Křivka EKG FYZIOLOGIE bk4013 vojtech.grun@fsps.muni.cz Konzultační hodiny: - po domluvě emailem Červený pruh PODMÍNKY K UKONČENÍ PŘEDMĚTU ▪ZÁPOČET: ꞏDocházka ꞏ2 absence bez omluvy ꞏNásledné individuální domluva s vyučujícím ꞏProtokoly ꞏVše odevzdané do konce semestru (kontrola na poslední hodině) ꞏAktivní práce v hodinách ꞏ3x průběžné testy na seminářích/ 1x závěrečný test ▪ZKOUŠKA: ꞏÚstní zkouška Červený pruh DOPORUČENÁ LITERATURA ꞏRichard Rokyta. Fyziologie: pro bakalářská studia v medicíně, ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 3. vyd. Praha: Galén, 2016. 434 s. ISBN: 978-80-7492-238-1 ꞏSilbernagl, Stefan - Despopoulos, Agamemnon. Atlas fyziologie člověka. 6. přeprac. vyd. Praha : Grada, 2004. xiii, 435. ISBN 80-247-0630-X. ꞏBartůňková Staša a kol. Fyziologie pohybové zátěže. Praha: Karolinum, 2013. 254 s. ISBN 978-80-87647-06-6. ꞏSkripta Fyziologie + Praktika (on line): Bernaciková, Kapounková, Novotný, Vomela, Vomelová – v Isu: Učební materiály ꞏProtokoly – v Isu: Odpovědníky ▪ Červený pruh AKTIVITA 1 - ANKETA 1.SPORT (disciplína) + SPORTOVEC (reprezentant, výkonnostní, bývalý, po zranění, rekreační, nesportovec) 2.POVOLÁNÍ VE SPORTOVNÍM ODVĚTVÍ 3.CO A JAK MONITORUJI (tréninkovou zátěž, stav wellness, tréninkový deník, chytré hodinky/“apky“) 4.DODRŽUJI ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL?/REGENERUJI DOSTATEČNĚ? 5.MOJE ZKUŠENOSTI S ÚNAVOU,PŘETRÉNOVÁNÍM, ÚRAZY ꞏskupinky, 5min ꞏ ▪ Obdélník PROČ FYZIOLOGIE? VZTAH FYZIOLOGIE A SPORTOVNÍHO VÝKONU Obdélník Obdélník REAKCE A ADAPTACE ORGANIZMU NA ZÁTĚŽ ZÁTĚŽ VYVOLÁVÁ ZMĚNY V ORGANIZMU REAKCE → akutní (bezprostřední) reakce organismu na jednorázovou zátěž - druh, intenzita, délka zatížení ADAPATCE → dlouhodobá odpověď organismu na opakovanou zátěž - druh, frekvence, intenzita, a délka zatížení Obsah obrázku osoba, exteriér, plavky, hráč Popis byl vytvořen automaticky Červený pruh ADAPTACE SUPERKOMPENZACE, DESADAPTACE, MALADAPTACE ▪Nárůst, pokles, poškození ▪Zásady optimálního tréninkového zatížení ꞏTréninkový objem (délka a frekvence), intenzita (objektivní – rychlost, SF, laktát, W a subjektivní-Borg. šk.) a délka zotavení Červený pruh AKTIVITA 2 - PŘIŘAZOVÁNÍ ▪REAKCE ▪Zvýšení průtoku krve (vazodilatace) ▪Zvýšení SF ▪Zvýšení minutové ventilace ▪Relativní zvýšení počtu červených krvinek dané hemokoncentrací ▪Zvýšené vyplavování katecholaminů (adrenalin a noradrenalin) do krve ▪Zvýšený krevní průtok kůží ▪Zvýšená produkce laktátu ▪Vyšší využití glykogenu ▪Zvýšené pocení ▪Zvýšení hodnoty tepového kyslíku ▪ ▪ADAPTACE ▪Snížení % tělesného tuku ▪Zpevnění kosti ve směru tahu a tlaku změnou architektoniky kostní tkáně (změna kostní denzity) ▪Zvětšení svalové hmoty tj. ztluštění (hypertrofie) ▪Zmnožení cév a zlepšení mikrocirkulace ve svalech ▪Zlepšení neurosvalové koordinace ▪Snížení SF ▪Rychlejší utilizace tuků pro vyšší aktivitu lipázy ▪Získání příjemných a radostných zážitků při pěstování sportu a při vyšší pohybové aktivitě ▪Zvýšení sebedůvěry, seberealizace, antidepresivní vliv vyšším vyplavováním serotoninu ▪Zvýšení zásob makroergních fosfátů (ATP, CP) ▪Zvýšení počtu mitochondrií a krevních kapilár Červený pruh HOMEOSTÁZA STÁLOST vnitřního prostředí Obsah obrázku sport, vodní sporty, plavání Popis byl vytvořen automaticky ZÁTĚŽ REGULACE HOMEOSTÁZY NARUŠENÍ HOMEOSTÁZY - nedostatek O2 - nadbytek CO2 - změny pH - přísun energetických živin, O2 - přísun hormonů, protilátek - odvod zplodin metabolismu, CO2 - stabilitu objemu tělesných tekutin - stabilitu koncentrace organických a anorganických látek - stabilitu teploty Přežití buněk je možné pouze v prostředí s určitou fyzikální a chemickou stabilitou (teplota, tlak, chemické složení atd.). Organismu se snaží o udržení stálých vnitřních podmínek, čímž zajišťuje přežití jedince v neustále se měnícím prostředí, které je zdrojem zátěže – stresu. Červený pruh NEGATIVNÍ ZPETNÁ VAZBA Červený pruh základní úrovně REGULACE HOMEOSTÁZY MOLEKULÁRNÍ ÚROVEŇ MAKROMOLEKULÁRNÍ ÚROVEŇ BUNĚCNÁ ÚROVEŇ TKÁŇOVÁ, ORGÁNOVÁ ÚROVEŇ SYSTÉMOVÁ ÚROVEŇ nárazníkové systémy krevní, tzv. pufry - pH enzymové regulační systémy – Krebsův cyklus transport látek přes membránu, aktivní transport, NA+- K+ pumpa plíce, ledviny, játra, krev neuroendokrinní systém Červený pruh AKTIVITA 3 - LIMITUJÍCÍ FAKTORY SPORTOVNÍHO VÝKONU ▪Skupinky 4-5 osob ▪3 min Červený pruh LIMITUJÍCÍ FAKTORY SPORTOVNÍHO VÝKONU Červený pruh STUPNĚ ORGANIZACE LIDSKÉHO TĚLA ▪CHEMICKÁ (MOLEKULÁRNÍ ÚROVEŇ) ▪Nejmenší chemickou jednotkou je atom ▪Atomy vytvářejí molekuly ⟹ molekuly vytvářejí organely ▪BUNĚČNÁ ÚROVEŇ ▪Buňka je základní stavební a funkční jednotka všech organismů. ▪Buňky jsou skupinou atomů, molekul a organel ▪Podle stavby rozlišujeme dva typy buněk – prokaryotické a eukaryotické ▪Shluky buněk se stejnou fcí nazýváme tkáně ▪ Obdélník Obdélník BUŇKA ▪Prokaryotické buňky nemají pravé jádro, pouze DNA. Rozeznáváme archea a bakterie. ▪Eukaryotické buňky mají pravé jádro a rozlišujeme buňky: rostlin, živočichů a hub. ▪ Obsah obrázku snímek obrazovky, text, ilustrace Popis byl vytvořen automaticky Červený pruh STAVBA BUŇKY součást buňky a popis jak se projevuje navenek jádro – Je v něm uložena genetická informace ve formě DNA. DNA je návod na tvorbu bílkovin (proteinů), v jádře je tedy „recept“ na stavební materiál vlasů, kostí, svalů aj., ale také enzymů a hormonů. cytoplazmatická membrána – Ohraničuje buňku, zajišťuje výměnu látek s okolím a komunikaci. Organizmus není neorganizovanou neohraničenou hmotou, buňky si mohou předávat informace a látky. buněčná stěna (c; není u živočichů) – Vně cytoplazmatické membrány, je propustná, zpevňuje buňku, obvykle z polysacharidů. Orgány rostlin a hub jsou „tuhé“ a udržují si tvar. mitochondrie – Zajišťuje získávání energie rozkladem živin (organických látek) za účasti kyslíku (buněčné dýchání). Můžeme získat energii např. ze svačiny, kterou sníme (za spoluúčasti kyslíku, který dýcháme). vakuoly (v živočišných buňkách nemusejí být) – Jsou skladištěm různých látek (např. voda, cukry, barviva…), svým tlakem zajišťují napětí buňky. Např. květenství chrpy je modré, protože ve vakuolách jeho buněk jsou anthokyany. Zalitá rostlina v květináči není zvadlá. ribozomy – Probíhá na nich tvorba bílkovin. Organizmy jsou schopné tvořit bílkoviny. chloroplast (pouze u rostlin) – Zajišťuje fotosyntézu, obsahuje barvivo chlorofyl. Rostliny mohou fotosyntetizovat a jsou obvykle zelené. Červený pruh STAVBA BUŇKY ▪V buňkách se dále nachází: ▪Endoplazmatické retikulum – Soustava kanálků a váčků, zajišťuje transport a úpravu látek, na drsné (granulární) endoplazmatické retikulum nasedají ribozomy a probíhá zde tvorba bílkovin (proteosyntéza) ▪Golgiho komplex – Stavebně podobný endoplazmatickému retikulu, provádí třídění a transport látek ▪Lyzozom (není u rostlin) – Váček sloužící k rozkladu/odbourávání látek díky kyselému pH a enzymům ▪Centrozom (není u vyšších rostlin a hub) – Účastní se dělení buňky ▪Cytoskelet – Zajišťuje rozmístění organel, transport látek a průběh buněčného dělení. Z různých proteinů ▪U rostlin se kromě chloroplastů nachází např. chromoplasty (náleží mezi plastidy), které obsahují barviva rozpustná v tucích ▪