OBECNÁ MYOLOGIE (Svaly – aktivní část pohybového systému) Aktivní pohybový systém •Umožňuje pohyb v místě kloubů •Umožňuje lokomoci •Mění tvar tělních otvorů a dutin •Poskytuje informaci o poloze těla v prostoru •Udržuje základní svalové napětí •Účastní se termoregulace •Napomáhá cirkulaci krve a mízy asi 600 svalů (♂ 35%, ♀ 32% hmotnosti těla) 56% svaly DK 28 % svaly HK 16 % svaly trupu a hlavy Svalová soustava a)posturální systém (zajišťuje nastavení a udržování polohy tělních segmentů v gravitačním poli, těžiště) b) lokomoční systém – (hrubá motorika např. chůze) c) manipulační systém – (jemná motorika např. psaní) d) komunikační systém – pohyb zaměřený na přenos informací (např. řeč, mimika) e) logistické systémy – (respirace a výživa) Svalová tkáň (základem je svalové vlákno, kontraktilita) sejmout0001 sejmout0002 sejmout0003 Hladká svalovina Příčně pruhovaná/kosterní svalovina Srdeční svalovina Příčně pruhovaná svalová tkáň kosterní svalstvo, pracuje v závislosti na naší vůli, snadno se unaví, spotřebuje hodně energie, při práci tvoří teplo, inervace z míšních a některých hlavových nervů Mnohojaderná svalová vlákna s jedno- a dvojlomnými úseky (kontraktilní bílkoviny aktin a myosin), vlákna červená, bílá a přechodná inervace - míšní a hlavové nervy sejmout0002 aktin a myosin Acetylcholin mění v nervosvalové ploténce (synapsi) prostupnost sarkolemy svalového vlákna pro Ca (ten aktivuje aktinová vlákna) Hladká svalová tkáň (stěny cév a dutých orgánů, pracuje nezávisle na naší vůli, bez únavy) Kontrakce hladké svaloviny je založená na reakci aktinu a myozinu, ale myofilamenta se navzájem kříží a vytvářejí tak mřížovitou strukturu sejmout0001 sejmout0003 Srdeční svalovina pracuje nezávisle na naší vůli, po celý život, bez únavy, inervace vlastní + inervace X. hlavový nerv a sympathicus Svalové buňky jsou těsně spojeny můstky (interkalární disky, soubuní) Stavba kosterního svalu 1.Příčně pruhovaná vlákna = základní aktivní složka svalu 2. Vazivo (obal = fascie, šlacha) 3. Pomocná svalová zařízení 4. Cévy a nervy svalové Svalová vlákna jsou pokryta vazivem - endomysiem, na povrchu svalových snopců je vazivové perimysium. Na povrchu celého svalu je vazivové epimysium a vazivová membrána - fascia („trubice“, ve které se sval pohybuje) sejmout0004 venter caput cauda Obecná stavba svalu Origo (začátek) Insertio (úpon) INSERTIO ORIGO zpravidla fixní tendo fascia (zpravidla mobilní) Funkční uspořádání svalu Část: masitá, šlašitá Krevní a mízní cévy (skrze hilus) Nervy: motorická a senzorická vlákna výživa svalu_NEW Šlacha (tendo) Snopce paralelních zvlněných kolagenních fibril (tahový záběr kontrahujícího svalu je pružný), připojení Sharpeyovými vlákny ke kosti (schodovitě, s věkem klesá elastičnost šlach) Peritendineum – externum a internum - pokryv Pevnost šlachy – 6-12 kg na mm2 Aponeurosa = šlacha plochých svalů !!! Pomocná svalová zařízení 1)Fascie – obalují svaly, ztluštělá tvoří i mezisvalová septa, zajišťují vzájemnou kluznost, elasticitu, propojují funkční pohybové řetězce, podléhají zkracování a tuhnutí - pak omezují pohyb, chybí u mimických svalů a zevního svěrače konečníku (m. sphincter ani externus) 2) Trochleae musculares – vazivová poutka přidržující šlachu k podkladu, umožňují změnu směru tahu 3) Sesamské kosti 4) Bursae synoviales – v místě mechanického zatížení (podkožní, šlachové, některé komunikují s kloubní štěrbinou) 5) Vaginae tendinum (šlachové pochvy) – „trubicové burzy“ kolem některých šlach Ad 1 - Fascie Ad 1) Fascie a intermuskulární septa Ad 4) Bursae synoviales Ad 3) Sesamská kost sejmout0008 Ad 2) Trochlea Ad 5) Vaginae tendinum - šlachové pochvy = trubicovité burzy =prostory podél šlach se synovií - ochrana, výživa, skluz, přidržení k podkladu – šíření hnisavých zánětů! Pouze v oblasti ruky, nohy a ramenního kloubu! Složení: Stratum fibrosum – možnost komprese šlach, cév, nervů v osteofibrózních kanálcích Stratum synoviale – dva listy spojeny mesotendineem, mezi nimi synovie – klouzavé pohyby sejmout0009 Rozdělení svalů podle tvaru 1) Svaly dlouhé 2) Svaly ploché 3) Svaly krátké 4) Svaly kruhovité (mm. orbiculares) 5) Sfinktery (svěrače) Svaly jednoduché Svaly složené (dvojhlavé, dvojbříškové…) Typ zpeřený Dlouhý dvojhlavý dvojbříškový plochý sval (s mnohočetnými začátky) plochý s vloženými šlachami jednozpeřený dvouzpeřený Rozdělení svalů podle funkce (hlavní, vedlejší) Antagonisté x synergisté flexory x extenzory = m. biceps brachii x m. triceps brachii abduktory x adduktory = m. abductor pollicis brevis x m. adductor pollicis dilatátory x sfinktery = m. dilatator pupillae x m. sphincter pupillae Stabilizátory- fixační svaly př. extenze kolene biceps_and_triceps Z hlediska tendence svalů ke zkracování a ochabování lze svaly rozdělit na: 1)tonické svaly – zkracování (svaly zadní strany DK, zádové, šíjové, prsní a m. iliopsoas) 2) fázické svaly – ochabování (ohybače krku, mezilopatkové a břišní svaly, svaly hýžďové) 3) smíšené svaly Kontrakce izometrické (nemění se vzdálenost konce a začátku svalu, jen napětí) Kontrakce izotonická/kinetická (je generován pohyb, vzdaluje se začátek a úpon) Sval tvoří se svým nervem funkční jednotku (motorická vlákna tzv. α motoneuronů - končí na motorických ploténkách ve svalu O protažení svalu podávají informace sensitivními drahami svalová vřeténka a šlachová tělíska. sejmout0007 Neurohumorální řízení organismu Humorální řízení: fylogeneticky staré, pomalé, generalizované Nervové řízení: fylogeneticky mladé, rychlé, cílené Nervová soustava ■ morfologicky a funkčně vysoce specializovaná tkáň ■ zprostředkuje vztahy mezi vnějším prostředím a organismem a mezi orgány uvnitř organismu ■ přijímá, třídí a vytváří signály - vzrušivost ■ zabezpečuje jejich šíření - vodivost ■ informace zpracovává a zajišťuje jejich odpověď ■ V organismu tvoří nervová soustava: centrální nervový systém – CNS (telencephalon, mozkový kmen, mícha) periferní nervový systém - PNS (hlavové, míšní a vegetativní / autonomní nervy) ■ základní morfologická a funkční jednotka = neuron ■ buňky pomocné = gliové buňky Neuron perikaryon dendrity axon směr toku impulsů Schwannova pochva (jednoduchý obal) Myelinová pochva spirálovité obtočené Schwannovy buňky s tukem - PNS Oligodendroglie v CNS Ranvierovy zářezy internodální segmenty Bipolární Multipolární (motorické, eferentní) Pseudounipolární (senzitivní, aferentní) periferní raménko centrální raménko TYPY NEURONŮ (morfologické dělení) TYPY NEURONŮ (funkční dělení) 1.SENZITIVNÍ/SENZORICKÉ (cítivé, ascendentní, aferentní, centripetální) Somatosenzitivní (propriocepce, exterocepce) Viscerosenzitivní (interocepce) 2.MOTORICKÉ (odstředivé-centrifugální, eferentní, descendentní) Somatomotorické a branchiomotorické (k příčně pruhované svalovině) Visceromotorické = autonomní NS (k hladké a srdeční svalovině, ke žlázám) (sympaticus, parasympaticus) 3.INTERNEURONY 4. Princip nervového řízení Základní funkční prvek NS je reflex 1.příjem informací (pomocí smyslových orgánů - nervových zakončení, smyslových orgánů - zachycování a zaznamenávání podnětů z okolí – teplo, tlak, hluk) 2. zajištění přenosu podnětů do CNS – dostředivými (senzitivními nervy) 3. vyhodnocení a vytvoření výstupní informace (v CNS) 4. přenos informace k výkonným orgánům (pro svalové buňky hladké, příčně pruhované a srdeční svaloviny a žlázy) odstředivými (motorickými nervy) ZÁKLADNÍ SCHÉMA ČINNOSTI NERVOVÉ SOUSTAVY Receptor nervová zakončení smyslové orgány Centrum reflexu CNS (mozek, mícha) Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy Sensorické/senzitivní (dostředivé, centripetální neurony) Motorické (odstředivé, centrifugální neurony) Periferní nervová soustava (PNS) = míšní (31 párů), hlavové (1-12) a autonomní nervy (sympathicus a parasympathicus) Interneuron Motorický neuron Aferentní neuron inhibiční x excitační Pouze v CNS Míšní reflex Výsledek obrázku pro reflexní oblouk obrázek ROZDĚLENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU 1.Centrální (CNS) – mícha, mozek Substantia grisea (šedá hmota) - perikaryony a neuropil (cortex, nuclei) Substantia alba (bílá hmota) – myelinizovaná nervová vlákna 2. Periferní NS – míšní, hlavové a autonomní nervy (senzitivní, motorické, smíšené) svazky nervových vláken nerv PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM kmenCrN hlavové nervy - 12 párů míšní nervy - 31 párů Vegetativní (autonomní) nervy (sympaticus a parasympaticus) Aby mohl autonomní nerv ovlivnit cílový orgán (žlázu, hladkou nebo srdeční svalovinu) , musí se na periferii přepojit v příslušném autonomním gangliu! Míšní nerv (nervus spinalis) Mícha na řezu: Substantia grisea (šedá hmota - uvnitř) - perikaryony a neuropil (jádra) - přední roh (cornu anterius), pars intermedia a zadní roh (cornu posterius) Substantia alba (bílá hmota – po obvodu) – myelinizovaná nervová vlákna sejmout0068 Do zadního rohu vstupují senzitivní vlákna a tvoří radix dorsalis Z předního rohu vystupují motorická vlákna a tvoří radix ventralis vně foramen intervertebrale jsou vlákna smíšena a tvoří: Ramus dorsalis (smíšený) Ramus ventralis (smíšený) Obou rami se účastní ramus communicans griseus Ramus communicans albus Ramus communicans griseus Přední roh míšní (cornu anterius) s motorickými jádry (nakupení těl nervových buněk) Zadní roh míšní (cornu posterius) senzitivní jádra k přepojení do vyšších etáží CNS sympatikus sejmout0025 Míšní nerv (nervus spinalis) Rozdíl radix anterior x ramus ventralis !!! radix posterior x ramus dorsalis !!! 31 párů míšních nervů: krční spinální nervy C1-8 (první vystupuje mezi atlasem a týlní kostí, poslední mezi C7 a Th1) hrudní Th – 12 bederní L – 5 křížové S – 5 kostrční Co – 1 Nervosvalová ploténka(motorická ploténka - mediátorem je acetylcholin) – impulzy z nervového vlákna se přenášejí na svalové vlákno, které reaguje stahem. sejmout0037 Míšní nerv 31 párů – po spojení zadních (sensitivních) a předních (motorických) kořenů vystupují z páteřního kanálu ve foramina intervertebralia míšní nervy (smíšené) Míšní nervy obsahují tato nervová vlákna (axony, neurity): 1) Dostředivá (aferentní, sensitivní) nervová vlákna začínají na periferii organismu svými zakončeními = receptory- exteroreceptory, interoreceptory, proprioreceptory /sbírají informace z pohybového aparátu/. V receptorech se podněty z vnějšího i vnitřního prostředí mění na nervové vzruchy, které jsou periferním nervem vedeny do buněk spinálního ganglia a z nich zadním kořenem do míchy. Jádra v míše převádí impulsy do vyšších ústředí. sejmout0038 sejmout0067 2) Odstředivá (eferentní, motorická) začínají v motoneuronech předních rohů míšních, jako jejich axony vystupují předními míšními kořeny – somatomotorické nervy. Visceromotorická vlákna jdou z viscerálních motoneuronů postranních rohů míšních a vystupují jako rami communicantes albi také předními kořeny, po přepojení v příslušných vegetativních gangliích se vrací do míšního nervu jako rr. communicantes grisei (slouží k inervaci cév, hladkého a srdečního svalstva a žláz). sejmout0038 Radix anterior x ramus ventralis !!!!! sejmout0068 Po výstupu z foramen intervertebrale se spinální nerv dělí: 1.r. ventralis – smíšený, ,vytváří pleteně (plexus cervicalis, brachialis, lumbalis, sacralis + mezižeberní nervy) 2. 2. r. dorsalis je slabší než ventralis, smíšený, proráží na zadní stranu těla a inervuje hluboké zádové svaly a kůži zad 3. r. meningeus se vrací do páteřního kanálu a inervuje tvrdou plenu míšní, periost, disci intervertebrales a vazy páteře 4. ramus communicans griseus (nemyelinizovaná vlákna jsou součástí míšního nervu) pro žlázy, cévy a hladkou a srdeční svalovinu (v míšním nervu) sejmout0034 sejmout0068 Hlavové nervy ( III. – XII.) Míšní nervy (31) zadní větve epaxiální svalstvo přední větve hypaxiální svalstvo Inervace kosterních svalů Epaxiální, hypaxiální svalstvo plexus cervicalis plexus brachialis nn. intercostales plexus lumbalis plexus sacralis Hlava: I. – XII. (V – žvýkací svaly, VII – mimické svaly) Krk: plx. cervicalis hlavové nervy: XI, V., VII., XII Hrudník: nn. intercostales plx. brachialis Břicho: nn. intercostales plx. lumbalis Záda: zadní větve míšních nervů hlavové nervy plx. brachialis nn. intercostales HK: plx. brachialis DK: plx. lumbalis plx. sacralis Hlavové nervy (nn. craniales) I. N. olfactorius (čichový) II. N. opticus (zrakový) III. N. oculomotorius (okohybný) IV. N. trochlearis (kladkový) V. N. trigeminus (trojklanný) VI. N. abducens (odtažitý) VII. N. facialis (lícní) VIII. N. vestibulocochlearis (rovnovážně-sluchový) IX. N. glossopharyngeus (jazykohltanový) X. N. vagus (bloudivý) XI. N. accessorius (přídatný) XII. N. hypoglossus (podjazykový) kmenCrNa sejmout0056 nVmandib nVII Pars supraclavicularis 1. Nervus dorsalis scapulae (C5-C6) (m. levator scapulae, mm. rhomboidei) 2. Nervus thoracicus longus C5-C6 (m. serratus anterior) 3. Nervus subclavius C5-C6 (m. subclavius) 4. Nervus suprascapularis C4-C6 (m. supraspinatus, m. infraspinatus) 5. Nervi pectorales C5-C6 (mm. pectorales) 6. Nervus subscapularis C5-C7 (m. subscapularis, m. teres major) 7. Nervus thoracodorsalis C5-C6 (m. latissimus dorsi) Plexus brachialis C4/5 – C8/Th1 Pars infraclavicularis Fasciculus lateralis Nervus musculocutaneus C5-C7 Radix lateralis nervi mediani C5-Th1 B) Fasciculus medialis Nervus cutaneus brachii medialis Nervus cutaneus antebrachii medialis Nervus ulnaris C8-Th1 Radix lateralis nervi mediani C5-Th1 C) Fasciculus posterior Nervus axillaris C5-C6 Nervus radialis C5-C8 Příklad míšních nervů (ventrální větve) – podrobně se budete učit ve druhém semestru! Antebrach19 SPECIÁLNÍ MYOLOGIE Popis svalu: 1.Jméno 2.Skupina svalů Origo (začátek) Insertio (úpon) Functio Innervatio Svaly hlavy Svaly krku Svaly hrudníku Svaly břicha Svaly pánevního dna Svaly zad Svaly horní končetiny Svaly dolní končetiny Rozdělení svalů podle krajin těla Přehled svalů hlavy (mm. capitis) 1) Svaly žvýkací (mm. masticatorii) 2) Svaly mimické (mm. faciales) Ad 1) Svaly hlavy – žvýkací (mm. masticatorii) vznik z 1. žaberního oblouku – inervace větvemi V. hlavového nervu - n. trigeminus! M. temporalis M. masseter M. pterygoideus medialis M. pterygoideus lateralis Funkce: Elevace a retrakce mandibuly M. temporalis trvale aktivován v bdělém stavu, udržuje mandibulu v klidové poloze, posturální sval žvýkací b 1. Název svalu (zařazení do skupiny) 2. Začátek (origo) 3. Úpon (insertio) 4. Funkce (functio) 5. Nervové zásobení (innervatio) M. masseter f: elevace; povrchová část - protrakce mandibuly žvýkací b 1. Název svalu (zařazení do skupiny) 2. Začátek (origo) 3. Úpon (insertio) 4. Funkce (functio) 5. Nervové zásobení (innervatio) žvýkací a M. pterygoideus medialis f: elevace mandibuly a posuny do stran 1. Název svalu (zařazení do skupiny) 2. Začátek (origo) 3. Úpon (insertio) 4. Funkce (functio) 5. Nervové zásobení (innervatio) M. pterygoideus lateralis žvýkací a f: protrakce mandibuly a posuny do stran 1. Název svalu (zařazení do skupiny) 2. Začátek (origo) 3. Úpon (insertio) 4. Funkce (functio) 5. Nervové zásobení (innervatio) M. masseter a m. pterygoideus medialis tvoří „smyčku“ kolem mandibuly Žvýkací svaly (inervace CN V. – n. trigeminus) (mm. masticatorii) žvýkací a Použité obrázky: Čihák, R. (1987): Anatomie 1. Avicenum, Zdravotnické nakladatelství. Gilroy, A. M. et al. (2009): Atlas of Anatomy. Thieme New York, Stuttgart. Moore, K. L. (1992): Clinical oriented anatomy. Third edition. Williams&Wilkins, A Waverly Company. Putz, R. (2008): Atlas of Human Anatomy Sobotta. Elsevier Books. Rohen, J.W., Yokochi, Ch. (1988): Anatómia človeka. Schattauer Stuttgart- New York.