POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ ASPEKTY POHYBU:

pohybová aktivita a zdraví, důsledky hypokineze

Úvod

Pohybová aktivita je nezbytnou součástí zdravého životního stylu. Má klíčový význam na fyzické i psychické zdraví člověka. Moderní doba se však vyznačuje rostoucím podílem sedavého způsobu života, který vede k hypokinezi – nedostatku pohybu. Tento jev má významné negativní dopady na zdraví jedince a na celkovou kvalitu života. Následující kapitola se zaměřuje na pozitivní a negativní vztahy mezi pohybovou aktivitou a zdravím člověka a na prevenci důsledků hypokineze.

Pozitivní vlivy pohybové aktivity na zdraví

1. Kardiovaskulární zdraví: Pravidelná fyzická aktivita: např: běh, chůze, plavání, zlepšuje kardiovaskulární zdraví tím, že posiluje srdce, zlepšuje krevní oběh a snižuje krevní tlak. Fyzická aktivita také přispívá k udržení zdravé hladiny cholesterolu a triglyceridů, což snižuje riziko kardiovaskulárních chorob.
2. Metabolické zdraví: Aktivní životní styl pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a zvyšuje citlivost na inzulín, což je významné pro prevenci a kontrolu některých
3. Pohyb pomáhá udržovat ideální tělesnou hmotnost, což je důležitá prevence obezity.
4. Psychické zdraví: Fyzická aktivita má pozitivní vliv na psychické zdraví. Pravidelné cvičení uvolňuje endorfiny (hormony štěstí), a tak účinně snižuje symptomy deprese a úzkosti. Pohyb zlepšuje i kognitivní funkce, což snižuje riziko rozvoje neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
5. Posilování kostí a svalů: Fyzická aktivita, zejména ta, která zahrnuje odporové cvičení, (např.: posilování), přispívá k udržení a zvýšení svalové hmoty, dále síly kostí. Jde tedy o významnou prevenci osteoporózy a rizika komplikací pádů, zejména u starších osob.
6. Zlepšení imunity: Pravidelný pohyb a vůbec aktivní životní styl, posilují naši imunitu.

Negativní vlivy nedostatku pohybové aktivity (hypokineze)

1. Kardiovaskulární rizika: Nedostatek pohybu vede k oslabení srdečního svalu, zhoršení krevního oběhu a zvýšení krevního tlaku. To vše zvyšuje riziko vzniku srdečních onemocnění, aterosklerózy a dalších kardiovaskulárních problémů.
2. Metabolické problémy: Sedavý způsob života přispívá k rozvoji inzulínové rezistence, což může vést k diabetu 2. typu. Nedostatek pohybu často vede k nárůstu tělesné hmotnosti a obezitě, což dále zhoršuje metabolické zdraví.
3. Zhoršení psychického zdraví: Hypokineze může mít negativní dopady na psychické zdraví. Sedavý způsob života je spojen se zvýšeným rizikem deprese, úzkosti a kognitivních poruch. Nedostatek fyzické aktivity může také zhoršovat schopnost zvládat stres a přispívat k pocitu únavy a snížené životní energie.
4. Svalová atrofie a ztráta kostní hmoty: Nedostatek pohybu vede k oslabení svalů a ztrátě kostní hmoty, což zvyšuje riziko osteoporózy a svalové atrofie a vede k problémům s pohybem a zvýšenému riziku zranění.
5. Oslabení imunitního systému: Sedavý způsob života může oslabit imunitní systém a snížit schopnost těla bojovat s infekcemi. To vede k častějším onemocněním a delší době zotavení.

Prevence důsledků hypokineze

1. Pravidelná pohybová aktivita: Prevenci důsledků hypokineze je pravidelná fyzická aktivita do běžného života. Doporučuje se minimálně 150 minut středně intenzivní, nebo 75 minut vysoce intenzivní fyzické aktivity týdně.
2. Integrované pohybové programy: Pohybové programy, které kombinují kardio-cvičení, posilování a flexibilitu, pomáhá udržet zdraví a je prevenci řady chorob. Důležité je využívat různé pohybové aktivity v rámci komplexní péče o tělo.
3. Podpora aktivního životního stylu: Snaha o aktivní životní styl v komunitách, školách a v práci zajišťuje, že bude větší příležitost a motivace k pohybové aktivitě.
4. Vzdělávání a povědomí: Zvyšování povědomí o výhodách fyzické aktivity a naopak o rizicích hypokineze může motivovat jednotlivce k aktivnímu životnímu stylu. Informace o správné technice cvičení a o tom, jak začít, mohou být velmi užitečné.

V praxi se setkáváme i se skutečností, že řada pacientů je z různých důvodů dlouhodobě upoutána na lůžko. Proto považujeme za vhodné seznámit čtenáře i s důsledky hypokineze vyvolané dlouhodobým ležením.

Dlouhodobé ležení má na lidský organismus řadu negativních účinků jak fyzických, tak psychických. Uvádíme pro informaci pouze přehled základních změn, které v lidském organismu nastávají během dlouhodobé nečinnosti a ležení:

·       Svalová atrofie a slabost: Dlouhodobá nečinnost vede k ochabnutí svalů, které atrofují – ztrácejí svoji hmotu, i sílu. Nejvíce jsou postiženy svaly dolních končetin, postupně dochází k oslabení svalů trupu a horních končetin. Pacient obvykle zaujímá flekční postavení obou končetin, při kterém se postupně flektované svaly zkracují, dochází ke změnám chrupavek velkých kloubů a hovoříme o tzv. flekčních kontrakturách. 

·       Dekubity (proleženiny): Trvalý tlak na určité části těla, pokud osoba zůstává ve stejné pozici dlouhou dobu, vede k tvorbě proleženin, které se obtížně hojí a jsou bolestivé.

·       Problémy s kostmi a klouby: Nedostatek pohybu způsobuje úbytek kostní hmoty (osteoporózu) a mění i kostní trámčinu. Důsledkem je vyšší riziko zlomenin.

Klouby jsou při hypokinesi ohroženy změnami chrupavek, tuhnou a ztrácejí svoji pružnost, což logicky zhoršuje mobilitu. Flekční postavení kloubů viz výše.

·       Zhoršení kardiovaskulárního systému: Ležení a nedostatek fyzické aktivity snižuje efektivitu a výkonnost kardiovaskulárního systému. Dochází k ortostatickému snížení krevního tlaku (hypotenzi), zhoršenému návratu žilní krve k srdci, i ke zvýšenému riziku vzniku krevních sraženin (trombóz).

·       Respirační komplikace: Dlouhodobé ležení snižuje kapacitu plic a zhoršuje i další funkce (hluboké dýchání je omezeno, hromadí se sekret v plicích s rizikem infekce).

·       Metabolické změny:

o   Absence fyzické aktivity zhoršuje i metabolické funkce – např. nárůstem tělesné hmotnosti, horší regulací hladin krevního cukru a lipidů.

o   Zhoršení trávení – ležení zpomaluje peristaltiku (pohyby střev), což vede k zácpě a   řadě dalších trávicích problémů.

·       Psychologické dopady: Dlouhodobá nečinnost má negativní vliv i na duševní zdraví, ve smysli deprese, úzkostí, pocitů osamělosti a bezmocnosti.

·       Poruchy spánku: Ležení během dne zhoršuje a mění spánkové rytmy.

·       Zhoršení imunity: Dlouhodobá nečinnost negativně ovlivní imunitní systém, což vede k infekcím.

Tyto klinické poznatky jsou dnes doplněny i experimenty z kosmického výzkumu, kdy respondenti trávili převážnou část dne vleže. Výzkum prováděný na Zemi v simulovaných podmínkách mikrogravitace, přinesl mnoho poznatků o dopadech dlouhodobého ležení na lidský organismus a doplnil klinické zkušenosti.

Jednou z takto běžně užívaných výzkumných metod je tzv. bed rest study (studie vleže), která mimo dlouhodobé ležení simuluje i účinky mikrogravitace tím, že testované subjekty tráví toto období ležení v mírně skloněné pozici hlavou dolů (head-down tilt, HDT).

Vesmírný výzkum využívá řady technik a pomůcek, aby předešel všem těmto problémům. V klinice je pro minimalizaci těchto rizik důležité, aby dlouhodobě ležící pacienti, byli pravidelně polohováni a je-li to možné, i zapojeni do pasivních nebo aktivních cvičení, včetně prevence proleženin a jiných komplikací.

Závěr

Vztahy mezi pohybovou aktivitou a zdravím člověka jsou komplexní a mnohočetné. Zatímco pravidelný pohyb přináší nespočet výhod pro kardiovaskulární, metabolické, psychické a imunitní zdraví, nedostatek pohybu (hypokineze) může vést k závažným zdravotním problémům. Prevence těchto negativních důsledků spočívá v integraci pravidelné pohybové aktivity do života a podpora aktivního životního stylu na úrovni jednotlivců i komunit.