V kapitole Konfliktní situace jste se dozvěděli o cyklu konfliktu. 

Tato kapitola se bude věnovat prekonfliktní fázi. Celá tato fáze v sobě prolíná posouzení hrozeb (před samotnou aktivitou i v průběhu akce), minimalizace rizik (hrozeb), sebeprezentaci (produkci) a komunikaci (verbální i neverbální). Verbální a neverbální komunikace pak má potenciál vznikající konflikt eskalovat (podněcovat, vyhrocovat směrem ke vzniku konfliktu) nebo deeskalovat (uklidnit).

Jedna z nejúčinnějších strategií předcházení konfliktů je tzv. splynutí s okolím. Neznamená to ztratit sám sebe a předstírat, že jsem někdo, kdo nejsem, ale zbytečně nevyčnívat. Při tomto nám pomáhá znalost okolí.

Představte si např. situaci, kdy jste poprvé přišli do třídy nových spolužáků, do nové školy. Chovali jste se tehdy jinak než v druhém pololetí téhož ročníku? Jistě. Pokud nemáme problémy se sociálním začleněním, snažíme se do nového prostředí začlenit vždy nekonfliktně, tedy nejprve prostředí pozorujeme a snažíme se jej poznat, abychom zjistili, co a jaké chování je v daném prostředí akceptovatelné, vyžadované nebo naopak nežádoucí či odmítané. Proto je právě sociální prostředí to, co nás velmi zásadně formuje. Možná jste si všimli, že i vy jste součástí více prostředí (skupin), jehož členové by spolu navzájem nevycházeli a jediné, co je spojuje, jste vy. Jako příklad může sloužit školní třída a zájmový sportovní klub nebo kroužek. Někdy jsou tato prostředí podobná, jindy naprosto odlišná a vy jako člen se musíte přizpůsobit "pravidlům chování" v těchto skupinách, chcete-li, abyste byli přijati. Jistě se i jinak chováte a mluvíte mezi kamarády a jinak s rodiči nebo s partnerem. A neztrácíte tak sami sebe, jen zrovna neakcentujete tu část vašeho projevu, která by mohla být v konfliktu s přítomnou potřebou. Někdy prostředí či sociální skupina vyžaduje chování či projev natolik odlišný od vašeho, že se rozhodnete součástí této skupiny nebýt a je to také v pořádku. Do vnitřního konfliktu se pak dostáváme, nemáme-li jinou možnost, než součástí této skupiny být (např. jde-li o rodinu), to se ovšem dostáváme do oblasti sice závažné, ale mimo téma tohoto předmětu. 

To, čím působíme na ostatní, nazýváme  PRODUKCE.

PRODUKCE

Nejprve se chvíli zamyslete a napište na kousek papíru, čím působíte na svoje okolí....

....

.... a teď si podtrhněte to, co můžete ovlivnit. Zůstalo něco nepodtrženého?

Do produkce řadíme všechny způsoby komunikace (ať už verbální: jak a co říkáme, tón síla a dynamika hlasu... či neverbální: postoj, výraz v obličeji, gestikulace...), patří sem ale líčení, to, jak jsme cítit (parfém, jídlo, pot, prací prostředek) nebo např. oblečení, kterým o sobě často sdělujeme více, než si uvědomujeme. Znovu se vraťte do vašich vzpomínek na první den v nové škole a druhé pololetí. Nezměnili jste trochu i styl oblékání?

Opět se zamyslete: 

Kdy a jak se mohu nevhodně obléct? Co o mě moje oblečení říká? Co chci, aby o mě moje oblečení říkalo ostatním? Pokud si nemůžete vybavit nic konkrétního, představte si, že jdete na důležitou zkoušku nebo na pracovní pohovor.

Kdy a jak může moje nevhodné oblečení ovlivnit moji bezpečnost?

Tím se dostáváme k tomu, jak působit na svoje okolí (preventivně) aby si nás nevybral pachatel pro svoji trestnou činnost. Jak chcete působit na tyto potenciální pachatele? jako nevhodná či nesnadná oběť? Jaké má tato "oběť" charakteristiky? Opět si to prosím napište na kousek papíru. Vzhledem k tomu, že je kurz pouze online a  nelze spolu interagovat, shrnu nejčastěji zmiňované charakteristiky ze svých prezenčních seminářů:

obezřetnost, připravenost

sebevědomí, sebejistota, vnitřní síla x nedostupnost

Obezřetnost, připravenost

Jak vypadá obezřetný člověk? Všímá si svého okolí. Je přítomný. Pozoruje a vyhodnocuje. Všimněte si např. při cestování MHD nebo na ulici, kolik lidí nevnímá své okolí, nebo si toto vnímání ztěžuje či znemožňuje: sluchátky v uších, jsou zabráni do jiné činnosti (věnují se mobilu), omezují zorné pole kapucí. Také požití alkoholických  nápojů či jiných drog omezuje vaši schopnost správně vyhodnotit situaci, ve které se ocitnete, případně si všimnout nebezpečí.

Jedna ze základních potřeb útočníka je zůstat nepolapen, ideálně i nespatřen, aby nedošlo k jeho identifikaci. Pouhým vnímáním svého okolí tak některé útočníky odradíte neboť pro vás už nebudou anonymní.

Ostražitost vám také pomůže včas zachytit blížící se ohrožení a tím budete moct včas zareagovat a případnému konfliktu předejít (např. přejdete na protější chodník, abyste nemuseli projít kolem hlučné podnapilé skupinky - uděláte-li to včas, nebude váš manévr nijak nápadný).

Přirozeně volíte vhodný stupeň ostražitosti pro různá prostředí, chybou by však bylo nezaznamenat nebezpečí díky nízké ostražitosti. Seznamte se s 

Sebevědomí, sebejistota, nedostupnost

Na začátek si představte sebevědomého, sebejistého, nedostupného nebo jakéhokoli jiného člověka z vašeho seznamu vlastností nesnadné oběti. Co konkrétně ji nebo ho dělá sebejistým? Co na vás působí sebejistě? S odpovědí nespěchejte, pečlivě pozorujte svoji představu (nebo fotografii či obrázek, máte-li ho) a najděte všechny znaky sebejistoty.

Zřejmě jste zjistili, že vnější projev vámi vnímané kvality není nijak závislý  na kvalitě vnitřní, tedy lze ji zrcadlit, do jisté míry se lze naučit vypadat a působit sebejistě nebo tak, jak si vyberete. Toto učení vám pomůže zefektivnit představa již prožité skutečnosti. Vzpomeňte si, kdy jste se naposledy cítili tak, jak chcete působit na svoje okolí. Pozorujte znaky držení těla a výrazu tváře, který  máte a porovnejte je se znaky, které jste si napsali při cvičení výše.

Sebevědomí a sebejistota se na venek projevuje klidem a zakotvením. Pozorujete většinou, že člověk stojí na obou dvou nohách, které má rovnoměrně zatížené. Má vzpřímený postoj, uvolněná ramena. Jeho pohled je přímý a pevný ale nevtíravý. Pokud si nejsme jistí sami sebou, začneme být nervózní, těkáme pohledem, dýcháme povrchově, v reakci na stres nám ztuhne šíje a zvednou se ramena... Abychom vypadli a působili jistě: vydechněte a s výdechem se uvolněte, vzpřimte se, postavte se na obě nohy, prohlédněte si v klidu okolí, soustřeďte se na váš výdech.

Vraťme se teď k úvodu této kapitoly: Celý prekonflikt v sobě prolíná posouzení hrozeb (před samotnou aktivitou i v průběhu akce), minimalizace rizik (hrozeb), sebeprezentaci (produkci) a komunikaci (verbální i neverbální). Komunikaci bude věnována další kapitola. Popište teď vaše konkrétní osobní preventivní jednání, a pojmenujte i jakou hrozbu tím odvracíte nebo minimalizujete. Popis vložte do odevzdávárny.

Příklad: Když jdu večer domů, mám nachystané klíče v ruce kapse. Zkracuji tak dobu, kdy se před vchodem věnuji odemykání (už nehledám klíče) a tím minimalizuji čas vhodný k napadení.