lze definovat jako předpoklad člověka překonávat vysoký odpor břemene nebo vlastního těla pomocí svalového úsilí.

Dělení silových schopností:

a)   statická silová schopnost

b)   dynamická silová schopnost

Dělení podle vnějšího projevu:

• maximální síla
• explosivní síla
• rychlá síla
• vytrvalostní síla

Obecné typy svalových stahů v kontextů dělení silových schopností:      

a)   izometrický stah = statická síla – podmíněna izometrickým stahem, kdy se nemění délka svalu, ale mění se jeho napětí.

b)   izotonický stah = dynamická síla - sval se napíná konstantně, ale mění také svoji délku

Velmi zjednodušeně lze říci, že trénovaný sval se snaží zapojit do činnosti co nejvíc svalových jednotek – svalová vlákna hypertrofují (zbytní), ale nemění jejich počet.

Hypertrofie:     funkční ; umělá – „kulturistická“ (zvětší objem, ale ne výkon)

TESTY staticko-silových schopností:

Ruční dynamometrie,  Zádová dynamometrie,  Další formy dynamometrie

Výdrž ve shybu

Výdrž v záklonu v sedu pokrčmo

TESTY dynamicko-silových schopností:

shyby opakovaně

opakované kliky ve vzporu ležmo

leh – sed

Explozivní síla

Skok daleký z místa 

Skok dosažný (vertikální výskok)

Hod plným míčem obouruč

Metody rozvoje svalové síly:

1.    metoda opakovaného úsilí (opakování odporu středně velké zátěže až do únavy. Poslední pokusy jsou nejdůležitější)

2.    metoda maximálního úsilí (max. zátěž, 1 – 3x, klade velké nároky na pohybový aparát) – použití ve výkonnostním a vrcholovém sportu – rozvoj maximální síly

3.    metoda izometrických zatížení (proti pevnému odporu) – rozvoj statické síly

4.    metoda rychlostně silová (co největší rychlost při menší zátěži)

5.    metoda kontrastní (kombinace – využití rychlostní metody a metody opakovaného úsilí) vyšší rychlost, menší zátěž, x větší rychlost, menší zátěž)

6.    metoda intermediární – kombinace stahů izometrických s izotonickými – výdrž v podřepu, dřepy s činkou za krkem.

7.    Plyometrická metoda (rázová) např. opakované odrazy