Křivka EKG KARDIOVASKULÁRNÍ SOUSTAVA Červený pruh OPAKOVÁNÍ ENDOKRYNNÍ SYSTÉM ▪HORMONY ▪hormony jsou vysoce specializované vysoce účinné organizované molekuly produkované endokrinními buňkami ▪jsou vylučovány přímo do krve (krevního oběhu) ▪působí ve velmi malém množství ▪působí dlouhodobě ▪ ENDOKRINNÍ ŽLÁZA HORMON cílový orgán hlavní funkce ADENOHYPOFÝZA RŮSTOVÝ HORMON (SOMATOTROPNÍ HORMON - STH) všechny buňky v těle podporuje rozvoj a zvětšování všech tělesných tkání až do dospívání; zvyšuje rychlost syntézy proteinů; zvyšuje mobilizaci lipidů a jejich využívání jako zdroj energie; snižuje rychlost využívání sacharidů; nejvyšší produkce v noci TYROTROPNÍ H. (TSH) štítná žláza působí na sekreci hormonů štítné žlázy ADRENOKORTIKOTROPNÍ H. (ACTH) kůra nadledvin stimuluje sekreci glukokortikoidů PROLAKTIN (PRL) prsa stimuluje produkci mateřského mléka FOLIKULOSTIMULAČNÍ (FSH) vaječníky, varlata působí na růst folikulů ve vaječníků a zrání spermií LUTEIZAČNÍ HORMON (LH) vaječníky, varlata nutný k produkci estrogenů a testosteronu NEUROHYPOFÝZA ANTIDIURETICKÝ HORMON (ADH) ledviny kontroluje výdej vody v ledbinách, zvyšuje TK při konstrikci cév OXYTOCIN děloha, prsa kontroluje kontrakci dělohy, sekrece mléka ŠTÍTNÁ ŽLÁZA TYROXIN (T4) a TRYJÓDTYRONIN (T3) všechny buňky v těle zvyšuje buněčný metabolismus, zvyšuje činnost a kontraktilitu srdce KALCITONIN kosti kontorluje koncentraci Ca iontů v krvi PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA PARATHORMON (PTH) kosti, střeva a ledviny zvyšuje hladinu vápníku a fosforu v krvi, působí na uvolňování vápníku a fosforu z kostí DŘEŇ NADLEDVIN ADRENALIN (katecholaminy) všechny buňky v těle metabolický vliv, projevující se zvýšenou hladinu glykemie, mobilizace VMK, zvyšuje sílu a rychlost kontrakce srdce NORADRENALIN (katecholaminy) všechny buňky v těle metabolický vliv, projevující se zvýšenou hladinu glykemie, mobilizace VMK, zvyšuje sílu a rychlost kontrakce srdce KŮRA NADLEDVIN ALDOSTERON (mineralokortikoidy) ledviny, potní žlázy působí v ledvinách a potních žlazách na zpětnou resorpci sodíku výměnou za draslík KORTIZOL (glukokortikoidy) všechny buňky v těle ovlivnění metabolsimu sacharidů a proteinů, zvyšuje koncentraci glukózy v krevní plazmě ANDROGENY vaječníky, varlata v cílových buňkách se mění na testosteron a dihydrotestosteron ESTROGENY vaječníky, prsa v pubertě navozují růst dělohy a pochvy, zvyšují množení vývodů mléčné žlázy, ovlivňuje rozvoj druhotných pohlavních znaků (např. ochlupení, distribuce tuku apod.) SLINIVKA BŘIŠNÍ INZULIN všechny buňky v těle reguluje koncentraci krevní glukózy, snižuje hladinu glukózy v krvi, zvyšuje využití glukózy a syntézu tuků GLUKAGON všechny buňky v těle reguluje koncentraci krevní glukózy, zvyšuje hladinu glukózy v krvi, stimuluje rozklad proteinů a lipidů LEDVINY RENIN kůra nadledvin asistuje při kontrole TK ERYTROPOETIN (EPO) kostní dřeň stimuluje produkci erytrocytů VARLATA TESTOSTERON pohlavní orgány, svaly ovlivňuje sexuální funkce a chování, má vliv na druhotné pohlavní znaky (růst vousů, rozšíření hrtanu apod.), v pubertě navozuje růst zevního genitálu, zvyšuje proteosyntézu (růst svalů) VAJEČNÍKY ESTROGENY pohlavní orgány, tuková tkáň v pubertě navozují růst dělohy a pochvy, zvyšují množení vývodů mléčné žlázy, ovlivňuje rozvoj druhotných pohlavních znaků (např. ochlupení, distribuce tuku apod.) PROGESTERONY pohlavní orgány hlavním účinkem je udržení těhotenství a příprava mléčné žlázy na laktaci, řídí sekreční fázy menstruačního cyklu Červený pruh FUNKCE KARDIOVASKULÁRNÍ SOUSTAVY •podílí se na základních procesech látkové výměny = transport plynů, živin & odpadních látek z tkání nebo do tkání •transportní média jsou krev, lymfa & tkáňový mok •udržení optimální činnost srdce & jeho zásobení •srdce uvádí do pohybu krev, jež dále proudí cévami a zajištění fungování malého a velkého krevního oběhu •podílí se i na proudění lymfy Červený pruh CÉVY Červený pruh STAVBA CÉV ▪součást kardiovaskulárního a lymfatického systému ▪cévy KVS (artérie, vény, kapiláry) – distribuce kyslíku, nutričních látek ke tkáním, a odpadní látky k exkrečním orgánům; transport hormonů ▪ Červený pruh ŽÍLY ▪návrat krve žílami k srdci je zajištěn činností srdce a negativním nitrohrudním tlakem ▪podporuje jej i smršťování pracujícího kosterního svalstva – svalová pumpa ▪v dolních končetinách jsou v žilách kapsovité chlopně, které brání zpětnému toku krve ▪ Červený pruh LYMFATICKÁ SOUSTAVA ▪tvoří jednosměrnou dráhu mezibuněčných prostor do krve ▪FUNKCE MÍZNÍ SOUSTAVY ▪odvádí přebytek tkáňového moku ▪odvádí tuky v podobě tukových kapének z trávicí soustavy do horní duté žíly ▪má důležitou funkci v obranných mechanismech těla, uvnitř lymfatických uzlin se hromadí lymfocyty, které vytvářejí protilátky ▪S její pomocí jsou odstraňovány mrtvé buňky, bílkoviny, tuky, konečné produkty metabolismu, ale i cizí tělesa a bakterie ▪ lymfatické uzliny - filtrují lymfu a čistí ji především od mikroorganismů a toxických látek ▪ Červený pruh LYMFATICKÉ CÉVY ▪jejich stěny jsou propustné pro všechny látky přítomné v mezibuněčných prostorách, včetně bílkovin ▪návrat tekutiny z mezibuněčných prostor zpět do krevní cirkulace - každý den odvedou z tkání více než dva litry mezibuněčné tekutiny (tkáňového moku), kterou přefiltrují a vracejí zpět do krve Červený pruh IMUNITNÍ SYSTÉM ▪Důležitou součástí lymfy a imunitního systému obecně jsou lymfocyty - bílé krvinky ▪ tvořené primárně v kostní dřeni, v menší míře pak v brzlíku (u dětí) a ve slezině ▪Slezina ▪Největší lymfatický orgán ▪odstraňuje z krve staré červené krvinky (erytrocyty) ▪zásobník krve ▪ Červený pruh FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE ▪dutý orgán, tvořený srdeční svalovinou ▪zdrojem energie pro srdeční činnost jsou mastné kyseliny, laktát, glukóza a aminokyseliny ▪ ▪TYPY SVALOVINY Červený pruh TYPY SVALOVÉ TKÁNĚ Obsah obrázku oblečení, osoba Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku sukně, zavřít Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku patro Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky HLADKÁ SVALOVINA PŘÍČNĚPRUHOVANÁ SVALOVINA SRDEČNÍ SVALOVINA Červený pruh TYPY SVALOVÉ TKÁNĚ Červený pruh STAVBA SRDCE ▪PERIKARD ▪vazivový vak kolem srdce ▪2 části: vnitřní list (přísrdečník = epikard) a vnější list (perikard) ▪probíhají tepny a žíly, obsahuje tuk ▪MYOKARD ▪tvoří srdeční stěny ▪ENDOKARD ▪vystýlá síně i komory ▪ ▪Svalovina komor je mnohem silnější než předsíní, přičemž tloušťka svaloviny levé komory je třikrát větší než komory pravé ▪ Obdélník Obdélník SRDCE •Dutý svalový orgán uložený v hrudní dutině •Váha srdce je u dospělého člověka asi 300 – 320 gramů - vyšší hmotnost – hypertrofie (patologické stavy, sportovci) •Srdce je vertikálně děleno na pravou a levou polovinu a každá z nich je dále horizontálně dělena na předsíň a komoru •V pravé předsíni a komoře proudí krev odkysličená – žilní, v levé předsíni a komoře proudí krev okysličená – tepenná •Mezi síněmi a komorami jsou to chlopně cípaté •Výstup do aorty a plicnice – poloměsíčité chlopně Červený pruh PORUCHY FUNKCE CHLOPNÍ Červený pruh PŘEVODNÍ SRDEČNÍ SYSTÉM ▪Zajišťuje periodickou srdeční činnost ▪Tvoří spontánní a pravidelné vzruchy, které spouštějí stah myokardu ▪Tvoří ho modifikované buňky srdeční svaloviny, které mají schopnost vytvářet vzruchy a rozvádět je po celém srdci ▪Předsíňový (sinoatriální - SA) uzel– z tohoto uzlu vychází rytmické vzruchy (70tepů/minutu) ▪Předsíňokomorový (atrioventrikulární – AV) uzlel ▪Hissův svazek ▪Tawarova raménka ▪Síť Purkyňových vláken Další šíření vzruchu https://www.youtube.com/watch?v=RYZ4daFwMa8 Červený pruh PROUDĚNÍ KRVE SRDCEM Červený pruh FUNKCE SRDCE KREVNÍ OBĚH MALÝ VELKÝ je poháněn pravou komorou srdeční je poháněn levou komorou srdeční MINUTOVÝ OBJEM SRDEČNÍ Q • je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za 1min • závisí od množství krve vyvrhnutého při jedné kontrakci (systolický objem – QS) a počtu srdečních kontrakcí za minutu – SF Červený pruh MALÝ A VELKÝ KREVNÍ OBĚH Červený pruh TEPOVÁ (SRDEČNÍ) FREKVENCE Červený pruh ZJIŠŤOVÁNÍ SF/TF ▪ausultácií (poslechem) na hrotě srdce ▪ ▪z křivky EKG záznamu (vzdálenost R-R) ▪ ▪palpací (hmatáním) pulzu ▪ ▪přístroji založenými na fotometrickém, piezoelektrickém nebo elektrickém principu ▪ Červený pruh PALPAČNÍ METODA •Tep se nejčastěji zjišťuje v místech, kde tepny procházejí blízko kožního povrchu, například na tepně vřetení na zápěstí, na krkavici atd. •Průměrná klidová frekvence člověka je 72 tepů za minutu •V dětském věku je vyšší •Tepová frekvence se zvyšuje při horečce, při práci a při rozčílení • Červený pruh PRŮMĚRNÉ HODNOTY SFMAX U ČESKÉ ZDRAVÉ POPULACE SFmax = 220 - věk Červený pruh Změny SF při zatížení – 3 fáze ▪úvodní (předstartovní zvýšení SF) ▪ ▪průvodní (zvýšení SF při vlastní činnosti – strmost vzestupu je úměrná intenzitě zatížení, potom dochází k ustálení) ▪ ▪následná (dochází k návratu SF k výchozím hodnotám) ▪ Červený pruh SRDEČNÍ REVOLUCE ▪výsledkem změn napětí srdeční svaloviny jsou tlakové změny v srdečních dutinách ▪aktivní tlakové změny jsou hnací silou krevního proudu Červený pruh ELEKTROKARDIOGRAFIE - EKG ▪během každého cyklu elektrické aktivace se vytváří elektrické pole, které lze zaznamenávat systémem EKG svodů z povrchu těla ▪záznam sumární elektrické aktivity srdce ▪normální EKG záznam jedné srdeční revoluce se skládá z vln a kmitů, které mají charakteristický tvar a trvání ▪ Červený pruh EKG KŘIVKA ▪U EKG křivky popisujeme: ▪vlny (P,T) ▪kmity (QRS) ▪ ▪oblé jsou vlny (P,T) ▪strmé jsou kmity (QRS) ▪ ▪Při posuzování EKG křivky si všímáme rytmu a jeho pravidelnosti (tzv. akce), frekvence, sklon elektrické osy srdeční, vlny P, segmentu PQ, komorového komplexu QRS, segmentu ST a vlny T ▪ Červený pruh VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE (HRV) ▪srdeční frekvence v průběhu času kolísá ▪tyto fyziologické oscilace vznikají pod vlivem mnoha faktorů (psychika, termoregulace, acidobazická rovnováha, krevní plyny, krevní tlak, koncentrace hormonů, dýchání atd.) ▪pomocí EKG elektrod je snímána elektrická aktivita srdce ▪snímací frekvence pro vyhledávání vrcholů R kmitů by měla být alespoň 1 kHz ▪ ▪ Červený pruh VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE (HRV) ▪u intenzivně trénujících sportovců může být tato vyšetřující metoda přínosem v diagnostice celkové chronické únavy – přetrénování, které bývá spojeno s neurovegetativní dysbalancí (hypersympatikotonie nebo parasympatikotonie) ▪ Obdélník Obdélník KREVNÍ TLAK •Tlak systolický – tlak měřený při stahu komor (systole): 100 – 160 mm Hg •Tlak diastolický – tlak měřený při uvolnění komor (diastole) < 90 mm Hg • •Hlavním činitelem ovlivňující TK jsou činnost srdce a periferní odpor •Může se měnit v souvislosti se změnami minutového objemu srdce •Při zúžení cév (vasokonstrikci) se periferní odpor a tedy i TK zvýší a naopak, při rozšíření cév (vasodilataci) se oba ukazatelé sníží •TK se může změnit i bez tělesného zatížení jako reakce na měnící se podmínky vnějšího prostředí. •Tlak stoupá při psychickém podráždění, ale i při změně polohy těla z lehu do stoje • • Červený pruh MĚŘENÍ TK ▪vyšší než 160/90 mm Hg – hypertenze ▪nižší než 90/60 mm Hg - hypotenze ▪ ▪ Červený pruh MINUTOVÝ OBJEM SRDCE - Q ▪Závisí od množství krve vyvrhnutého při jedné kontrakci (systolický objem – QS) a počtu srdečních kontrakcí za minutu – SF ▪Potřeba prokrvení v klidu vyžaduje minutový objem asi 5 litrů ▪U trénovaných je QS vyšší, což jeho srdci umožňuje pracovat v klidu i při stejné submaximální intenzitě zatížení nižší SF ▪Klidové hodnoty QS = 60-80 ml, Q = 4-5l ▪ ▪ Q = QS * SF Červený pruh REAKCE NA DYNAMICKOU ZÁTĚŽ ▪Zvýšení SF ▪úvodní (předstartovní zvýšení SF) ▪průvodní (zvýšení SF při vlastní činnosti – strmost vzestupu je úměrná intenzitě zatížení, potom dochází k ustálení) ▪následná (dochází k návratu SF k výchozím hodnotám) ▪Zvýšení tepového objemu ▪120-150ml (nejvyšší hodnoty okolo 120tepů/minutu) ▪Zvýšení minutového objemu ▪20-25l ▪Při hodnotách TF blížících se maximu dochází u netrénovaných k nedostatečnému plnění komor a tepový i minutový objem se snižují ▪ ▪ ▪ Červený pruh REAKCE NA DYNAMICKOU ZÁTĚŽ ▪Systolický krevní tlak se zvyšuje / diastolický bez výrazných změn ▪Zátěž vyšší intenzity vede k dalšímu postupnému zvyšování. Max TKs při submaximálních zátěžích okolo 180-240mmHg Červený pruh REAKCE NA STATICKOU ZÁTĚŽ ▪Mírné zvýšení SF ▪Zvýšení periferního tlaku ⟹ vysoké nároky na levou komoru ▪Při lehké a střední práci (nižší intenzita, menší svalové skupiny, malý počet svalových skupin) stoupá sTK, při těžké práci (vysoká intenzita, velké svalové skupiny) i dTK ▪Vysoké intenzitě např. u vzpěračů může docházet k nárůstu TK až na hodnoty 480/350 mmHg (naměřené extrémní hodnoty) Červený pruh SRDEČNÍ HYPERTROFIE ▪DYNAMICKÁ ZÁTĚŽ ▪Atletické srdce = hypertrofie svaloviny ale i celé levé komory ▪STATICKÁ ZÁTĚŽ ▪Hypertrofie svaloviny levé komory bez zvětšení velikosti komory ⟹hypertrofická kardiomiopatie (u osob s problémy s TK, onemocněními srdce, genetické předpoklady) ▪Nejvýraznější působení statické složky zátěže se objevuje při činnosti se rukama zdviženýma nad hlavu, kdy je staticky kontrahováno svalstvo pletence ramenního, dále krční a páteřní svalstvo, zatímco malé svaly horních končetin provádějí dynamickou činnost Červený pruh SRDEČNÍ HYPERTROFIE Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Červený pruh REAKCE NA STATICKOU A DYNAMICKOU ZÁTĚŽ