9. Pedagogická diagnostika Mgr. Jiří Sliacky, Ph.D. np/nk4112 Školní pedagogika Katedra tělesné výchovy a společenských věd (EDUC) Pedagogická diagnostika 1 Diagnostika ̶ soustavné a dlouhodobé sledování, poznávání a vyhodnocování určitého prvku či jevu za účelem jeho optimalizace ̶ zjištění stavu, popsání stavu, hodnocení stavu, interpretace výsledků ̶ soubor technik a prostředků k objektivnímu posouzení určitého prvku či jevu Pedagogická diagnostika 2 Pedagogická diagnostika ̶ pohledem teorie jde o objektivní zjišťování, posuzování a hodnocení vnějších a vnitřních podmínek, průběhu a výsledků výchovně vzdělávacího (edukačního) procesu ̶ z metodologického pohledu má pedagogická diagnostika blízko k metodologii pedagogického výzkumu, neboť využívá řadu stejných metod ̶ optikou edukační praxe jde o komplexní proces, jehož cílem je poznávání, posuzování a hodnocení vzdělávacího procesu a jeho aktérů Pedagogická diagnostika 3 Pedagogické diagnostikování ̶ dlouhodobý, spirálovitě probíhající proces, vyžadující ̶ teoretické poznání ̶ metodické vybavení ̶ praktickou zkušenost ̶ etický přístup ̶ mnoho času a úsilí… ̶ poznávání žáka v konkrétní edukační situaci vychází z toho ̶ co předcházelo (anamnéza) ̶ jak je na tom nyní (diagnóza) ̶ jaký je pozitivní předpoklad jeho dalšího rozvoje (prognóza) Pedagogická diagnostika 4 Co ovlivňuje vývoj dítěte/žáka Pedagogická diagnostika 5 Rodina • rodiče • sourozenci • širší rodina • styl výchovy • rodinné prostředí Společnost • vrstevníci • média • zájmové organizace • společenské prostředí • vzdělávací politika Škola • klima školy • školní kurikulum • materiální i nemateriální prostředky Diagnostický proces Cíl • předpoklad či záměr určující směr Plán • koho, kdy, jak, jak často… Sběr a zpracování dat Vyhodnocení a interpretace dat • analýza a syntéza • třídění, komparace a interpretace dat Diagnóza • hodnotící závěr o zjištěné úrovni rozvoje žáka • není nikdy uzavřená, musí počítat s dalšími změnami ve vývoji žáka Intervence • určení výchovně vzdělávací strategie, která povede k optimalizaci Prognóza Komunikování diagnózy a prognózy Pedagogická diagnostika 6 Přístupy v pedagogické diagnostice 1. Edumetrický přístup ̶ zahrnuje slovo měřit, tj. přesně, exaktně zjišťovat ̶ používá kvantitativní metody ̶ výsledky jsou vyjádřeny v číslech, které se pak interpretují ̶ např. testování (vědomostní testy, ale i testy v PPP) 2. Kazuistický přístup ̶ je odvozený od slova kauza – případ ̶ zabývá se každým diagnostikovaným jedincem individuálně ̶ tento přístup se orientuje převážně kvalitativně Pedagogická diagnostika 7 Klasifikace diagnostikování 1. Podle míry uvědomění: ̶ implicitní (skryté) – typické u učitele, který během vyučování spontánně posuzuje žáky, momentální průběh vyučování a tyto situace pohotově řeší, ̶ explicitní (zjevné) – formálně se odlišuje od vyučování nebo jiného výchovněvzdělávacího dění (typickým způsobem je testování). 2. Podle orientace na předmět: ̶ produktové – zaměřuje se na výsledky procesu výuky (znalosti, dovednosti, návyky žáků); dosažené výsledky žáků jsou ukazatelem úspěšnosti učitele při výuce, proto se o ně učitel zajímá, ̶ procesuální – zaměřuje se na proces učení a vyučování; učitel se průběžně přesvědčuje o tom, zda se učení žáků ubírá žádoucím směrem. 3. Podle časového hlediska: ̶ vstupní – zjištění výchozího stavu ̶ průběžné – sledování, nakolik se blížíme stanovenému cíli, případná korekce odchylky ̶ výstupní – zjištění konečného stavu, splnění cíle Pedagogická diagnostika 8 Diagnostická kompetence učitele ̶ kompetence k praktické realizaci procesu pedagogické diagnostiky a rozhodování se na základě spolehlivých dat ̶ obsahem by měly být především znalosti a dovednosti učitele: ̶ rozpoznává odlišné učební potřeby a možnosti jednotlivých žáků a reaguje na ně; projevuje porozumění pro potřeby žáků ̶ aktivně získává přiměřenou formou (např. rozhovory, žákovské portfolio) informace o žákovi a jeho potřebách ̶ adekvátně reaguje na přímé i nepřímé podněty žáků v průběhu vyučování a včleňuje je do výuky ̶ pomáhá žákům izolovaným a třídou odmítaným ̶ diferencuje a individualizuje výuku vzhledem k možnostem a potřebám jednotlivých žáků, snaží se o dosažení osobního maxima u každého žáka ̶ vede si záznamy o individuálních potřebách a možnostech žáků (např. na základě soustavného systematického pozorování, formou portfolia žáků) ̶ využívá záměrného pozorování a dalších vhodných technik sběru dat o pokrocích v učení žáka ̶ podporuje soudržnost třídy a spolupráci mezi žáky ̶ analyzuje vztahy ve třídě a snaží se je pozitivně ovlivnit přiměřenými zásahy ̶ diagnostická kompetence přináší učiteli ve výuce mnohé benefity (učitel na základě hlubšího poznání schopností a individuálních potřeb žáků lépe individualizuje a diferencuje proces výchovy a vzdělávání, vědomě zvyšuje efektivitu výchovně vzdělávacího procesu a umožňuje žákům dosáhnout osobního maxima, což následně přispívá k lepšímu klimatu vzájemného respektu, bezpečí a spolupráce) (Kratochvílová, 2021) Pedagogická diagnostika 9 Diagnostické metody ̶ metody diagnostikování jsou do značné míry totožné s metodami pedagogického výzkumu ̶ rozdíl spočívá v cílech obou oblastí ̶ cílem pedagogického výzkumu je zjišťování nových poznatků, tyto poznatky zobecňovat a hledat mezi nimi vzájemné zákonitosti; závěry nemusí vést ke zlepšení zjištěné situace ̶ cílem pedagogické diagnostiky je zjišťovat poznatky o jednotlivci nebo skupině, které ale nezevšeobecňujeme Cimrmanova pedagogická diagnostika – 1 (18:40) ; 2 Pedagogická diagnostika 10 Pozorování ̶ pozorování využívá učitel při diagnostikování žáků téměř neustále (zda žáci věnují pozornost, jak se chovají, jak komunikují neverbálně, zda žáci výkladu nového učivu rozumí atd.) ̶ rozhodnutí, jak bude probíhat proces výuky dál, záleží v podstatě na tom, co učitel z pozorování zjistí ̶ pozorování je spíše intuitivní, učitel si v popsaných případech často ani neuvědomí, že vlastně diagnostikuje ̶ pozorovat ale lze i záměrně a cíleně, pokud potřebujeme např. diagnostikovat nějakého žáka, pak si učitel vědomě snaží zapamatovat chování žáka, jeho reakce atd., případně si o něm vede poznámky ̶ učitel by si měl být vědom, že žáci ho během vyučování také bedlivě pozorují Pedagogická diagnostika 11 Rozhovor (interview) ̶ je založen na interpersonálním kontaktu, a tak umožňuje hlouběji pracovat s neverbální složku komunikace (např. pokud vidíme, že jsou dotazovanému otázky nejasné, můžeme je přeformulovat, můžeme se ptát, jakým způsobem otázce rozumí atd.) ̶ při diagnostikování může být samostatnou metodou, častěji však vystupuje ve spojení např. s pozorováním ̶ rozhovor je vhodné použít na diagnostikování složitějších struktur, kdy pro správné pochopení smyslu potřebujeme reagovat na to, co dotazovaný sděluje, nestačí nám pouhý deskriptivní popis Pedagogická diagnostika 12 Dotazník ̶ jeden z nejvíce používaných nástrojů diagnostikování ̶ pokud jsou v dotazníku uzavřené otázky, respondent na ně často odpovídá bez hlubšího přemýšlení, což nemusí vždy poskytnout dostatek informací ke stanovení diagnózy ̶ proto se jeví jako vhodné využívat buď polouzavřené nebo otevřené otázky, které jsou však náročnější na vyhodnocování ̶ anonymně je vhodné použít dotazník např. při zjišťování postojů žáka k učiteli (anonymita může zvýšit pravdivost a upřímnost odpovědí) ̶ škálování – forma vyjádření, kdy respondent na uvedené škále vyjádří míru souhlas či spokojenosti s daným jevem Pedagogická diagnostika 13 Metody ověřování vědomostí a dovedností ̶ didaktický test – nástroj systematického zjišťování výsledků výuky (znalosti a dovednosti žáků) ̶ ústní a písemné ověřování vědomostí a dovedností ̶ ústní zkoušení aktivizuje komunikační schopnosti žáka ̶ může být negativně ovlivněno neurotickými stavy při vystupování před lidmi ̶ skupinové provedení – diskuse ̶ písemné ověřování zase negativně ovlivňují problémy se čtením (zadání) i se psaním (odpovědi) ̶ výsledkem ověřování vědomostí a dovedností je zpravidla hodnocení v podobě klasifikace Pedagogická diagnostika 14 Analýza výsledků činnosti a úkolů ̶ výsledek činnosti – výrobek v pracovním vyučování, laboratorní práce ve fyzice, obraz ve výtvarné výchově, ale také dovednost v tělesné výchově (skok daleký, stoj na rukou…) ̶ analýza úkolu je rozklad určitého postupu na dílčí části, které jsou klíčové pro pochopení postupu jako celku (např. provedení stoje na rukou) ̶ práce s chybou – hledáme příčinu chyby, zjišťujeme co ji mohlo způsobit (nejen na straně žáka, ale případně i učitele) ̶ i výsledkem analýzy výsledků činnosti a úkolů může být hodnocení v podobě klasifikace Pedagogická diagnostika 15 Analýza pedagogické dokumentace ̶ pedagogickou dokumentací rozumíme jak dokumentaci charakterizující instituci/školu (učební osnovy, přípravy na výuku, didaktické prostředky…) tak dokumenty, dokládající vlastní práci dítěte (písemné práce, výrobky, zaznamenané projevy chování) ̶ portfolio ̶ uspořádaný soubor prací žáka, sebraný za určité časové období ̶ přináší informace o pracovních výsledcích Pedagogická diagnostika 16 Sociometrie ̶ zaměřuje se na zjišťování vztahů ve třídě ̶ v diagnostice se jeví jako vhodná metoda pro diagnostikování klimatu třídy ̶ sociogram poskytuje vždy jen orientační a momentální pohled na strukturu vztahů Pedagogická diagnostika 17 Spolupráce s odborníky ̶ pro kvalitní diagnostikování je důležitá spolupráce s dalšími odborníky ̶ školní poradenská pracoviště (výchovný poradce, školní metodik prevence + pokud má škola k dispozici speciálního pedagoga, školního psychologa) ̶ školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče) ̶ legislativní rámec činností těchto zařízení dává vyhl. č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních (odkaz na znění vyhlášky je v interaktivní osnově předmětu, podkapitola „Pedagogická diagnostika“) Pedagogická diagnostika 18 A kdo diagnostikuje učitele…? ̶ expert (např. výzkumný pracovník, odborník z pedagogickopsychologické poradny) ̶ inspektor, ředitel ̶ kolega (pokud jde o kolegu ve stejném věku, můžeme ho označit za peer-kolegu, dále se můžeme také setkat s pojmem „critical friend“) ̶ učitel sám sebe (autodiagnostika – videotrénink interakcí, pedagogický deník…) ̶ žáci Pedagogická diagnostika 19 Použité zdroje KOSÍKOVÁ, Věra. Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Pedagogika. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2433-1. KRATOCHVÍLOVÁ, Jana, Jana OBROVSKÁ, Dana VESELÁ, Markéta KOŠATKOVÁ, Kateřina VLČKOVÁ, Jarmila BRADOVÁ, Hana KOBLIHOVÁ and Eva TRNOVÁ. Pedagogická diagnostika a pedagogické diagnostikování. Učební materiál (Educational assessment and diagnostic assessment. Textbook). 1., elektronické vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2021, 90 pp. ISBN 978-80-280- 0018-9. ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program: [nástroje pro prevenci, nápravu a integraci]. Pedagogická praxe. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-544-X. Pedagogická diagnostika 20