EMOCE Mgr. Kristýna Bláhová FSpS:bp4017 Emoce podle tradiční větve psychologů ◦Automatické hodnocení situace ◦Objevují se náhle, jejich vznik je nedobrovolný (mimovolní) ◦Máme odlišné fyziologické vzorce pro každou emoci ◦Existují univerzální spouštěče a také koherentní vzorce reakcí (vrozené okruhy emocí) ◦Základní emoce (sdílené napříč světem) jsou: radost, smutek, strach, odpor, překvapení, zlost (+ opovržení) – Paul Ekman a jeho výzkumy ◦Mikrovýrazy (mikroexprese) ◦Teorie: James – Langeova (pocitová), Cannon – Bardova (behavioristická), M. Arnoldová (kognitivní) EMOČNÍ OKRUH SPOUŠTĚČ – AUTOMATICKÉ HODNOCENÍ – FYZIOLOGICKÁ ZMĚNA – VÝRAZ TVÁŘE – BEHAVIORÁLNÍ REAKCE Co to jsou emoce podle Lisy Feldman Barrett ◦Emoce jsou odhady našeho mozku ◦Nejsou nám dány, když se narodíme – postupně si je tvoříme (vysoce individuální) ◦Když prožíváme pocity – mozek se snaží dobře odhadnout, o jakou se jedná emoci ◦Mozek je konstruován tak, aby vytvořit některé základní pocity ◦Rozrušení, pohodlí, nepohodlí, klid ◦Vnitřní barometr – shrnutí toho, co se děje uvnitř našeho těla ◦Základní pocity neobsahují mnoho detailů – mozek detaily potřebuje (vytvořit plán další akce) ◦Začne detaily domýšlet - interpretovat, předvídat, odhadovat ◦Tímto konstruktem našeho mozku je někdy emoce ◦Emoce tedy nejsou jednoduché pocity – jsou to interpretace našeho mozku o těchto pocitech v daném kontextu (příklad žaludek vs. pekárna – čekárna) Rozpoznání emocí druhých lidí ◦Paul Ekman ◦Mimické projevy, spojené s konkrétními emocemi, jsou univerzální pro kultury napříč světem (gramotné národy) ◦Existují tzv. mikroexprese, které jednoznačně ukazují na konkrétní emoci – nelze je ovládnout ◦1978 s Friesenem – Facial Action Coding System, popisuje veškeré pohyby obličeje, jednotka akce AU ◦Svého času používáno jako doprovodný nástroj detektoru lži (měření aktivity mimických svalů) ◦ ◦Lisa Feldman Barrett ◦Z výrazu obličeje druhých lidí nelze číst emoce se stoprocentní jistotou ◦Když se snažíme číst emoce druhých lidí, jsme v kontaktu s našimi předpověďmi (mozek jako guessing machine) ◦V našem mozku probíhá spolupráce miliardy neuronů na snaze propojit naše zkušenosti s tím, co vidíme před sebou – předpovědět budoucnost ◦Emoce, které čteme u druhých, pocházejí z naší hlavy AFEKT vs. NÁLADA ◦Na vnitřní pochody nemáme senzory, dokud vše funguje tak, jak má ◦Místo toho dělá tělo určitý souhrn stavu vnitřního prostředí – afekt i nálada ◦Jedná se o jakési podhoubí (podklad) pro tvorbu emocí ◦AFEKT ◦Je prekoncepční (předchází vědomému zpracování) ◦Je stále přítomný (Tady a teď) ◦Je univerzální napříč kulturami ◦Má dvě základní dimenze – Valence a Nabuzení (Arousal) ◦NÁLADA ◦Delší časový stav – kognitivně zpracovaná ◦Ovlivněna (kulturním) kontextem ◦Může trvat hodiny až dny ◦Je méně intenzivní, difuzní (více rozptýlená), nemusí mít jasný spouštěč ◦ ◦ Zdroj obrázku: https://1url.cz/Q1TSX Cirkumplexní model emocí J. Russela Další zjištění o emocích (L. F. Barrett) ◦Emoce není podstatné jméno, ale sloveso - je to proces ◦Vysoce variabilní seskupování všech příkladů ◦Například všech příkladů projevu vzteku, který jsme kdy viděli, nebo osobně zažili ◦Co potom dělá tělo ve vzteku, závisí na tom, na jaký pohyb se chystá – to záleží na situaci, ve které se nacházíme a na cíli, který sledujeme ◦Mozek zažívá určitou zkušenost – vychází z předchozích, míchá různé pocity (je tam trochu vzteku, trochu strachu), k tomu sleduje fyziologický doprovod ◦Vytváří díky tomu odhad, co se stane v budoucnosti – připravuje tělo na akci ◦Pro základní orientaci začíná mozek jednoduchým odhadem (např. „je to vztek“), který se později snaží maximálně upřesnit Emoce se nám nedějí – my je tvoříme ◦Nejsme vydáni na pospas prastarým emočním okruhům hluboko v našem mozku ◦Nad vlastními emocemi máme větší kontrolu, než si myslíme ◦Neznamená to, že je můžeme změnit lusknutím prstu ◦Když ale „změníme ingredience, ze kterých mozek emoce vaří“, můžeme postupně změnit náš emoční život ◦Můžeme tak být architektem své vlastní zkušenosti ◦Více kontroly nad vlastními emocemi znamená také více odpovědnosti ◦Kdo je zodpovědný za to, když se nechováme podle představ? ◦Zodpovědnost ne ve smyslu „viny“, ale ve smyslu „být tím jediným, kdo může něco změnit“ ◦Cesta ke zdravějšímu tělu, flexibilnějšímu a silnějšímu citovému životu Máme-li emoce pod vlastní kontrolou, můžeme: ◦Lépe rozumět vlastním emocím ◦Rozvinout bohatší emoční život ◦Zlepšit schopnost regulace emocí ◦Zvýšit emoční flexibilitu a adaptabilitu ◦Vytvořit si zdravější vztah ke svým emocím ◦Což přináší dlouhodobější cíle jako: ◦Zlepšení vztahových dovedností ◦Rozvoj sebeporozumění ◦Posílení autonomie ◦ Zdroj obrázků: www.unsplash.com V práci s emocemi mohou být užitečné ◦Individualizovaný přístup ◦Respekt k osobní historii, osobní významy emocí, subjektivní prožívání ◦Přerámování a rekonstrukce emocí ◦Emoce nejsou pevně dané, nové interpretace, práce s přesvědčeními o emocích, nové emoční významy ◦Práce s tělem ◦Propojování emocí s tělem, techniky uzemňování (grounding), tělesná paměť, rozvoj tělesného uvědomění ◦Práce s kontextem ◦Zkoumání situačních faktorů, vztahových vzorců, sociální kontext, prostředí člověka ◦Práce s kulturními aspekty ◦Různé způsoby vyjadřování, zohlednění kulturních norem ◦ ◦ Emoční inteligence ◦Ne vždy je emoce třeba odklánět, někdy máme dobrý důvod ji prožít takovou, jaká je (např. ztráta) ◦Když zažíváme nepříjemné vnitřní pocity ◦Vezmeme si léky na bolest – ty vnitřní pocity potlačí (SSRI léky) ◦Jdeme se projít, zaběhat si – vnitřní pocity se ztiší ◦měníme senzorické vnímání našeho těla, tím se mění i naše nálada ◦Učíme náš systém přizpůsobit se pro zdravější budoucnost ◦Někdy se může jednat o fyziologickou reakci ◦Součást emoční inteligence je také o tom vědět, kdy „nekonstruovat emoci“ ◦Když zažíváme nejistotu – tělo je hodně nabuzené, připravené dozvědět se víc (učit se) – může z toho vzniknout úzkost, ale taky nemusí ◦Úzkost = zamrznutí, útěk ◦Nejistota = aktivní vyhledání dalších informací, zorientování se v situaci ◦ Metafora „Tělesného rozpočtu“ ◦Mozek řídí rozpočet těla – glukóza, sůl, živiny, kyslík, voda, … ◦Půjčky (spálení glukózy), vklady (spánek, strava), spoření (přítel, kterému důvěřujeme), daně (jíme ve stresu) ◦Když uvnitř našeho těla běží dluh, cítíme se špatně (afekty budou stále v rovině „nepříjemné“) ◦Emocionální chřipka – den „špatného tělesného rozpočtu“ (špatně se vyspíš, máš stres ze zkoušek, nejde jíst, …) ◦Deprese může znamenat něco jako „bankrot tělesného rozpočtu“ – nemůžeme se hýbat, spát, přemýšlet, … ◦Nedostatek pozitivních vyhlídek na budoucnost ◦Afekt využíváme k předvídání toho, co se děje ve světě – „když se cítím špatně, něco musí být špatně“ ◦Může to znamenat, že jsme jen špatně spali ◦Nejhorší a nejlepší věc pro nervový systém člověka je nervový systém druhého člověka ◦Dělat malé laskavosti druhým lidem znamená pečovat o svůj nervový systém (být pro druhé „spořením“, ne „daní“) ◦ JAK MŮŽE VYPADAT PRÁCE S EMOCEMI VE SPORTU FSpS:bp4017 Diagnostická fáze ◦Emoční deník sportovce ◦Zaznamenávání emocí před, v průběhu a po výkonu ◦Sledování intenzity emocí (1 – 10) ◦Identifikace spouštěčů ◦Propojení emocí s výkonem Zdroj obrázku: www.unsplash.com Před výkonem ◦Kontrola nabuzení (optimální úroveň) ◦Dechová cvičení pro regulaci aktivace ◦Vizualizace optimálního výkonu ◦Rutinní postupy pro mentální přípravu ◦Den před – kontrola vybavení, příprava časového harmonogramu, večerní relaxační rituál, vizualizace následujícího dne ◦Ráno v den závodu – ranní aktivační cvičení, snídaňový rituál, mentální checklist, poslech oblíbené hudby ◦Bezprostřední příprava před ◦Fyzická složka – specifické rozcvičení, dechová cvičení, protažení, aktivační cviky ◦Mentální složka – kontrola úrovně nabuzení, pozitivní self – talk (přítomnost, konkrétnost, pozitivní vyjádření – co chci), koncentrační cvičení, mentální rehearsal (nácvik) Zdroj obrázku: www.unsplash.com Během výkonu ◦Reset tlačítko ◦Rychlé techniky pro zvládnutí vzteku/frustrace ◦3D (Dotek, Dech, Dokážeme) ◦CLEAR (Center – společný kruh, Listen – slovo kapitána, Energy – společný pohyb, Align – oční kontakt, Ready – týmový signál) ◦Fyzický trigger (např. dotek výpletu rakety) ◦Rychlé uznání chyby – vědomé vypuštění negativních myšlenek – návrat do přítomného okamžiku – zaměření na další akci ◦Kotvy pro návrat do přítomnosti ◦Snadno dostupná, přirozená pro daný sport, diskrétní, osobně významná ◦Pozitivní self – talk ◦Mini rituály pro obnovení koncentrace Zdroj obrázku: www.unsplash.com Po výkonu ◦Emoční uzavření ◦Reflexe výkonu bez hodnocení ◦Zpracování případného zklamání ◦Oslava úspěchů ◦Učení se z emočních reakcí Zdroj obrázků: www.unsplash.com Preventivní strategie ◦Vytvoření emočního plánu ◦Strategie pro různé situace ◦Identifikace rizikových momentů ◦Plán pro zvládání stresu ◦Podpůrné rutiny ◦Pravidelná kontrola stavu ◦Dodržování regeneračního plánu ◦Psychologická příprava ◦Týmová podpora a kultura ◦Spolupráce odborníků ◦Vzdělávání v oblasti sportovní psychologie Zdroj obrázku: www.unsplash.com Zdroje ◦Plháková, A. (2023). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 648s., ISBN 9788020033475 ◦Dostál, D. (2009). Role emocí v rozhodování. UPOL, Olomouc. (diplomová práce) ◦Barrett, L. F. (2018). How emotions are made. McMillan Publisher International, 448s., ISBN 9781509837526. ◦Šafář a kol. (2022). Sportovní psychologie: Průvodce teorií a praxí pro mladé sportovce, jejich rodiče a trenéry. Praha: Grada, 240s., ISBN 978-80-271-3136-5. ◦Slepička, P., Hátlová, B., Hošek, V. (2009). Psychologie sportu. Praha: Karolinum, 242s., ISBN 978-80-246-1602-5. ◦ ◦Doporučuji k navštívení web https://lisafeldmanbarrett.com/ - sekce „watch and listen“ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST J Těším se na naše příští setkání. FSpS:bp4017