5. Vedení výuky a didaktické řídicí styly
Mgr. Jiří Sliacky, Ph.D.
np/nk 4115 Didaktika tělesné výchovy
Katedra tělesné výchovy a společenských věd (EDUC)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 1
Výuka jako řetězec rozhodování
̶ každá výuka má své tři základní fáze – příprava, realizace,
(vy)hodnocení
̶ v každé této fázi je potřeba činit řadu rozhodnutí, na jejichž základě
se dění posouvá k uvažovaným záměrům
̶ příprava – jaký bude obsah, jaký bude cíl, jaká bude organizace, jaké vyberu
cvičení…
̶ realizace – kde bude cvičení probíhat, kdy cvičení začne, kdy zařadím
přestávku, jak vysvětlím následující postup, provedli to cvičení správně…
̶ hodnocení – byl naplněn cíl, byla vhodně zvolena cvičení, byl dobře
nastaven časový plán výuky, co bude potřeba zvládnout příště…
̶ budeme-li se na výuku dívat touto optikou (výuka je řetězec
rozhodování), přináší to samozřejmě otázku:
Kdo má všechna tato rozhodnutí udělat?
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 2
Výuka jako řetězec rozhodování
̶ pokud by vždy o všem rozhodoval pouze učitel, máme vůbec šanci
naplnit výstupy jako (vybráno z RVP ZV)
̶ žák…z nabídky zvolí vhodný rozvojový program
̶ žák se samostatně připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě
s hlavní činností
̶ žák posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné
nedostatky a jejich možné příčiny
̶ žák se dohodne na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu
družstva a dodržuje ji
̶ žák zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické
akce na úrovni školy
̶ chceme-li rozvíjet samostatnost žáka, je potřeba jej aktivně zapojit
už do samotného vzdělávacího procesu
A jak žáka reálně zapojit do realizace výuky?
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 3
Výuka jako řetězec rozhodování
̶ zůstaneme-li u pohledu na výuku jako na řetězec
rozhodování, je nejsnazší cestou, jak žáka aktivně zapojit,
přenechat mu některá rozhodnutí
̶ čím více rozhodnutí necháme učinit žáka, tím více
samostatnosti získá
̶ čím více samostatnosti bude mít, tím více vlastních
zkušeností si z výuky odnese
̶ těchto zákonitostí si všiml již v 60. letech 20. stol. americký
pedagog a vysokoškolský učitel tělesné výchovy Muska
Mosston
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 4
Spectrum of teaching styles
̶ Muska Mosston, později v tandemu se Sarou Ashworth, tyto
svoje poznatky o výuce postupně zaznamenávali
a systematizovali
̶ rozčleněním podle toho kdo, kdy a o čem rozhodnutí ve výuce
dělá dospěli k určitému systému, který nazvali Spectrum of
teaching styles
̶ tento systém následně podrobně popsali ve své knize
Teaching Physical Education
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 5
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 6
spectrumofteachingstyles.org
Spektrum didaktických řídicích stylů
̶ do českého prostředí přenesl systém Mosstona a Ashworthové
prof. Dobrý (FTVS UK Praha) pod názvem Spektrum
didaktických řídicích stylů
̶ didaktický řídicí styl přitom definuje jako nezávislou,
zobecnitelnou didaktickou strukturu, nikoli jako osobní styl
učitele (pojem „styl“ zůstal ve spojení po převedení Mosstonova
označení „teaching style“ do češtiny)
̶ pojmem „spektrum“ je vyjádřen integrovaný přínos všech stylů
̶ přídavné jméno „didaktický“ vyjadřuje dvojstranný charakter všech
dějů a jevů ve vzdělávacím procesu, k jejichž realizaci je nezbytná
interakce učitele a žáka
̶ výraz „řídicí“ už pouze akcentuje jejich úlohu ve vyučovacím
procesu (řídicí = sloužící k řízení)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 7
Spektrum didaktických řídicích stylů
̶ výchozím bodem celého spektra didaktických řídicích stylů (DŘS) je tedy
poznání, že všechny vyučovací a učební činnosti ve vzájemné
interakci učitele a žáka jsou tak vlastně výsledkem nějakého
předchozího rozhodnutí
̶ učitel se tedy nastavením svém výuky (kdo a jaká rozhodnutí činí) vždy
ocitá, ať už cíleně či nevědomě, v určitém DŘS
̶ Mosstonův a Ashworthové systém totiž vznikal induktivně, poznáváním
reálné výuky a následným zevšeobecněním a popisem daných
zákonitostí v jednotlivých situacích
̶ učitelé se tedy nemají jednotlivé DŘS učit jako teorii, ale prostřednictvím
poznatků o spektru DŘS mohou poznávat možnosti ovlivňování průběhu
vzdělávacího procesu a nastavení jeho cílů
̶ spektrum také poskytuje společný jazyk, který stírá případné
komunikační bariéry a učitelům tělesné výchovy, trenérům a dalším
sportovním pedagogům může sloužit i jako jakési společné „úložiště“
poznání o učení a nástroj pro jeho další zkoumání
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 8
Struktura spektra didaktických řídicích stylů
̶ jednotlivé situace (DŘS), pro které
je typická určitá skladba rozhodnutí
(kdo a o čem), jsou ve spektru
strukturovány tak, že na jedné
straně je styl s maximálním
rozhodováním učitele a minimálním
žáka, a na opačném konci zase styl
s minimálním rozhodování učitele
a maximálním žáka
̶ mezní styly – styly přímo
definované a popsané
̶ jednotlivé mezní styly spektra jsou
pro přehlednost označovány velkými
písmeny (A, B, C…)
̶ přechodové styly – nekonečně
mnoho stylů, které nejsou ve
spektru přímo definovány, vznikají
jako poměrově různě velké průniky
dvou sousedních stylů
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 9
(Mosston, Ashworth, 2008, s. 10)
(Dobrý, 1988, s. 93)
Charakteristika spektra DŘS
̶ všechny styly jsou komplementární, žádný není univerzální
̶ žádný styl sám o sobě není lepší než druhý, a proto jednotlivé styly nelze stavět
proti sobě a dělit je na lepší a horší
̶ jednotlivé styly tedy odlišuje
̶ skladba rozhodnutí učiněných učitelem a žákem
̶ zdroj zpětných informací a korekcí (učitel, spolužák, samotný žák)
̶ podíl reproduktivní (podle instrukcí prováděné) a produktivní (samostatně vytvářené)
činnosti žáka
̶ není tedy podmínkou postupovat na spektru při výběru stylu postupně,
jak jsou v něm styly uspořádány, je ale nezbytné respektovat jaké cíle je
určitý styl schopen naplňovat a jaké ne
̶ spektrum didaktických řídicích stylů zakládá možnosti postupného přenášení
rozhodování z učitele na žáka
̶ podle míry rozhodování žáků vytvářejí jednotlivé DŘS v rámci spektra ještě dvě
množiny (klastry)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 10
Klastry spektra didaktických řídicích stylů
̶ styly v první části spektra (A – E)
podporují procvičování
a zdokonalování, tedy pomáhají
reprodukovat již naučené (klastr
reproduktivních stylů)
̶ styly v druhé části spektra (F –
K) jsou uspořádáním rozhodnutí
zaměřeny na vytváření nového,
dosud nepoznaného a vedou tak
žáky k objevování jednoho či více
nových řešení daných problémů
(klastr produktivních stylů)
̶ hranice mezi oběma klastry, která
označuje přechod ke kognitivně
složitějším operacím byla
pojmenována jako „discovery
threshold“ – práh objevování, neboli
kognitivní práh
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 11
(Mosston, Ashworth, 2008, s. 11)
Příkazový styl (A)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 12
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace učitel
Hodnocení učitel
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- dělá veškerá rozhodnutí
- je jediným zdrojem instrukcí, zpětné vazby a korekcí
- předvádí výkon, dává povely a signály
- okamžitě, jednotně a simultánně odpovídá
na učitelův podnět
- udržuje přesnost odpovědi
- respektuje požadavek jednotného výkonu
všech žáků
Příkazový styl (A)
̶ rozcvička s předcvičováním
̶ cvičení, vykonávaná předepsaným
způsobem na povel
̶ cvičení se stínováním, zrcadlením
̶ slavnostní zahájení olympijských her
̶ synchronizované plavání
̶ klasický baletní tanec
̶ line dance
̶ cheerleading
̶ vojenský pochod, přehlídka
̶ skupinové akrobatické létání
̶ formální obřady (svatby, promoce…)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 13
(Mosston, Ashworth, 2008, s. 93)
Praktický styl (B)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 14
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace žák
Hodnocení učitel
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- rozhoduje o učivu a organizaci výuky
- instruuje žáky o provedení cvičení
- poskytuje individuální zpětnou vazbu
- činí dílčí rozhodnutí o provedení cvičení
- chápe změnu v rozhodování a potřebu
osobní odpovědnosti
- získává zkušenosti individuální praxí
- uvědomuje si, že není jediný výkonový
standard
Praktický styl (B)
̶ činnosti, při kterých žák plní
určité zadání (úkol), přičemž
dílčí rozhodnutí v průběhu
plnění činí sám
̶ žák rozhoduje
̶ o místě, prostoru
̶ o pořadí, posloupnosti
̶ o době zahájení
̶ o tempu, rytmu
̶ o době ukončení
̶ pokládá doplňující otázky
̶ o délce přestávky, odpočinku
̶ o poloze, postoji
̶ o oblečení, úpravě vzhledu
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 15
(Mosston, Ashworth, 2008, s. 101)
Reciproční styl (C)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 16
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace žák – cvičící
Hodnocení žák – pozorovatel
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- rozhoduje o učivu a organizaci výuky
- instruuje žáky o provedení cvičení
- připravuje a prezentuje kritéria pro hodnocení činností
- poskytuje individuální zpětnou vazbu (jen žákovi v roli
pozorovatele)
- nacvičuje pohybové dovednosti bez
závislosti na učiteli, pouze v interakci se
spolužákem v roli pozorovatele
- spolupracuje se spolužákem, přijímá nebo
poskytuje instrukce, zpětnou vazbu a
korekce, diskutuje o prováděné činnosti
- žák v roli pozorovatele hodnotí, opravuje,
pomáhá
Reciproční styl (C)
̶ cvičení se specifickými
směry komunikace
̶ učitel instruuje pozorovatele
̶ pozorovatel dává zpětnou
vazbu cvičícímu
̶ cvičící se doptává
pozorovatele
̶ pozorovatel konzultuje
s učitelem
̶ učitel dává zpětnou vazbu
pozorovateli
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 17
(Mosston, Ashworth, 2008, s. 123)
Styl se sebehodnocením (D)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 18
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace žák
Hodnocení žák
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- rozhoduje o učivu a organizaci výuky
- instruuje žáky o provedení cvičení
- připravuje a prezentuje kritéria pro hodnocení činností
- poskytuje individuální zpětnou vazbu, podporuje sebehodnocení
žáků
- srovnává vlastní výkon s danými kritérii
- hledá v sobě zdroje zpětných informací
- poznává vlastní odlišnosti, limity a
výkonovou progresi
Styl se sebehodnocením (D)
̶ učitel může zadat jeden úkol všem žákům, dva úkoly dvěma
skupinám žáků (v rámci skupiny ale cvičí každý sám za sebe),
nebo třeba i každému žákovi dát úkol jiný
̶ využívání úkolových karet, které obsahují zadání a hodnotící
kritéria
̶ touto samostatnou prací žáků učiteli vzniká prostor pro
individuální přístup a hodnocení
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 19
Styl s nabídkou (E)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 20
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace žák
Hodnocení žák
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- rozhoduje o učivu a organizaci výuky
- instruuje žáky o provedení cvičení
- připravuje a kritéria provedení výkonu a různé stupně jeho
obtížnosti
- poskytuje individuální zpětnou vazbu
- volí počáteční výkonovou úroveň na
základě odhadu vlastních možností
- sebekriticky hodnotí vztah aspirace
a vlastního skutečného výkonu
- využívá možnost permanentního zapojení
do činnosti
Styl s nabídkou (E)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 21
(Mosston, Ashworth, 2008, s. 157, 168,169, 177)
Styl s řízeným objevováním (F)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 22
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace učitel/žák
Hodnocení učitel/žák
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- rozhoduje o učivu
- volí jeden konkrétní cílový koncept (cíl objevování)
- definuje a prezentuje otázky, jejichž řešení povede k objevení
cílového konceptu, a určuje jejich sled
- objevuje to, co učitel chce
- vnímá vztah mezi objevenou odpovědí a
učitelovým podnětem
- uplatňuje myšlenkové dovednosti, které
povedou k objevu zamýšleného řešení
Styl s řízeným objevováním (F)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 23
Styl s přímočarým objevováním (G)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 24
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace žák
Hodnocení žák/učitel
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- rozhoduje o tématu výuky
- volí jeden konkrétní cílový koncept (cíl objevování)
- definuje a prezentuje jeden vstupní podnět (otázka, problém,
situace apod.), jehož řešení povede k objevení cílového konceptu
- reaguje na vstupní podnět a definuje
možný postup řešení
- pracuje na postupném řešení problému
a objevení cílového konceptu
- hodnotí vztah mezi svým postupem řešení
a požadovaným cílovým konceptem
Styl s přímočarým objevováním (G)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 25
Styl s tvořivým objevováním (H)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 26
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace žák
Hodnocení žák/učitel
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- rozhoduje o tématu výuky
- volí obecný cílový koncept (cíl objevování)
- definuje a prezentuje jeden vstupní podnět (otázka, problém,
situace apod.), jehož řešení povede k objevování cílového konceptu
- reaguje na vstupní podnět a definuje
možné postupy řešení
- pracuje na postupném řešení problému
a nalezení více možných řešení
- hodnotí vztah mezi svým postupem řešení
a požadovaným cílovým konceptem
Styl s tvořivým objevováním (H)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 27
(Mosston, Ashworth, 2008, s. 259)
Styl s autonomním rozhodováním žáka o učivu (I)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 28
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava učitel
Realizace žák
Hodnocení žák
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- rozhoduje o tématu výuky
- společně se žáky řeší její logistické zabezpečení
- v případě potřeby poskytuje radu či pomoc
- určuje otázku nebo vymezuje problém,
který chce následně v rámci daného tématu
řešit
- pracuje na řešení
- projevuje odpovědnost a disciplínu při
rozhodování
Styl s autonomním rozhodováním žáka o volbě stylu (J)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 29
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava žák
Realizace Hodnocení
žák
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
- společně se žáky řeší logistické zabezpečení výuky
- v případě potřeby poskytuje radu či pomoc
- přichází k učiteli s požadavkem na vedení
v tomto stylu
- sdělí svou volbu učiva, formuluje
problémy
- konzultuje s učitelem své záměry
- činí veškerá potřebná rozhodnutí a řeší
stanovené problémy
Styl se samostudiem (K)
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 30
Anatomie stylu
(kdo činí rozhodnutí)
Příprava žák
Realizace žák
Hodnocení žák
Činnost učitele Očekávaná činnost žáka
Probíhá mimo výuku, bez přítomnosti učitele. - formuluje problémy
- činí veškerá potřebná rozhodnutí a řeší
stanovené problémy
Použité zdroje
DOBRÝ, Lubomír. Didaktika sportovních her: učebnice pro fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
2., přeprac.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. Učebnice pro vysoké školy (Státní
pedagogické nakladatelství).
MOSSTON, Muska a Sara ASHWORTH. Teaching Physical Education [online]. Florida, USA: Spectrum
Teaching and Learning Institute, 2008 [cit. 2022-08-11]. Dostupné z:
https://spectrumofteachingstyles.org/index.php?id=16
Vedení výuky a didaktické řídicí styly 31