Vzhledem ke specifiku zájezdu jsme také zaznamenali vysoké procento klientů (42%), kterým vadí vysoké teploty, v dotazníku prezentované jako „vedro". Výsledky byly seřazeny podle absolutních četností (viz obr. 49) tab. 47 — Četnosti klimatických bariér realizace cykloturistiky Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano vedro Abs. 97 72 169 Rel. (%) 57,4 42,6 100,0 zima Abs. 92 77 169 Rel. (%) 54,4 45,6 100,0 vytrvalý déšť Abs. 24 145 169 Rel. (%) 14,2 85,8 100,0 vlhko Abs. 144 25 169 Rel. (%) 85,2 14,8 100,0 vítr Abs. 93 76 169 Rel. (%) 55 45 100,0 sníh Abs. 41 128 169 Rel. (%) 24,3 75,7 100,0 mráz Abs. 46 123 169 Rel. (%) 27,2 72,8 100,0 slunce Abs. 157 12 169 Rel. (%) 92,9 7,1 100,0 oblačnost Abs. 162 7 169 Rel. (%) 95,9 4,1 100,0 obr. 49 — Graf absolutních četností klimatických bariér (počasí) v cykloturistice Výsledky Otázka č. 17 V otázce č. 17 jsme zjišťovali preference klimatických podmínek respondentů. Předpokládáme, že tyto preference jsou určující při volbě lokality zájezdu. Z níže uvedených výsledků (viz tab. 48) jsou nejvíce preferovanými oblasti mírného a horského mírného klimatu. tab. 48 — Četnosti preferencí klimatických podmínek realizace cykloturistiky Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano do mírného klimatu Abs. 17 152 169 Rel. (%) 10,1 89,9 100,0 do mírného klimatu- horského Abs. 29 140 169 Rel. (%) 17,2 82,8 100,0 do subtropického klimatu Abs. 135 34 169 Rel. (%) 79,9 20,1 100,0 do subtropického klimatu - horského Abs. 117 52 169 Rel. (%) 69,2 30,8 100,0 do tropického klimatu Abs. 162 7 169 Rel. (%) 95,9 4,1 100,0 do subpolárního klimatu Abs. 156 13 169 Rel. (%) 92,3 7,7 100,0 Otázka č.18 Zjistili jsme, že klimatické podmínky a aktuální stav počasí jsou pro klienty CK důležitou součástí realizace zájezdu. Aktuální stav počasí v destinaci sleduje téměř 64% respondentů (viz tab. 49). Sledováním aktuálního stavu počasí klienti mohou do určité míry predikovat průběh jevu - cyklozájezdu a kvalitu jeho následků v podobě prožitku. tab. 49-Tabulka četnosti sledování aktuálního stavu počasí v destinaci. Položky Počet Hodnoty Celkem ano ne 018 Abs. 108 61 169 Rel. (%) 63,9 36,1 100,0 Otázka č.19 V kvalitativní části výzkumu jsme zjistili, jak je realizace cykloturistiky silně vázána na přírodní atraktivity. Z tabulky (viz tab. 50) je patrné, že klienti nemají vyhraněné požadavky na druh atraktivit. Ke stejnému zjištění jsme došli i během první, kvalitativní části výzkumu. Studium preferencí na základě anketního dotazníku však vyvrátilo většinový požadavek klientů, který byl zjištěn prostřednictvím rozhovorů, tzn. potřebu aktivní návštěvy moře. Tento požadavek uvedlo 50,9% klientů. Mezi nejvíce vyhledávané atraktivity patřila jezera (84% klientů) a řeky s potoky (88,8%). Výsledky 133 tab. 50 - Tabulka četnosti přírodních atraktivit. Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano moře s koupáním Abs. 83 86 169 Rel. (%) 49,1 50,9 100,0 moře bez koupání Abs. 130 39 169 Rel. (%) 76,9 23,1 100,0 jezera Abs. 27 142 169 Rel. (%) 16 84 100,0 řeky, potoky Abs. 19 150 169 Rel. (%) 11,2 88,8 100,0 vodopády Abs. 46 123 169 Rel. (%) 27,2 72,8 100,0 gejzíry Abs. 81 88 169 Rel. (%) 47,9 52,1 100,0 Otázka č.20 V otázce možných bariér, které mohou vzniknout v souvislosti s existencí nebezpečných živočichů, jsme nenašli žádnou dominantní kategorii odpovědí. tab. 51 — Četnosti bariéry ohrožení nebezpečnými živočichy. Položky Počet Hodnoty Celkem ano, lokalitu vybírám, aby k ohrožení nedošlo ano, ale věřím, že se mi nic nestane ne O20 Abs. 54 55 60 169 Rel. (%) 32,0 32,5 35,5 100,0 Většina respondentů otázku nebezpečí, které může být spojeno s výskytem těchto druhů živočichů (viz tab. 51) bere v potaz (64,5% respondentů), jako překážku v cestování tuto problematiku vidí 32% respondentů. Otázka č.21 Otázkou 21 jsme sledovali preference prostředí, resp. porostu, který je pro cykloturisty atraktivní. Jednotlivé preference jsou uvedeny v tab. 52. tab. 52 - Četnosti preferencí různých druhů prostředí pro provozování cykloturistiky Položky Počet Hodnoty Celkem 0 1 les Abs. 12 157 169 Rel. (%) 7,1 92,9 100,0 pastviny a louky Abs. 57 112 169 Rel. (%) 33,7 66,3 100,0 odlesněné náhorní plošiny Abs. 90 79 169 Rel. (%) 53,3 46,7 100,0 kulturní parková krajina Abs. 105 64 169 Rel. (%) 62,1 37,9 100,0 jiné Abs. 166 3 169 Rel. (%) 98,2 1,8 100,0 Výsledky 134 Výrazně nejvyhledávanějším prostředím byl les (92% respondentů), pak následovaly pastviny a louky (66,3%). Toto zjištění preferencí koresponduje se zjištěním z kvalitativní části výzkumu, kde respondenti také ve většině případů uváděli tyto typy porostu jako optimální pro provozování cykloturistiky. V této otázce jsme rovněž zjišťovali preference využití náhorních plošin podle náročnosti zájezdu (viz tab. 53 a obr. 50). tab. 53 - Kontingentní tabulka Q8 (náročnost zájezdu) vs. Q21c (preference náhorních plošin) 021c 08 08 08 Řádk. 1 2 3 součty Četnost 0 27 43 20 90 Sloupe, četn. 84,38% 58,90% 31,25% Řádk četn. 30,00% 47,78% 22,22% Četnost 1 5 30 44 79 Sloupe, četn. 15,63% 41,10% 68,75% Řádk. četn. 6,33% 37,97% 55,70% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 • 021c -0 - bez preference náhorních plošin • 021c -1 - s preferencí náhorních • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 2 C6 021c • 0 2 C6 021c • 0 obr. 50 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 021c (náhorní plošiny) Na základě kvalitativního šetření jsme chtěli zjistit preference prostředí náhorních plošin. Z výše uvedené tabulky a grafu vyplývá, že oblíbenost náhorních plošin roste s náročností zájezdu. Otázka č.22 Otázka č.22 je podobná výše předcházející položce. Zde jsme se věnovali krajině celkově, ne jen porostu v ní (viz tab. 54). Z kategorií, které jsme v rámci anketního dotazníku nabídli, uvedli respondenti nejčastěji preferenci širokých údolí (79,9%) a okolí řek (70,4%). Preference „oko// řek' a položky „soutěsky se strmými údolímT jsme postoupili bližšímu zkoumání. Výsledky 135 tab. 54 - Četnosti preferencí různých druhů prostředí pro provozování cykloturistiky Položky Počet Hc 0 )dnoty 1 Celkem široká údolí s vysokými horami Abs. 34 135 169 Rel. (%) 20,1 79,9 100,0 soutěsky a strmá údolí s vysokými horami Abs. 73 96 169 Rel. (%) 43,2 56,8 100,0 kopcovitá krajina bezvýrazných údolí Abs. 104 65 169 Rel. (%) 61,5 38,5 100,0 náhorní plošiny Abs. 98 71 169 Rel. (%) 58 42 100,0 nížiny Abs. 133 36 169 Rel. (%) 78,7 21,3 100,0 okolí řek Abs. 50 119 169 Rel. (%) 29,6 70,4 100,0 tab. 55 - Kontingenční tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 022b (soutěsky a strmá údolí s vysokými horami) Q22b OS 08 08 Rádk, 1 2 3 součty Četnost 0 27 37 9 73 Sloupe, četn. 84,38% 50,68% 14,06% Řádk, četn. 36,99% 50,68% 12,33% Četnost 1 5 36 55 96 Sloupe, četn. 15,63% 49,32% 85,94% Řádk, četn. 5,21% 37,50% 57,29% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 022b -0 - bez preference soutěsek a strmých údolí • 022b -1 - s preferencí soutěsek a strmých údolí • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 2 C6 022b • 0 ▲ 1 2 C6 022b • 0 A 1 obr. 51. - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 022b (soutěsky a strmá údolí s vysokými horami) tab. 56 - Kontingenční tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 022e (nížiny) Q22e 08 08 08 Rádk, 1 2 3 součty Četnost o 17 57 59 133 Sloupe, četn. 53,13% 78,08% 92,19% Řádk, četn. 12,78% 42,86% 44,36% Četnost 1 15 16 5 36 Sloupe, četn. 46,88% 21,92% 7,81% Rádk, četn. 41,67% 44,44% 13,89% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 022e -0 - bez preference nížin • 022e -1 - s preferencí nížin • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 Výsledky 022e • O ▲ 1 2 C6 022e • O A 1 2 C6 obr. 52 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. 022e (nížiny) Respondenti, kteří považují za atraktivní krajinu soutěsky a strmá údolí s vysokými horami, volí nejčastěji náročnější zájezdy (viz tab. 55 a obr. 51). Respondenti, kteří považují za atraktivní krajinu nížiny (tab. 56 a obr. 52), volí nejčastěji menší náročnost zájezdu (08=1). Otázka č.23 V této otázce jsme sledovali sklon respondentů k návštěvě přírodních památek (viz tab. 57). Respondenti kvalitativního šetření uvedli, že přírodní památky preferují před kulturními. Výsledky kvalitativní studie i anketního dotazníku se v této otázce shodují. Klienti preferují pouze vybrané památky (46,2%). Velký počet klientů však také navštěvuje památky všechny, i ty, které nejsou součástí plánu (30%). Nabízí se proto srovnání s otázkou č.26 (sklon k návštěvě kulturních památek). tab. 57—Sklon k návštěvě přírodních památek Položky Počet Hodnoty Celkem ano, i nena plánované ano, ale pouze naplánované ano, ale pouze vybrané ne 023 Abs. 52 33 78 6 169 Rel. (%) 30,8 19,5 46,2 3,6 100,0 Otázka č.24 V otázce č.24 jsme sledovali preferenci respondentů k charakteru krajiny v souvislosti s jejím antropogenním31 využitím. Tato otázka vzešla přímo z kvalitativního šetření. Respondenti obou skupin různých forem výzkumů volili své preference podobně. I ve výsledcích anketního dotazníku volili respondenti nejčastěji variantu krajiny s minimem osídlení (viz tab. 58). antropogenní vliv na prostředí vyjadřuje jeho ovlivnění člověkem. Jedná se o vliv podmíněný člověkem, zdroj: http://www.wikipedia.ora, staženo 12.7.2010) Výsledky tab. 58 - Sklon k návštěvě různých typů krajiny 024 Hodnoty Počet Abs. Rel. (%) Položky kulturní s intenzivním osídlením 15 8,9 krajina s rozptýleným zemědělstvím, ale civilizovaná 49 29,0 krajina s minimem osídlení 66 39,1 divoká krajina bez osídlení 39 23,1 celkem 169 100,0 Otázka č. 25 Otázka 25 odkrývá preference návštěvy přírodních atraktivit (viz tab. 59). I v této otázce jsme vycházeli z poznatků kvalitativní studie, která vzhledem k nízkému počtu respondentů neměla vypovídající hodnotu. Respondentů jsme se ptali: Jaké prvky krajiny vidíte jako atraktivní?" Nejvíce atraktivní se ukázaly chráněné oblasti (národní parky, chráněné krajinné oblasti, apod.), které zvolilo celkem 146 respondentů (86,4%) a skalní útvary (74,6%). Na rozdíl od masové formy turistiky se v našem výzkumu k návštěvě pláží pozitivně vyjádřilo 46 respondentů (27,2%). Vysokou hodnotu atraktivity měly památky pod patronací UNESCO (72,8%). tab. 59 — Sklon k návštěvě přírodních atraktivit Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano památky UNESCO Abs. 46 123 169 Rel. (%) 27,2 72,8 100,0 chráněné oblasti (NP) Abs. 23 146 169 Rel. (%) 13,6 86,4 100,0 skalní útvary Abs. 43 126 169 Rel. (%) 25,4 74,6 100,0 jeskyně,krasy Abs. 75 94 169 Rel. (%) 44,4 55,6 100,0 propasti, kaňony Abs. 72 97 169 Rel. (%) 42,6 57,4 100,0 zvláštní druhy živočichů Abs. 114 55 169 Rel. (%) 67,5 32,5 100,0 zvláštní druhy rostlin Abs. 126 43 169 Rel. (%) 74,6 25,4 100,0 vřesoviště Abs. 116 53 169 Rel. (%) 68,6 31,4 100,0 pláže Abs. 123 46 169 Rel. (%) 72,8 27,2 100,0 pralesy Abs. 107 62 169 Rel. (%) 63,3 36,7 100,0 lužní lesy Abs. 100,0 69 169 Rel. (%) 59,2 40,8 100,0 Výsledky 138 Otázka č.26 Níže uvedená tabulka (viz tab. 60) uvádí sklon respondentů k návštěvě kulturních památek. V rámci srovnání jsme připojili níže i tabulku 58. Podobně jako v případě přírodních památek je preference respondentů řízena především momentálními tužbami (náladami) tak, jak to uvedli i respondenti kvalitativní části výzkumu. Otázku jsme dále analyzovali a zjistili jsme, že návštěvu kulturních památek vyhledávají respondenti velmi rozdílně, (viz tab. 62 a obr. 53). tab. 60 — Sklon k návštěvě kulturních památek Položky Počet Hodnoty Celkem ano i ty, které nejsou součástí plánu ano, ale pouze naplánované ano, ale pouze některé ne 026 Abs. 44 24 82 19 169 Rel. (%) 26,0 14,2 48,5 11,2 100,0 tab. 61— Sklon k návštěvě přírodních památek Položky Počet Hodnoty Celkem ano, i nenaplánované ano, ale pouze naplánované ano, ale pouze vybrané ne 023 Abs. 52 33 78 6 169 Rel. (%) 30,8 19,5 46,2 3,6 100,0 tab. 62 - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. 026 (návštěva kulturních památek) 026 08 1 08 2 08 3 Rádk součty Četnost 1 5 24 15 44 Sloupe, četn. 15,63% 32,88% 23,44% Řádk četn. 11,36% 54,55% 34,09% Četnost 2 9 6 9 24 Sloupe, četn. 28,13% 8,22% 14,06% Rádk četn. 37,50% 25,00% 37,50% Četnost 3 16 40 26 82 Sloupe, četn. 50,00% 54,79% 40,63% Řádk četn. 19,51% 48,78% 31,71% Četnost 4 2 3 14 21,88% 19 Sloupe, četn. 6,25% 4,11% Řádk četn. 10,53% 15,79% 73,68% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • 026 -1 - ano, i ty,které nejsou součástí plánu • 026 - 2 - ano, ale pouze naplánované • 026 - 3 - ano, ale pouze vybrané • 026 - 4 - ne • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- záiezdv náročnosti 4.5 Výsledky 2 ce 026 • 1 A 2 ■ 3 • 4 2 ce 026 • 1 A 2 ■ 3 • 4 obr. 53 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí O8(náročnost zájezdu) vs. 026 (návštěva kulturních památek) Respondenti, kteří při cykloturistice nenavštěvují kulturní památky, nejčastěji volí větší náročnost zájezdu. Nicméně respondenti této náročnosti také často volí návštěvu všech památek. Proto nelze potvrdit předpoklad, že klienti zájezdu nejvyšší náročnosti navštěvují destinace především z důvodu potřeby pohybu a fyzického výkonu prostřednictvím cykloturistiky. Otázka č.27 Tato otázka je podobná otázce č. 25, kde jsme sledovali preference přírodních památek. V této otázce sledujeme, jaké památky kulturního typu respondenti v cykloturistice preferují (viz tab. 63). Preferenci odpovědi „vojenské památky' jsme analyzovali podle pohlaví (viz tab. 64 a obr. 54). tab. 63 — Sklon k návštěvě atraktivit Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano památky UNESCO Abs. 60 109 169 Rel. (%) 35,5 64,5 100,0 hrady a zámky Abs. 51 118 169 Rel. (%) 30,2 69,8 100,0 kostely a kláštery Abs. 95 74 169 Rel. (%) 56,2 43,8 100,0 lidovou architekturu Abs. 55 114 169 Rel. (%) 32,5 67,5 100,0 technické památky Abs. 105 64 169 Rel. (%) 62,1 37,9 100,0 vojenské památky Abs. 119 50 169 Rel. (%) 70,4 29,6 100,0 muzea a galerie Abs. 144 25 169 Rel. (%) 85,2 14,8 100,0 jiné Abs. 166 3 169 Rel. (%) 98,2 1,8 100,0 Výsledky tab. 64- Kontingentní tabulka sex vs. 027f (vojenské památky) sex 027f 0 027f 1 Rádk součty Četnost 1 62 9 71 Sloupe, četn. 52,10% 18,00% Řádk četn. 87,32% 12,68% Četnost 2 57 41 98 Sloupe, četn. 47,90% 82,00% Řádk četn. 58,16% 41,84% Četnost Vš.skup. | 119 50 169 Legenda • sex -1 -ženy • sex - 2 - muži • 027f 0- bez preference vojenských památek • 027f 1- s preferencí vojenských památek o 1 C27f sex • 1 A 2 sex • 1 A 2 0 1 C27f obr. 54 - Grafysloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí sex vs. 027f (vojenské památky) Z tabulky 63 vyplývá, že nejvíce respondenti preferují návštěvu hradů (70%) a lidové architektury (67,5%). Respondenti opět pozitivně hodnotili památky UNESCO (64,5%). Muži vyhledávají na zájezdech podstatně častěji vojenské památky než ženy (z těch, co vojenské památky vyhledávají, je 82% mužů a jen 18% žen) - viz tab. 64, resp. obr. 54. Otázka č.28 Jednou z otázek, kterou popisuje odborná literatura, je problematika opakované návštěvy oblasti (destinace). V otázce jsme se dotazovali, zda klient navštěvuje oblast opakovaně a pokud ano, jestli vyhledává stejné nebo jiné památky (viz tab. 65). Výsledky získané z anketního dotazníku ukazují preferenci odlišných lokalit (59,2% respondentů), stejně jako výsledky první části výzkumu - kvalitativní studie. Naopak stejné památky na jednom místě opakovaně navštěvují pouze 3 procenta respondentů. tab. 65 - Sklon k opakované návštěvě destinace Hodnoty Položky Počet ano, vždy navštívím stejné památky ano, ale navštívím jiné památky ne, jezdím vždy na jiné místo Celkem Abs. 5 64 100,0 169 028 Rel. (%) 3,0 37,9 59,2 100,0 Výsledky 141 Otázka č.29 Preferenci způsobu ubytování jsme sledovali v otázce č. 29. Výsledky četností jsme chtěli dále vztahovat k věku a ekonomické situaci (plat). Bohužel ani jedna z hypotéz nebyla statisticky významná. Z výsledků, které jsme zpracovali, je rozložení preferencí ubytování poměrně rovnoměrné a žádná z položek výrazně nedominuje (viz tab. 66). Nicméně nabízené kategorie odpovídají spíše skromnějším požadavkům na ubytování klientů této cestovní kanceláře. tab. 66 - Četnosti preference ubytování Hodnoty Položky Počet hotel nebo chata se sociálním kemp se sociálním je mi to jedno, Celkem penzion zařízením zařízením přespím kdekoli Abs. 36 48 38 47 169 029 Rel. (%) 21,3 28,4 22,5 27,8 100,0 Otázka č.30 Otázkou jsme zjišťovali možnosti využití dalších služeb nebo atraktivit, které mohou cykloturisté v destinaci využít (viz obr. 67). Nejvíce preferencí měly značené cyklotrasy (83,4% respondentů). Naopak nejméně preferovány byly bikeparky (14,2%). K další analýze jsme zvolili položku „lanovky'', kterou jsme sledovali z pohledu náročnosti zvolených zájezdů (viz tab. 70 a obr. 57), dále „bikeparky" (viz tab. 68 a obr. 55), u nichž jsme předpokládali preference klientů náročných zájezdů, podobně jako u položky „singeltrailf (viz tab. 69 a obr. 56). tab. 67—Preference dalších služeb nebo atraktivit v destinaci Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano cyklobusy Abs. 123 46 169 Rel. (%) 72,8 27,2 100,0 bikeparky Abs. 145 24 169 Rel. (%) 85,8 14,2 100,0 značené cyklotrasy Abs. 28 141 169 Rel. (%) 16,6 83,4 100,0 singeltrail Abs. 97 72 169 Rel. (%) 57,4 42,6 100,0 lanovky Abs. 125 44 169 Rel. (%) 74 26 100,0 Výsledky 142 tab. 68- Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. O30b (preference bikeparků) O30b 08 08 08 Rádk 1 2 3 součty Četnost 0 30 68 47 145 Sloupe, četn. 93,75% 93,15% 73,44% Řádk četn. 20,69% 46,90% 32,41% Četnost 1 2 5 17 24 Sloupe, četn. 6,25% 6,85% 26,56% Řádk četn. 8,33% 20,83% 70,83% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • O30b - 0- bez preference bikeparkfi • O30b -1 - s preferencí bikeparkfi • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 CBOb • 0 A 1 2 C6 2 C6 obr. 55- Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. O30b (preference bikeparků) Z respondentů, vyhledávajících při cykloturistice nejčastěji bikeparky, je nejvíc těch, kteří volí náročnější zájezdy (08=3). Četnost použití bikeparků je však příliš nízká u všech respondentů, v případě lehké a středně těžké varianty zájezdu (08=2;1) minimální. tab. 69- Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. O30d (preference singeltrail) O30d 08 08 08 Rádk 1 2 3 součty Četnost 0 27 48 22 97 Sloupe, četn. 84,38% 65,75% 34,38% Řádk četn. 27,84% 49,48% 22,68% Četnost 1 5 25 42 72 Sloupe, četn. 15,63% 34,25% 65,63% Řádk četn. 6,94% 34,72% 58,33% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda > O30d ■ O30d bez preference singeltrail - s preferencí singeltrail • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 Výsledky 143 O30d • O ▲ 1 O30d • O A 1 2 3 C6 2 3 C6 obr. 56 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. O30d (preference singeltrail) Podobně jako v předcházejícím případě: z respondentů, vyhledávajících při cykloturistice nejčastěji singeltrail je nejvíc těch, kteří volí náročnější zájezdy (54,5%; 08=3). Nicméně singeltrail vyhledávají i klienti, kteří volí středně náročné trasy. tab. 70 - Kontingentní tabulka 08 (náročnost zájezdu) vs. O30e (preference lanovek) O30e 08 1 08 2 08 I Řádk 3 | součty Četnost 0 25 60 40 125 Sloupe, četn. 78,13% 82,19% 62,50% Řádk četn. 20,00% 48,00% 32,00% Četnost 1 7 13 24 44 Sloupe, četn. 21,88% 17,81% 37,50% Řádk četn. 15,91% 29,55% 54,55% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda >O30e->O30e■ 0- bez preference lanovek 1 - s preferencí lanovek • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 2 C6 O30e • 0 O30e • 0 2 C6 obr. 57 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí 08 (náročnost zájezdu) vs. O30e (preference lanovek) Podobně jako v předcházejícím případě: z respondentů, vyhledávajících při cykloturistice nejčastěji lanovky je opět nejvíc těch, kteří volí náročnější zájezdy (08=3). Nejméně lanovky vyhledávají respondenti upřednostňující středně náročné trasy. (08=2). Výsledky 144 Otázka č.31 V otázce č. 31 jsme se pokusili zjistit další místní služby obecného charakteru, které klienti při cestování využívají. Z preferencí uvedených v tab. 71 bylo významnější využití restaurací (74%), obchodů s místními výrobky (60%), supermarketů (58%) a informačních center. tab. 71 - Četnosti preference dalších služeb Položky Počet Hodnoty Celkem ne ano informační centra Abs. 74 95 169 Rel. (%) 43,8 56,2 100,0 zábavní podniky Abs. 144 25 169 Rel. (%) 85,2 14,8 100,0 supermarket Abs. 71 98 169 Rel. (%) 42 58 100,0 obchod s místními výrobky a suvenýry Abs. 68 101 169 Rel. (%) 40,2 59,8 100,0 restaurace, bary Abs. 44 125 169 Rel. (%) 26 74 100,0 termály,lázně Abs. 100,0 69 169 Rel. (%) 59,2 40,8 100,0 servis Abs. 153 16 169 Rel. (%) 90,5 9,5 100,0 kavárny Abs. 89 80 169 Rel. (%) 52,7 47,3 100,0 aqua parky Abs. 127 42 169 Rel. (%) 75,1 24,9 100,0 kulturní akce Abs. 128 41 169 Rel. (%) 75,7 24,3 100,0 sportovní akce Abs. 132 37 169 Rel. (%) 78,1 21,9 100,0 Otázka č.32 Otázka na možnosti dalšího turistického nebo sportovního vyžití byla doplněna do anketního dotazníku na základě kvalitativního výzkumu (viz tab. 72). tab. 72 — Četnosti potencionálního využití rozšířené nabídky sportovních aktivit Položky Počet Hodnoty Celkem 0 1 ano, geocaching Abs. 161 8 169 Rel. (%) 95,3 4,7 100,0 ano, pěší turistika Abs. 80 89 169 Rel. (%) 47,3 52,7 100,0 ano, vodní turistika Abs. 134 35 169 Rel. (%) 79,3 20,7 100,0 ano, lezení Abs. 156 13 169 Rel. (%) 92,3 7,7 100,0 ano, jiné Abs. 160 9 169 Rel. (%) 94,7 5,3 100,0 ne Abs. 102 67 169 Rel. (%) 60,4 39,6 100,0 Ve výsledných preferencích dominuje především pěší turistika (52,7%), významná je také Výsledky | turistika vodní (20,7%). Zábavu v podobě nově se rozmáhajícího trendu geocachingu využilo pouze 8 ze 169 respondentů. Pouze cykloturistice se na zájezdech věnuje 40% respondentů. Otázka č.33 Doprava do destinace byla v kvalitativním zkoumání z pohledu klientů především časovou bariérou. V této otázce jsme se zjišťovali, zda respondenty při výběru zájezdu a destinace limituje doba strávená v dopravním prostředku (autobus) a jakou maximální dobu jsou ochotni cestování do destinace věnovat. Tabulka (viz tab. 73) prezentuje výsledky šetření, v němž se ukázalo, že necelých 54 procent respondentů cestování do destinace ve výběru limituje. Dobu, kterou byli klienti CK ochotni cestováním strávit, ilustruje obrázek (viz obr. 58.) tab. 73 - Doprava jako limitující faktor v cestování Položky Počet Hod ano nota ne Celkem 033 Abs. 91 78 169 Rel. (%) 53,8 46,2 100 Histogram: 033a Shapiro-WilksW=,81376, p=,00000 -Očekávané normální 90 80 70 60 § 50 CL O 'g 40 o_ 30 20 10 0 -10 0 10 20 30 40 50 x <= hranice kategorie obr. 58 - Graf maximální doby, kterou jsou ochotni respondenti v dopravním prostředku strávit Jak je vidět v tabulce a na grafu (viz obr. 58), pro téměř polovinu respondentů není doprava do destinace limitem (46,2%). Převážná většina ostatních vidí jako maximální kategorii 10-20 hodin strávených cestováním (59 ze 169 respondentů). Otázka č.34 V otázce č. 34 jsme zjišťovali pohlaví respondentů a vztahovali jej k preferenci náročnosti zájezdů. Našeho průzkumu anketním dotazníkem se zúčastnilo celkem 169 klientů cestovní kanceláře Kudrna (viz tab. 74), z nichž bylo 71 žen (kategorie 1) a 98 mužů Výsledky 146 (kategorie 2). tab. 74 - Tabulka četností pohlaví (sex) Kategorie Tabulka četností :sex (Data.s ta) Četnost Rel. četnost Kumulativní rel .četnost 1 71 42,01183 42,0118 2 98 57,98817 100,0000 Tuto položku anketního dotazníku jsme dále analyzovali výše zmíněným vztahem k náročnosti zájezdu (viz tab. 75 a obr. 59). tab. 75- Kontingenční tabulka sex vs. 08 (náročnost zájezdu) sex 08 08 08 Rádk 1 2 3 součty Četnost 1 19 37 15 71 Sloupe, četn. 59,38% 50,68% 23,44% Řádk četn. 26,76% 52,11% 21,13% Četnost 2 13 36 49 98 Sloupe, četn. 40,63% 49,32% 76,56% Řádk četn. 13,27% 36,73% 50,00% Četnost Vš.skup. 32 73 64 169 Legenda • sex • sex 1-ženy 2 - muži • 08 1- zájezdy náročnosti 1,2 • 08 2- zájezdy náročnosti 3 • 08 3- zájezdy náročnosti 4,5 2 ce sex • 1 A 2 2 ce obr. 59 - Grafy sloupcových(s) a řádkových(ř) interakcí sex (1- ženy, 2 - muži) vs. 08 (náročnost zájezdu) Z tab. 75 resp. obr. 59 je vidět, že vyšší náročnost zájezdů preferují víc muži (sex=2) než ženy (50% vs. 21,1%). Otázka č.35 V této otázce jsme zjišťovali věkovou strukturu respondentů. Ti v anketním dotazníku vyplňovali svůj aktuální věk. Naše otázka zněla "Kolik Vám bylo let při posledních narozeninách?" Položku „vek" jsme poté pro další zpracování a test hypotézy kategorizovali (viz tab. 76). Výsledky 147 tab. 76 - Četnosti věkových kategorií respondentů věk Tabulka četností: vek (Data.sta) kód/kategorie četnost rel. četnost kumulativní rel. četnost do 30 let 1 61 36,094667 36,0947 31 - 40 let 2 44 26,03550 62,1302 41 - 50 let 3 44 26,03550 88,1657 více než 50 let 4 20 11,83432 100,0000 Histogram: vek Shapiro-WilksW=,97200, p=,00171 -Očekávané normální Íl!) \ / If! 0 10 20 30 40 50 60 70 x <= hranice kategorie obr. 60 — Grafické znázornění kategorií položky „vek" Z výsledků uvedených v tabulce (viz tab. 76) a grafu četností (viz obr. 60) je patrná převaha respondentů v kategorii 20-30 let. Tento výsledek koresponduje s poznatky z odborné literatury (viz kap. 1.5.1 - Životní cyklus rodiny). Rovněž v první fázi výzkumu byla převážná většina respondentů z této skupiny věkového rozmezí (25- 41let). Z grafu (viz obr. 60) je také zřejmý vysoký počet klientů věkového rozmezí 40-50 let. Otázka č.36 V této otázce jsme zjišťovali celkový čistý měsíční disponibilní příjem respondentů. Původním záměrem sběru těchto dat bylo vztahování k dalším položkám v anketním dotazníku (hypotéza H3; viz tab. 18). Kategorie výše platu respondentů, kteří se účastnili našeho výzkumu je uvedena v tabulce (viz tab. 77). tab. 77-Četnosti výše čistých disponibilních příjmů respondentů v tis. Kč/měsíc Položky Počet výše platu v tis. Kč Celkem 0-9 10-19 20-29 30-39 40-50 50- 036 Abs. 23 51 51 25 11 8 169 Rel. (%) 13,6 30,2 30,2 14,8 6,5 4,7 100,0 Výsledky 148 Otázka č.37 Při zkoumání rodinného stavu (viz tab. 78) můžeme pozorovat souvislost s věkem respondentů. Stejně jako v kvalitativní části výzkumu převažovali svobodní účastníci výzkumu. Výsledky výzkumu také korespondují s poznatky z dostupných odborných teoretických zdrojů informací. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivní outdoorovou formu turistiky, je spíše vyhledávána mladými a svobodnými klienty (viz kap. 1.5). tab. 78 - Četnosti rodinného stavu respondentů Položky Počet Hodnoty Celkem svobodný/á ženatý/vdaná rozvedený/á vdovec/vdova 037 Abs. 85 67 16 1 169 Rel. (%) 50,3 39,6 9,5 0,6 100,0 Otázka č.38 V otázce č. 38 jsme chtěli reflektovat poznatky z odborné literatury o preferenci dovolené klienty z větších aglomerací. Tento předpoklad se výraznou dominancí velkých měst v našem zkoumání nepotvrdil, (viz tab. 79). tab. 79 - Četnost velikosti sídla bydliště respondentů výzkumu Položky Počet do 4,99 Hodnot 5 - 9, 99 y - počet o 10-99 oyvatel v tis. 100 -999,9 nad 1 000 Celkem 038 Abs. 43 10 49 47 20 169 Rel. (%) 25,4 5,9 29,0 27,8 11,8 100,0 Otázka č.39 Podobně jako v předchozí otázce, při zjišťování okolí bydliště, jsme také u této otázky vycházeli z teoretických poznatků. V tomto případě se naše předpoklady potvrdily. Většina respondentů - účastníků zájezdu pocházela z rovinatých oblastí a pahorkatin (35,5 a 34,9%; viz tab. 80) tab. 80 - Četnost okolí bydliště respondentů výzkumu Položky Počet Hodnoty Celkem roviny, nížiny pahorkatiny vrchoviny hornatiny 039 Abs. 60 59 40 10 169 Rel. (%) 35,5 34,9 23,7 5,9 100,0 Otázka č.40 V poslední položce anketního dotazníku jsme zjišťovali nejvyšší dosažené vzdělání respondentů (viz tab. 81). Z preferencí uvedených v tabulce jsme pozorovali nejvyšší četnost u položky „vysokoškolské vzdélánľ, kterou zvolilo celkem 45% respondentů. Nejméně účastníků výzkumu dosáhlo základního vzdělání (5,9%). tab. 81 - Četnostinej vyššího dosaženého vzdělání respondentů Položky Počet Hodnoty i Celkem základní střední střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské O40 Abs. 10 13 62 8 76 169 Rel. (%) 5,9 7,7 36,7 4,7 45,0 100,0 Diskuze 149 5 Diskuze Hlavním cílem výzkumu bylo zkoumat fenomén cykloturistiky z geografického hlediska, odhalit některé důležité faktory, které mohou ovlivnit výběr cílové destinace a motivaci k realizaci cykloturistiky z pohledu klienta sportovní cestovní kanceláře. V rámci kvalitativní části výzkumu bylo provedeno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Respondenti z řad klientů cestovních kanceláří měli zkušenost s cykloturistikou a jednu ze svých hlavních dovolených tráví cestováním na kole prostřednictvím CK. V rámci této části výzkumu jsme po konzultaci použili metodu zakotvené teorie, která se jevila jako přijatelnější, než metoda interpretativní fenomenologické analýzy (dále jen IPA). Po pilotním rozhovoru jsme zjistili shodu s výzkumy Seatona a Benneta (2004, str. 30): „Lidé často nepotřebují znát důvody, proč konají různé věci. A když je vykonávají, nepotřebují odhalovat důvody svého chování'. Respondenti v našem výzkumu nad důvody svého chování nepřemýšleli, proto jsme IPA nemohli použít. Ve vyhodnocení získaných dat jsme uvažovali nad použitím počítačového programu Atlas ti 5.0. Vzhledem k tomu, že nám k analýze dat nestačil jen výčet a frekvence vyskytujících se pojmů, volili jsme obsahovou analýzu prostřednictvím ručního otevřeného, axiálního a selektivního kódování (viz příloha č. 11). Na základě primárně vytvořených témat se v důsledku rozhovorů vyvinula témata nová (např. omezení dostupnosti destinace, charakteristika a tvar povrchu trasy) a význam některých byl slabý (např. „push" faktory, preference služeb v destinaci). Proto jsme původní záměr výzkumu, využití pouze kvalitativních metod zkoumání, rozšířili o kvantitativní výzkum, který měl potvrdit závěry našeho zkoumání a rozšířit poznatky dalších témat, která z kvalitativního šetření vznikla. Výběr metody polostrukturovaného rozhovoru i kombinace kvalitativního a kvantitativního způsobu výzkumu se ukázaly jako vhodné. Pro některé položky byla vhodnější metoda analýzy pomocí rozhovorů (příčinné podmínky strategie rozhodování) a pro některé zjišťování pomocí anketního dotazníku (např. rozložení četnosti věku a rodinného stavu). Z textů polostrukturovaných rozhovorů byl pomocí axiálního kódování vytvořen paradigmatický model, který obsahoval šest témat včetně jevu, a v jejich rámci dohromady 17 podtémat. Geografická témata týkající se přímo destinace byla zařazena do kategorie „kontext", nepřímo však zasahují i do příčinných a intervenujících podmínek. V druhé části výzkumu byl konstruován anketní dotazník. Na základě kvalitativního výzkumu jsme vytvořili předpoklady a statistické hypotézy, které jsme pomocí dotazníku ověřili. Při distribuci první verze dotazníku jsme se setkali s problémem nesrozumitelné formulace některých otázek, týkajících se především sklonu terénu (07) a „push" faktorů (02). Tyto otázky jsme přepracovali a u otázky č. 6 vytvořili ilustraci sklonu terénu, kterou jsme Diskuze 150 implementovali do dotazníku (viz příloha 2). Z důvodu nízkého počtu respondentů jsme na základě konzultace se statistikem do možností odpovědí nezahrnuli Likertovu škálu, která by z našeho pohledu nejlépe odpovídala postojům účastníků. Dalším problémem byla spekulace o možném „nadhodnocení" vlastních možností náročnosti zájezdu. Přestože jsme distribuovali určitý počet dotazníků klientům, kteří absolvovali nižší náročnost zájezdu, někteří z nich v dotazníku preferovali náročnost vyšší. Tento problém jsme pominuli, jelikož mnoho z nich cestovalo s přáteli a mohli se podřídit výběru náročnosti zájezdu. Pro náš výzkum byla směrodatná náročnost, kterou respondenti v dotazníku vyplnili, ačkoli počítáme s určitým množstvím klientů, kteří jej záměrně vyplnili nesprávně. Pro příští zkoumání spíše navrhujeme otázku (08) změnit na: „Vepište počet absolvovaných zájezdů různých náročností v posledních pěti letech"s nabízeným formulářem pro odpovědi (viz tab. 82) tab. 82- Návrh změny formulace otázky 08 náročnost 1 2 3 4 5 počet absolvovaných dovolených Dalším problémem byla návratnost distribuovaných dotazníků. Navzdory tomu, že respondenti vyplněné dotazníky fyzicky vraceli téměř 100%, některé otázky nebyly záměrně vyplněny. Respondenti nevyplnili především otázky, které se týkaly výšky jejich příjmů. Vzhledem k tomu, že se všechny statistické hypotézy, které byly spojeny s příjmem, ukázaly jako nepotvrzené, bylo rozhodnutí o sledování jeho výše chybou. Výzkum ukázal, že cykloturistika je komplexní fenomén, jehož dimenze jsou velmi propojené. Tato práce byla zaměřena na geografické aspekty cykloturistiky. Z výsledků práce je na první pohled patrné, že lokalizace a realizace tohoto typu dovolené jsou na geografických poměrech přímo závislé. V následující části jsou diskutována zajímavá zjištění výzkumu s dosud získanými zjištěními vztahujícími se k tomuto tématu v souvislosti s geografickými aspekty. Selektivní faktory Skupinu selektivních faktorů objektivních představují některá témata z příčinných podmínek a intervenujících podmínek integrativního modelu. V kvalitativní části výzkumu respondenti upozorňovali na nutnost „pocitu bezpečí a přátelskosti cílové destinace. V kvantitativní části výzkumu byly selektivní faktory prezentovány otázkou „bariér v cestováni". Respondenti však v této otázce příliš bariér neviděli, otázka bezpečnosti byla dokonce velmi upozaděna (6,5%). Z těchto výsledků můžeme usuzovat, že by otázka Diskuze 151 bezpečnosti měla být zařazena jako samostatná nebo studována pouze kvalitativními metodami (rozhovor). V otázce bariér respondenti nejčastěji uváděli málo času na cestování (50,3%) a příliš mnoho práce v zaměstnání (39,6%). Odpověď málo času na cestování v sobě může skrývat také mnoho dalších (časově náročných) koníčků. Otázka demografických charakteristik koresponduje s teoretickými poznatky z oblasti cestování s akcentem na aktivní cestovní ruch. Medián věkové struktury respondentů byl na hodnotě 35 let (viz kap. 4.2), nejvyšší zastoupení měla skupina respondentů ve věku do 30 let (celkem 61 ze 169 respondentů). Nicméně vysoký podíl jsme sledovali i u skupiny respondentů 40-60 let (relativní četnost obou kategorií 26%). Tento výsledek koresponduje s poznatky Seatona a Benneta (2001; viz str. 56; Ondráček a Hřebíčková, 2008; Zvonař, Beránková a Pavlík, 2004). V kvalitativní části našeho výzkumu se zástupce klientely tohoto segmentu vyskytoval jen jeden, v kvantitativní části klientela věku 40 a více let tvořila 37 procent respondentů. Na základě výzkumů můžeme předpokládat, že po absolvování mnoha sportovních nebo rekreačních aktivit v průběhu života, které jsou náročnější na pohybový aparát, se jedinci mohou v pozdějším věku k cykloturistice vrátit a znovu navštívit oblíbené destinace (Seaton a Bennet, 2001; viz str. 56). Jejich požadavky na úroveň poskytovaných služeb se však zvýší. Závěry výzkumu životního cyklu rodiny (037) opět korespondují s teoretickými předpoklady. Z kvalitativního i kvantitativního šetření jsme zaznamenali nejvyšší podíl bakalářského stupně respondentů - svobodných a bezdětných (Seaton a Bennet, 2001; viz str. 56) Z hlediska pohlaví (034) jsme zaznamenali vyšší podíl mužů (58%) a ověřili tak tvrzení Hamarnehové (2008) o vyšší tendenci k cestování ze strany mužů. Stejná autorka také uvádí, že touha po poznání souvisí s úrovní vzdělanosti obyvatelstva (Hamarnehová 2008 viz str. 56). V našem výzkumu (O40) byl zaznamenán vysoký podíl respondentů s vysokoškolským vzděláním (45%), nejméně respondentů bylo z řad klientů se základním vzděláním (5,9%). S poznatky Hamarnehové (2008) tedy můžeme v našem případě souhlasit. Vztahování touhy po poznání (02a) a vzdělání (O40) jsme nemohli provést právě z důvodu nízkého zastoupení skupin nižšího stupně vzdělání. Vliv urbanizace byl sledován otázkou velikosti místa bydliště (038). Z našeho pohledu však vliv urbanizace do výrazného zastoupení velkých měst nezasáhl, výsledky velikosti obcí byly vyrovnané (viz str. 148). V našem případě tedy nebyly potvrzeny poznatky Hrály (2001), že městské obyvatelstvo je aktivnější v cestovním ruchu než obyvatelstvo venkovské (viz str. 57). Otázku subjektivních selektivních faktorů můžeme označit jako „tužby" nebo „motivaci". Tato problematika v sobě zahrnuje mnoho individuálních psychosociálních a Diskuze 152 ekonomických charakteristik, které budou předmětem dalšího zkoumání. Náš výzkum měl naznačit možné směry tohoto budoucího výzkumu. Tužby a motivace jsou ovlivněny „push" faktory (tlakovými) a „pull" faktory (tahovými). Kategorii „push" faktorů (02) prezentovala nejčastěji touha uniknout běžnému prostředí (70,4%), vzpomínky na pěkná místa (68,6%) a zlepšení fyzických schopností. Problematika „pull" faktorů byla respondentům obou částí výzkumu mnohem bližší. Respondenti kvantitativní části výzkumu uváděli nejčastěji touhu po pohybu na kole (jízda na kole mě baví) a objevování nových destinací. Výsledky kvantitativního výzkumu jsou popsány vtab. 21. Zde respondenti nejčastěji uvedli objevování nových míst (87,6%), poznávání přírody oblasti (73,4%) a společný zážitek s partnerem (75,1%). V touze po objevování nových oblastí se také projevuje menší touha po opakování návštěvy již poznaných oblastí (028). Opakovanou návštěvu odmítali jak respondenti kvalitativní tak i kvantitativní části výzkumu. Argumentovali mnoha doposud nenavštívenými lokalitami. Z výsledků anketních dotazníků se většina (59,2%) respondentů přiklání k návštěvě stále nových lokalit (viz tab. 65). Z hlediska motivace jsme, podobně jako Seaton a Bennet (2004), viděli dvě úrovně motivace (viz str. 32). Primární motivací (03) bylo poznávání a objevování, sekundární motivací pak jízda na kole samotná. Společný zážitek s partnery prostupuje celým procesem cykloturistiky. Momenty motivace pro naše závěry můžeme srovnat s poznatky Halla a Page, 2006 (viz str. 32). Fyzický moment byl prezentován touhou jízdy na kole, nebyl však primárním motivem, kolo bylo spíše prostředkem poznání a objevování zajímavých míst. Kulturní moment bychom tedy mohli přejmenovat na „ moment poznávání, jelikož nejde pouze o kulturu, ale i o přírodu oblasti. Sociální moment představuje v našem případě „touhu po společném zážitkď a moment fantazie, spíše než únik ze všední reality „touhu po prožitkď. Zajímavý byl i výsledek motivu vzdělávání se (03c), kde jsme chtěli ověřit závěry předchozích výzkumů (Ondráček, Hřebíčková 2008), že respondenti vyššího vzdělání mají nižší touhu po „vzdělávání se" než respondenti středního vzdělání. Tato hypotéza se potvrdila. Přístup k informacím a jejich využití jsme sledovali v kvalitativní i kvantitativní části výzkumu. Nejčastěji se respondenti rozhodovali podle vlastních tužeb. Vysoký podíl na rozhodování má také prezentace produktu ve formě papírového katalogu, kde jsou prezentované destinace i trasy zájezdu s podrobným popisem itineráře. Tento segment vidíme jako velmi důležitý při rozhodování klientů k návštěvě destinace i preference cestovní kanceláře. Ukázka katalogu CK je součástí přílohy č. 7. Nicméně v konfrontaci různých zdrojů informací (05) respondenti preferovali vlastní tužby (32,5%) a doporučení známých (27,8%). Vzhledem k šíři intervenujících faktorů můžeme předpokládat, že aktivní cestovní ruch Diskuze 153 v podobě cykloturistiky prostupuje všemi úrovněmi Maslowovy pyramidy potřeb. Cykloturistika uspokojuje fyziologické potřeby pohybu, potřebu sociálních vztahů i potřeby seberealizace a poznání (viz obr. 2). Tuto teorii podporují výsledky kvalitativní části výzkumu. Lokalizační faktory Výběr lokality, která by vyhovovala individuálním potřebám, silně podléhá momentální socioekonomické a společenské situaci a můžeme předpokládat, že i vlivu životního cyklu rodiny (intervenující faktory). Všichni respondenti kvalitativní části výzkumu volí strategii výběru zájezdu primárně podle geografické atraktivity lokality. Centrálním tématem bylo objevování nových míst, poznávání přírodních krás a obyvatelstva oblasti, kulturní památky stály poněkud v pozadí. Všichni respondenti kvalitativní části výzkumu volili pro realizaci cykloturistiky takové destinace, které ještě neviděli. Z toho můžeme usuzovat, že klienti CK chtějí poznat velkou část akceptovatelného prostoru. Tento prostor se omezuje ve většině případů na evropské destinace, především z důvodu vynakládání finančních prostředků. Proto se můžeme domnívat, že klientela cykloturistů se v rámci cykloturistické dovolené přiklání k alocentrickému typu (dle Ploga 1974; zdroj: Seaton, Bennet, 2001). Vlastnosti tohoto typu dobře korespondují s typologií dle Pearce (1987; viz str. 43). V případě lokalizačních faktorů jsme se věnovali terénu a jeho povrchu, trase, klimatickým podmínkám a krajině, v níž je cykloturistika provozována. Dále jsme sledovali omezení cykloturistiky prostřednictvím nebezpečných živočichů, Z pohledu terénu jsme sledovali preference v souvislosti charakteru trasy (06) a výběru náročnosti zájezdu (hypotéza H7). Tato hypotéza se potvrdila v případech uvedených vtab. 30. Struktura výběru terénu podle fyzických možností odpovídala výběru náročnosti zájezdu (např. při výběru střední náročnosti byl vybrán charakter trasy dle fyzických možností také střední). Z toho vyplývá opodstatněnost uvádění náročností zájezdu v katalogu CK. Jak již bylo uvedeno výše, respondenti měli problémy představit si charakter trasy. Původně jsme v dotazníku uvedli klasické matematické přepočty sklonu svahu dle stupňů (0-15°), ale u respondentů jsme se setkali s negativní reakcí. Finální ilustrace (viz obr. 61) byla pro respondenty již akceptovatelná. Na základě tohoto zjištění jsme došli k závěru, že ideální zjištění optimálního sklonu terénu je náročné na představivost klientů a pro toto zjišťování je ideální přímé pozorování výzkumníkem v terénu. Jeho hodnocení by bylo sice subjektivní, ale po vytvoření hodnotící škály by nejlépe odpovídalo skutečnosti. Diskuze 154 obr. 61 — Pomocná ilustrace otázky č. 6 v anketním dotazníku Další otázkou na charakter terénu byla otázka atraktivity (07), kterou jsme řešili i v rámci hypotézy H7 (viz tab. 32). Zde jsme zjistili atraktivitu náročnějších forem terénu a můžeme předpokládat, že vlivem intervenujících faktorů (zdraví, sociální vztahy, apod.) klienti tyto náročnější terény nevyhledávají. Největší oblibu měly vysoké kopce (64%) a nejmenší oblibu měly nížiny (12,4%). U této otázky však bylo nutné sledovat preference v souvislosti s výběrem náročnosti zájezdu (viz tab. 33-36), kde preference korespondovala s výběrem náročnosti zájezdu. S touto skutečností, omezení návštěvy atraktivních terénů, souvisí i otázka č. 14 (014), v níž jsme zjišťovali úroveň fyzické přípravy klientů na zájezd. Z výsledků můžeme usuzovat, že někteří respondenti vidí ve svých fyzických možnostech nebo aktuálním zdraví omezení, proto si vybírají sice méně atraktivní, ale zvládnutelné terény. Tyto závěry byly podloženy výsledky kvalitativního výzkumu. tab. 83 - Statisticky významné hypotézy souvislostís otázkou výběru náročnosti zájezdu (08) Položka 08 03e - poznání odlišných kultur X 03g - dobrodružství X 03i - poznávání nových lidí X 03k - společný zážitek s partnerem X 03m - splnění dětských snů a přání X 06 - optimální charakter trasy X 07a - vysoké hory, prudké výjezdy a sjezdy X 07b - výrazné kopce (Krkonoše, Jeseníky) X 07d- mírně zvlněný terén X 07e - rovina (Třeboňsko) X 09a - singl - trail (kameny, kořeny) X 09b - úzké nezpevněné pěšiny v horách X 09c - kamenité cesty X Položka 08 010 - nejoblíbenější způsob cykloturistického cestování X 011 - ideální trasa X 013 - upřednostňuji sjezdy: X 019e - vodopády X 021c - odlesněné náhorní plošiny X 022b - soutěsky a strmá údolí s vysokými horami X 022e - nížiny X 022f - okolí řek X 026 - navštěvujete kulturní památky? X O30b - bikeparky X O30d - singl-trail X O30e - lanovky X Otázka, která byla pro náš výzkum jedním z hlavních zdrojů informací, se týkala náročnosti zájezdů a jejich preference klienty (08). Problematika přesného stanovení náročnosti je již uvedena výše. Pro shrnutí je nutno jen dodat, že respondenti kvalitativní části výzkumu udávali, že náročnost zájezdu berou pouze jako orientační. My jsme se však přesvědčili, že je otázka náročnosti velmi významná a určuje několik preferencí, především ve spojení s lokalizačními faktory realizace cykloturistiky. Souvislosti statisticky významných hypotéz jsou patrné z tabulky 83, vysvětlení je součástí vztahových otázek. Zde můžeme uvést souvislost náročnosti zájezdu a pohlaví (hypotéza Hl). Z výsledků Diskuze 155 (tab. 75, obr. 59) je patrné, že náročnější zájezdy si vybírají spíše muži, proto i program zájezdu v podobě kulturně poznávací činnosti by mohl být této preferenci přizpůsoben. Souvislost je vidět například s návštěvou vojenských památek (hypotéza Hl), které také navštěvují spíše muži. Poznatky z otázek 9-14, které se věnují terénu, ukazují na preference v souvislosti s náročností zájezdu a mohou být vodítkem při tvorbě trasy pro cílové skupiny klientů CK. Například u otázky č. 10 respondenti těžších zájezdů upřednostňují hvězdicovitý typ tras. V otázkách 015-018 jsme sledovali preferenci klimatických podmínek v realizaci cykloturistiky. Z kvalitativní části výzkumu byla patrná omezení především v podobě počasí (déšť). Tyto poznatky korespondují i s výstupy zjištěnými z dotazníku. V příloze č.12 můžeme sledovat vývoj rozložení zájezdů do různých destinací CK Kudrna, který by měl odpovídat aktuální poptávce, zjištěné z anketního dotazníku. Vlastnosti krajiny spolu s typy atraktivit a jejich preferencemi jsme zjišťovali v rámci otázek 19-27. Některé jsme vztahovali k otázce náročnosti zájezdu (08). Z kvalitativní části výzkumu jsme věděli, že ideální pro respondenty by bylo mnoho různých podnětů na jednom místě. Také z výsledků v dotaznících na základě četnosti můžeme pozorovat, že respondenti vybírají v podstatě všechny nabízené přírodní nebo kulturní atraktivity. Jejich přímou návštěvu (023 a026) však v obou případech ovlivňuje momentální nálada. Z toho vyplývá, že primární pro návštěvu je existence těchto atraktivit a možnost je navštívit, realizace návštěvy je však závislá na momentálních individuálních preferencích. Zde se v budoucnu nabízí srovnání například s výzkumy preferencí klasických poznávacích zájezdů, kde pohybová složka turistiky chybí. Předpoklady pro rozvoj cykloturistiky mají tedy z pohledu respondentů oblasti vysokých hor (07), jejich preference však ovlivňují fyzické a sociální intervenující podmínky. Proto nemůžeme potvrdit tvrzení Galvasové a kol. (2008), že nejlepší předpoklady pro rozvoj cykloturistiky najdeme v plochých územích (Pardubicko, Střední Morava) Zároveň podle výsledků našeho výzkumu nevidíme jako optimální budování cyklistické infrastruktury v podobě asfaltových cest. Nejen, že se negativně k asfaltovým povrchům vyjadřovala většina respondentů kvalitativní části našeho výzkumu. Asfaltové cesty nebyly akceptovány 50 procenty respondentů, kteří vyplnili anketní dotazník (09). Naopak nejoblíbenější byly široké lesní cesty (85,6%). Realizační faktory Odpovědi na otázku 024 naznačovaly, že preference realizačních faktorů a nároků na základní a doplňkové služby budou spíše skromnějšího charakteru. Tento předpoklad se potvrdil (viz 029-033). Překvapivě vysoké bylo procento respondentů, kteří se na cykloturistické dovolené chtějí věnovat i jiným aktivitám (60%), jednodenní pěší výlet vítá 52% respondentů. Největším limitem z hlediska realizačních faktorů je doprava do místa destinace. Pro účastníky zájezdu je to ztrátová doba, kterou musí strávit v dopravním Diskuze 156 prostředku. Navíc je zde povinnost přestávky řidičů a „vynucená" projížďka v méně atraktivní lokalitě. Z výsledků vyplývá, že tento limit reflektuje více než polovina respondentů. Rozvoj technologického prostředí tak může napomoci rozvoji cykloturistiky i v méně dostupných, přesto atraktivních destinacích (Vystoupil a kol. 2006; viz str. 73). V našem výzkumu jsme nebrali v potaz existenci standardů vybavení ubytovacích zařízení, které je v ČR známé pod názvem „Cyklisté vítáni" Nicméně existence těchto objektů může pozitivně ovlivnit realizaci cykloturistiky v oblasti, (viz http: //www. cvkl istevita n i. cz) Závěry 6 Závěry Z výsledků našeho výzkumu můžeme vyvodit závěry pro teorii i pro praxi. Tyto výsledky jsou však limitovány záměrným vzorkem klientů cestovní kanceláře, i jejich počtem a rozložením výběru náročnosti zájezdů. Hlavní část výzkumu probíhala v letech 2006 -2010 následujícím způsobem: 2006 - sběr teoretických informací, 2007 - 2008 - předvýzkum v podobě pozorování klientů CK v přirozeném prostředí, pilotní část kvantitativního výzkumu, 2008 - 2010 - kvalitativní a kvantitativní část výzkumu. Z našeho výzkumu vyplývá, že vliv geografických faktorů je v cykloturistice velmi významný. Cílovou destinaci si respondenti vybírají především podle lokalizačních faktorů (povrch a charakter trasy, výškový profil trasy a její náročnost, klima, množství přírodních a kulturních atraktivit). Hledisko realizačních faktorů není příliš významné. Cílová skupina respondentů našeho výzkumu spíše kladla důraz na motivaci k návštěvě cílové destinace (selektivnífaktory), kde byly na prvním místě touha po poznania diverzita prostředí. 6.1 Závěry pro teorii Hlavním cílem tohoto explorativního výzkumu bylo zkoumat fenomén cykloturistiky z geografického hlediska, odhalit důležité faktory, které mohou ovlivnit výběr cílové destinace a motivaci k realizaci cykloturistiky z pohledu klienta sportovní cestovní kanceláře. Pomocí metod kvalitativně-kvantitativního výzkumu jsme dospěli k následujícím závěrům. Vzájemný vztah mezi geografickými elementy a rozvojem cykloturistiky se potvrdil. Faktory, které mají vliv na motivaci klienta a výběr zájezdu, uvádíme níže. VOl - Které geografické elementy ovlivňují a limitují rozvoj cykloturistiky? Z našich výsledků vyplývá, že jsou geografické faktory limitující v rozvoji cykloturistiky jako pohybové volnočasové aktivity. Tyto limity jsou závislé na přírodním prostředí, v němž se cykloturistika provádí a silně souvisí s momentálním zdravotním stavem a fyzickou výkonností jedince, stejně jako s použitým materiálovým vybavením v podobě jízdního kola. Hlavními geografickými limity cykloturistiky jsou horizontální morfologie, vertikální členitost, klimatické poměry a diverzita prostředí. Minimálně cykloturistiku limitují realizační faktory a sekundární nabídka v podobě služeb nabízených v destinaci. Závěry V02 - Jak ovlivňuje geografické prostředí proces rozhodování a motivace realizace cykloturistiky z pohledu klienta? Geografické prostředí ovlivňuje silně proces rozhodování respondentů v individuální (úroveň fyzických schopností a dovedností, preference, zájmy) i sociální rovině (vliv skupiny, která spolu cestuje). Většina respondentů vidí pro realizaci cykloturistiky podmínku optimálního přírodního prostředí, významný byl i prvek neustálého poznávání nových destinací. Zajímavé pole se naskýtá při dlouhodobějším sledování jedinců, kteří byli do výběru výzkumu zahrnuti. Vlivem změn v rodinném cyklu, které přepokládáme, bychom mohli pozorovat nejen změnu v preferencích určitých typů zájezdu, ale i ve výběru lokality. V03 - Které další faktory ovlivňují motivaci k cykloturistice a výběr cílové destinace? Problematika cykloturistiky a výzkum geografických aspektů jejího provozování odkryl mnoho témat, která jsou podnětem pro budoucí zkoumání. Jako výrazný prvek jsme pozorovali sociální vztahy a psychologické pohnutky v podobě tužeb, které hrají významnou roli v procesu realizace cykloturistiky. Významnou složkou se ukázala i preference cykloturistiky jako pohybové aktivity a limity jejího provozování z pohledu motoriky (schopností a dovedností jedince). Dále se nabízí studium geografických i ostatních elementů u vybraných skupin populace cykloturistů z hlediska náročnosti preferovaných zájezdů. Výzkum těchto elementů však předpokládá vědeckou spolupráci s odborníky z oborů sociologie, psychologie, ekonomie, apod. V závěru této části uvádíme návrhy teorií k dalšímu zkoumání: 1. Možnosti využití krajiny z hlediska cykloturistiky závisí na horizontální a vertikální morfologii, klimatických podmínkách a míře jejího využití v antropogenní činnosti. 2. Primární motivací v cykloturistice je poznávání, sekundární motivací je pohyb a zábava. 3. Účastníci cyklozájezdů inklinují k alocentrickému typu turistů. 4. S rostoucí náročností zájezdu roste i podíl fyzické motivace. 5. Množství kulturních atraktivit není v realizaci cykloturistiky nebo výběru zájezdu limitující. 6. Proces realizace cykloturistiky prostupuje všemi patry Maslowovy pyramidy potřeb. Závěry 159 6.2 Závěry pro praxi Po odhalení faktorů, které jsou důležité ve svém vlivu na výběr cílové destinace a motivaci k realizaci cykloturistiky z pohledu klienta CK, můžeme nyní vyvodit následující závěry pro praxi. Většina respondentů označila cykloturistiku za zábavu a cyklistiku provozuje od dětství. Oblíbenost cyklistiky koresponduje se závěry prací (Ulbricha, 2005; Hetmera, 2009; Kalicha, 2008 a Toušové 2010), které byly obhájeny na FSpS. Proto doporučujeme věnovat cyklistice a cykloturistice širší prostor využitím této pohybové aktivity v rámci výuky na základních a středních školách ve spojení nejenom s tělesnou výchovou, ale i s ostatními vyučovanými předměty (zeměpis, přírodopis, fyzika apod.). Na základě výsledků analýzy byla vytvořena doporučení realizace cykloturistiky v rámci cestovního ruchu. Cestovní kanceláře by měly využít diverzity evropského prostředí a neustále vytvářet nové nabídky zájezdů. Respondenti mají tendenci navštěvovat stále nové lokality, proto by se nabídka zájezdů měla měnit i ve stejných lokalitách (např. změna tras, inovace tras). Tento předpoklad je v souladu s teorií životního cyklu produktu (viz str. 51). V současné době jsou trasy zájezdů po dlouhou dobu stejné a v případě nezájmu se z nabídky na čas stáhnou. Dle našeho názoru jsou důležité i průzkumy nových lokalit, které ještě konkurence nenabízí. Většina respondentů inklinuje k „divokď krajině s minimem civilizace, proto by se cestovní kanceláře měly zabývat i těmito destinacemi (typické pro Evropu jsou východní státy jako např. Rumunsko). Rozložení vývoje nabízených zájezdů CK Kudrna je součástí přílohy č. 12. Dalším doporučením pro cestovní kanceláře je zaměření se na klienty „stříbrného segmentu" s akcentem na realizační faktory (časová dotace a pohodlí dopravy do destinace, vyšší komfort nabízených služeb). Můžeme předpokládat, že pestrost přírodních a kulturních podnětů v evropském prostředí příznivě přispívá k rozvoji tohoto druhu turistiky. Někteří respondenti obou částí výzkumu se do oblíbené destinace hodlají vrátit (028), chtějí však věnovat pozornost jiným památkám nebo trasám. Stejně tak můžeme doporučit zařazení dalších aktivních forem cestovního ruchu do programu zájezdu (vodní turistika, vysokohorská turistika apod.). Zároveň vidíme možnost zařazení dalších prostředků rekreace, které by odpovídaly preferencím již zmíněného „stříbrného" segmentu turistů (termální lázně, společenské nebo kulturní akce, které jsou pro lokalitu typické). Tato nabídka může využít geografické podmínky lokality i pro jiné aktivity a zároveň prohloubit prožitek z absolvovaného zájezdu. Závěry V neposlední řadě navrhujeme, vzhledem k profilu terénu, klimatickým poměrům, množství přírodních a kulturních atraktivit, větší využití České republiky k realizaci turistiky zahraničních i domácích návštěvníků. Resumé 7 Resumé Tato práce se zabývá problematikou vlivu geografických faktorů na provozování cykloturistiky. Výzkum měl explorační charakter, byly použity metody kvalitativního i kvantitativního zkoumání. Z výsledků práce vyplývá, že jsou geografické elementy limitující ve výběru a realizaci zájezdu z pohledu klienta. Významný vliv jsme sledovali u horizontální morfologie povrchu, vertikální členitosti, klimatických podmínek a diverzity prostředí. Výběr lokality také výrazně limitují osobní charakteristiky, zájmy jedince a proces socializace. Na základě výzkumů se potvrdil vztah mezi geografickými elementy a rozvojem cykloturistiky. V závěru práce jsou popsány faktory, které mají vliv na motivaci klienta a výběr zájezdu. Summary This thesis deals with influence of geographic factors in cycling.Research had exploration character - methods of quantitative and qualitative research were used. The result of this thesis is that there are some geographical elements that limit the choice and realisation of the trip in the point of the client mainly in the form of horizontal morphology of the surface,vertical diversification, climatic conditions and diversity of environment. The choice of locality also significantly limits personal character, individual hobbies and proccess of socialisation. Based on research to confirm the relationship between geographic elements and the development of cycling. The final part describes the factors that affect the client's motivation and choise of the tour. Použité zdroje informací 162 8 Použité zdroje informací MONOGRAFIE 1. ATKINSON, Rita L Psychologie. 2.vyd. Praha: Portál, 2003. 751s. ISBN 978-80-7178-640-5. 2. BLAHUTKOVÁ, Marie, (ed.) Pohyb a duševní zdraví, l.vyd. Brno: Paido, 2005. 78s. ISBN 80-7315-108-1. 3. BRODSKÝ, Karel, (ed.) Maximalizace potenciálu chráněných krajinných oblastí a národních parků v cestovním ruchu, l.vyd. Praha: Nisao.p.s., 2006. 181s. 4. CIHLÁŘ, Jaroslav; HAMOUZ, Milan; MALÍŘ, Jiří. Cyklistika pro každého, l.vyd. Praha: Olympia, 1991. 184s. ISBN 8070330813 5. DONALDSON, Doug. Bicycling Magazine's Guide to Bike Touring. l.vyd. Emmaus: Rodale, 2005. 237s. ISBN-10 1-57954-862-8. 6. DOVALIL, Josef. (ed.). Výkon a trénink ve sportu, l.vyd. Praha: Olympia, 2002. 336s. ISBN 80-7033-760-5. 7. DRÁPELA, Viktor J. Přehled teorií osobnosti. 5.vyd. Praha: Portál, 2008. 175s. ISBN 978-80-7367-505-9. 8. HALL, Michael C; PAGE, Stephen J. The geography of Tourism & Recreation. 3.vyd. Oxon: Routledge, 2006. 427s. ISBN 0-415-33561-2. 9. HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie cestovního ruchu Evropa, l.vyd. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, s.r.o. 2008. 271s. ISBN 978-80-7380-093-2. 10. HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník, l.vyd. Praha: Portál, 2005. 776s. ISBN 80-7178-303-X. 11. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum, l.vyd. Praha: Portál, 2005. 408s. ISBN 80-7367-040-2. 12. HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. 2.vyd. Praha: Portál, 2006. 583s. ISBN 80-7367-123-9. 13. HLADKÁ, Jitka. Technika cestovního ruchu, l.vyd. Praha: Grada, 1997. 168s. ISBN 80-7169-476-2. 14. HOBZA, Vladimír; REKTOŘÍK, Jaroslav, (ed.). Základy ekonomie sportu, l.vyd. Praha: Ekopress, 2006. 192s. ISBN 80-86929-04-3. 15. HODAŇ, Bohuslav. Sociokulturni'kinantropologie I. l.vyd. Brno: MU, 2006. 213s. ISBN 80-210-4064-5. 16. HODAŇ, Bohuslav; DOHNAL Tomáš. Rekreologie. l.vyd. Olomouc: Hanex, 2005. 202s. ISBN 80-85783-48-7. 17. HOMOLA, Miloslav. Motivace lidského chování. 2.vyd. Praha: SPN, 1977. 18. HORNER, Suzan; SWARBROKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. l.vyd. Praha: Grada, 2003. 486s. ISBN 80-247-0202-9. Použité zdroje informací 19. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4.vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2002. 173s. ISBN 80-85970-36-8. 20. HURYCHOVÁ, Alena. Turistika I. l.vyd. Praha: Ped. Nakl., 1975. 168s. 21. HURYCHOVÁ, Alena. Turistika II. l.vyd. Brno: UJEP, 1978. 186s. 22. CHARVÁT, Michal. Sociálni aspekty sportovních aktivit, l.vyd. Brno: Paido, 2002. 52 s. ISBN 80-7315-029-8. 23. CHRÁSTKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu, l.vyd. Praha: Grada, 2007. 265s. ISBN 978-80-247-1369-4. 24. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu., l.vyd. Praha: Ekopress, 2003. 174s. ISBN 80-86119-56-4. 25. KORVAS, Pavel, (ed.) Aktivní formy cestovního ruchu, l.vyd. Brno: MU, 2007. 149s. ISBN 978-80-210-4361-9. 26. KOTLER, Philip; KELLER, Kevin L. Marketing management. 12.vyd. Praha: Grada, 2007. 788s. ISBN 978-80-247-1359-5. 27. LINHART, Josef, (ed.) Základy obecné psychologie. 2.vyd. Praha: SPN, 1987. 686s. 28. LOPUŠNÝ, Josef. Geografia medzinárodného cestovného ruchu, l.vyd. Banská Bystrica: UMB, 2003, 120s. ISBN 80-8055-779-9. 29. LOVETT, Richard. A. The Essential Touring Cyclist. 2.vyd. Camden: Raged Mountain Press, 1994,160s. ISBN 0-07-136019-0. 30. LUDVÍK, Marcel, (ed.) Malá encyklopedie turistiky, l.vyd. Praha: Olympia, 1986. 346s. 31. MACÁK, Ivan; HOŠEK, Václav. Psychologie tělesné výchovy a sportu, l.vyd. Praha: SPN, 1989. 222s. ISBN 14-520-852. 32. MADSEN, K.B. Moderní teorie motivace, l.vyd. Praha: Academia, 1979. 468s. 33. MARCUS, Bess H; FORSYTH Leighann H. Motivating People to Be PhysicalyActive. 2.vyd. USA: Human Kinetics, 2009. 200s. ISBN 978-0-7360-7247-2. 34. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu, l.vyd. Bratislava: Veda, 1983, 248s. 35. MĚKOTA, Karel; NOVOSAD, Jiří. Motorické schopnosti, l.vyd. Olomouc: UP, 2005. 175s. ISBN 80-244-0981-X. 36. MĚKOTA, Karel; CUBEREK, Roman. Pohybovédovednosti-činnosti-výkony. l.vyd. Olomouc: UP, 2007. 163s. ISBN 978-80-244-1728-8. 37. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přistup a metody v psychologickém výzkumu. l.vyd. Praha: Grada, 2009. 332s. ISBN 80-247-1362-4. 38. MUSIL, Jiří V. Úvod do sociální psychologie, l.vyd. Olomouc: UP, 1996. 81s. ISBN 80-7067-647-7. 39. NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2.vyd. Praha Academia, 1997. 437s. ISBN 80-200-0625-7. 40. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chovaní l.vyd. Praha: Academia, 2004. Použité zdroje informací 164 270s. ISBN 80-200-0592-7. 41. NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie, l.vyd. Praha: Vodnář, 1995. 397s. ISBN 808525574X. 42. NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. 2.vyd. Praha: Academia, 2003. 336s. ISBN 80-200-1289-3. 43. NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie osobnosti, l.vyd. Praha: Management Press, 1993. 232s. ISBN 80-85603-34-9. 44. NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie, l.vyd. Praha: Academia, 1998. 590s. ISBN 80-200-0689-3. 45. NETOPIL, Rostislav; BRÁZDIL, Rudolf; DEMEK, Jaromír; PROŠEK, Pavel. Fyzická geografieI. l.vyd. Praha: SPN 1984. 273s. ISBN 14-383-84. 46. NEUMAN, Jan. (ed.) Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-391-9. 47. NĚMČANSKÝ, Milan. Odvětví cestovního ruchu: vybrané kapitoly, l.vyd. Opava: Slezská univerzita, 1999. 274 s. ISBN 80-7248-034-0. 48. ONDRÁČEK, Jan; HŘEBÍČKOVÁ, Sylva. Cykloturistika, l.vyd. Brno: MU, 2007. 121s. ISBN 978-80-210-4443-2. 49. ORIEŠKA, Ján. Metodika činnosti průvodce. 5.vyd. Praha: Idea servis, 1999. 153s. ISBN 80-85970-30-9. 50. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu, l.vyd. Praha: Grada, 2006. 338s. ISBN 80-247-1014-5. 51. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. 52. PROCHÁZKA, Vladimír. Horolezectví l.vyd. Praha: Olympia, 1990. 246s. ISBN 80-7033- 037-6. 53. SEATON, A.V.; BENNET, M.M. The marketing of Tourism Products: Concepts, Issues and Cases. 3.vyd. London: Thomson Learning, 2004. 540s. ISBN 1-86152-302-5. 54. SEKOT, Aleš. Sport a společnost, l.vyd. Brno: Paido, 2003. 191s. ISBN 80-7315-047-6. 55. SLEPIČKA, Pavel; HOŠEK, Václav; HÁTLOVÁ, Běla. Psychologie sportu, l.vyd. Praha: Karolinum, 2006. 230s. ISBN 80-246-1290-9. 56. SMÉKAL, Vladimír. O lidské povaze: krátká zamyšlení nad psychickou a duchovní kulturou člověka, l.vyd. Brno: Cesta, 2005. 203s. ISBN 807295069X. 57. ŠÍPEK, Jiří. Úvod do geopsychologie. l.vyd. Praha: ISV, 2001. 163s. ISBN 80-85866-70-6. 58. ŠVAŘÍČEK, Roman. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, l.vyd. Praha: Portál, 2007. 384s. ISBN 978-80-7367-313-0. Použité zdroje informací 59. TRNKOVÁ, Olga; SLAMOVÁ, D. Územia cestovní ruch. l.vyd. Praha: VŠE, 1993. 95s. ISBN 80-7079-123-3. 60. VASIUUK, Fjodor J. Psychologie prožívání, l.vyd. Praha: Panorama, 1988. 206s. 61. VYSTOUPIL, Jiří. (ed.) Atlas cestovního ruchu České republiky, l.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 156s. ISBN 8023972561. 62. VYSTOUPIL, Jiří; HOLEŠINSKÁ, Andrea; KUNC, Josef; ŠAUER, Martin. Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu, l.vyd. Brno: MU, 2007. 113s. ISBN 978-80-210-4290-2. 63. VYSTOUPIL, Jiří; HOLEŠINSKÁ, Andrea; KUNC, Josef; ŠAUER, Martin. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. l.vyd. Brno: MU, 2007. 106s. ISBN 978-80-210-4263-6. 64. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin; HOLEŠÍNSKÁ, Andrea; METELKOVÁ, Petra. Marketing cestovního ruchu, l.vyd. Brno: MU, 2007. 119s. ISBN 978-80-210-4240-7. 65. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin; HOLEŠÍNSKÁ, Andrea; METELKOVÁ, Petra. Základy cestovního ruchu■ l.vyd. Brno: MU, 2006. 106s. ISBN 80-210-4167-6. 66. VYŠKOVSKÝ, Jan. (ed.) Turistika a sporty v přírodě, l.vyd. Brno:MU, 1997. 98s. ISBN 80-210-1552-7. 67. WALLACK, Roy M., KATOVSKÝ, Bill Bike for life - How to ride to 100. l.vyd. New York: Marlove & Company, 2005, 344s. ISBN-10: 1-56924-451-0. 68. WOKOUN, René; VYSTOUPIL, Jiří. Geografie cestovního ruchu a rekreace I. lvyd. Praha: SPN, 1987, 250s. 69. WOODSIDE, Arch G.; MAZANEC, Josef A.; CROUCH, Geoffrey. Consumer psychology of tourism, hospitality and leisure. 3.vyd. Wallingford UK: CABI Pub., 2004. 335s. ISBN 085199282X. VĚDECKO-KVALIFIKAČNÍ PRÁCE 70. GAJDA, M. S. U.K. Mountainbiking tourism - an analysis of participant charakteristics, travel patterns and motivations in the context and motivations in the context of activity and adventure tourism, Edinburgh, 2008,106s. Disertační práce na Napier Unversity U.K na katedře MSc Tourism a hospitality management. Školitel: Ros Sutherland [cit. 3. 7. 2010] Dostupné z: 71. HETMER, P. Role cyklistiky jako sportovní aktivity u dětí staršího školního věku, Brno, 2009, 55s. Diplomová práce na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity na katedře Atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Mgr. Sylva Hřebíčková Použité zdroje informací 166 72. HŘEBÍČKOVÁ, S. Možnosti cykloturistiky v oblasti Žďárské vrchy, Brno, 2003. 90s. Diplomová práce na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity na katedře Sportovní edukace. Vedoucí práce: PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D. 73. KALICH, R. Organizace cykloturistických zájezdů na základních a středních školách, Brno, 2008. 49s. Bakalářská práce na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity na katedře Atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Mgr. Sylva Hřebíčková 74. KOSTÍNKOVÁ, J. Zkušenost ženy v partnerství s mužem trpícím depresí, Brno, 2009. 120s. Diplomová práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na katedře Psychologie. Vedoucí práce MUDr. Jan Roubal 75. KVASNIČKA, T. Prostor české terénní cyklistiky, Brno, 2007. 65s. Diplomová práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na katedře Sociologie. Vedoucí práce: doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D. 76. RUDA, A. Hodnocení vlivu cestovního ruchu na krajiny Nízkého Jeseníku metodami GIS, Ostrava, 2008. 147 s. Disertační práce na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě na katedře Fyzické geografie a Ekogeografie. Školitel: prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. 77. TOUŠOVÁ, K. Role cyklistiky jako sportovní aktivity u dětí staršího školního věku, Brno, 2010, 52s. Diplomová práce na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity na katedře Atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Mgr. Sylva Hřebíčková 78. ULBRICH, T. Srovnávací studie motivačních faktorů současné populace adolescentů v cykloturistice, Brno, 2005. 55s. Diplomová práce na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity na katedře Sportovní edukace. Vedoucí práce Mgr. Sylva Hřebíčková FIREMNÍ LITERATURA 79. CK Adventura, Praha, Aktivní dovolená - katalog zájezdů 2010, 2010 80. CK Adventura, Praha, Aktivní dovolená - katalog zájezdů 2006, 2006 81. CK Kudrna, Brno, Katalog zájezdů 1996,1996, 82. CK Kudrna, Brno, Katalog zájezdů 2000, 2000 83. CK Kudrna, Brno, Katalog zájezdů 2004, 2004 84. CK Kudrna, Brno, Katalog zájezdů 2008, 2008 85. CK Kudrna, Brno, Katalog zájezdů 2010, 2010 86. CK Kudrna, Brno, XMountain - katalog zájezdů 2008, 2008 87. EDIP - TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty [online - 14.7.2008] [cit. 14. 6. 2010]. Dostupné na:< http://www.ediD.cz/cs/Dublikace/> 88. MARTÍNEK, J. (ed.). Národnístrategie cyklistické dopravy 1. vyd, Praha: Centrum Použité zdroje informací 167 dopravního výzkumu pro potřeby Ministerstva dopravy, 2005 ISBN 80-86502-24-4 89. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období2007-2013, 2006 90. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, Meziregionální a přeshraničníspolupráce v cestovním ruchu, 2007 91. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2006 92. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch, 2007 93. WORLD TOURISM ORGANIZATION, International Tourism: A Global Perspective., 2.vydání, Madrid - Spain 1999, 406 s., ISBN 92-844-0231-X 94. WORLD TOURISM ORGANIZATION, Tourism Highlights: 2006Edition. vyd.Madrid, Spain. 2006 ČLÁNKY V ČASOPISECH 95. GOEFT, U.; ALDER, J. Sustainable Mountain Biking: A Case Study from the Southwest of Western Austrália. Journal Of Sustainable Tourism, 2001, 0966-9582/ 01/ 03 0193-19. 96. KEBZA, V., ŠOLCOVA, I. WELL- BEING jako psychologický a zároveň mezioborově založený pojem. In ČSpsychologie, 2003, roč. 47, č.4, s. 333 - 345, ISSN: 0009-062X. 97. KOUBKOVÁ, D. Co je třeba vědět a prověřit ve vztahu CK a klient. Outdoor, 2006, roč. 8, č. speciál, s. 64-73, ISSN 1213 114006 98. MATĚJKA, L. Svaly motor cyklisty. Velo, 2006, roč. 9, č. 4, s. 58-66, ISSN 1213-113X. PŘÍSPĚVKY VE SBORNÍKU 99. ČECH, Tomáš. Volnočasové aktivity dětí mladšího školního věku na počátku 21. století. In Volný čas a jeho současné problémy, Olomouc: Hanex, 2002, s.96-102 ISBN 80-85783-37-1. 100. ČIHOVSKÝ, Jaroslav. K vývoji názorů na volný čas In Volný čas a jeho současné problémy, sborník příspěvků přednesených na vědeckém symposiu v Olomouci. Olomouc: Hanex, 2002, ISBN 80-85783-37-1, s.9 - 17, ISBN 80-85783-37-1. 101. HODAŇ, Bohuslav, (ed.) Volný čas a jeho současné problémy: sborník příspěvků přednesených na vědeckém symposiu v Olomouci. Olomouc : Hanex, 2002. ISBN 80-85783-37-1. 102. HOLEŠINSKÁ, Andrea. Spolupráce jako klíčový faktor destinačního Použité zdroje informací 168 managementu. In Sborník příspěvků z X. mezinárodního kolokvia o regionálních vědách, MU Brno 2007, s. 332-337. ISBN 978-80-210-4325-1. 103. CHARVÁT, Michal. Sociální prostředí rodiny jako motivační faktor sportovní pohybové aktivity. In Nové poznatky v kinantropologickém výzkumu, Brno: MU, 1995, s.13-15, ISBN 80-85931-16-8. 104. CHARVÁT, Michal., SEKOT, Aleš. Masová společnost, sport a volný čas. In Volný čas a jeho současné problémy: sborník příspěvků přednesených na vědeckém symposiu v Olomouci. Olomouc: Hanex, 2002. s. 27-30 ISBN 80-85783-37-1. 105. KIRCHNER, 1; LOUKA, O.; HNÍZDIL, 1; PLACHÝ A. Osobnostní rozvoj na základě prožitku, zážitku a zkušenosti. Studia Kinanthropologica, 2006, roč. 7, č.2, s. 65-77, ISSN 1213-2101. 106. NOVOSADOVÁ, A. Využití interpretativní fenomenologické analýzy k hledání významu zážitků a zkušeností jedince. Česká kinantropologie, 2008, roč. 12, č. 4, s.60-66, ISSN 1211-9261. 107. ONDRÁČEK, Jan. Cykloturistika a perspektivy jejího dalšího rozvoje. In Sport a kvalita života: sborník příspěvků přednesených na konferenci Sport a kvalita života 2006, Brno 9. -10. listopadu 2006. Ed. Marie Blahutková Brno: FSpS MU, 2006, s. 89-90 ISBN 80-210-4145-5 108. PÓČ, Vikor.; BLAHUTKOVÁ, Marie.; HRNČIŘÍKOVÁ, Iva. Pohybem proti civilizačním chorobám. In Sport a kvalita života: sborník příspěvků přednesených na konferenci Sport a kvalita života 2008, Brno 6. -7. listopadu 2008. Ed. Marie Blahutková Brno: FSpS MU, 2008, s. 108-109. s. 121-122. ISBN 978-80-2104716. 109. ŘEPKA, E. (2002). Flow optimální prožitek - jeden ze zdrojů vnitřní motivace k pohybové aktivitě. Studia Kinanthropologica, roč.7, č. 3, s.21 - 33, ISSN 1213-2101. 110. ZVONAŘ, M., BERÁNKOVÁ, L, PAVLÍK, J. Pohybová aktivita a tělesná zdatnost střední a starší populace In Sport a kvalita života: sborník příspěvků přednesených na konferenci Sport a kvalita života, Brno 10. -11. listopadu 2005. Ed. Jan Novotný Brno: FSpS MU, 2005, s. 376-383. ISBN 80-210-3863-2. ELEKTRONICKÉ MONOGRAFIE 111. BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentu podle CSN ISO 690 a CSNISO 690-2: Část 2 - Modely a příklady citací u jednotlivých typu dokumentu. Verze 3.0 (2004). c 1999-2004, [online, PDF dokument] poslední aktualizace 11. 11. 2004. [cit. 18. září 2009] Dostupné na: . 112. CESSFORD, G. Off-Road Mountain Biking: A profile of participants and their recreation setting and experience preferences. Report prepared fór New Použité zdroje informací 169 Zealand Department of Conservation, [online, HTML dokument] 1995. [cit. 6. července 2010] Dostupné na: . 113. ČERMÁK, J. (ed.) Multimediální ročenka životního prostředí - ekologická výchova pro ŽS a SŠ [HTML dokument] 2008 [cit. 27. června 2010]. Dostupné na: 114. GALVASOVÁ, I. (ed.) Průmysl cestovního ruchu, [online, PDF dokument], l.vyd. Praha: MMR ČR, GaREP 2008. 264s. ISBN 978-80-87147-06-1. [cit. 3. července 2010] Dostupné na: 115. GIEBELER, B.; FROITZHEIM, T. Die ADFC-Radreiseanalyse 2010 [online, PDF dokument]. Brehmen (Germany): ADFC Allgemeiner Deutscher Fahrrad-Club e. V., March 2010 [cit. 25. července. 2010]. Dostupné na: 116. HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České Republice, [online, PDF dokument] DemoArt Praha 2005, 1. vyd. 147s., ISBN: 80-86746-02-X. [cit. 25. června 2010] Dostupné na: 117. HORTON, D.; ROSEN, P.; COX, P. Cycling - Social aspects, [online, HTML dokument] Burlington, USA: Ashgate l.vyd. 2007,182s. ISBN 978-0-7546-4844-4. [cit. 22. června 2010] Dostupné na: 118. PATTERSON, I. Growing older tourism and leisure behavior of older adults [online, HTML dokument] Oxfordshire UK: CABI l.vyd. 2006, 227s. ISBN 978-1-84593-065-7. [cit. 3. března 2010] Dostupné na: 119. RACINE, A., SCHANZLEH, M. Study on cycle tourism in Switzerland, Germany and Netherlands, Equicycle [online, HTML dokument] 2006 presented to the Quebec Tourism Inteligence Network and the Chair in Tourism at UQAM. [cit. 22. června 2008] Dostupné na: 120. SCHYMIK, C; PHILIPP, H.; WERNER, D. Singletrail-Skala (STS) Einstufung in technische Schwierigkeitsgrade, [online, HTML dokument] ver. 1.4. 2008, 9s. [cit. 12. července 2010] Dostupné na: ČLÁNKY V INTERNETOVÝCH ČASOPISECH 121. ADFC-Handreichung zur Fórderung des Fahrradtourismus: Mountainbiking - eine neue Chance fur den Tourismus, Bremen, [online]. 1998, červen [cit. 19. března 2005] Dostupné na WWW: http://fa-tourismus.adfc.de/index.htm?/mtbhandrkapmtb.htm 122. BIEGER, Thomas; LÁSSER, Christian. Segmenting travel situations on the basis of motivation and information - collection by the traveller. The Tourist Review (AIEST) [online] 2000, roč.55, č.2, s.54 - 64 ISSN: 1660-5373 [cit. 8. 9 2008] Dostupné na WWW: http://www.emeraldinsight.com/iournals.htm?articleid=1713665&show=abstract 123. BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In Urbanismus a územnírozvoj[online]. 2002, roč.5, č.l [cit. 4. 5. 2010] Dostupné na WWW: http://www.uur.cz/imaaes/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf 124. ČTK. Češi vydrží pracovat 38 hodin týdně. Páté místo v EU In iHNed.cz [online 6.5. 2009]. 2009 [cit. 11.5. 2009] Dostupné na WWW: http://ekonomika.ihned.cz/cl-36991870-csu-cesi-vydrzi-pracovat-38-hodin-tvdne-pate-misto-v-eu 125. DOLNICAR, Sara; GRABLER, Klaus. Applying City Perception Analysis (CPA) for Destination Positioning Decisions In Journal of Travel & Tourism Marketing, [online]. 2004, roč. 16, Č. 2 & 3 s. 99 - 111 [cit. 1. 2. 2010], Dostupné na WWW: http://www.informaworld.com/smpp/content~db=all?content=10.1300/J073vl6n 02 08 126. GOEFT, Ute; ALDER, Jackie. Sustainable Mountain Biking: A Case Study from the Southwest of Western Australia. Journal Of Sustainable Tourism 2001, [online] [cit. 2.7.2010] 0966-9582/ 01/ 03 0193-19, Dostupné na WWW: http://www.imba.com/resources/science/aoeft alder.html 127. HASMAN Milan., ŠÍP, Jiří. Potenciál územík rekreaci[online]. 2001 roč.35, č.5 [cit. 2.7.2010]. Dostupné na WWW: http://www.seps.sk/zp/casopisv/zp/index.htm 128. MACHOTOVÁ, Šárka. Shengen, Ministerstvo vnitra ČR, [online], [cit. 2.7.2010], Dostupné na WWW: http://www.euroskop.cz/300/sekce/co-ie- Použité zdroje informací Schengen/ 129. MASLOW, Abraham H., A Theory of Human Motivation, Originally Published in Psychological Reviews, s.370-396., [online], [cit. 2.7.2010], Dostupné na WWW: http://www.citeseerx.ist.psw.edu 130. ORTH, U.R, TUREČKOVÁ, J. Segmenting the tourism market using perceptual and attitudinal maping, In AgricEcon, 2002, roč.48, č.l, s.36 - 48, [online], [cit. 2.7.2010], Dostupné na WWW: http://www.cazv.cz/ 131. ŠÍPEK, Jiří. Tourism and Recreation in the Postmodern Context. Životní Prostor, 2001, roč. 35, č. 5, [online] [cit. 2.7.2010]. Dostupné na WWW: http://www.seps.sk/zp/casopisv/zp/2001/zp5/sipek.htm 132. WOODSIDE, Arch G.; LYSONSKI Steven. A general model of traveler destination choice, In Journal of Travel Research, 1989, roč. 27, č.4, s.8-14 [online] [cit. 30.7. 2009] Dostupné na WWW: http://tourism.wu-wien.ac.at/cgi-bin/ift.pl?lehrv/lven/07ss/info vk3SS07.html ČLÁNKY V ELEKTRONICKÉM SBORNÍKU Z KONFERENCE 133. CRESSFORD, G. Perception and Reality of Conflict: Walkers a Mountain Bikes on the Queen Charlotte Track in New Zealand. In Proceedings of the Conference held at Bodenkulturuniversity Vienna, Austria, January 30-February 02, 2002. [online] Vienna, Austria: Bodenkultur University 2002. [cit. 15.7.2010] Dostupné z WWW: http://www.mountainbike.co.nz/politics/doc/conflict/ 134. KAY, Pandora. Consumer motivation in a tourism context: continuing the work of Maslow, Rokeach, Vroom, Deci, Haley and Others. In ANZMAC2003 Conference Proceedings Adelaide 1-3 December2003Adelaide: Victoria University ANZMAC Conference Proceedings 2003 [online] 195.130.87.21[cit. 15.7.2010] Dostupné z WWW: http://smib.vuw.ac.nz:8081/WWW/ANZMAC2003/papers/CON17 kavp.pdf WWW STRÁNKY 135. Bundesministeriums für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung vom 8. Mai 2007 übermittelt: Zwischenbilanz des Nationalen Radverkehrsplans 2002-2012, Deutscher Bundestag - Drucksache 16/5255, 16. Wahlperiode [online]. 2007 [cit. 2009-11-15] Dostupné z: 136. ČERMÁK, J. et al. Multimediální ročenka životního prostředí- ekologická výchova pro ŽSa 55[online]. 2008 [cit. 2010-04-11] Dostupné z: < http://viteitenazemi .cen ia.cz/ > 137. REDAKČNÍ SYSTÉM ATLANTIC. Reply-tos.r.o. [online] [cit. 2010-07-02] Dostupné z: Použité zdroje informací 138. S&tová organizace cestovního ruchu [online] [cit. 2009-04-08]. Dostupné z: 139. Sletová organizace cestovního ruchu: download center [online] [cit. 2009-04-16]. Dostupné z: DALSI ZDROJE NA INTERNETU 140. Internetové stránky asociace českých cestovních kanceláří a agentur http://www.accka.cz/ 141. Oficiální stránky „Allgemeiner Deutscher Fahrrad Club" http://www.adfc.de/ 142. Oficiální stránky cestovní kanceláře Adventura http://www.adventura.cz 143. Oficiální stránky švýcarské „Alpine college" www.alpine.edu.gr 144. Oficiální stránky „Asociace vzdělavatelů pedagogů volného času" http://www.avpvc.zde.cz/ 145. Vyhledávač dovolené http://www.cestovni-kancelare.net/ 146. Stránky cestovních kanceláří http://www.ck.cz/cestovkv/ 147. Oficiální stránky „ UK's National Cyclists' Organisation" http://www.ctc.org.uk/ 148. Oficiální stránky „Cycling promotion fund" http://www.cvclingpromotion.com 149. Oficiální stránky Příspěvkové organizace „Česká centrála cestovního ruchu" http://www.czechtourism.cz/ 150. Oficiální stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz/ 151. Oficiální stránky organizace „German National Tourist Board" http://www.germany- tourism.de/cycling/what type of cyclist are you.htm 152. Internetové stránky pro zpracování GPS dat http://www.gpsvisualizer.com/about.html 153. Internetové stránky sociální sítě uživatelů GPS a prezentace jejich tras http://www.evervtrail.com/ 154. Oficiální stránky „International Mountain Biking Association" Použité zdroje informací 173 http://www.imba.com/ 155. Oficiální stránky pražské dopravy http://kamery.praha.eu 156. Oficiálni stránky cestovní kanceláře Kudrna http://www.kudrna.cz 157. Oficiálni stránky firmy „Microsoft" http://www.microsoft.com/cze/office/default.mspx 158. Oficiálni stránky ministerstva pro místní rozvoj http://www.mmr.cz 159. Internetové stránky Princeton University( sekce outdoor action program) http://www.princeton.edu/ 160. Vyhledávač dovolené http://search.centrum.cz/s-5000005-aktivni-a-sportovni-dovolena 161. Oficiální stránky „Statistic New Zéland" http://www.stats.govt.nz/ 162. Stránky sociologického ústavu Akademie věd České republiky http://studie.soc.cas.cz/index.php3?disp=textv 163. Turistický web o severní Moravě a Slezku http://www.tourisms.cz/?page=1356&lang=cze 164. Oficiální stránky „United Nations Educational, Scientific a Cultural Organisation" http://www.unesco.org 165. Oficiální stránky Světové organizace cestovního ruchu http://www.unwto.org 166. WAKSBERG, René. Tourism Research Links http://www.waksberg.com/research.htm 167. Stránky otevřené encyklopedie „Wikipedie" http://cs.wikipedia.org http://en.wikipedia.org 168. Oficiální stránky „World Trade Organization" http: //www. wto. org 169. Oficiální stránky „Institute for Tourism and Leisure Studies" VIENNA UNIVERSITY OF ECONOMICS A BUSINESS http://www.wu-wien.ac.at/itf Použité zdroje informací 174 SEZNAM PUBLIKACÍ DOKTORANDA K DANÉMU TÉMATU 1. HŘEBÍČKOVÁ, Sylva; ONDRÁČEK, Jan. Vliv některých geografických faktorů, které limitují možnosti rozvoje cykloturistiky ve vybraných lokalitách ČR. In Outdoor: sborník příspěvků přednesených na semináři Outdoor, Brno 14. října. 2004. Ed. Pavel Korvas et al. Brno: FSpS MU, 2004, s. 16.-17. ISBN 80-7315-086-7 2. HŘEBÍČKOVÁ, Sylva; ONDRÁČEK, Jan. Cykloturistika a životní prostředí. In Sport a kvalita života: sborník příspěvků přednesených na konferenci Sport a kvalita života 2007, Brno 8- 9. listopadu 2007. Ed. Marie Blahutková Brno: FSpS MU, 2007, s. 53-54. ISBN 978-80-210-4435-7 3. HŘEBÍČKOVÁ, Sylva; ONDRÁČEK, Jan; KALICH, Radim. Pozice a možnosti rozvoje výuky cyklistiky a cykloturistiky na Novomestskú In Sport a kvalita života: sborník příspěvků přednesených na konferenci Sport a kvalita života 2009, Brno 5. - 6. listopadu 2009. Ed. Marie Blahutková Brno: FSpS MU, 2009, s. 44-45. ISBN 978-80-210-5006-8 4. ONDRÁČEK, Jan; HŘEBÍČKOVÁ, Sylva. Cykloturistika, l.vyd. Brno: MU, 2007. 121s. ISBN 978-80-210-4443-2. 5. ONDRÁČEK, Jan; HŘEBÍČKOVÁ, Sylva. Vybrané faktory provozování cykloturistiky stříbrného segmentu cílových zákazníků. In Sport a kvalita života: sborník příspěvků přednesených na konferenci Sport a kvalita života 2008, Brno 6. -7. listopadu 2008. Ed. Marie Blahutková Brno: FSpS MU, 2008, s. 108-109. ISBN 978-80-2104716. 6. HŘEBÍČKOVÁ, Sylva; ONDRÁČEK, Jan. Srovnávací studie motivačních faktorů současné populace adolescentů v cykloturistice In Sport a kvalita života: sborník příspěvků přednesených na konferenci Sport a kvalita života, Brno 10. -11. listopadu 2005. Ed. Jan Novotný Brno: FSpS MU, 2005, s. 39-40. ISBN 80-210-3863-2. 7. ONDRÁČEK, Jan; HŘEBÍČKOVÁ, Sylva. Cyclotourism (espacialy singletrack) as a frugal form of cognition of cultural heritage. In Komercjalizm Turystyki Kulturowej. 1. vyd. Wroclaw: WSZ "Edukacja" we Wroclawiu 2008. V kapitole Marketing Krajobrazu, s.131 -137. ISBN 978-83-87708-62-7 8. ONDRÁČEK, Jan; HŘEBÍČKOVÁ, Sylva; VOBR, Radek; BEDŘICH, Ladislav. Cyklistika a cykloturistika v osnovách škol v ČR. Studia Kinanthropologica 2007,VIII, 2, JČU České Budějovice. ISSN 1213-2101. 9. HŘEBÍČKOVÁ, S. Cykloturistika. In Aktivní formy cestovního ruchu, l.vyd. Brno: MU, 2007. Kapitola 1.2, s. 13-36. ISBN 978-80-210-4361-9. Přílohy 9 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1. - Náročnost cykloturistických zájezdů vybraných CK Příloha č. 2. - Anketní dotazník Příloha č. 3. - Informovaný souhlas Příloha č. 4. - Seznam témat výzkumného rozhovoru Příloha č. 5. - Typologie kol určených k cykloturistice Příloha č. 6 - Vývoj počtu odpracovaných hodin za týden v přepočtu na jednoho zaměstnance USA Příloha č. 7 - Ukázka nabídky zájezdu v katalogu CK Kudrna Příloha č. 8 - Povrchová morfologie cykloturistické trasy Příloha č. 9 - Návrh typologie trasy pro cykloturistiku Příloha č. 10 - Typologie cykloturisty a výběr trasy Příloha č. 11 - Polostrukturovaný rozhovor + ukázka analýzy Příloha č. 12 - Vývoj realizace zájezdů do destinací CK Kudrna Příloha č. 13 - DVD - text práce, polostrukturované rozhovory Příloha č. 14 - Výsledky výpočtu testové charakteristiky chí - kvadrát stanovených hypotéz