Problematika profesionálních sportovních klubů (np4234/nk4234)1 Problematika profesionálních sportovních klubů (np4234/nk4234) Ing. Martin Vyroubal Obsah2 Obsah 1. Struktura sportovního prostředí 2. Vlastnictví a právní formy klubů 3. Odlišnosti evropského a severoamerického pojetí profesionálních lig, otevřené/uzavřené soutěže, regulační nástroje 4. Indikátory výkonnosti klubů 3 Struktura sportovního prostředí Struktura sportovního prostředí4 Struktura sportovního prostředí Sportovní , tělocvičné a turistické aktivity českého sportovního prostředí historicky zahrnují (obsah činnosti): • Soutěžní sport (soutěžení a dosahování relativně absolutní výkonnosti jednotlivce či kolektivu). • Sport pro všechny, tělocvičné aktivity, tělesnou výchovu (pohybové vzdělávání a udržování tělesné zdatnosti). • Turistickou činnost (kulturně vzdělávací činnost spojenou s pohybem). K tomu vznikají speciálně zaměřené dobrovolné spolky, kluby a organizace. Legislativní rámec5 Legislativní rámec • Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník – především v souvislosti se spolky a příkazní smlouvou (dříve mandátní) + ostatní důležité smlouvy z pohledu sportovce. • Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. • Ústavní úroveň: Listina základních práv a svobod. • EU: Evropská charta sportu (1992). • EU: Bílá kniha o sportu (2007). Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu6 Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu • Poslední novela z 18.6.2019 - Vznik Národní sportovní agentury • Vypracovává návrh plánu st. politiky ve sportu, zejména definici cílových skupin sportovců, na které je podpora zaměřena, včetně alokace finančních prostředků pro jednotlivé cílové skupiny. • Poskytuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu prostřednictvím jí vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace. • Vytváří podmínky pro sport dětí a mládeže a jejich trenéry, pro sport dospělých, zdravotně postižených občanů a reprezentanty. Sport a EU7 Sport a EU • Evropská charta sportu – sjednocuje přístup k základním otázkám, které podmiňují podporu a rozvoj sportu ve všech jejich formách. Z r. 1992-rozvoj sportu dle zásad humanismu a demokracie + kodex etiky. • Evropská komise 11.7.2007 přijala svoji první ucelenou iniciativu v oblasti sportu. Účelem bílé knihy je poskytnout strategickou orientaci týkající se role sportu v EU. Vyzdvihuje se zde společenský a hospodářský význam sportu s důrazem na dodržování požadavků právních předpisů EU. • Bílá kniha o sportu je výsledkem rozsáhlých konzultací vedených s organizacemi působícími v oblasti sportu, jako jsou např. olympijské výbory a sportovní federace, jakož i s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami. Organizace sportovního prostředí v ČR8 Organizace sportovního prostředí v ČR Obsahové zaměření: • Školní TV a sport včetně vysokých škol (pohybové vzdělávání) • Sport pro všechny, pro zdraví (organizované i neorganizované formy) • Soutěžní sport, závodní sport (soutěže, státní sportovní reprezentace) • Sport jako obchodní činnost (služby, servis, profesionální soutěže, obchodní činnost) Organizace sportovního prostředí v ČR9 Organizace sportovního prostředí v ČR Spolkové sportovní prostředí Samostatné kluby, TJ, sportovní svazy, sportovní sdružení (spolky), unie, asociace, organizace: • založeny dle zákona o sdružování občanů (zákon 4. 83/1990 Sb.) (Od 1. ledna 2014 je účinný nový občanský zákoník 89/2012 Sb.) • právní subjektivita a rozhodovací samostatnost • návaznost na mezinárodní sportovní struktury Různé formy občanských sportovních sdružení: • jednotlivé samostatné (Český střelecký svaz) • sdružení více sportů do „střešní organizace“ (Česká unie sportu, Sdružení sportovních svazů, Autoklub ČR) • sdružení se specifickým postavením (Český olympijský výbor, Česká asociace univerzitního sportu, Asociace školních sportovních klubů, Česká obec sokolská) Sportovní svazy10 Sportovní svazy • Základ českého sportu • Rozhodující článek pro sportovní přípravu a tréninkový proces (ve spolupráci s Resortními sportovními centry). • Nositel koncepce sportovní přípravy a tréninkového systému. • Výběr a péče o sportovně talentovanou mládež. • Formování reprezentačních družstev ČR. • Spolupráce s ČOV. • Příjemci státních dotací na podporu sportu (především NSA – Sportovně talentovaná mládež, NSA – Sportovní reprezentace ČR). Resortní sportovní centra11 Resortní sportovní centra ̶ OLYMP (Ministerstvo vnitra) ̶ Victoria VSC (MŠMT/NSA) ̶ DUKLA (Armádní sportovní centrum, Ministerstvo obrany) Koncepce podpory sportu12 Koncepce podpory sportu • Vypracovává MŠMT (NSA) ve spolupráci s ČOV • Aktuální verze včetně dalších dokumentů (např. Akční plány podpory sportu): https://nsa.gov.cz/specificke-dokumenty/ • Hlavní body – viz následující slide Koncepce podpory sportu13 Koncepce podpory sportu Hlavní body: • připravit nový Zákon o podpoře sportu, respektive další novelu • podpoře zdravého životního stylu, který je podstatnou složkou zdravotního stavu i schopnosti občana aktivně působit v moderní společnosti, • posílení výchovy ke sportu a zdravému životnímu stylu ve vzdělávacích programech, • podpoře stabilního prostředí financování sportovních klubů s důrazem na práci s mládeží, prostředí podporující spolufinancování sportovních činností, • postupném zajištění vícezdrojového financování sportu ze státního rozpočtu, rozpočtu krajů, obcí a sponzorských zdrojů, • podpoře občanských sdružení, spolků, neprofesionálních organizací působících v oblasti sportu a tělovýchovy a jejich transparentní financování ze státního rozpočtu. Český olympijský výbor (ČOV)14 Český olympijský výbor (ČOV) • Nejvyšší sportovní autorita (národní). • ČOV byl založen 18. května 1899. Dle Olympijské charty má rozvíjet a šířit olympijské ideály a zastupovat a zabezpečovat účast České republiky na olympijských hrách. • Zodpovědnost a role Českého olympijského výboru je však mnohem širší. Nově zastupuje zájmy českého sportu jako celku vůči státu. ČOV má za cíl zlepšení postavení sportu ve společnosti a jeho zpřístupnění nejširší veřejnosti. Usiluje o zlepšení financování sportu, a to zejména v oblasti mládeže. • Pro sport handicapovaných – Český paralympijský výbor (ČPV) Česká unie sportu (ČUS)15 Česká unie sportu (ČUS) • Do roku 2013 fungoval jeho předchůdce Český svaz tělesné výchovy (ČSTV). • Spolek, který je zastřešující organizací pro další sportovní svazy. • Nejvyšším orgánem je valná hromada, nejvyšším výkonným orgánem je výkonný výbor. • Členy ČUS jsou národní sportovní svazy, sportovní kluby a tělovýchovné jednoty se svými členy. Sportovní a tělocvičné organizace16 Sportovní a tělocvičné organizace • Česká obec sokolská (ČOS) • Klub českých turistů (KČT) • Česká asociace univerzitního sportu (ČAUS) • Asociace školních sportovních klubů (AŠSK) 17 VLASTNICTVÍ A PRÁVNÍ FORMY KLUBŮ Právní úprava sportovních organizací18 Právní úprava sportovních organizací Hlavní právní formy sportovních organizací v ČR: • spolky (sportovní svazy, ČOV, ČUS, kluby – mládež + amatérské) • obchodní společnosti – a.s., s.r.o. (profesionální kluby) • spolek + obchodní společnost • ČOV + Česká olympijská a.s. + Olympic Festival s.r.o. • Český atletický svaz + Česká atletika s.r.o. SPOLKY • čl. 20 Listiny základních práv a svobod: „Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.“ • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) Právní úprava spolků19 Právní úprava spolků SPOLEK (z.s. = zapsaný spolek) = PRÁVNICKÁ OSOBA ZÁKLADNÍ ZNAKY SPOLKŮ: • alespoň tři osoby • společný zájem • spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů • osobní povaha členství ve spolku • členský příspěvek – stanovy spolku Právní úprava spolků20 Právní úprava spolků • hlavní činnost spolku: • Uspokojování a ochrana zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. • vedlejší činnost spolku: • Může být podnikání: podpora hlavní činnosti spolku nebo hospodárného využívání spolkového majetku. • Zisk: pouze pro spolkovou činnost, včetně správy spolku. • Členové spolku neručí za jeho dluhy, majetek je ve vlastnictví spolku. Právní úprava spolků – založení a vznik21 Právní úprava spolků – založení a vznik • dvě fáze: 1) založení – přijetí stanov, usnesení ustavující schůze 2) vznik zápisem do veřejného = spolkového rejstříku • agenda spolků: rejstříkové soudy • místně příslušný krajský soud dle sídla spolku (dříve MV) Právní úprava spolků - stanovy22 Právní úprava spolků - stanovy • povinné náležitosti stanov: • název a sídlo spolku (stačí uvedení obce) • účel spolku • práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat (např. § 220 a § 236 OZ) • statutární orgán • záležitosti neupravené stanovami = OZ • prosté podpisy všech zakladatelů • ČLENSTVÍ VE SPOLKU – vznik/zánik, práva a povinnosti àupravují stanovy Právní úprava spolků - organizace spolku23 Právní úprava spolků - organizace spolku • povinné orgány spolku: • statutární orgán (kolektivní / individuální) • nejvyšší orgán (členská schůze) • § 247 odst. 2 OZ – možnost, že statutární orgán je zároveň nejvyšším orgánem • fakultativní orgány – kontrolní komise, rozhodčí komise, další orgány určené stanovami • libovolné názvy orgánů (ne klamný dojem o jejich povaze) • libovolné funkční období členů orgánu dle stanov (jinak 5 let) Právní úprava spolků - organizace spolku24 Právní úprava spolků - organizace spolku NEJVYŠŠÍ ORGÁN = ČLENSKÁ SCHŮZE • zasedání alespoň jednou za rok • usnášeníschopnost – účast většiny členů spolku • rozhodování - většinou hlasů členů přítomných v době usnášení • každý člen = jeden hlas (pokud stanovy neurčí jinak) • záležitost, která nebyla zařazena na program = lze rozhodnout jen za účasti a pouze se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat • dílčí členská schůze, shromáždění delegátů (zejména pro národní sportovní svazy) – dle stanov Profesionální sportovní kluby25 Profesionální sportovní kluby • Cíl – maximalizace zisku nebo užitku. • Výsledný produkt = sportovní utkání. • Sportovní klub = podnik (vyvíjí hospodářskou činnost). • Příjmy klubů? (trh produktů/tržní poptávka) • Výdaje klubů? (trh faktorů/tržní nabídka) Profesionální sportovní kluby26 Profesionální sportovní kluby • Nejčastější forma – a.s., s.r.o. (není podmínkou) – PROČ? • Dotační tituly (neinvestiční) pro profesionální sport: • svazy • kraje, města/obce • Marketingová plnění v rámci soutěží Profesionální sportovní kluby s mládežnickými centry27 Profesionální sportovní kluby s mládežnickými centry • Často dva subjekty (avšak není podmínkou): • Jeden pro „A-tým“ (profesionální sféra) – a.s./s.r.o. • Druhý pro mládežnické centrum (výchova talentované mládeže) - z.s. • Důvody? • Oddělené rozpočty (transparentnost) • Dotační tituly mládež – svazy, NSA, kraje, města/obce, granty (EU) 28 Odlišnosti evropského a severoamerického pojetí profesionálních lig Formát soutěží29 Formát soutěží • Evropské pojetí – tzv. otevřené ligy • Severoamerické pojetí – tzv. uzavřené ligy Co to znamená? • Historická východiska – viz pokračování prezentace Formát soutěží – historická východiska30 Formát soutěží – historická východiska Evropa • Dříve soutěžily výhradně amatérské týmy (z nejlepších později profi kluby) • Postupná komercionalizace sportu • Hierarchický systém (postupy a sestupy v rámci soutěží) – princip vertikální mobility • Vítězství v národní lize à možnost postupu do nadnárodních soutěží (Liga Mistrů/Evropská liga (fotbal), Liga mistrů (basketbal), apod …) à dodatečné příjmy pro již bohaté kluby à zvyšování výkonnostních rozdílů (trpí vyrovnanost národních soutěží). • Problém v národních ligách – úzká skupina ekonomicky nejmocnějších klubů, často se jedná o velké obchodní společnosti s nadnárodní kapitálovou účastí. Formát soutěží – historická východiska31 Formát soutěží – historická východiska Severní Amerika • Soutěže zakládány investory za účelem podnikaní (historicky). • Uzavřený systém – neexistují postupy a sestupy „sportovní cestou“. • Možnost získat licenci – určité podmínky + poplatek. • Větší vyrovnanost soutěží à divácká atraktivita • Zájem všech klubů v soutěži (např. NHL, NBA, NFL, …) maximalizace zisku celé ligy jako produktu à vzájemná podpora klubů např: • na trhu výrobních faktorů – např. sdílení příjmů z vysílacích práv) • na trhu práce – platové stropy, systémy draftů, možnost zamítání přestupů vedením soutěže Rozdíly Evropa vs. Severní Amerika32 Rozdíly Evropa vs. Severní Amerika Zdroj: Šíma (2021) Rozdíly Evropa vs. Severní Amerika33 Rozdíly Evropa vs. Severní Amerika • Evropa • Především v rámci klubů, různé systémy, svazové akademie. • Finance – často podfinancováno, samozřejmě liší se dle států! • Infrastruktura. • Uplatnitelnost profesionálních hráčů. • Severní Amerika • Univerzitní sport • Profesionální úroveň (včetně soutěží) • Zázemí univerzit • Uplatnitelnost absolventů (profesionálních hráčů univerzit) – pouze elitní soutěže a jejich farmy. Rozvoj sportovně talentované mládeže – zcela odlišný přístup: 34 Indikátory výkonnosti sportovních klubů 35 Indikátory výkonnosti sportovních klubů • Specifické vlastnosti sportu, na rozdíl od podnikatelských subjektů à cíle vázané na touhu po sportovních výsledcích, finanční stabilitu, sociální odpovědnost. • Ukazatele se tedy váží k minimálně jedné z následujících oblastí: • Sportovní • Ekonomické • Sociální Indikátory výkonnosti sportovních klubů Přístupy k hodnocení výkonnosti sportovních organizací36 Přístupy k hodnocení výkonnosti sportovních organizací Podle Hoye et. al. (2012) je možné identifikovat následující přístupy k hodnocení sportovních organizací: • Management výkonnosti vázaný na cíle a záměry organizace. • Teorie hodnocení výkonnosti ve sportu – z perspektivy zájmových skupin (stakeholder perspective). • Teorie hodnocení výkonnosti ve sportu vstup-výstup (input-output). • Multidimenzionální modely měření výkonnosti. Dle Winanda (2014) preferovaný multidimenzionální model a to z důvodu působení mnoha zájmových skupin v každé sportovní organizaci. Multidimenzionální modely měření výkonnosti37 Multidimenzionální modely měření výkonnosti Mezi nejznámější a nejpoužívanějí multidimenzionální modely patří: • Balanced Scorecard (Kaplan & Norton, 1992) • The Performance Prism (Neely, Adams & Kennerley, 2002) Balanced Scorecard (Kaplan & Norton, 1992)38 Balanced Scorecard (Kaplan & Norton, 1992) • Klade důraz nejen na finanční ukazatele, ale i na tzv. předstižené indikátory,. Které mohou pomoci identifikovat řadu potenciálních problému dávno před tím, než jsou vidět důsledky ve finančních měřítcích. • Model zdůrazňuje 4 odlišné aspekty organizace, u kterých je nutno hodnotit výkonnost: finance, zákazníci, interní procesy a motivace učení se. • Praktické využití modelu pro posuzování výkonnosti sportovní organizace je možné s tím, že je nutné nastavit ukazatele pro jednotlivé dimenze a specifikovat je. Může být využíván jak pro krátkodobé cíle, tak pro cíle dlouhodobé. The Performance Prism (Neely, Adams & Kennerley, 2002)39 The Performance Prism (Neely, Adams & Kennerley, 2002) • Autoři zdůrazňují na rozdíl od Balance Scorecard klíčovou roli stakeholderů/zájmových skupin pro dosahování úspěchu organizace. Nová, (cit. 2023) 40 DĚKUJI ZA POZORNOST! Reference41 Reference • Akční plán podpory sportu 2024. • Doktor M. (cit. 2023) Organizace Tělesné výchovy a sportu v ČR. FTVS UK. • Exner J. (2022). Právní rámec sportovních organizací v ČR. ČOV/FTVS UK. • Koncepce podpory sportu 2016-2025. • Skryja P. (cit. 2023). Struktura sportu v ČR. FSpS MU. • Šíma, J. (2021). Ekonomika evropských profesionálních fotbalových klubů a soutěží. Nakladatelství Ekopress, sro. • Nová J. (cit. 2023). Hodnocení výkonnosti ve sportu. E-learning IS MU. • Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu.