10. Diagnostika a hodnocení v tělesné výchově Mgr. Jiří Sliacky, Ph.D. np/nk 4115 Didaktika tělesné výchovy Katedra tělesné výchovy a společenských věd (EDUC) Diagnostika a hodnocení v TV 1 Co a jak v tělesné výchově vlastně hodnotíme? Diagnostika a hodnocení v TV 2 Předmět hodnocení v TV ̶ rozvoj tělesných, funkčních a pohybových schopností žáků, zejména úroveň tělesné zdatnosti a pohybové výkonnosti s ohledem na individuální předpoklady žáka ̶ úroveň osvojení si pohybových dovedností a teoretických vědomostí ̶ vztah žáka k pohybovým aktivitám a jeho sociální chování v kolektivu v rámci výuky Diagnostika a hodnocení v TV 3 Diagnostika v TV a její metody 1. Rozvoj tělesných, funkčních a pohybových schopností žáků ̶ tělesný rozvoj ̶ zjišťování úrovně základních antropometrických ukazatelů (výška, váha, BMI…) ̶ hodnocení držení těla (např. hodnocení posturálního stereotypu dle Mathiase, hodnocení posturálního stereotypu dle Kleina, Thomase a Mayera…) ̶ hodnocení hybných stereotypů ̶ protažení svalů s převahou tonických vláken (šíjové svaly, prsní svaly, bederní vzpřimovače, vzpřimovače páteře, bedrokyčlostehenní svaly, svaly na zadní straně stehen, lýtkové svaly) ̶ funkční zdatnost svalů s převahou fázických vláken (hluboké ohýbače krku, mezilopatkové svaly, břišní svaly, hýžďové svaly) Diagnostika a hodnocení v TV 4 Diagnostika v TV a její metody 1. Rozvoj tělesných, pohybových a funkčních schopností žáků ̶ funkční rozvoj ̶ tepová frekvence (měření palpační metodou, sporttesterem, chytrými hodinkami…) a zátěžové testy (např. step test, Ruffierova zkouška…) ̶ dechová frekvence ̶ pohybové schopnosti ̶ silové schopnosti ̶ statické (dynamometrie, výdrž ve shybu, v přednosu…) ̶ dynamické (vzpor ležmo – klik opakovaně, shyb opakovaně, výskok odrazem snožmo, skok z místa do dálky, hod plným míčem obouruč za hlavou…) Diagnostika a hodnocení v TV 5 Diagnostika v TV a její metody 1. Rozvoj tělesných, pohybových a funkčních schopností žáků ̶ pohybové schopnosti ̶ rychlostní schopnosti ̶ akční rychlost (člunkový běh, sprint s pevným startem, slalomový běh – překážková dráha…) ̶ reakční rychlost (reakce na zrakový, zvukový nebo taktilní podnět, např. starty z různých poloh, zachycení padajícího předmětu – gymnastické tyče…) ̶ obratnostní schopnosti (diferenciační, orientační, reakční, rytmická, rovnováhová, sdružování, přestavby) – bubnování, tleskání (rytmická), chůze po kladině, váha předklonmo (rovnováhová)… Diagnostika a hodnocení v TV 6 Diagnostika v TV a její metody 1. Rozvoj tělesných, pohybových a funkčních schopností žáků ̶ pohybové schopnosti ̶ vytrvalostní schopnosti (Cooperův test, vytrvalostní člunkový běh…) ̶ flexibilita – viz testy hodnocení hybných stereotypů Diagnostika a hodnocení v TV 7 Diagnostika v TV a její metody 2. Úroveň pohybových dovedností a teoretických vědomostí ̶ základní znaky pohybové dovednosti ̶ přesnost a preciznost provedení ̶ rychlost provedení ̶ ekonomičnost (efektivita) provedení ̶ styl provedení ̶ odborné posuzování s využitím kritérií a hodnotících (posuzovacích) škál ̶ využívání testů speciální pohybové výkonnosti (např. skok do dálky, střelba na koš, odbíjení obouruč zdola o stěnu…) Diagnostika a hodnocení v TV 8 Diagnostika v TV a její metody 2. Úroveň pohybových dovedností a teoretických vědomostí ̶ pozorování a posuzování reálného používání vědomostí v samotné tělovýchovné praxi (např. odborné terminologie, terminologie her a cvičení…) ̶ rozhovor ̶ problémové úkoly ̶ případně vědomostními testy Diagnostika a hodnocení v TV 9 Diagnostika v TV a její metody 3. Vztah k pohybovým aktivitám, sociální chování v kolektivu ̶ pozorování při samotné činnosti (angažovanost, aktivita, snaha, samostatnost, tvořivost, spolupráce s ostatními, naplňování zásad fair-play…) ̶ analýza zapojení žáka do pohybových a tělovýchovných aktivit školy mimo výuku (např. účast na reprezentačních sportovních akcí, zapojení do organizace sportovních akcí pro ostatní žáky, jako třeba školní turnaj, aktivní účast v celoroční pohybové aktivitě pořádané v rámci TV…) ̶ analýza písemných podkladů žáka (např. tréninkový deník, deník sportovních aktivit, reflexe sportovních aktivit za určité období…) ̶ přihlédnutí k docházce a naplňování formálních požadavků (převlečení, přezutí, bezpečnost) Diagnostika a hodnocení v TV 10 Hodnocení v TV Jak mám k hodnocení přistoupit, aby moje hodnocení ukazovalo žákům cestu? Diagnostika a hodnocení v TV 11 Význam cíle pro hodnocení Pouze explicitně formulovaný cíl pomáhá učiteli zajistit soulad mezi tím co vyučuje a tím co hodnotí! Žák ovládá akrobatický prvek stoj na rukou. Žák technicky správně předvede stoj na rukou se záchranou. Diagnostika a hodnocení v TV 12 Hodnocení v TV 1. Rozvoj tělesných, pohybových a funkčních schopností žáků ̶ u standardizovaných testů probíhá hodnocení podle popisu (nejčastější je vyhodnocení prostřednictvím hodnotící tabulky s výkony) ̶ u nestandardizovaných testů si učitel zpravidla vytváří vlastní „hodnotící tabulku“, založenou na zkušenostech či předchozích výkonech žáků ̶ zpětná vazba s doporučením pro zlepšení ̶ využití klasifikace v této oblasti je pochopitelně možné (např. udělení známky podle uběhnuté vzdálenosti při Cooperově testu), ale z pohledu funkcí hodnocení je to spíše kontraproduktivní Diagnostika a hodnocení v TV 13 Hodnocení v TV 2. Úroveň pohybových dovedností a teoretických vědomostí ̶ hodnocení je vhodné zaměřit nejen na výsledek, ale také na samotný proces učení ̶ kriteriální hodnocení ̶ zpětná vazba s doporučením pro zlepšení a optimalizaci ̶ klasifikaci je vhodné opírat rovněž o kriteriální hodnocení Diagnostika a hodnocení v TV 14 Kriteriální hodnocení Kritéria jako „checklisty“  aktivní využití švihové nohy  pohyb nohou zastaven o oporu  zpevnění těla  bederní oblast bez nadměrného prohnutí  ruce vytaženy z ramen, lokty proplé  hlava není zakloněna ani předkloněna Kritéria jako sady s indikátory  vynikající provedení – přechod do stoje je plynulý s aktivním využitím švihové nohy, pohyb je zastaven po kontaktu s oporou, tělo je komplexně zpevněné, bedra bez prohnutí, ruce vytaženy z ramen, hlava v prodloužení trupu  velmi dobré provedení – přechod do stoje je plynulý s aktivním využitím švihové nohy, pohyb je zastaven po kontaktu s oporou, tělo je zpevněné, ale jsou patrné nedokonalosti, zvláště prohnutí v bederní oblasti, nebo zatažená ramena, či zakloněná, předkloněná hlava  slabé provedení – přechod do stoje není plynulý, je potřeba opakování, švihová noha je minimálně využívána, po kontaktu s oporou je tendence přepadávat, tělo nezpevněné, objevují se výrazné chyby především v prohnutí beder, zatažení ramen a záklonu či předklonu hlavy Diagnostika a hodnocení v TV 15 Žák technicky správně předvede stoj na rukou se záchranou. Hodnocení v TV 3. Vztah k pohybovým aktivitám, sociální chování v kolektivu ̶ slovní hodnocení ̶ pro tuto oblast je klíčové, aby hodnocení bylo průběžné ̶ při hodnocení pozor na nepřiměřeně navýšený objem pozitivní zpětné vazby pro žáky s přirozeným zájmem o pohybové a sportovní aktivity (snažit se proporcionálně rozložit oceňování i směrem k žákům, kteří nejsou k pohybu tolik motivovaní) ̶ klasifikace se v této oblasti často využívá v podobě známky „za snahu“, „za (zvýšenou) aktivitu“, „za (dobrý) přístup“… ̶ je ale potřeba pamatovat na to, aby byl stále zajištěn rovný přístup ke klasifikaci pro všechny Diagnostika a hodnocení v TV 16 Další doporučení k hodnocení v TV ̶ minimalizovat srovnávání žáků mezi sebou ̶ ocenit to, co se žákovi povedlo, snahu, nasazení… ̶ v případě negativního hodnocení se snažit povzbudit ̶ afektivní cíle raději neklasifikovat (stejně jako kázeňské problémy by neměly být zohledňovány v klasifikaci) ̶ zohledňovat specifika ve vývoji a rozvoji jednotlivých žáků (nejde jen o oficiální doporučení ŠPZ, ale i o skutečné zohlednění toho, na co žák reálně má a na co již nikoliv) Diagnostika a hodnocení v TV 17 Sebehodnocení žáka v TV ̶ proces, při němž sám žák rozpozná, zda dosáhl stanoveného cíle a co mu k tomu pomohlo ̶ reflexe kvality vlastní práce, identifikace svých silných a slabých stránek ̶ nositelem hodnotící aktivity je žák, učitel nabízí žákovi hodnotící kritéria ̶ žákova reflexe má vést k metareflexi – žák odhalí nejen kde chybu udělal, ale i proč k chybě došlo ̶ učitelova metareflexe – sleduje myšlenkové pochody žáka, chápe proč žák chyboval a umí mu poradit jak v učebním činnosti postupovat dále ̶ cílem sebehodnocení tedy není jen „jak svoji práci hodnotím“, ale také „proč ji takto hodnotím“ ̶ proto by mělo být sebehodnocení systematickou a plánovanou činností, která bude běžnou součástí vzdělávání Diagnostika a hodnocení v TV 18 (Starý, Laufková, 2016, s. 34 – 35) Použité zdroje FIALOVÁ, Ludmila. Aktuální témata didaktiky: školní tělesná výchova. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1854-8. HRABINEC, Jiří. Tělesná výchova na 2. stupni základní školy. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3625-2. RYCHTECKÝ, Antonín a Ludmila FIALOVÁ. Didaktika školní tělesné výchovy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-659-7. STARÝ, Karel a Veronika LAUFKOVÁ. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1001-6. Diagnostika a hodnocení v TV 19