Kultura projevu a akademické psaní

Zdroje a vyhledávání informací, třídění informací (hledání, používání, citování)


Cíle bloku Seznámit studenty s relevancí zdrojů a jejich vyhledáváním a užíváním
 
Výstupy z učení Student bude schopen:
 


   
Časová náročnost 3 hodiny samostudia, reflexe poznatků;  
Pro ty, kdo připraví prezentaci v rámci tohoto tématu –  5 hodin na studium tématu a přípravu prezentace


Práce se zdroji

Nutnost uvedení zdroje
Zodpovědnost za použití zdroje
Rozlišení v rovině informace x názor
Ukázka možného problému

Informace, dezinformace a misinformace
Identifikace

2 příklady problémových míst
Sisyfos
Kniha Souboj světových názorů


Zodpovědnost za použití zdrojů

1) Kritické zhodnocení obsahu
2) Formální členění zdrojů:
a) Prošlo nějakou formou recenze.
b )Neprošlo žádnou formou recenze.

3) Časté omyly při vyhodnocení informací

 (např. v oblasti „odborné“ práce o výživě)


Příklady (ad absurdum)

a) Argument ad populum („90 % koček kupuje >wýkaz<“, „více než 92 % spokojených pacientů užívá tablety s vysokým rozlišením“…).
b )Argument dovolávání se autority („sám Ozzy Osbourne říkal, že netopýří tyčinka je zdravá“)

Role dezinformací v době sociálních sítí.


Poč je při akademickém psaní potřeba uvádět zdroje?

Zejména kvůli relevanci předkládaných informací a jejímu posouzení. Dále jde o dodržení principu vědy, kdy stavíme na již postaveném základu. Jde také o posouzení míry originality textu (s ohledem na problém plagiátorství).