Ò ÒMUDr.Martin Komzák, Ph.D. Ò Ò Ò Ò ÒCivilizační choroby Òcukrovka Òkardiovaskulární onemocnění Òobezita Òrakovina Òzánětlivá revmatická onemocnění Òpředčasné porody a potraty Òdeprese Òchronický únavový syndrom ÒAlzheimerova a Parkinsonova choroba Ò ÒRizikové faktory civilizačních chorob ÒMezi ovlivnitelné příčiny vzniku civilizačních chorob patří především nezdravý způsob stravování. Nejde jenom o to, co jíme, ale také jakým způsobem. Ò ÒNevhodná strava Òtučná jídla Òpřeslazená jídla Òpřepálená jídla Òpřesolená jídla Òpříliš mnoho živočišných tuků ÒZpůsob stravování Ònepravidelné stravování Òpříliš velké porce Ò ÒPravidelná pohybová aktivita je zdravá! Ò ÒJednotlivé cvičení je spojeno s akutním zatížením kardiovaskulárního systému – Ò s větším rizikem akutních komplikací Ò Ò Komplexní ovlivnění rizikového profilu zlepšuje pacientům prognózu Ò ÒNa každý 1MET (metabolický ekvivalent = 3,5ml/02/kg) – redukce KV příhod o 14-25% Ò ÒMuži (n = 12.169) Ò VO2peak < 15 ml/kg/min KV mortalita RR = 1,00 Ò VO2peak 15 - 22 ml/kg/min KV mortalita RR = 0,62 Ò VO2peak > 22 ml/kg/min KV mortalita RR = 0,45 Ò ÒŽeny (n = 2.380) Ò Na každý vzestup VO2peak o 1ml/kg/min pokles KV mortality o 10% Ò ÒHypertenze Ò Průměrný pokles 6-9mmHg – systolický i diastolický TK Ò U hypertoniků i normotoniků Ò Dyslipidémie Ò ↑ HDL – cholesterol Ò ↓ LDL – cholesterol Ò Psychosociální stres Ò ↓ symptomů deprese, úzkosti Ò ↑ pocit pohody ze života Òproces, s jehož pomocí se u nemocných se srdečními chorobami snažíme docílit návratu a udržení jejich optimálního fyziologického, psychologického, sociálního, pracovního a emočního stavu ÒMETABOLICKÝ SYNDROM = ÒICHS ÒHT ÒDyslipidémie ÒInzulinová rezistence ÒObezita ÒHyperfibrinogenémie ÒNutno vztahovat k individuální toleranci zátěže Ò ÒChůze 6km/hod Ò Unfit senior – vysoká intenzita zátěže Ò Mladý aktivní pacient – lehká intenzita zátěže ÒDiagnostika ICHS Ò ÒZjištění maximální transportní kapacity pro O2 – VO2peak Ò ÒPreskripce pohybové aktivity ÒKardiovaskulární rehabilitace Ò Pohybová aktivita Ò Nutriční poradenství ÒPreventivní kardiologie Ò Ovlivnění základních rizikových faktorů aterosklerózy Ò Kontrola optimální hmotnosti Ò Dyslipidémie Ò Glycidový metabolismus Ò Arteriální hypertenze Ò Kouření ÒPsychologická problematika ÒDynamická aerobní zátěž Ò ÒOdporový trénink Ò ÒTrénink inspiračních svalů ÒChůze, nordic walking ÒErgometr ÒVeslařský trenažér ÒBěh Ò… Ò3x týdně 30 minut ÒNebo Ò4x týdně 20 minut Ò ÒIntenzita 2W/kg na ergometru, což je 26-30ml 02/kg, což je běh po rovině asi 8-10km/hod Ò ÒNutno doplnění o cviky kompenzační a gymnastické (silové) ÒVrcholový maratónec i >90 % ÒMedička, rekreačně 15h/týden běhá 85 % ÒTřicátník kolo 5 h/týden intenzivně 80 % ÒČtyřicátník 3x týdně sport, hodně chodí 75 % ÒŠedesátník 3x týdně sport, hodně chodí 70 % ÒŠedesátník, zahrada, denně 1h se psem 65 % ÒStejný šedesátník po 2 týdnech nemoci <60 % Ò2-3 dny v týdnu Ò10-15 opakování do mírné únavy Ò1-3 sety Ò8-10 cvičení různých svalových skupin Ò(prostá cvičení, elastické pásy, závaží v manžetách, činky, posilovna) Ò ÒMUDr.Kateřina Kapounková Ò ÒPreskripce pohybové aktivity Ò= neschopnost zpracovávat glukózu relativním nebo absolutním nedostatkem inzulinu -inzulin je tvořen v beta- buňkách Langerhansových ostrůvků pankreatu -30-40j. denně -z pankreatu do jater, 50% do svalů a tuk.tkáně -nevyužitá glu do ledvin a následně do moče, stejně tak je transformována v játrech na TAG - Ò Ò800 000 diabetiků v ČR!!! ÒFunkce inzulinu: Ò= ukládání živin z potravy do zásob (glykogen, lipogeneze) Ò= udržování glykémie (podporuje glykogenezi, glykolýzu, působí anabolicky, tlumí glukoneogenezi) Ò= stimulace růstu (implantuje do svaloviny receptory GLUT 4) ÒFunkce glukagonu: Ò= mobilizace energetických zdrojů při hladovění Ò ÒGlykémie na lačno = 5,6 mmol/l ÒDM I.typu = porucha syntézy inzulinu při destrukci B-bb pankreatu imunitou Ò ÒDM II.typu = syntéza inzulinu je zachována, ale receptory nejsou dost citlivé Ò ÒGestační forma = v graviditě Ò ÒInzulinová rezistence = stav před DM, nemožnost citlivě reagovat na inzulin ve svalech ÒPA a DIETA je základním faktorem prevence a léčby všech forem DM Ò ÒPA: -zvyšuje účinnost inzulinu až na 72 hodin -zvyšuje citlivost inzul.receptorů o 50% -zvyšuje počet svalových vláken a tudíž množství inzul.receptorů ÒPA: -AEROBNÍ: 150 minut týdně ve 3-4 sezeních s pauzou menší jak 2 dny na intenzitě 40-60%VO2max -SILOVÁ: 2-3 týdně na 50%zátěžového maxima -(5-10 cvičení hlavních svalových skupin s 10-15 opakováními v jedné sérii) -Ideální kombinace silové a aerobní zátěže ÒPřed zahájením PA je vhodná ergometrie i s měřením glykémie!!! ÒMusí být zhodnocena kompenzace choroby (přítomnost dalších účastníků syndromu inzulinové rezistence jako ICHS, ICHDK, retinopatie, nefropatie,…). ÒDiabetik bez komplikací může sportovat bez dozoru a zvyšovat postupně intenzitu zátěže na 70-80 tepové rezervy (z 50-60%) Ò ÒNESMÍ se sportovat nalačno!!! Ò ÒU diabetiků s komplikacemi se musí konzultovat diabetolog (s výjimkou lehkého silového tréninku pro udržení pohyblivosti kloubů a lehká aerobní zátěž do 60 minut denně) Ò Ò= imunopatologický stav, kdy je vyvinuta nepřiměřená reakce organizmu na antigenní podnět Ò= stav výdechové dušnosti s typicky hvízdavým dýcháním, vyvolané bronchiální obstrukcí, hyperprodukcí hlenu v dýchacích cestách, otok sliznice, inspirační postavení hrudníku vyvolaný spazmem inspiračních svalů, ztížené expirium Ò Ò= dochází ke snížení výkonnosti, snížení tomu svaloviny, chabé držení těla u dětí, deformity hrudníku, porucha koordinace pohybů, zvýšení TF a ventilace Ò Ò5-12% populace Ò ÒStupně AB: Ò1.st.: intermitentní astma Ò2.st.: lehké perzistující astma Ò3.st.: středně těžké perzistující astma Ò4.st.: těžké perzistující astma Ò Ò- astmatický záchvat, katastrofické astma Ò ÒPozátěžový bronchospasmus: Ò= ochranný mechanizmus při vdechování studeného a suchého vzduchu Ò= asi za 5-15 minut po ukončení PA se objeví dušnost, kašel, sípání, kýchání, hleny, tlak na hrudi Ò= do 20-40 minut odezní potíže Ò ÒPozátěžový bronchospasmus: Ò= při ventilaci 30-40/min se dýchá ústy, ochladí se receptory ve sliznici DC, dojde reaktivně k jejich překrvení, množí se buňky zánětu (eozinifily, žírné bb), které vedou následně k bronchospazmu po skončení PA (při PA je deaktivován sympatikem) Ò ÒPozátěžový bronchospasmus: Ò ÒPrevencí je inhalace beta-sympatomimetika před zátěží (formoterol, salbutamol v inhalační formě – není doping!), dýchat nosem, vlhčí vzduch Ò ÒNení to důvod k vyloučení z PA (sportovní činnosti) Ò Ò Ò ÒDG: Ò ÒSpirometrie: ÒPEF, FEV 1, testy bronchiální hyperreaktivity (bronchodilatační, bronchoprovokační histaminem, metacholinem) Ò Ò Ò ÒTh: Ò ÒPA je součástí terapie!!! Ò ÒDechová gymnastika (udržení elasticity hrudníku, posílení svaloviny hrudníku) ÒPosilování celkové svalové zdatnosti nemocného Ò ÒPA Ò -Kratší běh -Turistika -Plavání -Gymnastika, jogging ÒMigréna je samovolná záchvatovitá vracející se bolest hlavy, trvající 4 až 72 hodin. ÒVýskyt: u 23-29% žen, u 15-20% mužů ÒPŘI DIAGNOSTICE JE NUTNO VYLOUČIT JINÉ PŘÍČINY BOLESTI HLAVY !!! Ò ÒBolest většinou jednostranná, za okem zhoršující se s běžnou fyzickou aktivitou, se světlem a hlukem ÒVegetativní příznaky: podrážděnost, nevolnost, závratě, snížení koncentrace,… Ò ÒVznik: Ò ÒPříčiny: ÒGenetická dispozice ÒSpouštěcí faktory: porucha spánku, psychická zátěž, kouření, smog, menzes, hypersenzitivita na součásti nápojů a potravin (tyramin,…) Mechanismy vzniku klasické migrény VASOAKTIVNÍ LÁTKY (serotonin, neurokinin, …) hypoperfuse a hyperperfuse šedé hmoty vasodilatace a vasokonstrikce arterio-venosních spojek hlavy ¯ prahu bolesti citlivosti k vasoaktivním látkám Mechanismy vzniku klasické migrény VASOAKTIVNÍ LÁTKY (serotonin, neurokinin, …) hypoperfuse a hyperperfuse šedé hmoty vasodilatace a vasokonstrikce arterio-venosních spojek hlavy ¯ prahu bolesti citlivosti k vasoaktivním látkám Tělesná námaha jako spoušťový faktor kašel kýchání defekace orgasmus USILOVNÉ TĚLESNÉ CVIČENÍ “NÁMAHOVÁ MIGRÉNA” (exertional migraine) • krevní tlak •chlad, přehřátí •dehydratace •nedostatek dechu • nadmořská výška 5 min 24 h Cvičení a sport v prevenci a léčbě migrény Pravidelné přiměřené lehké cvičení chůze, jogging, jízda na kole, … podporuje optimální režim omezuje vliv spoušťových faktorů ¯ počet záchvatů u některých v prodromálním stádiu potlačí rozvoj akutního záchvatu