Úvodní hodina Ochrana lidských práv v Evropě 22. února 2005 Program n Vymezení pojmu lidská práva n Roviny použití pojmu n Definiční znaky a charakteristiky n Klasifikace a funkce n Generace lidských práv n Historie Terminologie n Francouzské Prohlášení z roku 1789 -- "práva člověka a občana". n Ústavní listina, 1920 -- "práva, svobody, jakož i povinnosti občanské". n Listina základních práv a svobod n Rada Evropy: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod 1950. n Charta základních práv EU, 2000. Vymezení pojmu lidská práva n Dokumenty týkající se lidských práv vymezení samotného pojmu "lidská práva" neobsahují ¨ prostor pro teorii n Lidská práva - ta morální práva, která má každý jednotlivec proto, že je lidskou bytostí. Náležejí mu od přírody, nezávisle na příslušnosti ke státu. (FETSCHER) n Lidská práva - práva a oprávnění, která zajišťují svobodu a důstojnost. (F. SUDRE) Vymezení pojmu lidská práva n LP = druh morálních práv, jež se odlišují od jiných morálních práv tím, že to jsou práva všech lidí, ve všech dobách a v každé situaci. (CRANSTON) n Lidská práva jsou mezinárodně sdílené hodnoty, standardy nebo pravidla, upravující chování států vzhledem k občanům i neobčanům. (BAEHR) Pojetí lidských práv n Přirozenoprávní pojetí lidských práv Lidská bytost je nadána souborem určitých práv, která stát může garantovat, ale nikoliv zrušit. n Pozitivistické pojetí lidských práv Jellinek -- každé subjektivní právo předpokládá existenci nějakého objektivního práva, právního řádu, jehož prostřednictvím je vytvořeno, uznáno a chráněno. Základní problém: prostředky ochrany lidských práv, jež jsou produktem státu. Roviny použití pojmu n Rovina filosofie a morálky lidských práv n Politická ideologie lidských práv n Platné právo lidských práv Pramen: SUDRE, Frédéric. Mezinárodní a evropské právo lidských práv. Brno: Masarykova univerzita, 1997, s. 11-14. Historické shrnutí 1) Všeobecné proklamace svobody všech lidí založené na přirozeném právu (Francie, USA). 2) Pozitivace v národních právních řádech -- lidská práva se stávají základními právy. 3) 2. pol. 20. st. základní práva znovu přibližují k lidským právům, když nabývají stále více mezinárodní a univerzální charakter. Pramen: MAIER, Hans. Lidská práva -- nárok na obecnou platnost a kulturní diferenciaci. In: HANUŠ, Jiří (ed.). Lidská práva. Nárok na obecnou platnost a kulturní diferenciaci. Brno: CDK, 2001, s. 7-31. Stát a mezinárodní společenství n Tradičně úprava postavení jedince - věc státu. n Vnitrostátní zakotvení lidských práv upravuje: n vztah státní moci k jedinci obecně n autonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státu n možnost jednotlivce podílet se na správě věcí veřejných n popř. poskytování plnění jednotlivci státem n Státní moc zakotvením lidských práv omezuje sama sebe a o míře svého omezení chce sama rozhodovat. Stát a mezinárodní společenství n Ještě na začátku 20. století byla problematika lidských práv mimo obzor mezinárodního práva (viz Oppenheim). n Ve 2. polovině 20. století se právně zakazují mezinárodně nepřijatelné formy chování jako genocida, mučení, vězení bez řádného procesu, atd. n Vrchol: 11. protokol k Evropské úmluvě o LP -- jedinec se může obrátit na ESLP. Stát své počínání tímto podrobuje mezinárodnímu přezkumu. Obrat v mezinárodním právu Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny v Haagu v případu Tadič: "Bylo by parodií práva a zradou univerzální potřeby po spravedlnosti, kdyby měl být koncept státní suverenity úspěšně namítán proti lidským právům." Charakteristické znaky lidských práv n Univerzalita n Individualita n Prvořadost (paramountcy) n Proveditelnost n Vynutitelnost Pramen: MACFARLANE, L. J. The Theory and Practice of Human Rights. London: Maurice Temple Smith, 1985, s. 1-18. Vlastnosti lidských práv n Nezadatelnost n Nezcizitelnost n Nepromlčitelnost n Nezrušitelnost čl. 1 LZPS Funkce lidských práv n omezení státní moci n nárok na pomoc, přispění ze strany státu n zajištění účasti jednotlivce na správě veřejných záležitostí n vytvoření záruk vlastní realizace FILIP, Jan. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1999, s. 42 an. Klasifikace podle generací n Práva 1. generace -- klasická lidská práva, základní svobody a práva na soudní ochranu n Práva 2. generace -- práva hospodářská, sociální, kulturní n Práva 3. generace -- tzv. práva solidarity Pojetí lidských práv n Univerzalismus n Kulturní relativismus Evropský přístup k LP n Evropa/Západ vs. zbytek světa n Evropa vs. USA n Jacqué -- pět základních evropských hodnot: n vláda zákona, n respekt LP, n demokracie, n sociální spravedlnost, n ochrana kulturního pluralismu. Prameny n BAEHR, Peter R. Human Rights. Universality in Practice. Basingstoke: Palgrave, 2001, s. 1-8. n FILIP, Jan. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1999 n HANUŠ, Jiří (ed.). Lidská práva. Nárok na obecnou platnost a kulturní diferenciaci. Brno: CDK, 2001. n CHANDLER, David (ed.). Rethinking Human Rights. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2002. n MACFARLANE, L. J. The Theory and Practice of Human Rights. London: Maurice Temple Smith, 1985, s. 1-18. n SUDRE, Frédéric. Mezinárodní a evropské právo lidských práv. Brno: Masarykova univerzita, 1997. n ŠIŠKOVÁ, Naděžda. Dimenze ochrany lidských práv v EU. Praha: ASPI Publishing, 2003. n TOMUSCHAT, Christian. Human Rights. Between Idealism and Realism. Oxford: Oxford University Press, 2003.