Cíle tématu	Cílem tématu je poskytnout studentům základní informace o společenských vědách ve sportu. Primárně je materiál postaven na filosofickém diskursu. K němu přistupuje sociologická reflexe sportu a historický kontext.
Výstupy z učení	Student bude schopen:
	- popsat hlavní historické milníky ve filosofii sportu
	- orientovat se v organizačních strukturách filosofie
	- vyjmenovat nejdůležitější periodika v dané oblasti
	- vyjmenovat nevýznamnější osobnosti světové a evropské filosofie sportu
	- vztáhnout tyto znalosti k širšímu kontextu filosofie a kinantropologie
Časová náročnost
Celkově	5 hodin samostudiu, reflexe poznatků
	Pro ty, kdo připraví prezentaci v rámci tohoto tématu –  5 hodin na studium tématu a přípravu prezentace
Struktura osnovy celku	Celek je členěn na 4 hlavní části. Na závěr jsou položeny otázky.
	Informace jsou doplněny obrazovými materiály.
Indikace klíčových obsahů	IAPS BPSA Jounal of the Philosophy of Sport Sport, Ethics and Philosophy Klíčová slova
Podpora sebereflexe a spolupráce	Do textu jsou vkládány otevřené (spíše výjimečně také uzavřené) otázky. Využívá se také sdílených dokumentů a diskusních fór. Formát kvízu je užíván pro jisté odlehčení problematiky. Pro splnění základních úkolů (esejí apod.) je využívána odevzdávárna.
Ověřování vědomostí a metody hodnocení	Součástí celku jsou otázky. Ověření znalostí z celku je dále součástí testu a kvízu. Hodnocení trestů je prováděno v rámci bodování.
Komunikace s vyučujícím a mezi studenty	Komunikace je vedena při osobních setkáních (výuka, konzultace), dále emailovou komunikací na adresu hurych@fsps.muni.cz. Další komunikace určená i pro studenty je možná prostřednictvím diskusního fóra.

Počátky filosofie sportu

Filosofie začala být reflektována ve vztahu ke sportu již ve starověku. Modernější filosofické uchopení tématu pohybu však přinesla až 70. léta 20. století. Tím máme na mysli institucionalizaci tohoto procesu, včetně korespondující terminologie.

Je nutno uvést, že například myšlenky Pierre de Coubertina, které vyústily v renovaci ideálu olympijských her, vycházely z dávných starořeckých ideálů – zmiňme areté (uchopení ctnosti) či princip kalokagathia (souznění krásy a dobra, v užším chápání harmonie duševního a tělesného rozvoje).

Tradice, na níž je stavěno, je tedy stará, mohutná a v rámci dalších kapitol ji budeme často zmiňovat. V moderní podobě však kořeny filosofie sportu sahají do počátku 70. let v USA. Pokusíme se nyní krátce popsat historii této disciplíny a zaměříme se zejména na její současné významné představitele ve světovém, evropském i českém kontextu. Ještě předtím se pokusíme vymezit sféru zájmu filosofie sportu.

Novodobá tradice

Filosofie sportu se zrodila v anglosaském prostředí a odráží anglosaskou tradici, v níž je sport významným společenským fenoménem. Poněkud zjednodušeně lze říci, že zde platí jakési rovnítko mezi sportem a pohybem. Tato situace se v historickém kontextu liší od kontinentální evropské tradice. Pokud bychom zůstali v českých zemích, nemůžeme si nepovšimnout výrazného fenoménu, jímž byl Sokol (Česká obec sokolská). Tato organizace výrazně ovlivnila způsob života mnoha generací od konce 19. století až po současnost, ovšem její největší vliv můžeme zřejmě evidovat v meziválečném období. Pohyb byl pro členy Sokola naprosto esenciální součástí života, zároveň zde však byl značný přesah do dalších oblastí života společnosti (kulturní, sociální, politická). Svým způsobem toto platí i pro jiné země (především evropské), kde byly založeny poněkud jiné než sportovní (v dnešním slova smyslu) přístupy k pohybu (německý turnerský systém, švédská zdravotní gymnastická cvičení, francouzský systém přírodních cvičení atd.). Za kolébku moderního sportu je považována Anglie a díky ekonomické síle USA a Spojeného království se sportovní koncept pohybu postupně stal dominantním téměř v celém světě.

Tuto historickou zkušenost zde uvádíme (bez širšího rozpracování) pouze pro doložení skutečnosti, že předmětem zájmu filosofie sportu je aktivní lidský pohyb, realizovaný především ve volnočasové sféře. To samozřejmě neplatí pro sportovní profesionály, pro něž je pohyb činností pracovní. V linii anglosaského chápání lze hovořit o sportu na rekreační, výkonnostní a vrcholové úrovni. V středoevropském chápání lze vidět oblast tělesné kultury či pohybové kultury, jejíž součástí je i sféra sportu.

Přehled nejvýznamnějších událostí a osobností v mezinárodní historii filosofie sportu

Existuje mnoho podrobných studií, které mapují vývoj v této oblasti poměrně podrobně. Zájemcům lze doporučit článek jednoho ze zakladatelů světové filosofie sportu Warrena Fraleigha, který vyšel v roce 2012 a v osobní vzpomínce pamětníka tento vývoj rekapituluje (Fraleigh, 2012).

V roce 1972 byla na konferenci The American Philosophical Association v Bostonu ustavena The Philosophic Society for the Study of Sport (PSSS), zejména díky úsilí Warrena Freleigha a předního amerického filosofa Paula Weisse, který se také stal prvním prezidentem této společnosti.

• 

  Paul Weiss

  Na první fotografii vidíme Paula Weisse.

  Zdroj: http://upload.wikimedia.org

• 

  Warren Fraleigh

  Na druhé je zachycen Warren Fraleigh (vlevo) na konferenci IAPS (viz níže). V roce 2003 v britském Gloucestru, spolu s dalšími osobnostmi světové filosofie sportu Jimem Parrym (uprostřed) a Williamem Morganem (vpravo).

  Zdroj: http://www.educ.uidaho.edu

• 

  Journal of the Philosophy of Sport

  Ustavující kongres PSSS se konal v roce 1973, v následujícím roce vyšlo první číslo Journal for the Philosophy of Sport (dnes Journal of the Philosophy of Sport).

  Zdroj: http://i43.tower.com

• 

  Bill Morgan

• 
  

  Prvními editory časopisu byli William Morgan a Klaus Meier. William Morgan je stále v oblasti filosofie sportu aktivní.

  Zdroj: http://annenberg.usc.edu

V roce 1999 byla PSSS přejmenována na International Association for the Philosophy of Sport (IAPS), neboť počet účastníků konferencí a také množství publikačních aktivit ukázaly na skutečně mezinárodní charakter této společnosti, v níž se stále více začali angažovat především evropští filosofové.

• 

  Scott Kretchmar

  V čele asociace se vystřídala řada vynikajících filosofů a většina z nich pracuje v oblasti filosofie neustále. K největším osobnostem této disciplíny se určitě řadí Scott Kretchmar.

  Zdroj: http://www.123people.com

• 

  Gunnard Breivik

  Velice silnou evropskou školou je britská a také skandinávská. Dva norští zástupci již také v minulosti stanuli v čele IAPS. Gunnard Breivik se zaměřuje především na fenomenologii.

  Zdroj: http://www2.scriptor.no

• 

  Sigmund Loland

  Sigmund Loland studuje etické principy ve sportu, zaměřuje se také na rovné příležitosti pro sportovce.

  Zdroj: http://www.playthegame.org

• 

  John Russell

  Z dalších světových představitelů dané disciplíny bychom ještě měli připomenout bývalého editora Journal of the Philosophy of Sport, kanadského filosofa Johna Russella.

  Zdroj: http://bccla.org

• 

  Leslie Howe

  Další kanadskou zástupkyni Leslie Howe.

  Zdroj: http://www.usask.ca

• 

  Hether Reid

  A dále bývalé předsedy IAPS z posledních let Američany Hether Reid,

  Zdroj: http://www.morningside.edu

• 

  Cesar Torres

  a Cesara Torrese.

  Zdroj: http://www.brockport.edu

• 

  Peter Hopsicker

  Zajímavé práce, z nichž některé jsou spojené s estetikou sportu, publikuje Peter Hopsicker.

  Zdroj: http://static.guim.co.uk

• 

  Doughlas Hochstelter

  Do filosofie sportu promlouvají také aktivní sportovci. Z mladších amerických filosofů k nim bezesporu patří výborný běžec Doughlas Hochstelter.

  Zdroj: http://www.lv.psu.edu

• 

  Jesús Illundain Agurruza

  a cyklista a vytrvalec Jesús Illundain Agurruza. Ten byl také prezidentem IAPS v letech 2013–2015.
  

• Zdroj: http://www.linfield.edu

Přhled prezidentů IAPS v podleních letech uvádí tabulka:

2021 - 2023	Kenneth Aggerholm
2019 - 2021	Pam Sailors
2017-2019	Alun Hardman
2015-2017	Charlene Weaving
2013-2015	Jesus Ilundain-Agurruza

Pro období 2023–2025 byla prezidentkoui IAPS zvolena česká reprezentantka Irena Parry Martínková.

Irena Martínková

pražská filosofka zaměřující se na dílo Martina Heideggera a na téma bojových umění Irena Martínková.

Zdroj: http://www.cuni.cz

V roce 2002 byla založena British Philosophy of Sport Association (BPSA), která se však otevřela nejen britským účastníkům, ale stala se především významnou evropskou organizací, která udržela velice dobré vztahy s IAPS. Jejích konferencí se začali účastnit nejen členové IAPS z americké a evropské kulturní oblasti, ale také například Japonci. Jedním ze stálých účastníků pravidelných kongresů obou zmíněných organizací je Takayuki Hata, který s sebou přiváží stále větší množství svých žáků a následovníků.

Z britských zástupců je možno jmenovat bývalé předsedy BPSA

• 

  Andrew Edgar

  Andrewa Edgara.

  Zdroj: http://www.cf.ac.uk

• 

  Stephen Mumford

  Stephena Mumforda.

  Zdroj: http://www.umb.no

• 

  Carwyn Jones

  či bývalého presidenta IAPS Carwyna Jonese.

  Zdroj: http://www3.uwic.ac.uk

• 

  Mike Mc Namee

  V roce 2007 vyšlo také první číslo časopisu Sport, Ethics and Philosophy vydávaného BPSA. Největší zásluhu na realizaci tohoto projektu má jeden z vůbec nejvýznamnějších filosofů sportu současnosti Mike McNamee.

  Zdroj: http://www.wada-ama.org

• 

  Jim Parry

  Další mimořádnou osobností je bývalý učitel Mika McNameeho a současný předseda BPSA Jim Parry. Ten je v současnosti hostujícím profesorem na FTVS UK v Praze. To je nebývalá příležitost pro rozvoj české filosofie sportu, jíž se vesměs všichni čeští filosofičtí kinantropologové snaží využít a tato spolupráce již také má konkrétní publikační výsledky.

• Zdroj: archiv autora

Český příspěvek

Anna Hogenová

Pokud jde o české prostředí, zde bychom v první řadě měli zmínit průkopnici filosofie sportu na mezinárodním poli, skvělou fenomenoložku Annu Hogenovou.

Zdroj: http://img.ihn

Bohuslav Hodaň

Osobností, která během posledních dvaceti let významně určovala směr filosofických náhledů na pohyb, je první děkan FTK UP v Olomouci Bohuslav Hodaň.

Zdroj: http://ftk.upol.cz

Ivo Jirásek

V mezinárodním prostředí má velice vysoké renomé současný místopředseda EAPS a viceprezident ISSSS Ivo Jirásek, který také jako první v Česku dokázal uspořádat výroční kongres IAPS (v roce 2005 v Olomouci).

Zdroj: archiv autora

Miloš Bednář

Dále zde je další sportovec–běžec a velice originální myslitel a filosof Miloš Bednář,

Zdroj: http://is.cuni.cz

Emanuel Hurych

rovněž aktivní sportovec – běžec a triatlet Emanuel Hurych, který se věnuje tématu soutěže, spiritualitě pohybu a gamifikaci,

Zdroj: http://www.gymnasion.org

Lukáš Mareš

a hokejista, úspěšný trenér  a mentální kouč Lukáš Mareš, který je jedním z výrazných zástupců mladší generace českých filosofů sportu.

Zdroj: https://mareslukas.com/o-mne/

A na závěr pohled na aktuální události…

Poslední kongresy zmíněných organizací proběhly 

IAPS 2023 v chorvatském Splitu a 2024 v kanadské provincii Nové Skotsko

BPSA 2024 ve skotském Aberddenu. 

V roce 2012 se v Praze na FTVS UK uskutečnil ustavující kongres Czech Philosophy of Sport Section. Tato organizace vznikla jako sekce České kinantropologické společnosti a dále rozšiřuje činnost v českých podmínkách. V roce 2024 proběhla již 13. konference, kterou hostila Fakulta sportovních studií MU v Brně. 

Několik otázek na úplný závěr k výše uvedené faktografii. 

Spíše pro oživení, rekapitulaci a mírné odlehčení: