Afektivní poruchy • Definice afektivních poruch •Afektivní poruchy jsou psychická onemocnění, která výrazně ovlivňují emocionální stav člověka. Patří sem zejména deprese a bipolární afektivní porucha (BAP). • •Důležité aspekty: •Ovlivnění nálady, motivace, a spolupráce pacienta •Somatizace – tělesné projevy psychických problémů Klasifikace afektivních poruch •Hlavní typy: •Depresivní poruchy (depresivní fáze, dystymie) •Bipolární poruchy (cyklotymie) • •Přidružené poruchy: •Premenstruační dysforická porucha •Sezónní afektivní porucha • •Rozdíl: •BAP – střídání manických a depresivních fází •Deprese – dlouhodobá nízká nálada Symptomy deprese •Psychologické symptomy: •Smutek, ztráta zájmu, beznaděj, apatie, negativní vztahování, ztráta smyslu •Somatické symptomy: •Chronická bolest (např. zad), únava, poruchy spánku •Bolesti často bez organického podkladu, zesílené stresem •Kognitivní symptomy: •Obtíže s koncentrací, negativní myšlenky, poruchy paměti Majoritní depresivní porucha (MDD) •Podle DSM-5 musí být přítomno alespoň 5 symptomů během stejného dvoutýdenního období, přičemž jeden z nich musí být buď: •Depresivní nálada (většinu dne, téměř každý den), nebo •Ztráta zájmu a potěšení z dříve oblíbených činností. •Další symptomy: 1.Výrazný úbytek hmotnosti nebo zvýšení hmotnosti (bez diety), nebo změny chuti k jídlu. 2.Nespavost nebo hypersomnie (nadměrná spavost). 3.Psychomotorický neklid nebo zpomalení (pozorovatelné ostatními). 4.Únava nebo ztráta energie. 5.Pocity bezcennosti nebo nadměrné/neopodstatněné viny. 6.Snížená schopnost myslet, soustředit se nebo rozhodovat se. 7.Opakující se myšlenky na smrt, sebevraždu, nebo konkrétní plán/sebevražedný pokus. •Poznámka: Symptomy musí způsobovat klinicky významné potíže nebo zhoršení v sociálním, pracovním nebo jiném důležitém fungování a nesmí být způsobeny jiným zdravotním stavem nebo látkami. • Symptomy BAP •Manická fáze: •Hyperaktivita, impulzivita, nedostatek spánku •Pacient ignoruje pokyny k rehabilitaci, přeceňuje své schopnosti •Depresivní fáze •Střídání Bipolární afektivní porucha (BAP) •BAP I •Charakteristickým rysem je manická epizoda, která trvá alespoň 7 dní nebo vyžaduje hospitalizaci, a může být doprovázena depresivními epizodami. •Manická epizoda: •Výrazně zvýšená, expanzivní nebo podrážděná nálada. •Zvýšená aktivita nebo energie. •Alespoň 3 z následujících symptomů (4, pokud je nálada pouze podrážděná): •Zvýšené sebevědomí nebo grandiozita. •Snížená potřeba spánku. •Zvýšená hovornost nebo pocit tlaku na mluvení. •Závodící myšlenky. •Snadná rozptýlenost. •Zvýšená zaměřenost na cíle nebo psychomotorický neklid. •Zapojování se do rizikových aktivit (utrácení, sexuální aktivity, hazard). •BAP II •Charakterizováno alespoň jednou hypomanickou epizodou (méně intenzivní forma mánie, trvající nejméně 4 dny) a alespoň jednou depresivní epizodou. • MKN 10 • Manická epizoda (F30) •Manická epizoda je charakterizována výrazně zvýšenou náladou (euforií) nebo podrážděnou náladou, která trvá nejméně jeden týden a je doprovázena následujícími symptomy: •Minimálně 3 z následujících : •Zvýšená aktivita nebo pocit zvýšené energie. •Zvýšená hovornost nebo pocit tlaku na mluvení. •Závodění myšlenek nebo rychlá změna témat při mluvení. •Snížená potřeba spánku. •Zvýšené sebevědomí nebo grandiozita. •Roztržitost, snadná odklonitelnost pozornosti. •Riskantní nebo lehkomyslné chování (utrácení, promiskuita, nebezpečné aktivity). •Symptomy nesmí být způsobeny organickým stavem nebo látkami (drogy, léky). • Bipolární afektivní porucha (F31) •Tato porucha zahrnuje opakující se epizody změny nálady, kdy se střídají: •Manické nebo hypomanické epizody (viz F30), a •Depresivní epizody (viz F32). •Diagnostická kritéria pro BAP v MKN-10: •BAP I: alespoň jedna manická epizoda a jedna depresivní epizoda. •BAP II: alespoň jedna hypomanická epizoda (mírnější forma manie) a jedna depresivní epizoda. •Epizody mohou být od sebe odděleny obdobími normální nálady (euthymie). • 3. Depresivní epizoda (F32) •Depresivní epizoda je charakterizována depresivní náladou, která trvá nejméně dva týdny, a přítomností následujících symptomů: •Hlavní symptomy (alespoň 2 z 3): 1.Depresivní nálada (většinu dne, téměř každý den). 2.Ztráta zájmu a potěšení z aktivit. 3.Snížená energie nebo zvýšená únava. •Další symptomy (celkem alespoň 4, včetně hlavních): 4.Snížená schopnost soustředění a rozhodování. 5.Snížené sebevědomí nebo sebeúcta. 6.Pocity viny nebo bezcennosti. 7.Pesimistický pohled na budoucnost. 8.Sebepoškozující nebo sebevražedné myšlenky či chování. 9.Poruchy spánku (nespavost nebo hypersomnie). 10.Změny chuti k jídlu a tělesné hmotnosti. • Příčiny afektivních poruch •Biologické faktory: •Nerovnováha neurotransmiterů (serotonin, dopamin, noradrenalin) •Změny mozkových struktur (hippokampus, prefrontální kortex) •Psychosociální faktory: •Stres, trauma, nízká sociální podpora Souvislosti s fyziologií •Neuroendokrinní vlivy: •Dysregulace HPA osy vede k zvýšeným hladinám kortizolu (stresového hormonu), což negativně ovlivňuje mozek:Poškození hippocampu. •Chronická aktivace HPA osy může vést k úzkostem a depresivním symptomům. • •Imunitní systém: •Zvýšené hladiny prozánětlivých cytokinů •Snížení plasticity mozku • •Muskuloskeletální vlivy: •Chronické bolesti, svalová ztuhlost Vliv deprese na mozek •Strukturální a funkční změny: •Hippokampus: •U depresivních pacientů bývá často zmenšený. Hippokampus je klíčový pro paměť a regulaci stresové odpovědi. •Chronický stres a vysoká hladina kortizolu mohou způsobit zánik neuronů a snížit neurogenezi. •Amygdala: •Hyperaktivní amygdala může zesilovat negativní emoce a stresovou odpověď. •Přispívá k přetrvávajícímu pocitu strachu, úzkosti nebo viny. •Prefrontální kortex: •Zmenšení objemu nebo oslabená aktivita prefrontálního kortexu (část mozku zodpovědná za rozhodování, sebeovládání a plánování). •Výsledkem je zhoršené řešení problémů, impulzivita a pesimistické myšlení. • Vliv na neurotransmitery •Neurotransmiterové nerovnováhy: •Deprese je spojována s dysbalancí hlavních neurotransmiterů: •Serotonin: Nízké hladiny přispívají k poruchám nálady, spánku a apetitu. •Dopamin: Nízká aktivita vede ke ztrátě motivace a radosti (anhedonie). •Noradrenalin: Nedostatek může způsobit únavu a apatii. • Fyzické zdraví •Zvýšené riziko srdečně-cévních onemocnění •Deprese je spojována se zvýšeným krevním tlakem, zvýšenou srdeční frekvencí a dysfunkcí endotelu •Vysoké hladiny kortizolu a prozánětlivých markerů zvyšují riziko aterosklerózy a srdečního infarktu •Chronický zánět: •Deprese oslabuje imunitní systém, což může zvýšit náchylnost k infekcím a prodloužit dobu hojení. •Prozánětlivé cytokiny přispívají k pocitům únavy a bolesti. •Hormonální nerovnováhy: •Dysregulace inzulínu a zvýšené riziko rozvoje cukrovky 2. typu. •U některých pacientů může dojít k přibírání na váze kvůli přejídání (emocionální jedení), nebo naopak ke ztrátě hmotnosti. •Bolest: •Deprese zesiluje vnímání bolesti (hyperalgezie). •Chronické bolesti, například bolesti zad nebo hlavy, jsou u depresivních pacientů běžné a často bez jasné organické příčiny. • • • • Běžné fungování •Fyzická nečinnost: •Snížená motivace a apatie vedou k nižší pohybové aktivitě, což zhoršuje zdraví kardiovaskulárního a pohybového aparátu. •Poruchy spánku: •Deprese je často spojena s nespavostí nebo hypersomnií, což zhoršuje regeneraci těla i mozku. •Návyky: •Deprese může vést ke kouření, nadměrné konzumaci alkoholu nebo špatným stravovacím návykům, které dále zhoršují fyzické zdraví. •Paměť a učení: •Zhoršená neurogeneze v hippocampu způsobuje problémy s učením a pamětí. •Pozornost a soustředění: •Snížená aktivita prefrontálního kortexu způsobuje problémy s rozhodováním a koncentrací. • • • Afektivní poruchy ve fyzioterapii •Vliv na rehabilitaci: •Nižší motivace, horší výsledky léčby • Somatizace – tělesné symptomy bez organické příčiny • •Role fyzioterapeuta: •Identifikace symptomů, edukace, interdisciplinární spolupráce • •Přístupy: •Bio-psycho-sociální model, relaxační techniky Interdisciplinární spolupráce •Spolupráce s psychologem/psychiatrem: •Kombinace fyzioterapie a psychoterapie •Farmakologická léčba v rehabilitaci • •Komunikace s pacientem: •Empatický přístup, odstranění stigmatizace Praktická část •Screening psychického stavu: •Otázky pro identifikaci depresivních symptomů • •Praktické techniky: •Dechová cvičení, progresivní svalová relaxace • •Motivace pacienta: •Stanovení dosažitelných cílů, podpora sebevědomí Shrnutí a diskuse •Hlavní poznatky: •Afektivní poruchy ovlivňují tělesné zdraví i rehabilitaci •Důležitost propojení fyzioterapie a psychologie • •Otázky k diskusi: •Jak začlenit tento přístup do praxe? Somatizace: Psychika a tělo •Co je somatizace? •Přenos psychického stresu do tělesných symptomů bez jasné organické příčiny •Časté příznaky: bolesti zad, hlavy, únava, třes, slabost • •Příklady: •Chronická bolest zad bez strukturálních změn, ovlivněná stresem •Fibromyalgie: Rozšířená bolest svalů spojená s depresí a poruchami spánku Mechanismy somatizace •Fyzické projevy psychického stresu: •Aktivace sympatiku → zvýšené svalové napětí, zhoršená regenerace •Dysfunkce HPA osy → vyšší kortizol, zánětlivé procesy • •Propojení bolest a emoce: •Limbický systém ovlivňuje nervovou dráhu bolesti •Deprese zvyšuje vnímání bolesti (hyperalgezie) Tělesné faktory a afektivní poruchy •Chronický stres: •Aktivace sympatiku, zvýšené svalové napětí, únava • •Imunitní systém: •Prozánětlivé cytokiny u deprese zhoršují regeneraci • •Regenerace a výkon: •Poruchy spánku zhoršují regeneraci a hojení •Snížená fyzická aktivita vede k oslabení svalů Specifické terapeutické přístupy •Relaxace a mindfulness: •Uvolnění svalů, redukce stresu, zmírnění bolesti •Např. progresivní svalová relaxace • •Dechová cvičení: •Hluboké dýchání ovlivňuje napětí bránice a posturálních svalů • •Kognitivně-behaviorální přístupy: •Mění negativní myšlení („Bolesti nikdy nezmizí“) •Edukace o vztahu stres-bolest-regenerace