Test můžeme definovat jako standardní zkoušku, prostředek na objektivní, většinou nepřímé hodnocení určitého stavu. Může sloužit jak ve vyučovacím a tréninkovém procesu, tak i ve výzkumné práci jako prostředek na zjišťování stavu jedné nebo vícerých osob, nebo jako pomocný prostředek na sledování změn určité vlastnosti v určitém časovém intervalu.

Rozeznáváme různé druhy testů. 

Podle stupně ověřitelnosti a rozsahu používání existují standardní (splňují požadavky standardizace) a nestandardní testy (poskytují jen informativní poznatky pro interní potřebu). 

Podle počtu vlastností, které testy zkoumáme, můžeme testy rozdělit na jednorozměrné a vícerozměrné (sdružované do testových soborů, baterií, kde se jednotlivé testy nazývají testovými položkami). 

Testy můžeme dáledělit na individuální nebo skupinové, 

podle cíle hovoříme o testech diagnostických (zjišťují momentální stav) a testech prognostických (slouží na předpovídání určitého stavu).

Ne všechna měření a zkoušky však mohou být použité jako unifikované a standardní testy. Pro tento účel musí mít testy určité vlastnosti a musí vyhovovat určitým speciálním požadavkům, které označujeme termínem standardizace testu.

K nim patří:

1.    Spolehlivost (reliabilita) testu;

2.    Platnost (validita) testu;

3.    Vypracovaný systém hodnocení;

4.    Standardní podmínky a postup ve všech případech, když test používáme

Význam testování motoriky:

1.         kontrola tréninkového procesu, informace o jeho kvalitě a dosažených výsledcích

2.         informace o úrovni pohybových schopností, které jsou důležité pro určitý druh pohybového výkonu (např. sportovního výkonu v dané disciplíně)

3.         kontrola účinnosti určité tréninkové metody a podklady pro její volbu

4.         hodnocení testovaných osob pomocí výkonnostních norem v rámci určité skupiny (např. známkování ve školní tělesné výchově, normy výkonnosti pro obyvatelstvo)

5.         předpovídání výkonnosti testovaných osob, kterou lze očekávat po určitém časovém odstupu v budoucnosti

6.         vybírání vhodných uchazečů (např. sportovních talentů, studentů FSpS)

7.         zjišťování vzájemného uspořádání a vztahů mezi pohybovými schopnostmi (např. struktury pohybových schopností v určitém druhu sportu)

8.         srovnání výkonnosti některých populací (např. české a slovenské mládeže)

9.         stanovení obtížnosti pohybových činností pro určitou populaci (např. stanovení obtížnosti učiva pro osnovy ve školní tělesné výchově)

10.    použití ve výzkumu a vědě (vliv civilizačních faktorů na úroveň výkonnosti, teorie pohybových schopností, jejich struktury atd.)

Jednotky měření v antropomotorice:

§  fyzikální – tam, kde je možno motorické činnosti měřit (délka, čas, síla apod.)

§  hodnocení – pokud motorické činnosti není možné měřit

a)      škálování – jde o přiřazování čísel, které slouží k uspořádání výkonů na číselné stupnici, posuzující osoba provádí zhodnocení na dané stupnici (např. herní výkon basketbalisty, výkon fotbalových rozhodčí)

b)      posuzování (bodování) – jde o škálování založené na posudcích expertů             (rozhodčích), způsob posuzování je přesně popsán pravidly (např. gymnastika,    krasobruslení, skoky na lyžích)

§  počet opakování