3. Historické odbočení za vyučováním tělesné výchově na českých školách Mgr. Jiří Sliacky, Ph.D. Katedra tělesné výchovy a společenských věd (EDUC) 2. polovina 19. století ̶ 1869 ̶ zavedení TV jako povinného předmětu do obecných škol a učitelských ústavů ̶ M. Tyrš a S. Podlipská – Tělocvičný spolek paní a dívek pražských ̶ 1870 ̶ základ kurikula TV tvořili 3 okruhy – pořadová, prostná a nářaďová cvičení ̶ stanoveno školním a vyučovacím řádem ̶ 1874 ̶ Spiess-Maulovy osnovy školní TV – první osnovy TV v českých zemích ̶ stanovovaly 2 vyučovací hodiny TV týdně ̶ progresivní znaky ̶ požadavek TV jako řádného vyučovacího předmětu i pro děvčata ̶ zavedení testování pro postup do vyšší třídy ̶ Nárok na odbornou kvalifikaci učitele TV Spiess-Maulovy osnovy školní TV (Rychtecký, Fialová, 1998, s. 16) Konec 19. století ̶ 1883 ̶ na dívčích školách TV jako povinný předmět zrušen ̶ 1892 ̶ zřízen Český vzdělávací kurs pro učitelstvo tělocviku na středních školách a učitelských ústavech – první samostatné vzdělávání učitelů TV ̶ TV v českých zemích ovlivňována severským tělocvikem, francouzským fyziologickým systémem, rozmachem tělovýchovného hnutí (Sokol, Orel, DTJ) a také mezinárodním rozšiřováním sportovního hnutí (OH, mezinárodní sportovní federace) Do 1. světové války ̶ 1911 ̶ zavedení nových osnov pro chlapce (2 hodiny týdně zachovány) ̶ zavedeny tzv. nepovinné hry s výkonnostním zaměřením ̶ 1913 ̶ stejná úprava zavedená i pro dívky na středních školách, TV ale zůstává pro dívky nepovinná ̶ 1915 ̶ dívkám na všech typech škol byla snížena dotace na 1 hodinu TV týdně (nepovinně) Meziválečné období ̶ 1919 ̶ další úprava TV dívek – škola ji zavádí, když je na ní alespoň 20 dívek, v rozsahu 2 hodiny týdně ̶ na učitelských ústavech zavedeny povinné zkoušky dospělosti z TV ̶ 1924 ̶ Tyršovy osnovy školní tělesné výchovy – doplňují sezónní cvičení a sporty v přírodě ̶ 1934 ̶ pod vlivem tzv. Novorakouské školy vydány nové osnovy ̶ zdůraznění subjektivní role žáka ̶ širší uplatnění zdravotních cílů ̶ hlubší metodičnost ve vyučovacích postupech učitele ̶ diferencování učiva pro chlapce a dívky ̶ 2 vyučovací jednotky týdně jsou doplněny o výběrové sportovní aktivity, což hlavně na středních školách vedlo k masivnímu rozvoji organizace školních sportovních soutěží Tyršovy osnovy školní tělesné výchovy (Rychtecký, Fialová, 1998, s. 17) 2. světová válka a poválečné období ̶ rozsah TV rozšířen až na 4 hodiny týdně, zdůrazněna branná výchova ̶ 1948 ̶ nové osnovy TV, odklon od Novorakouské školy, prosazení sportovního zaměření ̶ formulovány zdravotní, vzdělávací a výchovné cíle TV ̶ v TV uplatňovány výkonnostní normativy a je dána možnost specializovaného vyučování, zejména na středních a vysokých školách (časová preference vybrané sportovní specializace) ̶ pro všechny typy škol zavedena povinná TV i pro dívky ̶ od 6. třídy se TV vyučuje pro chlapce a dívky zvlášť 50. – 60. léta 20. století ̶ 1952 ̶ zavedena povinná TV na vysokých školách ̶ 1954 ̶ zřízeny vysoké školy pedagogické – vysokoškolská příprava středoškolských učitelů TV ̶ zavedeny normativní osnovy TV – akcentace vzdělávacích a výkonnostních cílů (limity, kontrolní cviky, odznak zdatnosti) ̶ 1960 ̶ zavedený nepovinný předmět Sportovní hry ̶ zavedeny Jednotné osnovy TV pro chlapce a dívky od 6 do 19 let ̶ snaha o propojování školní a zájmové TV ̶ učivo rozděleno do 3 úrovní (základní, rozšiřující a pro výkonnostní sport mládeže) ̶ 1968 ̶ zaveden nepovinný předmět Pohybové hry pro žáky nižších ročníků 70. a 80. léta 20. století ̶ opouštění sportovního pojetí školní TV ̶ školní TV zaměřována více na prožitek z pohybu, rozvoj pohybových schopností a zvládnutí dovedností nejpopulárnějších sportů ̶ na základě toho a některých odborných poznatků (DŘS, analýza didaktické interakce) dochází k částečným úpravám kurikula i ke změnám v povaze interakcí učitel - žák Po roce 1989 ̶ společenské změny přináší i změny ve školství ̶ liberalizace kurikula – TV 2-3 hodiny týdně, volitelné učivo, nepovinné předměty ̶ diverzifikace školství – státní, soukromé, církevní ̶ vznik školních sportovních klubů (1994 – AŠSK) ̶ 1997 ̶ osnovy školní TV v rámci programu Základní škola (jednotné osnovy) ̶ 2007 ̶ zavádění Rámcových a školních vzdělávacích programů Použité zdroje RYCHTECKÝ, Antonín a Ludmila FIALOVÁ. Didaktika školní tělesné výchovy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-659-7.