Občanský zákoník – výpůjčka, zápůjčka
§ 2193
Základní ustanovení
Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.
§ 2194
Vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. Vypůjčitel není oprávněn věc přenechat jiné osobě bez svolení půjčitele.
§ 2195
(1) Půjčitel přenechá vypůjčiteli věc ve stavu způsobilém k užívání. Způsobí-li škodu vada věci, kterou půjčitel zatajil, nahradí půjčitel škodu vypůjčiteli z toho vzniklou.
(2) Půjčitel poučí vypůjčitele, jak věc užívat, nejedná-li se o pravidla obecně známá, anebo neplyne-li z okolností, že toho není zapotřebí. Neučiní-li to, nahradí vypůjčiteli škodu z toho vzniklou.
§ 2196
Byl-li ujednán jen účel, k němuž se má věc užívat, zařídí se vypůjčitel tak, aby začal věc užívat bez zbytečného odkladu a aby ji po splnění účelu bez zbytečného odkladu vrátil.
§ 2197
Vypůjčitel má právo vrátit věc předčasně; kdyby však z toho vznikly půjčiteli obtíže, nemůže věc vrátit bez jeho souhlasu.
§ 2198
(1) Půjčitel se nemůže domáhat předčasného vrácení věci; to neplatí, užije-li vypůjčitel věc v rozporu se smlouvou.
(2) Potřebuje-li půjčitel věc nevyhnutelně dříve z důvodu, který nemohl při uzavření smlouvy předvídat, může se domáhat jejího předčasného vrácení, jen bylo-li to ujednáno.
§ 2199
(1) Obvyklé náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel ze svého.
(2) Při potřebě mimořádných nákladů může vypůjčitel věc předat půjčiteli, aby je vynaložil sám. Nechce-li nebo nemůže-li půjčitel tak učinit a vynaloží-li mimořádné náklady v nezbytném rozsahu sám vypůjčitel, náleží mu náhrada jako nepřikázanému jednateli.
§ 2200
Práva půjčitele a vypůjčitele musí být uplatněna do tří měsíců od vrácení věci, jinak je soud nepřizná, namítne-li druhá strana opožděné uplatnění právaˇ
Projděte smlouvu o výpůjčce a najděte ustanovení odporující zákonu nebo pro vypůjčitele nevýhodná
Oddíl 7
Zápůjčka
§ 2390
Základní
ustanovení
Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli
zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného
druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
§ 2391
(1) Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké
byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou
rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.
(2) Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká
byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo
klesla.
§ 2392
(1) Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o
zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
(2) Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění
přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.
§ 2393
(1) Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost
závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je
výpovědní doba šest týdnů.
(2) Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i
bez výpovědi.
§ 2394
Bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky
ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i
s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné
splátky po dobu delší než tři měsíce.