Osobní bezpečnost je úzce spjata s prostředím, ve kterém se pohybujeme a interagujeme s ostatními lidmi. V kontextu dnešní společnosti můžeme rozdělit dvě základní prostředí: fyzické a virtuální

FYZICKÉ PROSTŘEDÍ

Fyzické prostředí chápeme ve smyslu prostorovém, tedy kde se nacházíme, ale také situačním. Mezi nejběžnější fyzická prostředí, ve smyslu prostor ve kterých se pohybujeme např. během svého obvyklého dne patří:

1. domov

2. doprava (hromadná, osobní automobil aj.)

3. zaměstnání (kancelář, veřejná budova aj.)

4. škola (veřejné a soukromé vzdělávací instituce)

5. veřejný prostor urbanizovaný (ulice, nádraží, nákupní centra apod.)

6. veřejný prostor přírodní (parky, lesy, aj.)

V těchto fyzických prostředích mohou nastávat různé situační kontexty, které mění bezpečnost daného prostředí. Porovnejte např. bezpečnost v plynulé dopravě do zaměstnání, která proběhne bez překážek na cestě a dopravní situaci v zácpě, interakci nervózních nebo agresivních řidičů nedodržujících pravidla silničního provozu. V na stejném místě, ve stejném fyzickém prostředí, tak dochází k různým situačním kontextům a změně v míře bezpečnosti.

Za bezpečné prostředí často považujeme takové, které je nám známé a orientujeme se v něm. Ačkoliv tento úsudek je do značné míry správný z pohledu vnímání potenciálních hrozeb, v některých případech nemusí být platný. Např. bezpečí domova spočívá v v možnosti zamknutí dveří a fyzické ochraně před vnějšími hrozbami. Hrozba však může v některých případech přicházet zevnitř. V případě domácího násilí nebo týrání je uzavřenost prostoru nebezpečná v tom, že násilí zde probíhá skrytě, bez povšimnutí okolí a často i dlouhodobě. Bezpečné fyzické prostředí je tedy spojeno s dalšími faktory, které mají vliv na celkovou bezpečnost situace. Fyzické prostředí, může být ve spojení s určitými faktory jednou bezpečné, jindy nikoliv.

Mezi situační faktory, které mají vliv na změnu bezpečnosti fyzického prostředí patří zejména:

1. Čas 

Nezáleží jen na tom KDE se nacházíme, ale také KDY se tam nacházíme. Velmi zjednodušeně lze říci, že z pohledu pravděpodobnosti vzniku násilné trestné činnosti ve veřejném prostředí je méně bezpečná polovina dne od večera do rána, kdy pachatelé využívají přirozeného krytí v horších světelných podmínkách, využívají slabosti obětí vracejících se např. unaven ze společenských akcí apod. Místa ve dne velmi přehledná a bezpečná se mohou v noci stávat značně nepřehlednými a nebezpečnými. V jiných případech jsme často o rizikovém období na určitém místě předem informování, např. demonstrace, sportovní akce apod.).

2. Osoby

Kombinace určitých osob s konkrétním místem může tvořit různé situační kontexty. Mezi základní rozdělení osob patří:

• osoby známé
• osoby neznámé

Obecně platí zásada zvýšení pozornosti u osob neznámých. Na druhé straně některé osoby známé může předcházet jejich pověst (často opilý soused), která rovněž vede ke zvýšení pozornosti. Příkladem kombinace a prostoru je použití výtahu, což je celosvětově jedna z častých rizikových situací. Pokud v budově nastoupí do výtahu jedna osoba, lze výtah považovat z pohledu rizik relativně bezpečný prostor (nemluvíme-li o požárních rizicích). V případě, že do výtahu přistoupí neznámá osoba, výtah se může stát nebezpečným prostorem, ze kterého oběť nemá úniku.

3. Hrozby

V případě rizikového kontaktu s další osobou mohu nastat různé situace podle druhu hrozeb, které závislí na motivu pachatele. Mezi nejčastější motivy patří majetkový (krádež, loupež), sexuální (obtěžování, znásilnění), mocenský, vztahový aj. Podle motivu pachatele a reakce oběti se může měnit směr a intenzita situace. Např. v případě hrozby násilím oběť vydá pachateli majetek a intenzita útoku klesne poté, co pachatel získá kontrolu nad majetkem. Anebo oběť odmítá vydat majetek a hrozí gradování síly ze strana pachatele.

4. Zbraně

Přítomnost zbraní zvyšuje subjektivní pocit ohrožení osob. V případě střelných zbraní je přiznané nošení zbraně dle zákonných norem povoleno pouze příslušníkům bezpečnostních složek, civilní osoby jsou povinny nosit legálně drženou zbraň skrytě. Zbraní je však i jakýkoliv předmět, který může útok proti tělu učinit důraznějším. Pokud agresor útočí holýma rukama, jeho útok je objektivně i subjektivně méně nebezpečný. Pokud oběť vidí, že útočník uchopil do ruky rozbitou láhev a útočí ostrým předmětem situace se rychle mění ve výrazně nebezpečnější a tomu musí odpovídat i způsobe reakce. Gradování použití síly na straně oběti v tomto případě na místě a konflikt může rychle eskalovat. Optimálním řešením je změna taktiky oběti a deeskalace situace, pokud je to možné.

5. Intoxikace

Ovlivnění chování alkoholem nebo drogami patří mezi velmi časté faktory ovlivňující bezpečnost. Intoxikace vede nejen ke změně ve způsobu jednání osob, ale také v jejich zkreslenému vnímání, podcenění rizik, zhoršení reakční doby apod. Vliv drog na chování jedince je značně individuální a pro ostatní těžko predikovatelný. Např. některé osoby jsou po požití alkoholu veselé, jiné agresivní. Okolí však nemá mnoho indicií (kromě zkušenosti) jak tuto hrozbu rozpoznat.

Uvedený seznam faktorů ovlivňujících bezpečnost fyzického prostoru je spíše demonstrativní než absolutní. Tyto faktory však patří mezi nejčastější pokud jde o posouzení bezpečnosti a hrozeb v konkrétních situacích v mikrokontextu. Posouzení rizika a bezpečnosti prostředí je také možné rozdělit na:

1. Subjektivní - jak situaci vnímáme na základě zkušenosti, pocitů, vztahu k ostatním osobám a jevům v okolí aj.

2. Objektivní - jaká situace je na základě dat (např. o nápadu trestné činnosti v lokalitě.

Osobní zkušenost je v životě důležitá a i v sebeobraně platí, že intuice je silným nástrojem. Neměli bychom ji však přeceňovat, nebo podlehnou klamům vyvolaným např. mediálním obrazem, zkreslením přes zkušenost jiných lidí apod. Mezi objektivní nástroje o nebezpečnosti fyzického prostředí patří statistika nápadu trestné činnosti.

Mapa kriminality 

Mezi objektivní nástroje posouzení výskytu kriminality v dané lokalitě jsou statistické přehledy nebo jejich zpracování do map kriminality. Použijte následující nástroje a proveďte analýzu bezpečnosti vybraného prostředí.

A. Projekt Otevřené společnosti, o.p.s. 

Vyhledejte na mapě kriminality https://mapakriminality.cz/dvě lokality, mezi kterými se nejčastěji pohybujete, např.:

1. Místo svého trvalého pobytu (kde bydlíte a pohybujete se i ve večerních a ranních hodinách)

2. Místo svého zaměstnání/studie (kde se pohybujte zpravidla během dne).

Vyberte v nástroji porovnání vámi zvolená místa podle obvodního oddělení a zobrazte si náhled na kvantitu a strukturu trestné činnosti v daných lokalitách. Statistika kriminality vám vykreslí obraz bezpečnosti daných lokalit podle objektivně zjistitelné trestné činnost. Zamořenost dané lokality kriminalitou je souhrnně vyjádřena indexem kriminality, který vyjadřuje počet trestných činů na 100 000 obyvatel vymezeného území.

B. Projekt Policie České republiky

Vyberte stejná dvě místa na mapě kriminality Policie České republiky https://kriminalita.policie.cz/ a porovnej výsledky vyhledávání včetně aktuálnosti a struktury dat s předchozí mapou kriminality.

VIRTUÁLNÍ PROSTŘEDÍ

S technologickým rozvojem se objevily nové příležitosti i hrozby. Virtuální prostředí globální sítě je efektivním nástrojem pro šíření informací. Jako vše má i tento nástroj moderní společnosti dvě strany. Informace mohou být šíření rychle, cíleně na určité skupiny podle věku, zájmu, profese apod. Státní i nestátní organizace mohou efektivně sdílet bezpečnostních obsah a varovat obyvatele prostřednictvím sociálních médií, webových stránek aj. (např. https://tisentv.cz/). Na druhé straně mohu být informace šířeny úmyslně s negativní motivací, dezinformovat obyvatele, podvádět apod. Prostředí internetu se tak může stát místem pro efektivní útok jak na nehmotné hodnoty (dobré jméno, pověst), tak i hmotné hodnoty (finanční podvody). 

Z hlediska ochrany před hrozbami virtuálního prostředí je nejdůležitější primární prevenci pomocí edukace. Ta se týká všech věkových skupin obyvatelstva. Mezi nástroje posouzení virtuálních hrozeb patří zejména rozvinuté kritické myšlení, znalosti o druzích rizik na internetu, rozpoznání manipulativního nebo přímo podvodného chování, způsoby ověřování informací, nešíření potenciální závadového obsahu, digitální hygiena aj. Mezi obzvláště zranitelné osoby ve virtuálním prostředí patří děti, senioři nebo osoby se sníženými kognitivního schopnostmi pro rozpoznání hrozeb. Těmto skupinám jsou určeny edukační materiály: 

V některých případech může dojít k propojení virtuálního prostředí s fyzickým. Pachatelé se v těchto případech snaží kontaktovat oběť na internetu prostřednictvím sociálních médií, diskusních aplikací, herních konzol apod. za účelem navázání kontaktu. Pokud se to pachateli podaří a oběť s ním začne komunikovat, může rizikový kontakt vyústit v bezpečnostní hrozbu. Oběť může být vydírána samotným textovým obsahem konverzace nebo sexuálně explicitním obsahem apod. Cílem vydírání může být vynucení fyzického kontaktu a sjednáním fyzické schůzky. Takto se může virtuální kontakt změnit na osobní, při kterém může dojít ke změně vývoje situace např. formou fyzického (i sexuálního) útoku. Pamatujte, že při pohybu ve virtuálním prostředí byste měli být stejně ostražití než ve fyzickém prostředí. Anebo možná i více, protože protože hrozby jsou mnohem skrytější.

TEST

Na závěr kapitoly si projděte znovu její obsah a splňte krátký průběžný test.