Kuchařské dovednosti v podpoře zdraví a sportovní výkonnost

Týden 10 - Doporučení pro sportovní výživu

Návaznost na týden 9

Co jíst pro lepší sportovní výsledky?

Sportovní výživa musí být postavena na pevných základech běžné kvalitní stravy. Na těchto základech dále stavíme individuální úpravu (tzv. personalizaci výživy) dle potřeb sportující populace, jež zohledňuje energetickou potřebu (ta je velmi individuální v závislosti na tělesném složení, sportovní disciplíně a okolních podmínkách) a další aspekty jako např. závodní vs. tréninkové zatížení, rozdílné potřeby dle pohlaví, věku apod.

Pokračování v týdnu 10

Sportovní výživa by z velké části měla naplňovat i základní obecná doporučení pro výživu uvedená v předchozích dvou kapitolách. Tedy důraz na kvalitu potravin a pokrmů, psychosociální aspekty výživy apod. je srovnatelný. U sportovní výživy je ale jednoznačně mnohem větší důraz kladený na numerická doporučení, která v případě správné aplikace mohou výrazně podpořit výkonnost sportující populace (představuje schopnost opakovaně dosáhnout daného výkonu), respektive individuální jednorázový výkon (např. tréninkový, závodní a soutěžní). Doporučení dále zohledňují i celkové zdraví sportovce (Obrázek 1), jelikož např. nedostatečný příjem energie se může u sportující populace projevit negativně velice rychle a ovlivnit řadu fyziologických systémů (některé dokonce i nevratně - např. kostní hustotu). Doporučení sportovní výživy je proto důležité nevnímat pouze jako prostředek podpory výkonnosti (tedy výhradně výkonnostní či elitní kategorii sportujících) a problematiku orientovanou výhradně na doplňky stravy, ale jako významný preventivní nástroj umožňující podpořit jak výkonnost, tak i zdraví (všech kategorií sportujících).

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/fsps/podzim2024/v2067/143953649/OB_bio-psycho-socio-spiritualni_model.png
Význam sportovní výživy

Jak nahlížíte na sporotvní výživu Vy? Jaké jsou podle Vás přínosy správně nastavené sportovní výživy? Jaké benefity sportovní výživy spatřujete v oblasti podpory zdraví? Zamyslete se nad vztahy Výživa-Fyzická aktivita-Výkonnost-Zdraví či Zdraví-Výkonnost-Fyzická aktivita-Výživa a pokuste se zohlednit tato témata v Semestrálním projektu č. 3.

Sportovní výživa

Doporučení sportovní výživy zdůrazňují potřebu zohledňovat kvantitativní aspekty související s celkově vyšší energetickou potřebou (fyzická aktivita zvyšuje celkový denní energetický výdej - CEV - potřeba přijaté energie se tak logicky zvyšuje). V rámci plánovaného tréninkového procesu, kde se očekává systematické zlepšování sportovce vycházející z periodického střídání procesů fyziologické únavy organismu, regenerace či zotavení po zatížení, respektive aktivací fyziologických procesů umožňujících se adaptovat na zatížení, sehrává výživa významnou roli z hlediska příjmu živin a zmíněné energie (konzumací vhodných živin jsou poskytnuty nejen zdroje energie, ale i stavebních látek), jejich množství (doporučení pro množství přijatých živin podléhá specifickým nárokům vybrané sportovní disciplíny) a načasování (tzv. "nutriční timing" je velice důležitý zejména v časech před a po zatížení, v případě dlouhých výkonů nad 60 minut i během; správné načasování může být rozhodujícím faktorem pro podání dobrého výkonu).

Sportovní výživa je specifickou oblastí výživy člověka. Současné poznání dovoluje neustále zpřesňovat výživová doporučení a individuálně nastavit výživu sportovce. Zejména tréninkové a závodní zatížení a individuální parametry sportovce pak determinují správnost interpretace těchto doporučení. Každý sportovec je individuální nejen svým sportovním zaměřením, ale zejména svou fyziologií. Sjednotit výživová doporučení do stručné a univerzální příručky by bylo velkou chybou. Vždy je potřeba sledovat limitující faktory, které mají přímý vliv na výživový stav, celkové zdraví a výkonnost sportovce. Jejich identifikace a znalost vlivu na sportovce je v kontextu sportovní výživy rozhodující.

Výživa sportovce by měla respektovat denní tréninkové dávky, zohledňovat tréninkové jednotky (TJ) nízké vs. vysoké intenzity a objem závodního zatížení. Podobně jako sportovní trénink obsahuje různé cykly s různým charakterem tréninku, mluvíme v současnosti o potřebě tzv. periodizované sportovní výživy. Na základě nejnovějších poznatků o manipulaci s příjmem sacharidů můžeme v rámci správně nastavené periodizace ovlivnit adaptaci organismu a potenciálně i výkon sportovce. Propojením periodizované sportovní výživy a racionální výživy při současném respektování zvýšených energetických potřeb sportovce lze zajistit vyrovnanou energetickou bilanci, doplnění potřebných makro- a mikronutrientů a adekvátní hydrataci organismu.

Předpokladem správné aplikace doporučení je znalost denních tréninkových nároků konkrétního sportovce, zdravotního stavu, sportovně-výkonnostních cílů a specifik závodního či soutěžního výkonu, výživové preference a tolerance k různým výživovým strategiím. Jednotlivé faktory jsou rozdílné interindividuálně (v rámci skupiny či společnosti) a intraindividuálně (v rámci jednice samotného). Komplexní přístup k danému sportovci na základě jeho individuálních výživových potřeb můžeme označit jako personalizovaný přístup ke sportovní výživě (viz Obrázek 2).

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/fsps/podzim2024/v2067/143953649/personalizace.png

Úkol 1A

Jaká je Vaše zkušenost s individuálními nároky různých fyzických aktivit, variabilitou denního harmonogramu a přizpůsobením výživy z hlediska podpory sportu? Kladete důraz na splnění celkového denního příjmu (CEP) v kontextu energetické potřeby, množství živina a energie a případně jejich načasování? Jaké jsou Vaše zkušenosti s personalizací výživy? Pokuste se rovněž zapracovat v přípravě Semestrálního projektu č. 3.

Limitující faktory sportovní výživy

Personalizace a individualizace, které odlišují sportovní výživu od obecné výživy, spočívá v mnohem komplexnějším hodnocení faktorů souvisejících se samotnou pohybovou aktivitou. Obrázky 3-6 jsou přehledným shrnutím základních limitujících faktorů, u nichž je dobře popsáno, jak výživu upravit, aby sportující populace efektivně podpořila výkon, respektive výkonnost a vyhnula se komplikacím jako např. akutní a chronické projevy únavy, hypoglykémie, vysoká míra dehydratace, narušení adaptačních procesů apod.

Obrázek 3 Intenzita vs objem zatížení
Z pohledu výživy budou zásadní rozdíly mezi jednotlivými cykly v rámci ročního tréninkového cyklu (RTC). Například v kolektivních sportech se dá předpokládat rozdílné zatížení mezi začátkem a koncem přípravného období či soutěžním a přechodným obdobím. Na to by měly reagovat výživové zvyklosti, aby nedošlo k nechtěným změnám hmotnosti, složení těla, únavě, maladaptaci či zranění a přetížení. Intenzita i objem zatížení ovlivňují energetický výdej sportujících, respektive energetickou potřebu. S rostoucí intenzitou či objemem roste i energetická potřeba a tu je reflektovat CEP pro dosažení optimální energetické bilance. Zdroj: Vlastní
Obrázek 4 Vytrvalostní a silově-rychlostní zatížení
Převaha určitého energetického systému souvisí s intenzitou a objemem zatížení. Pro zjednodušení a potřeby výžvivové tak můžeme některé disciplíny/zatížení/typy tréninku označovat dle charaktru zatížení na zatížení vytrvalostního či silově-rychlostního charakteru lišící se převahou některého z energetických systémů - anaerobní, anaerobní laktátový či aerobní (i když všechny pracují zároveň, jen některý bude v převaze!). Od toho se bude přímo odvíjet preference makroživin a jejich celkové odbourané množství v procesu regenerace ATP (energtický výdej). Správná kalkulace energetického výdeje je ve sportovní výživě klíčová pro stanovení energetických potřeb sportovce. Zdroj: Vlastní
Obrázek 5 Rozdíly v tréninkovém a závodním zatížení
Intenzita i objem tréninkových jednotek mohou být během RTC odlišné oproti závodnímu období. Tyto rozdíly je opět potřeba rozlišovat a individuálně k nim přistupovat z pohledu načasování a množství příjmu živin včetně jejich celkového příjmu za den (každá fáze RTC tak může mít své specifické nutriční cíle). Soutěžní období je zároveň charakteristické různým psychickým stavem sportujících, které například znemožní plnit stanovená doporučení kvůli předstartovní nervozitě. Pro potřeby zvyšování závodního výkonu je dále možné využít nutričních strategií (např. s cílem navýšit zásoby glykogenu). Zdroj: Vlastní
Obrázek 6 Vliv okolních podmínek na nutriční potřeby sportovce
Největší rozdíly můžeme z pohledu vnějších podmínek pocítit rozdílnou mírou pocení, která je ovlivněna teplotou či vlhkostí prostředí. Současné poznatky sportovní výživy poskytují efektivní nástroje, kterými můžeme nastavit pitný režim sportujících na základě hodnocení míry pocení či dehydratace. Tyto faktory se dále mohou promítnout do doporučení pro množství sacharidů a elektrolytů v nápoji, kde teplota a míra pocení jsou rozhodujícím prvkem. Chladné prostředí zpravidla zvyšuje energetické nároky, proto může být náročenější pokrýt energetické ztráty sportujících osob. Zdroj: Vlastní

Obecná výživová doporučení a nutriční standardy by pro některé sportovce a sportovkyně nebyly dostatečné, jelikož by nereflektovali zejména individuální energetické nároky sportovních odvětví, kterým se věnují. Doporučení pro sportovní výživu tak mnohem více zdůrazňují odlišnosti v příjmu např. sacharidů a bílkovin jakožto klíčových zdrojů energie a stavebních látek. Tato doporučení vyplývají z důkladné analýzy právě zmíněných limitujících faktorů, jež určují náročnost fyzické aktivity a nároky specifického prostředí, ve kterém jsou realizovány.

Správná identifikace těchto limitů a personalizace výživy pomáhá plnit stanovené nutriční a tréninkové cíle, podpořit tréninkový proces či závodní výkon, respektive zdraví sportovce.

Doporučení pro sportovní výživu

Sportovní výživa jako vědecká disciplína

"Sportovní výživa je neustále se rozvíjející obor, v němž jsou každoročně publikovány stovky výzkumných prací. Jen v roce 2017 bylo pod klíčovým slovem "sportovní výživa" publikováno 2082 článků. Udržet si přehled o relevantní literatuře je proto často obtížné."

Zdroj: Kerksick, C. M., Wilborn, C. D., Roberts, M. D., Smith-Ryan, A., Kleiner, S. M., Jäger, R., Collins, R., Cooke, M., Davis, J. N., Galvan, E., Greenwood, M., Lowery, L. M., Wildman, R., Antonio, J., & Kreider, R. B. (2018). ISSN exercise & sports nutrition review update: Research & recommendations. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 15(1), 38. https://doi.org/10.1186/s12970-018-0242-y

Sportovní výživě se dnes věnuje řada vědecko-výzkumných týmů a sledovaných oblastí je opravdu hodně. Uvádíme proto dvě přehledová review shrnující nejdůležitější aktuální poznatky z oblasti sportovní výživy:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/fsps/podzim2024/v2067/143953649/s12970-018-0242-y.pdf
Úkol 1B

Jaká jsou aktuální doporučení pro sportující v oblasti výživy? Zkuste se nad touto problematikou zamyslet při studiu uvedených článků a vnést Vaše myšlenky do semestrálního projektu č. 3.

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/fsps/podzim2024/v2067/143953649/International_society_of_sports_nutrition_position_stand_nutrient_timing.pdf

Zdroje informací

Pro aplikaci výživových doporučení do sportovní praxe s cílem hodnotit, navrhnout a realizovat nutriční změny v podpoře zdraví, regenerace či výkonnosti sportující populace doporučujeme následující zdroje:

Sportovní výživa jako vědecká disciplína
Publikace doc. Michala Kumstáta, která poukazuje na nové perspektivní přístupy ve sportovní výživě, jež mohou zefektivnit tréninkový proces, podpořit sportovní výkonnost a závodní výkony či v neposlední řadě podpořit zdraví sportovce.
Australian Institute of Sport (AIS)
Instituce zřizovaná australským ministerstvem sportu, jež je napojena na vědecká pracoviště a zprostředkovává kvalitní informace pro širokou veřejnost a sportovce. Existuje pouze málo webů, které by poskytovaly kvalitní a zároveň přehledné informace pro poradce a sportovce. Ty jsou často prezentovány přehlednou formou inforgrafik.

Mysportscience
Když je zmínka o kvalitních a přehledných informacích, pak je potřeba zmínit i My Sport Science. Web prof. Jeukendrupa plný infografik prezentující data a informace z oblasti vědy stravitelně formou infografik, kde se zaměřuje na efektivní využití nutričních postupů ve sportu, doplňky stravy a jejich užití či potírání mýtů.

IOC Consensus Statements
Pravidelné zprávy Mezinárodního olympijského výboru týkající se nejen výživy. Klíčovými dokumenty v oblasti sportovní výživy jsou dokumenty věnované aktuálním trendům ve sportovní výživě, tělesnému složení, energetické dostupnosti a doplňkům stravy.

Přímé odkazy na vybrané stránky AIS

Australian Institute of Sport o výživě
Portál s přehlednými informacemi přímo pro sportovce, jehož cílem je pomáhat sportovcům tvrdě trénovat, zůstat zdraví a bez zranění a soutěžit co nejlépe. Je členěn do 4 klíčových oblastí: Recepty, suplementy, energetická dostupnost a edukace sportovců.
AIS recepty
Kategorizace doplňků stravy dle AIS
Problematika energetické dostupnosti dle AIS

Vzdělávací portál AIS

Priority sportujících

Vzhledem k množství dostupných informací a jejich různorodé kvalitě se lidé nemusí vždy správně zorientovat v nutričních doporučeních (Obrázek 7). To mnohdy vede k nadužívání některých potravin či přístupů v situacích, kdy by jejich prioritou měl být přístup odlišný (Obrázek 8). Např. přílišné užívání doplňků stravy bez správného nastavení obecných výživových základů či zařazení dietního režimu, jež není nutný a zdravotně indikovaný (např. bezlepková dieta u lidí bez celiakie).

Naše priority může ovlivňovat i čas, který máme k dispozici nejen pro sportování, ale i přípravu stravy dle sportovních potřeb. Jelikož už času v kontextu náročnosti dne (práce vs. sport) příliš nezbývá, pak se může i sportující populace uchýlit k ne příliš vhodným rozhodnutím z hlediska kvality stravy. I sportující populace se proto může velmi rychle přiklonit ke konzumaci časově nenáročných forem předem připravených pokrmů, které budou patřit do kategorie UPFs.

Obrázek 7 Sportovní výživa - Realita vs. fikce
Povědomí o sportovní výživě se v dnešní době velmi dynamicky mění. Jedná se o velmi perspektivní komerční sektor plný nejrůznějších doplňků stravy. Současně ale není vždy dostatečný důraz kladen na zdravotní aspekty sportovní výživy. Prezentace infomrací na internetu proto mnohdy svádí k představě, že doplňky stravy by měly tvořit základ naší "sportovní výživové pyramidy", avšak pravda je taková, že běz pevných základů obecných výživových zvyklostí a dodržování základních pravidel sportovní výživy nemůžeme očekávat dlouhodobě pozitivní výsledky. Doplňky stravy jsou přece jen pořád doplňkem - stravy. Zdroj: https://www.ais.gov.au/nutrition/supplements/athlete-resources
Obrázek 8 Sportovní pyramida potřeb
Pyramida priorit sportovní výživy dle úrovně výkonnosti poukazuje na různou míru potřeby využívat a zařazovat do svého harmonogramu některé specifické metody a přístupy sportovní výživy. Zdroj: Vlastní

Food First but Not Food Always Only

Zvýšený energetický výdej sportující populace velmi variabilně zvyšuje denní energetickou potřebu a běžná strava tak nemusí za každé situace stačit (viz Obrázek 9). Nejzřetelnější rozdíl mezi obecnou populací a pravidelně sportujícím jedincem je proto v navýšení denního energetického obratu, jenž tvoří celkový denní energetický výdej (CEV) z angl. „total energy expanditure“ (TEE) a celkový denní energetický příjem (CEP). U výkonnostních sportovců se vedle energetické bilance posuzuje také tzv. energetická dostupnost kvantifikující energetické potřeby na základě denního energetického příjmu a tréninkového energetického výdeje. O vyjádření a aplikaci těchto nástrojů více v následující kapitole.

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/fsps/podzim2024/v2067/143953649/Snimek_obrazovky_2023-09-27_122400.png

Úkol 1C

Jak vnímáte problematiku naznačenou v článku výše? Jste zastáncem přístupu "Food first" nebo se občas přikloníte i k přístupu "Not food always only"? Zkuste se nad touto problematikou zamyslet a vnést Vaše myšlenky do semestrálního projektu č. 3.

Článek “Food First but Not Always Food Only”
Odborný článek poukazující na skutečnost, že realizace vyvážené energetické bilance (EB) může být u aktivních sportovců náročné zajistit pouze běžnou stravou. Doplňky stravy mohou v některých situacích významně přispět k vyvážené EB, respektive energetické dostupnosti a podpořit jejich zdraví a výkonnost. Zdroj: Close, G. L., Kasper, A. M., Walsh, N. P., & Maughan, R. J. (2022). “Food First but Not Always Food Only”: Recommendations for Using Dietary Supplements in Sport. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism, 32(5), 371–386.

Závěr kapitoly

Personalizace výživy z pohledu sportovní výživy znamená dobře identifikovat potřeby sportující populace a individuální specifika související s jejich nutričním a zdravotním stavem, nutričním tréninkem, ale např. i financemi. Energetická potřeba se liší napříč sportovními disciplínami a je-li z dlouhodobého hlediska cílem dosahovat vyvážené energetické bilance, pak může být problematické pokrýt vysokou energetickou potřebu čistě pomocí vyvážené stravy bohaté na zeleninu, ovoce a další (např. dle doporučení Výživové pyramidy). Na druhou stranu postavit jídelníček pouze na energetických zdrojích také není nejlepší cesta.

Z tohoto hlediska je proto sportovní výživa velmi komplexní a v praxi se můžeme setkat s řadou limitů, se kterými se musí sportovci, trenéři, nutriční specialisté aj. vypořádat. Pro vhodný kompromis mezi kvalitou a kvantitou zároveň neexistují jednotná doporučení definující, jak dosáhnout vyvážené, nutričně a energeticky denzitní stravy.

Sportovní výživa je o vhodných kompromisech mezi kvalitou a kvantitou, která nesmí být postavena čistě na doplňcích stravy či nevhodných alternativních dietách. Např. v kapitole 8, kde jsme zmiňovali problémovost cukru ve stravě člověka, je pěkným příkladem potraviny, která má spíše špatné renomé, avšak ve sportovní výživě se jedná o klíčovou živinu v podpoře intenzivních výkonů, bez které by se řada maratonských běžců neobešla. U elitního sportovce může jídlo pro běžnou populaci nevhodné (např. lívance s marmeládou a čokoládou), představovat ideální jídlo v podpoře nejen výkonu, ale i zdraví z pohledu dlouhodobé vyvážené energetické bilance.

Kuchařské tipy na závěr

Pravidelnost kvalitního stravování a eliminace plýtvání jídlem II

Aplikace výživových doporučení pro navýšení kvalitativní i kvantitativní stránky stravování a současně zohlednit ekologický aspekt potravin doporučujeme následující kroky:

  1. Domácí příprava:
    • Vaření v dávkách - Příprava jídla ve větších dávkách a jejich skladování v porcích (tzv. "krabičkování") pomáhá, když není dostatek prostoru na pravidelnou každodenní přípravu jídel a snižuje nutnost jíst v restauraci, rychlém občerstvení či závislost na polotovarech.
    • Adaptivní vaření - Využití fantazie a flexibilní práce s recepty tak, aby pokrmy odpovídaly ingrediencím, které jsou aktuálně v domácnosti. Klesá tím potřeba kupovat další potraviny a potenciálně i plýtvání.
  2. Vědomé jídlo:
    • Naslouchat svému tělu - Jezte, když máte hlad, ale naučte se rozpoznávat, kdy jste plní, abyste se vyhnuli přejídání. Pocit sytosti je ovlivněn např. kalorickou dostupností potravin, obsahem vlákniny a bílkovin apod.
    • Užívat si jídlo - Jezte pomalu a vychutnávejte si jídla. Pomalejší přístup k jezení zlepšuje trávení, úroveň spokojenosti a sytosti.
  3. Monitorovat a přizpůsobovat své zvyklosti:
    • Monitorovat odpad - Identifikace problematických potravin, které jsou mnohdy zbytečně vyhozeny, pomáhá odhalit důvody vzniku odpadu a zvolit lepší strategii nákupů či skladování.
    • Naučit se pracovat s množstvím - Úprava množství potravin/pokrmů na základě sledování spotřeby může pomoci předejít zbytečnému odpadu.
  4. Chytré využití zbytků:
    • Být kreativní - Ze zbytků z předešlého vaření je možné vytvořit nová jídla. Např. zbylou zeleninu je vhodné použít do přípravy vývarů, dušených a pečených pokrmů, gulášů, restovaných jídel nebo omelet.
    • "Den zbytků" - Může být výhodné vyhradit si jeden den na vyčištění lednice a spotřebu zbytků před dalším nákupem a přípravou nových jídel.

Implementace těchto strategií může pomoci zefektivnit stravovací návyky a snížit množství potravinového odpadu, což přispěje k lepšímu zdraví a ekologické udržitelnosti.

Domácí práce pro Týden 10 - Doporučení pro sportovní výživu

Úkol 1

Zaměřte se na:

  • A) Pročtení článků k doporučením pro sportovní výživu ISSN exercise & sports nutrition review update: research & recommendations, International society of sports nutrition position stand: nutrient timing & Food First but Not Always Food Only.
  • B) Vyzkoušejte si jeden z procesů fermentace či klíčení, zdokumentujte a odevzdejte do odevzdávárny ve stanoveném termínu.

Více viz zadání výše v textu.

Úkol: Fermentace a klíčení
Zde odevzdejte do konce 12. semestrálního týdne dokument k fermentaci/ klíčení dle pokynů v interaktivní osnově.
Úkol 2

Splňte krátký odpovědník níže do konce tohoto semestrálního týdne (do nedělní půlnoci): 

  • Odpovědník je složen z pěti testových otázek na jejichž zodpovězení máte 7 minut.
  • Odpovědník představuje shrnutí studijní oblasti pro daný semestrální týden. 
  • Na jeho splnění máte neomezený počet pokusů, vždy však pouze do uplynutí stanoveného termínu (nedělní půlnoc). 
  • Cílem je získat maximální počet bodů, celkem 5.
Odpovědník 10

Úkol 3

Nezapoměňte zpracovat předmětový projekt č. 3 ve formě příspěvku v diskusním fóru dle předepsané struktury (více v zadání níže) do konce dvanáctého semestrálního týdne, tedy do nedělní půlnoci.

Předmětový projekt č. 3 pro 9.-12. semestrální týden

Projekt č. 3

V závěřečné části semestru se zaměřímě na aplikaci získaných znalostí a dovedností do běžného života, celkového životního stylu a výživy v kontextu pohybových aktivit. Studujte, aplikujte a představte svým kolegům formou příspěvku v diskusním fóru dle následující struktury:

Přichystejte 2 pokrmy s důrazem na jejich kvalitu v kontextu kvantitativních potřeb (celkový denní příjem energie, makro- a mikroživin načasování ve vztahu k pohybové aktivitě apod.). Zhodnoťte přínos těchto pokrmů z hlediska výživových doporučení a zdůvodněte, proč jste zvolili přípravu právě těchto pokrmů. Jak konkrétně příprava těchto pokrmů může pozitivně ovlivnit Váš životní styl a případně i podpořit sportovní výkon? Popište Vaši zkušenost v bodech:

  1. Přiložte fotografie přichystaných pokrmů a popište jejich přípravu v bodech (stručný recept).
  2. Jaký je nutriční význam těchto pokrmů (zaměřte se na jejich přínos z hlediska kvality - zastoupení skupin potravin, formy zpracování, případný synergický efekt některých složek pokrmu - a kvantity - obsah energie, makroživin a mikroživin, jejich podíl na plnění denních výživových doporučení apod.)?
  3. Zhodnoťte přínos těchto pokrmů pomocí nutričního softwaru NutriData.
  4. Jaký je přínos těchto pokrmů z hlediska životního stylu? Jak Vám pomohla příprava těchto pokrmů zapůsobit na bio-psycho-socio-spirituální složky životního stylu?
  5. Jaký je přínos těchto pokrmů v podpoře sportovního výkonu? Popište v rámci jakého zatížení jste pokrm aplikovali do nutričního harmonogramu, jak jste se cítili v rámci své pohybové aktivity a jaký vliv mělo toto jídlo na Váš výkon (pozitivní i negativní).
  6. Umožnila Vám tato zkušenost věnovat více času vlastní přípravě pokrmů, omezit konzumaci UPFs a navýšit kvalitu Vašeho stravování? Ano i ne, proč tomu podle Vás tak bylo?

Diskutujte také s ostatními spolužáky či vyučujícími a rozveďte na toto téma širší diskusi alespoň 2 komentáři (celkem se očekává 1 hlavní příspěvek a 2 komentáře jiných příspěvků).  

I přestože můžete v současné době vnímat nedostatky ve své připravenosti, dovednostech či vybavenosti, pak vezte, že vždy je co zlepšovat a i ti nejlepší kuchaři mohou narážet na podobné problémy jako úplní začátečníci. Cílem tohoto předmětu je případné nedostatky identifikovat a poskytnout tipy ke zlepšení.

Předmětový projekt č. 3

Zdroj textu:

  1. BOWEN, Sarah; ELLIOTT, Sinikka; BRENTON, Joslyn. The joy of cooking?. Contexts, 2014, 13.3: 20-25.
  2. ENGEL, George L. The biopsychosocial model and the education of health professionals. Annals of the New York Academy of Sciences, 1978, 310.1: 169-181.
  3. GLIKSON, Andrew. Fire and human evolution: The deep-time blueprints of the Anthropocene. Anthropocene, 2013, 3: 89-92.
  4. Klimešová, I., & Stelzer, J. (2013). Fyziologie výživy (1. vyd.). Univerzita Palackého v Olomouci.
  5. KUMSTÁT, Michal a Tomáš HLINSKÝ. Sportovní výživa v tréninkové a závodní praxi. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2019. 114 s. ISBN 978-80-210-9456-7.
  6. KUMSTÁT, Michal. Sportovní výživa jako vědecká disciplína. Brno: Masarykova univerzita, 2018. 156 s. ISBN 978-80-210-9162-7.
  7. MILLS, Susanna, et al. Health and social determinants and outcomes of home cooking: A systematic review of observational studies. Appetite, 2017, 111: 116-134.
  8. Myhrvold, N. (30. 6. 2021). Cooking. Encyclopedia Britannica. https://www.britannica.com/topic/cooking
  9. POLLAN, Michael. Cooked: A natural history of transformation. Penguin, 2013.
  10. SYMONS, Michael. A history of cooks and cooking. University of Illinois Press, 2003.
  11. Williams, M. H., Anderson, D. E., & Rawson, E. S. (2013). Nutrition for health, fitness & sport (10th ed.). Mc Graw- Hill.
  12. World Health Organisation (30. 6. 2021). Frequently asked questions. https://www.who.int/
  13. WRANGHAM, Richard; CONKLIN-BRITTAIN, NancyLou. Cooking as a biological trait. Comparative Biochemistry and Physiology Part A: Molecular & Integrative Physiology, 2003, 136.1: 35-46.
Předchozí
Následující