C0-HD-TOP.png C0-HD-BTM.png METODOLOGIE A STATISTIKA KVALITATIVNÍ VÝZKUM, ROZHOVORY Mgr. Martin Sebera, Ph.D. sebera@fsps.muni.cz Fakulta sportovních studií, MU Brno, 2024 C0-HD-TOP.png C0-HD-TOP.png KVALITATIVNÍ VÝZKUM •V centru výzkumné pozornosti je člověk, lidé (mohou to být i lokality, v nich lidé žijí a pracují). •Problém, který si vytyčujeme není nikdy zcela ohraničený --- stále jej při výzkumu vyjasňujeme. •Jev (fenomén), který je předmětem našeho výzkumného zájmu zkoumáme v jeho přirozeném kontextu. •Výzkum začínat s menším počtem případů. •Otevřenost k novým, neobvyklým, atypickým situacím a možnostem. •Důsledný popis našeho výzkumného postupu (co, proč a jak jsem dělal) – terénní deník. •Interaktivní a vývojový aspekt výzkumu (významný pro popis postupu výzkumu i interpretaci dat). Ø ØVýzkum jako proces interakce výzkumníka a předmětu výzkumu (jeho účastníků). ØV průběhu výzkumu se vyvíjejí výzkumník, účastníci i výzkumná situace. Ø • 7. Kvalitativní výzkum C0-HD-TOP.png KVALITATIVNÍ VÝZKUM •PŘÍPADOVÁ STUDIE •Případ = osoba, skupina, rodina, instituce…, ale i životní příběh (historie). •Komplexnost případu. • •Zdroje dat: ØAutobiografie, deníky, životopisy, korespondence. ØDokumentace případu – lékařská, vyšetřovací spis… ØHistorie organizace – dokumenty o jejím vzniku, výroční zprávy, zápisy z porad… ØRozhovory ØOhniskové skupiny ØOpakované pozorování Ø Ø 7. Kvalitativní výzkum C0-HD-TOP.png KVALITATIVNÍ VÝZKUM •ANALÝZA DOKUMENTŮ •Dokument = text, obrazový materiál, audio a audiovizuální záznam, výtvory (socha..).. •Intenzivní analýza dokumentu, který je ve své jedinečnosti podrobně objasňován a interpretován. •Příklad: analýza motivů autora románu. •TERÉNNÍ VÝZKUM •Zkoumání fenoménu nebo lidí v prostředí, ve kterém žijí, pracují. •Přístupnost terénu pro výzkumníka. •Vhodné zařazení výzkumníka do terénu. •Připravenost výzkumníka, jeho obeznámenost s terénem. •Etický přístup. (film Vrať se do hrobu! Milan Šteindler 1989) • 7. Kvalitativní výzkum C0-HD-TOP.png KVALITATIVNÍ VÝZKUM-METODY •Skryté zúčastněné pozorování •Výzkumník v přirozeném prostředí. •Účastníci nevědí o účelu pozorování. •Pozor na etiku, účel je třeba dodatečně vysvětlit. •Příklad: výzkum projevů mužského šovinismu v pracovním kolektivu vysokoškolsky vzdělaných osob. • •Otevřené zúčastněné pozorování •Výzkumník v terénu, je přímý účastník situací, které pozoruje + ostatní účastníci vědí o tomto pozorování. • Motivace účastníků, event. jejich znalost. •Vědomí toho, že účastníci jsou pozorováni může někdy ovlivnit jejich jednání. 7. Kvalitativní výzkum C0-HD-TOP.png KVALITATIVNÍ VÝZKUM-METODY •ROZHOVOR •Obvykle polostrukturovaný nebo nestrukturovaný rozhovor. •Forma nestrukturovaného rozhovoru – narativní rozhovor: výzkumník podněcuje dotazovaného spíše k vyprávění příběhu než k běžné konverzaci (Jak to všechno začalo? A co bylo potom? Co jste při tom cítil? Jak na to reagoval Váš partner?...) •Skupinový rozhovor: rozhovor obvykle s více než 3 osobami najednou, schéma otázka – odpověď, není skupinová interakce. •Ohnisková skupina: ØVýzkumník určuje zaměření diskuse, její ohnisko = např. určité aktuální téma. Řídí diskusi. ØSkupinová interakce. • 7. Kvalitativní výzkum C0-HD-TOP.png KVALITATIVNÍ VÝZKUM-ZPRACOVÁNÍ DAT •1. Fixace kvalitativních dat •Audiozáznam a videozáznam. •Záznamový arch: pro rozhovor, pozorování, terénní poznámky… • •2. Příprava dat pro analýzu A.Data převádíme do textové podoby. B.S texty dále pracujeme: •Redukce prvního řádu (vynechání nepodstatného – slovní vaty, výrazů, které narušují plynulost). •Barvení textu. •Kódování. •Práce s časovými osami. • • 7. Kvalitativní výzkum C0-HD-TOP.png KVALITATIVNÍ VÝZKUM-ZPRACOVÁNÍ DAT •KÓDOVÁNÍ •Prvotní data převádíme do významových jednotek. •Jednotkám přiřazujeme názvy. •Metoda vytváření trsů: uspořádání dat (výroků) do skupin na základě jejich podobnosti (překryvu), např. tematický překryv, časový překryv, prostorový překryv. •Metoda zachycení vzorců: vyhledávání a zaznamenávání v datech se opakujících vzorců, témat, struktur. •Metoda kontrastů a srovnávání: odlišení např. dvou identifikovaných kategorií, nalezení rozdílů (přesto, že mají zároveň mnoho společného). • Příklad: Porovnání případových studií pravidelných uživatelů konopných drog. Srovnání dvou skupin: 1. uživatelé, jimž užívání nepřináší zásadnější komplikace, 2. uživatelé, u kterých došlo k rozvoji dalších forem rizikového chování. 7. Kvalitativní výzkum C0-HD-TOP.png KVALITATIVNÍ VÝZKUM-ZPRACOVÁNÍ DAT •KÓDOVÁNÍ •Metoda faktorování: odhalení faktorů, které nejsou přímo pozorovatelé, mají implicitní charakter, ale ovlivňují určitý jev, situaci apod. •Příklad: hledání faktorů, podílejících se na úspěšnosti ambulantní psychoterapie dlouhodobých uživatelů konopných drog. • Metoda zakotvené teorie: integrace kvalitativních dat získaných různými metodami a jejich analýza směřující k teorii. •Využíváme různých úrovní kódování a postupně přecházíme z deskriptivní roviny do roviny hledání a nalézání toho, co je skryto za „prostým popisem“ jevu, situace. •Narativní rekonstrukce: na základě analýzy kvalitativních dat se pokoušíme rekonstruovat určitý jev v procesu jeho vývoje. •Příklad: biografická rekonstrukce životního příběhu (např. delikventa, sociálního pracovníka). • 7. Kvalitativní výzkum C0-HD-TOP.png C0-HD-TOP.png SBĚR DAT 5. Metody •Základní krokem ve výzkumném procesu, který zahrnuje shromažďování informací potřebných pro vyhodnocení výzkumných hypotéz nebo otázek. Metody sběru dat se liší v závislosti na typu výzkumu, cílech a dostupných zdrojích. • •Dotazníky a ankety: běžně používaná metoda pro shromažďování dat v kvantitativním výzkumu. Respondenti vyplňují sérii otázek vytvořených výzkumníkem. •Rozhovory: hloubková metoda, která se často používá v kvalitativním výzkumu. •Pozorování: výzkumník pozoruje a zaznamenává chování účastníků bez zásahu do situace. • C0-HD-TOP.png SBĚR DAT 5. Metody SROVNÁNÍ VÝHOD A NEVÝHOD ROZHOVORŮ Výhody rozhovorů: •Hloubka a detail: Rozhovory umožňují hluboký pohled do postojů, názorů, zkušeností a pocitů respondentů. •Flexibilita: Rozhovor může být přizpůsoben a modifikován podle situace, což umožňuje výzkumníkovi reagovat na odpovědi respondentů a klást důkladné otázky. •Osobní interakce: Přímá interakce mezi výzkumníkem a respondentem může pomoci vytvořit důvěrné prostředí, ve kterém se respondent cítí více otevřený a upřímný. •Zachycení nuance: Rozhovory umožňují výzkumníkům zachytit nonverbální komunikaci, jako je tón hlasu nebo řeč těla, což může poskytnout dodatečný kontext k verbálním odpovědím. •Komplexní data: Rozhovory často generují bohatá, podrobná a komplexní data, která mohou poskytnout hluboký vhled do výzkumného tématu. C0-HD-TOP.png SBĚR DAT 5. Metody Nevýhody rozhovorů: •Časově náročné: Příprava, provedení a analýza rozhovorů může být časově náročná, zejména ve srovnání s kvantitativními metodami, jako jsou dotazníky. •Náklady: Provedení rozhovorů může být finančně náročnější než jiné metody, zejména pokud vyžadují cestování nebo speciální vybavení. •Subjektivita: Výzkumníci mohou nevědomky ovlivnit odpovědi respondentů svým chováním nebo tím, jak kladou otázky. •Analýza dat: Kvalitativní data z rozhovorů je obtížnější analyzovat a interpretovat. •Generalizace: Výsledky rozhovorů obvykle nejsou snadno generalizovatelné na širší populaci kvůli malému vzorku a subjektivní povaze dat. Při rozhodování o tom, zda použít rozhovory jako výzkumnou metodu, je důležité zvážit výhody a nevýhody v kontextu konkrétního výzkumného cíle a potřeb projektu. Rozhovory jsou obzvláště užitečné, pokud je cílem pochopit hlubší pocity, názory a zkušenosti jednotlivců. C0-HD-TOP.png ANALÝZA DAT 5. Metody •Analýza kvantitativních dat probíhá pomocí statistiky – zaběhnuté a zdokumentované techniky •Analýza kvalitativních dat – dynamické vývoj, existuje pestré přístupy a možnosti, jak postupovat, např. kódování •V návrhu projektu - na obecné úrovni vymezit, jakou analytickou techniku lze použít, včetně počítačových programů, budou-li při analýze nějaké použity. •Analýza dat je oblastí, kde musí student vyhledat radu experta, protože zde hraje velkou roli úroveň metodologické kvalifikace (např. mnohonásobná regrese nebo zakotvená teorie). •Je přípustné, aby studenti neměli technickou zběhlost ve stadiu přípravy návrhu, před zahájením výzkumu. Student získá tuto zběhlost až během výzkumu a má ji demonstrovat po dokončení výzkumu. Je dobré, jestliže student získá technickou zběhlost již před započetím výzkumu J