Kultura projevu a akademické psaní
Kultura projevu – psaná, mluvená, kombinovaně prezentovaná
| Cíle bloku | Seznámit studenty s definicemi a členěním kultury dle různých kritérií |
|
|
| Výstupy z učení | Student bude schopen: |
| Identifikovat typy kultury v praktických aplikacích | |
| rozumět možnostem různých forem kultury v kominukaci pro aplikaci do praxe a jejich kombinacím | |
| Časová náročnost | 3 hodiny samostudia, reflexe poznatků; |
| Pro ty, kdo připraví prezentaci v rámci tohoto tématu – 5 hodin na studium tématu a přípravu prezentace |
Kultura jako fenomén
A. Úvod
B. Kulturní a nekulturní atributy v jejich projevech
C.Kulturní
kontext v historickém a regionálním pohled
D.Kultura
projevu – psaná, mluvená, kombinovaně prezentovan
E.Kultura
projevená a kultura vnitřně přijímaná
F.Proces
začleňování se do kulturní sféry
Kulturní versus nekulturní
Oblasti lidské komunikace a jejich specifika; komunikační kompetence, komunikace v zátěžových situacích, komunikace ve skupině
1. Oblasti lidské komunikace a jejich specifika (viz další kapitola)
Komunikace je základní lidská dovednost, která zahrnuje různé oblasti:
- Verbální komunikace: Použití jazyka k přenosu informací.
- Specifika: Jasnost sdělení, intonace, výběr slov.
- Neverbální komunikace: Gesta, mimika, postoj, kontakt očima, doteky.
- Specifika: Kulturní rozdíly, podvědomé signály, důležitost v emočním vyjádření.
- Paralingvistické prostředky: Tón hlasu, rychlost řeči, pauzy.
- Specifika: Doplňuje verbální obsah a ovlivňuje, jak je sdělení přijímáno.
- Mediální komunikace: Komunikace prostřednictvím technologií (e-mail, videohovory).
- Specifika: Omezená neverbální složka, potřeba větší jasnosti a strukturovanosti.
2. Komunikační kompetence
Komunikační kompetence zahrnují schopnosti efektivně komunikovat v různých situacích:
- Základní složky komunikační kompetence:
- Sebeprezentace: Jak působíme na ostatní.
- Empatie: Schopnost vnímat a rozumět emocím a potřebám druhých.
- Aktivní naslouchání: Zaměření na druhého člověka, kladení otázek a potvrzení pochopení.
- Přizpůsobivost: Schopnost upravit styl komunikace podle situace nebo osoby.
- Rozvoj komunikačních kompetencí:
- Trénink jasného vyjadřování a naslouchání.
- Posilování sebevědomí v projevu.
- Řešení konfliktů a vyjednávání.
3. Komunikace v zátěžových situacích
Komunikace v náročných situacích (např. konflikty, krizové situace, stres):
- Specifika:
- Zvýšené emoce, omezené racionální uvažování.
- Potřeba rychlého a jasného sdělení.
- Dovednosti pro zvládání zátěžových situací:
- Emoční regulace: Kontrola vlastních emocí a empatie vůči emocím druhých.
- Deeskalační techniky: Klidné vystupování, snižování napětí v komunikaci.
- Strukturovaná komunikace: Použití jednoduchého jazyka a jasného postupu.
- Praktické příklady:
- Reakce na kritiku nebo nespokojenost.
- Komunikace s člověkem v krizovém psychickém stavu.
- Řešení konfliktů v týmu.
4. Komunikace ve skupině
Specifika skupinové komunikace:
- Skupinová dynamika:
- Role jednotlivců ve skupině (vedoucí, koordinátor, kritik, zprostředkovatel).
- Interakce mezi členy (kooperace, rivalita, synergie).
- Skupinové komunikační procesy:
- Výměna informací (jasnost, úplnost, sdílení).
- Rozhodování (kolektivní rozhodnutí vs. individuální preference).
- Řešení konfliktů ve skupině.
- Dovednosti pro efektivní skupinovou komunikaci:
- Facilitace diskuzí (zajistit prostor pro vyjádření všech).
- Budování důvěry a respektu.
- Komunikace zpětné vazby.
Cíle tohoto celku:
- Porozumět základním principům a oblastem komunikace.
- Rozvíjet schopnosti jasně a efektivně komunikovat, a to i ve stresujících podmínkách.
- Naučit se zvládat konfliktní situace a krizovou komunikaci.
- Zlepšit skupinovou komunikaci a práci v týmech.