O DATECH, FAKTECH A POZNATCíCH
Jak vzniká nový poznatek?
  ˙    výzkumem, tj. cestou od dat a faktů k poznatkům
˙    teoretizováním (= teoreticko-kritická analýza a syntéza,
systematologická analýza, spekulace),
    tj. cesta od poznatků P k poznatkům P`
  ˙    přejímáním od jiných autorů či autorit,
  ˙    zobecněním zkušeností vlastních či druhých, -  tj. cesta od
    subjektivních zážitků k poznatkům,
  ˙    "osvícením", inspirací, intuicí, "zjevením" - tj. cesta od
    idejí, archetypů k poznatkům,
˙    tvůrčím aktem, bisociací, metaforickou analogií
/J.A.Komenský/ - tj. cesta od tušení, nevědomých vizí k poznatkům,
  ˙    kryptomnesticky (= nevědomým převzetím z neuvedeného zdroje -
    četby, zážitku, rozhovoru)

Data, fakta i poznatky vyjadřujeme tvrzeními, která mohou být
  
  ˙    faktová
  ˙    teoretická
˙    praxeologická
  ˙    normativní
  ˙    deklarativní

Jaký je poznávací status /explikační síla/ poznatků   jednotlivých
druhů?
     různý, za nejsilnější se považují ty, které byly získány
     empirickým výzkumem, některé mají jen charakter mínění či
     názorů, některé jsou jen proklamativní či deklarativní
Co se rozumí demonstrativností poznatků?
     = je to jejich odůvodněnost, zdůvodněnost

Je přesvědčivost totéž, co odůvodněnost?
     Má právo vědec na to, aby věřil tomu, co si nemůže ověřit, o
     čem se nemůže přesvědčit?

Jak se přesvědčujeme, že něco je tak, jak se to jeví nebo jak se
to tvrdí, neboli "Co poznatkům dodává důkazovou hodnotu"?
  ˙    statistická indukce
˙    mohla by i moderní logika
  ˙    logická konzistence, bezrospornost
  ˙    víra
  Důkazová hodnota poznatků získaných fenomenologickou metodou je
  menší - neboť fenomenologická redukce není obecně uznávána
  behaviorální fenomenologie používá popisu, který odkazuje na to,
  jak jevy "vypadají", jde o metodu ostenze
  prožitková fenomenologie staví na výpovědích o vnitřní
  zkušenosti, je závislá na introspekci a slovní zásobě pro
  pojmenování prožitků

Jak je poznatek vyjadřován?
     Konstatování, mínění, názor, pojednání
Toto vše jsou možná slova, jimiž pojmenováváme věty, ve kterých je
obsažen nějaký postřeh či poznatek - teorie, hypotéza, názor,
přesvědčení  informace, poučka, příkaz, zákaz, norma, sdělení,
pravidlo, tvrzení, výpověď, výrok

KATEGORIE = třída
z řec. katégoria = označení, výpověď, svědectví (a to z katégoreó
= označuji, tvrdím, a to z kata- a agoreó = mluvím na náměstí, od
agorá = náměstí)
POJEM jako
"conceptus", "notio" a "konstrukt" a "danost"