REFLEXE A UZAVÍRÁNÍ FSpS:bp4017 Mgr. Kristýna Bláhová REFLEXE ◦aneb aby bylo učení dokončeno… FSpS:bp4017 Co reflexe není ◦HODNOCENÍ ◦Událostem připisujeme určitou hodnotu (dobré, srozumitelné, zajímavé, … a naopak) ◦Nesoustředíme se na sebe a naše prožívání ◦ZPĚTNÁ VAZBA ◦Širší pojem – všechny reakce účastníků, verbální i neverbální, vědomé i podvědomé ◦Speciální podkategorie - rozvojová zpětná vazba, komunikační zpětná vazba ◦ZÁVĚREČNÝ ROZBOR ◦Podkategorie reflexe ◦Debriefing – „řízené zpracování předchozího zážitku pomocí otázek“ ◦Důraz je kladen na vyřešení krizové situace, méně na učení a přenos zkušenosti do budoucna ◦Review – „řízené zpracování předchozího zážitku pomocí otázek“ ◦Používá se v zážitkové pedagogice, bývá to první – popisná část reflexe ◦SHARING ◦Sdílení, vzájemné odkrytí emocí, spojených s předchozím zážitkem ◦Často se vyskytuje na začátku reflexe jako prosté uvolnění emocí (ale není to celá reflexe) ◦ Co reflexe je ◦Proces, který napomáhá hlubšímu porozumění tomu, co se ◦ děje, jak se to děje a co to pro nás znamená ◦Čas zastavit se a vstřebat předchozí zážitek, čímž vzniká ◦ zkušenost (nová kvalita) ◦Ideální je sdílet zážitek s někým druhým, slyšet o jeho ◦ zážitku/zkušenosti ◦Záměrný, převážně metavědomý proces ◦Metavědomí – oddělujeme se od našeho vědomí ◦Zaměřujeme se na obsahy našeho vědomí a ty potom zkoumáme ◦Holistický proces ◦Zahrnuje myšlenky, emoce i tělo Zdroj obrázku: https://1url.cz/D1fqR PROČ je potřeba reflektovat? ◦Nezbytná součást učení ◦Zpomalení v rychle se točícím světě ◦Úklid v naší hlavě – přispívá k wellbeingu ◦ ◦ ◦Základní otázky: ◦Co s tím, co jsem se naučil/a? ◦Jak to přetáhnu do svého života? ◦Kde a jak to začnu používat? ◦Kdy s tím začnu? Zdroj obrázku: https://1url.cz/n1f2p CO můžeme reflektovat ◦Vlastní vnímání konkrétního tématu ◦Např. „Jak vnímám téma vnitřní vs. vnější motivace“ (aktivita Smyce v kruhu) ◦Vlastní praxi – co a jak dělám a jak se mi to daří ◦Např. „Jak se mi daří vystupovat ve skupině, interagovat se zatím neznámými členy skupiny“ ◦Vlastní kompetence – jakou máme úroveň znalostí, dovedností a postojů v tématu ◦Např. „Co vím o emocích, jak znám svoje emoční prožívání a co si myslím o tom, jestli mohu svoje emoce ovládat a do jaké míry“ ◦Konkrétní aktivitu či delší část programu – Do jaké míry jsme se zapojili a proč, co jsme prožívali, jak tomu rozumíme a co si odnášíme ◦Např. aktivita 1 – 2 – 3 Facka, celý předmět nebo semestr na vysoké škole ◦Jak se cítíme ve skupině – v této konkrétní skupině, v porovnání se svým chováním v jiných skupinách ◦Např. Sdílení toho, co mělo vliv na skupinovou atmosféru, jak jsme se těšili do této skupiny ◦ JAK můžeme reflektovat ◦CÍL REFLEXE – kopíruje cíl aktivity ◦Např. Míčky a sklenička – jaké by mohla mít aktivita jiné cíle? ◦Může se v průběhu aktivity změnit, zvlášť když cílíme na skupinové ◦procesy ◦Fáze reflexe ◦EMOCE ◦POPIS UDÁLOSTÍ ◦ZOBECNĚNÍ ZKUŠENOSTI ◦(PO)UČENÍ PRO PŘÍŠTĚ Zdroj obrázku: https://1url.cz/b1f2G FÁZE 1 - EMOCE ◦Jsou ukazatelem významných momentů ◦Jejich pojmenování může pomoct posunout se ◦ k racionálním procesům ◦Příklady otázek: ◦Jaké to bylo? ◦Co ve vás teď nejvíce rezonuje? ◦Co bylo nejhorší/nejlepší? ◦Kdyby vaše nálada v průběhu té aktivity byla počasí, ◦ jaké by to bylo? ◦ Zdroj obrázku: https://1url.cz/C1fE4 FÁZE 2: POPIS UDÁLOSTÍ ◦Zatím nehodnotíme, prostý popis (vzájemně se informujeme) ◦Příklady otázek: ◦Co jste zažili? ◦Kteří lidé, poznámky, myšlenky nebo slova upoutali vaši pozornost? ◦Co pro vás bylo důležitým momentem? Jak reagovala skupina? ◦ Zdroj obrázku: http://www.whathappensnext.net/ FÁZE 3: ZOBECNĚNÍ ZKUŠENOSTI ◦Přetavujeme předchozí zážitek ve zkušenost ◦Zužujeme z množství témat, která účastníci zmínili, k cíli aktivity ◦Vyzýváme, aby účastníci hledali význam ◦Dát prostor diskuzi a vzájemnému učení ve skupině ◦Příklady otázek: ◦Co se osvědčilo? ◦Co naopak nefungovalo? ◦Co to znamená, že jste se v tuto chvíli takto zachovali? ◦Dokázali byste to, co jste nyní zažili, k něčemu přirovnat? FÁZE 4: (PO)UČENÍ PRO PŘÍŠTĚ ◦Pojmenovat, co si odnáším a vztáhnout to k budoucnu ◦Příklad otázek: ◦Jaké budou další vaše kroky, co příště uděláte jinak? ◦Co se potřebujete naučit, abyste si příště s takovou situací poradili? ◦Změnila tato zkušenost nějak vaše myšlení? ◦Co byste řekli lidem, kteří se nemohli této aktivity účastnit? ◦ Zdroj obrázku: https://1url.cz/71fpW Role facilitátora ◦Nemůžeme vytvořit zkušenost za účastníky (když náš cílený zisk pojmenujeme za ně, nemusí to přinést kýžený efekt) ◦Vytvořit bezpečné prostředí ◦Vytvářet příležitost pro společné hledání a diskuzi (od vrstevníků se naučí víc) ◦Držet proces na cestě ke zvolenému cíli ◦Autenticita ◦Zhluboka dýchat ◦Úsměv ◦Reflektování vlastních emocí ◦ Cíle předmětu – byly naplněny? ◦Zorientovat se v základních pojmech a principech psychologických disciplín a možných aplikací ◦Vztah, bezpečné prostředí, emoce, motivace, komunikace, krize, … ◦Pochopit přístupy k osobnosti jedince jako individualitě v daném věkovém období a společenském kontextu ◦Důraz na subjektivní vnímání každého z nás, věková období? ◦Získat poznatky a dovednosti, podstatné pro zakotvení v interakčních profesích (?) ◦Zorientovat se v sociálních vztazích pro vlastní sebereflexi (?) ◦ TO VŠE VE 12 (13) PŘEDNÁŠKÁCH A 12 (13) SEMINÁŘÍCH J Dovolila jsem si předvybrat témata ◦ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA - Vztah jako základní nástroj interakční profese ◦Bezpečí a učení, skupinová dohoda ◦SJEDNOCENÍ OPTIKY (Stručně a prakticky o vybraných oblastech) ◦Emoce (Jak s nimi dobře pracovat u sebe i druhých) ◦Motivace (Výkon) ◦Osobnost (Odkud jsme a co vše na nás má vliv) ◦Vývoj člověka (Důležité milníky v našich životech) ◦TERÉN (Kde a jak to můžeme aplikovat) ◦Komunikace (Efektivní rozvojová zpětná vazba) ◦Autorita (Moc) ◦Psychologická první pomoc (Když přijde krize) ◦Psychohygiena – prevence vyhoření ◦ZÁVĚREČNÁ PŘEDNÁŠKA – Na co myslet před koncem spolupráce ◦Společné zhodnocení průběhu předmětu, konkrétní výstupy PROČ TEN DŮRAZ NA SKUPINU? ◦Sociální linka předmětu FSpS:bp4017 Význam skupiny pro člověka ◦Možnost učit se od druhých a s druhými, zažívat sounáležitost ◦Vnitřní síla a odolnost jedince tkví ve skupině (Dreikurs). ◦Lidé mohou mnohokrát za život změnit skupinu, ◦ se kterou se identifikují. Vždy tam zanechají stopu ◦ a vždy se sami změní. ◦V chování (a reakci na něj) ve skupině lidé vyjadřují ◦ svoje cíle, pocit patření, jejich touhy a způsob, ◦ jak se připojují k druhým. ◦Užitečnost skupiny není jen v možnosti učit se, ◦ ale také v možnosti zažít korektivní vlivy. Zdroj obrázku: https://1url.cz/01fGD Tuckmanův model skupinové dynamiky Zdroj obrázku: https://1url.cz/G1f2R ◦FORMOVÁNÍ ◦Seznamování, nejistota ohledně fungování, nejsou stanoveny role ◦BOUŘENÍ ◦Konflikt potřeb mezi jedinci, tvorba skupinové Hierarchie ◦NORMOVÁNÍ ◦Definují se normy, hodnoty, role ◦OPTIMÁLNÍ VÝKON ◦Vztahy stabilizované, shoda na cíli, spolupráce ◦UKONČENÍ ◦Naplnění cíle, neplní funkci, nesytí potřeby členů Uzavíráme-li skupinu ◦Čas pro uzavírání, přípravu na konec, pojmenování toho, že se konec blíží ◦Čas na rozloučení s členy skupiny ◦Čas na porozumění a pojmenování mému fungování v této skupině ◦Může něco z fungování skupiny přetrvat do budoucna? (Za jakých podmínek?) ◦Výstupy pro mě – co si odnesu, nehledě na konec fungování skupiny? ◦Rituál společného uzavření ◦Zkouška – uzavírá formálně, zaměřuje se na část „ověření získaných vědomostí, dovedností, postojů“ ◦Jak ukončit fungování skupiny? (konec školní třídy, přechod do nového týmu, …) Co jsem slyšela ve skupinách ◦„Pro mě byl významný bod zlomu, kdy jsme se už nebáli něco před skupinou říct a jít něco udělat. Každý jsme ho asi měli jinde, já ho vnímám někde kolem půlky semestru.“ ◦„Bylo pro mě významné, když jsme prolézali lanem a chtěli jsme další a další kolo. Žádali jsme o další příležitost a chtěli jsme dosáhnout co nejlepšího výsledku.“ ◦„Top moment byl sdílení v tématu krize. Slyšet, že jsme všichni jenom lidi.“ ◦„Bylo pro mě významné, když byl někdo ochotný se skupinou sdílet svoje zkušenosti. To nás hodně přibližovalo.“ ◦„Bylo přínosné slyšet, že bychom stejnou situaci řešili někdy úplně jinak. Moct vidět přístup někoho druhého, slyšet o jeho zkušenostech.“ ◦„Když jsme lezli pod tu deku. Jak jsme se u toho smáli a dokázali jsme se domluvit. Našli jsme cestu, která byla reálná.“ ◦„Chodila jsem si sem odpočinout. Věděla jsem, že se nebudu muset stresovat. Najednou jsem naplno pocítila, jak jsem vlastně unavená.“ ◦ ZDROJE ◦Pešek, T., Škrabský, T., Novosádová, M., Dočkalová, J. (2019). Slabikář neformálního vzdělávání v práci s mládeží. Praha: Asociace neformálního vzdělávání, 191s., ISBN 987-80-907579-0-5. ◦Reitmeierová, E., Broumová, V. (2007). Cílená zpětná vazba: Metody pro vedoucí skupin a učitele. Praha: Portál, 176s., ISBN 978-80-7367-317-8 ◦Nehyba, J. a kol. (2014). Reflexe v procesu učení: desetkrát stejně a přece jinak… Brno: Muni press, 120s., ISBN 978-80-210-6489-8 ◦Sonstegard, Manford A.; Bitter, James R.; and Pelonis, Peggy. 2004. Adlerian Group Counseling and Therapy: Step-by-Step. Routledge, New York. ◦Sweeney, T. J. (2009). Adlerian counseling and psychotherapy. A Practitioner‘s Approach, 5. Routledge, New York. ◦ DĚKUJI ZA VÁŠ ČAS, ENERGII A LASKAVOU POZORNOST J Těším se na viděnou u zkoušky. FSpS:bp4017