JAK VNÍMÁME SVÉ ZDRAVÍ:

rozvaha z pohledu „význam něčeho si často uvědomíme až to ztratíme"

Zdraví je jedním z nejcennějších darů, které nám život nabízí. Je to základní stavební kámen našeho života, který ovlivňuje naši schopnost prožívat radost, dosahovat cílů a užívat si každodenního bytí. Přesto, jak často se – my sami – zamýšlíme nad tím, jak důležité zdraví je dokud ho máme? Význam zdraví si často plně uvědomíme až ve chvíli, kdy je ztratíme. Autoři se zaměřili na to, proč je tomu tak, a zda a jak můžeme změnit svůj postoj k vlastnímu zdraví.

Lidská přirozenost má tendenci brát samozřejmostí to, co je neustále přítomné. Když jsme zdraví, považujeme často funkce našeho těla za jakousi samozřejmost a obvykle věnujeme pozornost jiným aspektům života – práci, vztahům, zábavě. Zdraví je pro nás něco, co funguje kdesi na pozadí a co vlastně nepotřebuje naší zvláštní pozornost, dokud je v pořádku. Teprve když se objeví zdravotní problémy, uvědomujeme si, jak křehké naše zdraví může být a jak moc na něm závisí naše kvalita života.

Ztráta zdraví může mít mnoho podob – od drobných potíží, jako je nachlazení, až po vážná onemocnění, která zásadně změní náš život. Obvykle si – až po této změně – uvědomujeme, jak jsme byli předtím v pohodě šťastní a jak moc jsme si vlastně nevážili běžných věcí, jako je třeba schopnost bezbolestně se pohybovat nebo klidně spát. Obvykle nás až nemoc nutí zastavit se a zamyslet se nad tím, co je v životě skutečně důležité.

Tento fenomén můžeme vidět v dnešní době i v širším kontextu. Pandemie COVID-19 nám připomněla, jak křehké může být naše zdraví a jak rychle se může změnit náš život. Lidé prakticky celého světa museli najednou přehodnotit své priority ve směru zaměřit se více na své zdraví a zdraví svých blízkých. Náhle jsme si uvědomili, jak důležitá je prevence, zdravotní péče a podpora imunitního systému. Po skončení pandemie pak sčítáme ztráty, kterými nás poznamenala na našich životech.

Musíme však vždy čekat až na tyto ztráty, abychom si význam tohoto slova uvědomili teprve až jeho obsah ztratíme? Bývá to částečně pro nedostatek povědomí nebo informací, někdy však také přirozenou lidskou povahou, která inklinuje k optimistickému pohledu.

Výchova k péči o zdraví často začíná příliš pozdě a není zdůrazňována ve školních osnovách, ani v běžném životě. Dalším faktorem opomíjení péče o vlastní zdraví bývá i tlak moderní společnosti na výkon a na úspěch, který nás sice motivuje a žene vpřed, ovšem často bez ohledu na naše tělo. Berme tedy za skutečnost fakt, že: změna vnímání našeho zdraví začíná až uvědoměním si jeho změny.

Prevence je klíčová: pravidelné lékařské prohlídky, zdravá strava, dostatek pohybu, ale i odpočinku a vnímání našeho duševního zdraví, by měly být nedílnou součástí našeho života. Kromě toho bychom měli být vděční – bez jakékoliv mysticismu – i za každodenní okamžiky, kdy jsme zdraví, a neměli bychom brát tento stav jako „neztratitelnou samozřejmost“.

Zdraví však není jen fyzická zdatnost těla, ale zahrnuje i psychickou a sociální pohodu. Fyzické zdraví znamená, že tělo funguje optimálně, bez nemocí a bolesti. Psychické zdraví zahrnuje naši emocionální stabilitu, schopnost zvládat stres a cítit se dobře sami se sebou. Sociální zdraví odráží kvalitu našich vztahů a schopnost interakce s okolím. Skutečné zdraví je tedy celková harmonie těla, myslí a společenských vztahů, kde každý z těchto aspektů je stejně důležitý.

Vnímání našeho zdraví jako něčeho cenného nám totiž často pomůže žít hodnotnější a vyváženější život. Uvědomit si význam zdraví předtím, než ho ztratíme, předchází i mnoha problémům a pomáhá udržet si i vysokou kvalitu života. Zdraví je prostě dar, kterého bychom si měli vážit a chránit je každý den.