9. Hodnocení ve škole Mgr. Jiří Sliacky, Ph.D. np/nk4112 Školní pedagogika Katedra tělesné výchovy a společenských věd (EDUC) Hodnocení ve škole 1 Žáci nechodí do školy, aby byli hodnoceni. Žáci jsou hodnoceni, aby v chození do školy viděli smysl. Hodnocení ve škole 2 Dimenze hodnocení ̶ hodnocení je přirozenou a nedílnou součástí každé lidské činnosti, včetně činnosti edukační ̶ specifičnost školního hodnocení spočívá v jeho systematičnosti, předmětu hodnocení (co hodnotíme) i jeho načasování (hodnotíme nejen výsledek, ale i proces) ̶ hodnocení konkrétního učitele má úzkou souvislost s jeho pojetím výuky ̶ hodnocení je přítomno nejen v činnosti učitele, ale i v činnosti žáka Hodnocení ve škole 3 Hodnocení a vztah učitel – žák ̶ hodnocení je významným faktorem, který vytváří a ovlivňuje vztah mezi učitelem a jeho žáky a zároveň je významně samo zpětně ovlivňováno kvalitou tohoto vztahu ̶ tento vztah je formován také učitelovým očekáváním ̶ v rámci tohoto očekávání mohou hodnocení zatížit tzv. sebesplňující předpovědi ̶ Pygmalion-efekt ̶ Golem-efekt Hodnocení ve škole 4 Školní hodnocení ̶ hodnocení učebního procesu a výsledků práce žáka ̶ systematický proces, který vede k určení kvalit a výkonů vykazovaných žákem nebo skupinou žáků ̶ podstata školního hodnocení ̶ zjištění kompetencí (vědomostí, dovedností a postojů) žáka ̶ formulace hodnotících soudů na základě porovnání skutečného stavu se stavem předpokládaným ̶ předpokládaný stav je formulován jako vzdělávací cíl Hodnocení ve škole 5 Funkce školního hodnocení ̶ zpětná vazba pro žáky o jejich školním výkonu (učitelovo hodnocení by mělo být formulováno co nejpřesněji tak, aby bylo žákovi jasné, v čem nebo jak má svůj výkon zlepšit) ̶ podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka ̶ motivace žáka pro další práci ̶ posouzení připravenosti žáka pro další učení ̶ výchovné působení (formování a rozvoj pozitivních vlastností a postojů a odstraňování negativních postojů) ̶ rozvoj sebepojetí, sebekontroly a sebehodnocení ̶ zpětná vazba pro učitele o kvalitě jeho práce Hodnocení ve škole 6 Vybrané aspekty hodnocení ̶ hodnocení z pohledu cíle ̶ prediktivní hodnocení (vstupní hodnocení aktuálního stavu, na jehož základě jsou predikovány možnosti dalšího rozvoje) ̶ formativní hodnocení (průběžné hodnocení aktuálního stavu, na jehož základě je odvozováno, co a jak je potřeba udělat dále) ̶ sumativní hodnocení (závěrečné hodnocení, bilancování průběhu vzdělávacího procesu, naplnění vytýčených cílů) ̶ hodnocení z pohledu vztahové normy ̶ sociálně normované hodnocení (porovnávání výkonů žáka s výkony ostatních žáků) ̶ individuálně normované hodnocení (výkon žáka je porovnáván jen s jeho vlastními předchozími výkony) Hodnocení ve škole 7 Vybrané aspekty hodnocení ̶ hodnocení z pohledu hodnotící normy ̶ normativní hodnocení – hodnocení relativního výkonu (výkon žáka je porovnán s nějakou vzorovou formou, jako např. výkony ostatních žáků, tabulkové hodnoty…) ̶ kriteriální hodnocení – hodnocení absolutního výkonu (výkon žáka je srovnáván výhradně s předem jasně definovanými hodnotícími kritérii) ̶ hodnocení podle zdroje informací ̶ učitelovo hodnocení ̶ vrstevnické hodnocení ̶ sebehodnocení Hodnocení ve škole 8 Zpětná vazba ̶ informace, vyložená zpětným pohledem na činnost s cílem ji zlepšit ̶ zpětná vazba tedy musí být informativní (a to především na úrovni žáka) a odpovídat stanoveným cílům ̶ zpětná vazba je založena na faktech, které lze vypozorovat ̶ zpětnou vazbu podáváme nejen k výsledku, ale také k procesu (práci) a nejen po skončení činnosti, ale i v jejím průběhu ̶ zpětná vazba používá popisný jazyk, nikoliv posuzovací Hodnocení ve škole 9 Posuzovací jazyk zpětné vazby ̶ žák nebo jeho způsob provedení činnosti či chování dostává určitou „nálepku“ ̶ „Máš to moc hezké, jsi opravdu velice šikovný…“ ̶ „Paní učitelka byla spokojená, udělal jsem to prý výborně, takže už nemám co zlepšovat…“ ̶ „Napsal jsem to opravdu hezky, ani si paní učitelka nevšimla, že tam mám chybu…“ ̶ pozitivní nálepka může naplnit alespoň částečně funkci vnější motivace, ale pro naplnění ostatních funkcí již nedostačuje ̶ „Tohle se ti opravdu nepovedlo, celé to bylo prostě špatně…“ ̶ „Nepovedlo se mi to, tohle se mi prostě nikdy nemůže povést…“ ̶ „Dnes mi to nevyšlo, ale co s tím mám dělat?“ ̶ negativní nálepka nenaplní žádnou z funkcí hodnocení, dlouhodobě naopak přispívá k celkově negativnímu sebepojetí žáka Hodnocení ve škole 10 Popisný jazyk zpětné vazby ̶ žák získává informaci, která jasně a srozumitelně popisuje určitou situaci, chování, výkon nebo pocit ̶ „Vymyslela jsi básničku, ze které poznám, že ráda sportuješ. Použila jsi sdružený rým a na konci veršů jsi volila slova, která příjemně znějí. Když se ale podívám na počty slabik v jednotlivých verších, vidím, že ve druhém verši jedna slabika přebývá. Dalo by se s tím něco dělat?“ ̶ žákyně si díky porovnání se stanovenými kritérii uvědomí, co se jí na práci povedlo a co je potřeba zlepšit ̶ popisná zpětná vazba tedy aktivuje všechny potřebné funkce hodnocení Hodnocení ve škole 11 Formativní hodnocení ̶ hodnocení není cíl, ale cesta učením ̶ klíčová úloha hodnocení spočívá ve zpětnovazební informaci pro samotného žáka ̶ žák tedy musí hodnocení správně rozumět a musí obdržet všechny potřebné informace, aby jeho prostřednictvím dokázal sám zlepšovat svou práci ̶ musí se proto dozvědět minimálně dvě klíčové informace ̶ v čem je jeho práce vyhovující či nevyhovující (kvalitativní složka) ̶ do jaké míry je jeho práce vyhovující (kvantitativní složka) ̶ např. známky (klasifikační stupně) postrádají samy o sobě složku kvalitativní ̶ je proto důležité uvědomovat si omezení, která jednotlivé formy hodnocení mají (jaké funkce ze své podstaty mohou a jaké nemohou naplňovat) a optimálně je vyvažovat Hodnocení ve škole 12 Kriteriální hodnocení ̶ kritérium – měřítko, kterým porovnáváme kvalitu provedení úkolu ̶ hodnotící kritéria vycházejí ze stanovených vzdělávacích cílů ̶ sdělit žákům hodnotící kritéria je tedy stejně důležité, jako jim sdělit samotný cíl ̶ každé kritérium je vlastně vyjádřením určité polarity (např. zpevnění těla – zpevněné vs. nezpevněné) ̶ pro lepší uchopení je tak vhodné kritérium vybavit určitými indikátory ̶ indikátor – vystihuje možnou míru kvality v naplnění daného kritéria ̶ kritéria dávají nejen strukturu samotnému hodnocení, ale pomáhají zaměřit pozornost žáků na klíčové prvky prováděné činnosti Hodnocení ve škole 13 Kriteriální hodnocení Hodnocení ve škole 14 https://zapojmevsechny.cz/clanek/922-podcast-59-kriterialni- hodnoceni-zaku-a-zakyn-klic-k-moderni-vyuce Jak vytvářet kritéria a indikátory ̶ kritéria – popišme jak nebo čím lze charakterizovat správné provedení ̶ tyto soupisy jsou zpravidla poměrně dlouhé a rozsáhlé, musíme tedy vybrat jen ta nejdůležitější či nejpodstatnější, která použijeme pro samotnou práci s žáky ̶ indikátory – přidejme ke kritériím znaky kvality nebo míry jejich naplnění ̶ kritéria můžeme do práce se třídou vnést různými způsoby ̶ poskytneme žákům hotová kritéria i indikátory podle vzdělávacích cílů ̶ nová kritéria (indikátory) můžeme na základě cílů definovat i přímo s žáky ̶ zkušení žáci mohou kritéria zkusit definovat sami na základě zadání a výsledek pouze konzultovat s učitelem Hodnocení ve škole 15 Klasifikace (hodnocení známkou) ̶ hodnocení známkou je nejčastěji vytýkáno ̶ zaměření na srovnávání žáků mezi sebou ̶ důraz na funkci kontrolní, selektivní ̶ to, že pouze konstatuje, nevysvětluje příčiny neúspěchu, nehledá, nenabízí prostředky k řešení problémů ̶ považování chyb za jakýsi patologický jev, který se musí potrestat ̶ klasifikovat či neklasifikovat? – není otázka postoje učitele, pravidla pro hodnocení v předmětech jsou na škole stanovena v ŠVP a pro vyučujícího daného předmětu jsou tudíž závazná (včetně minimálního počtu známek za pololetí pro uzavření klasifikace) ̶ pravidla pro hodnocení obvykle stanovují minimální požadavky, nad rámec těchto požadavků může s hodnocením učitel nakládat podle vlastního uvážení a dotvářet tak edukační realitu svého předmětu podle svého pedagogického přesvědčení ̶ klasifikaci se tedy ve většině případů nevyhneme, je ale důležité doplňovat ji i o kvalitativní složku Hodnocení ve škole 16 Žákovo sebehodnocení ̶ cíl ̶ žák vyhodnotí svou vlastní práci a z tohoto zpětného pohledu vyvodí závěry pro budoucnost ̶ žák schopný sebehodnocení ̶ rozpozná takové složky své práce, na jejichž základě je schopen rozhodnout, že dosáhl vytýčeného cíle, nebo se k němu přibližuje ̶ popíše, proč tyto složky považuje za splněné (případně nesplněné, pokud se ke splnění cíle teprve přibližuje) ̶ u nesplněných složek popíše, v čem se liší od očekávaného výkonu ̶ určí, co přispělo k dosažení cílů, nebo co mu v jejich dosažení zabránilo ̶ naplánuje, co je potřeba udělat jinak, aby byla jeho práce efektivnější Hodnocení ve škole 17 Rozvoj sebehodnocení ̶ aby se žák mohl sám hodnotit, je potřeba aby učitel aktivně pracoval se vzdělávacími cíli a společně se žákem ̶ plánoval činnosti v souladu s cíli a jejich dosažení ̶ formuloval, jak bude vypadat důkaz o učení (kritéria a jejich indikátory) ̶ monitoroval a zaznamenával žákovu činnost a její výsledky ̶ vyhodnocoval tuto činnost i její výsledky ̶ postup při rozvoji sebehodnocení ̶ sebehodnocení s pomocí symbolů ̶ zdůvodňování (učitel pokládá otázky, které žákům připomínají cíle činnosti a zdůrazňují tak, na co by se měli v sebehodnocení zaměřit – např. „Když jsi házel, měl jsi vpředu levou nebo pravou nohu?“) ̶ nácvik zpětné vazby (např. DŘS reciproční či se sebehodnocením) ̶ uznání – otázka (technika pro rozvoj dávání a přijímání zpětné vazby, kdy žák nejprve dá zpětnou vazbu k určité činnosti a na případné nedostatky pak upozorní formou otázky – např. „Při vysvětlování jsi postupoval opravdu postupně, krok za krokem, ale nebylo by srozumitelnější mezi tvoje poslední dva kroky vsunout ještě jeden mezikrok?“ Hodnocení ve škole 18 Použité zdroje KOLÁŘ, Zdeněk a ŠIKULOVÁ, Renata. Hodnocení žáků. Pedagogika (Grada). Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0885-X. KOŠŤÁLOVÁ, Hana; MIKOVÁ, Šárka a MAJEROVÁ, Jiřina. Školní hodnocení žáků a studentů: se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-314-7. STARÝ, Karel a Veronika LAUFKOVÁ. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1001-6. Hodnocení ve škole 19