Americký o (Mra š ovací potenciál americká armada nebyla diky demobilizaci schopna v případě sovětského tažení r* Západní Evropu efektivně zasáhnout. Oi v - 4 v - v r odsírsisovsioj prosirocel bombardovací divize ame Strategie Air Command - SAC. ctva inou zorní, klorsi isDonovaa El omovvmi bombami. Odstrašování '-ĺ i Sias potrsoy cjorisst DorriD^aiEiai SSSR - především na mesta a průmyslovou základnu Zdůrazňování potenciálu SAC mělo zabránit vypuknutí nové liSBI Tento postoj poměrně úspěšně zastíral skutečnost, že ještě na koiaoj. ro 'JürF^fS m -\ riy.i noLiypj sto fcida tento iz dosahu e tisícu. X J , ^ ovbibKci jaicJBrnai Bxpjoz .srpen 1 nacný sok v USA Jisté ulehčeni -jednalo se o explozi j; nálože, jež nemohla být v krátké době donesena na cíl a tudíž použita v boji. : sovéteká jaderná bxd\u o "ÍS'ÍO SIC aci rne zsisusisoysn: n s rný potenciál, a, ,^^^^^^^ aké ochota USA rozmístit v é svoje jednotky. Ty by společně s vojsky západoevropských států v prípade sovětského útoku zapříčinily, že by jeho postup na Západ znamenal značné ztráty minimalizující možné zisky. "^ Truman rozhodl rychle pokračovat ve vývoji rn lonukleární pumy označovanej jŕjdaľľjá -zbn\tt3 ľj castecne oodceni vvznam ladernvch zbrani jPo válce došlo ke změně tohoto postoje. ■ Nadále odmítal názor západních analytiků, že jaderné zbraně zcela změnily povahu války ■ vnímal je jako významný faktor ovlivňující citeln poměr sil mezi východním a západním blöken jŕjdaľľjá -zbn\tt3 in si rovně omoval vojenský význam tohoto druhu zbrani, přestože často vyvstávají opačné názory oaramu došlo totiž ještě za Stalino SüYBteke vývojové programy v\ rvoi sovětské laderne zbrane ;n syscen vývoj nosičů jaderných zbraní ■ těžkého bombardéru Tu-4 (kopie B-29) zkoumání německých raket a vývoj raketovýc' první byl testován již v roce 1947. ■ Raketa SS-1 a Scunner byla údajně zařazena d^/ýzbroje, SS-2 Sibbling (vylepšená SS-1) byla úspěšně testována v roce 1950. Už v roce 1947 bylo předběžně rodapdnuto o vývoj^ovětsk^^ interkontinentálni střely (konečné rozhodnutí o zahájení vývoje J Js nutné m\\ na pamětí totální SisiJinovu r orninanci a zásadní vliv na poli vojenské instituce, což se odrazilo vl stagnaci vývoje sovětského vojenského myšlení v letech 1945-1953 a jeho úplné konformitě se Stalinovými názory. Stalin - základním faktorem určujícír podobu a rozvoj sovětských ozbrojených sil ;clvž omezeně. Jsic }qvía íornm •jy Z21 sivní palebné síly. Nebyly ale považován rozhodující zbraně ve vedení války. Jejich nasazení či neužití nemělo tudíž významně ovlivnit a vvsIbcIbK vsiiKy Strategické cíle války měly být spojeným úsilím a prostředky brojených sil, z nichž nejve osazeny pouze všech složek msrrormrwr^Bp. rát síl zem \/álksi C>>C/ 7 ;i p aid Brn o n V i as moři a ve vzduchu. oslabení vojensko-hospodářského potenciál nepřítele obsazením nejvýznamnějších oblastí v Západní Evropě a donucením nejdůležitě'"' zemí Západu, USA a Velké Británie k opuštění protisovětské koalice. """ mecný cil - !\ («•ras«; čné kapitul MSmn n f." " rvn sir ladernem veku mericka reakce tedy nebude muset být přiměřená k druhu a velikosti hrozby, ale strategických i taktických ja JVlaiBJvní odvB'ici CZJJCUJZJÍB ežitý prvek "calculated ambiguity"- SSSR a další komunistické země neměly mít jistotu, kdy USA sáhnou po krajním řešení a kdy nikoli. Důsledkem mělo být snížení napětí mezi Západem a Východem, jelikož Moskva mohla čekávat, že jakýkoli její pokus o e —^■■■""■ - »ajysiri^j vyvoisi nej razantnější odvetu. ""' »ozici posilovalo i rozmísťování amerických Domhc rdéru na předsunutých J/\, které í úzsrrií US/^Ktärs na c nr)c-st6iiikft^iife5i*A>^u;k^SPlfe<^r hodin. i asi "adnách mimo ■ i dvou DľJJDBľ CjBip a Den letectva r. 1955 byl v SSSR v rámci [Sirs ii foítaM tí kH\w7!vHHm7fá5fSmŘW n «• interkontinentálních bombardéru Mya-4 Bizon) ĽJ - později se ilo, ze sovětští představitelé rozhodli o tom, že nebude produkován vysoký počet ntálních ftsra ip u> ověteké nské rnyšlBr V roce 1955 v SSSR začalo docházet k presu těžiště významu sil směrem od konvenčních k jaderným silám a raketovým technologiiím. Hlavní téma sovětských autorů - odmítání snr' se na racionalitu či zdrženlivost protivníka. Zvláště nepřijatelné byly vývody amerických autorů, že schopnost provedení druhého (odvetného) úderu odstraší případného útočníka od jeho úmyslu ^m "it a tím zabrání vzniku války. HSIMÍÉJI! Sov i s Ká jsrtfEjrrrcrsrrfsrr^gj/givyí vore r i^^£^y^ nnrVirkil řif) I pi L i U« k kota i í lub i .let tudíž měla za cíl ochranu sovětského území, porážku nepřátelských sil a prežití statu. J ĽMMZ4 V torn význam jaderných zbraní. jejich názoru mohla jejich palebná síla a efekt : rozhodující roli v případné válce. Rovněž bylo předpokládáno, že tyto zbraně budou nasazeny v bojích od samého počátku války se Západem. ^■HMm» Pro dosažení vítězství mělo být využito momentu a udrženi iniciativy. / vyznám oyi věnován předpokladu, že konečm' *#livnit její pocate pfBAVllpBStt.j pľ3\ J Znsičm 'siJKy rnuzs vyzr am, "Jednoznačným předpokladem sovětských autorů bylo, že USA jsou připraveny užít proti SSSR jaderné zbraně v rámci překvapivého útoku. SovetekB vojBrjBKB rnysfeni úraz na ofenzivní i ^^m^m nzivní síly včetně požnosti provedení sovětského pre-emptivního úde1"" gag é a silné americké převaze SSS . .skova porážku; důležitý re-em •Trc ome oJľíJCKy vyzricirn jciuBrnycn zorsír derné važovány také ■jssnurns cjljjbzj'í! chopnost zeme vyvinout jaderne zbrane a balistické střely měla rovněž zvýšit prestiž a vliv SSSR v rámci mezinárodního společenství. Je zajímavé, že tyto zbraně byly sovětským, podobně jako americkým, vedením nazírány za prostředek schopný způsobení značných škod nepříteli, za vynakládání mnohem menších finančních nákladů než vyžadují konvenční síly. ^» hruščov měl rovněž za to, že díky sputnikům] )erialisté nikdy nezastaví růst síly SSSR, že se^SSB^M stál z vojenského hlediska nejsilnější zemí světa. I Chruščov zastával názor, že budoucí případná válka ■-proti Západu bude jaderná a bude trvat pouze několik Pružné odpověc USA musejí disponovat jadernými zbraněmi, ja trategickými, tak taktickými ejich hlavní role - odstrašování nepřít použití stejného druhu zbraní Americké strategické nukleární zbraně by odstrašovaly SSSR od použití vlastních strategických zbraní. Taktické jaderné zbraně by odstrašovaly Sověty 10 Číňan V ÜCJ DO žití obdobných zbraní časně jednotlivé druhy zbraní odstrašují stejným způsobem i lľ~ * (jVJljíusjJ >\33jjj*3d DBďíríiďťiun -Wgp) □ Deklaratorní politika odstrašování - nastiňovala vysoc pravděpodobný vývoj po zahájení nukleárního útoku jednou ze stran Obě strany disponují potenciálem schopným způsobit protivníkovi nepřijatelné ztráty a škody (odvetný potenciál) USA musejí disponovat věrohodným potenciálem mručeného zničení" Pokud jedna strana zaútočí, bude proti ní proveden odvetný -, jenzji asi A CLÍ mohou umožnit SSSR získat potenciál k proved prvního odzbrojujícího úderu (kdy by došlo ke zničení amerických odvetných jaderných zbraní) BiriÚ3í}]^ÁÍ\ -Ír] á díl - JCBJVJs Ol. > Vysoká přesnost (zejména v pozdější dob > Rychlá změna cíle > Vysoká pohotovost > Vysoká spolehlivost > Poměrně bezpečné komuni'"**"' |:~'— **■ >Vy ■ - 'zruzsna s MtaiMftllMjfeXLUj/n k Pôodoálení nelze odvolat, zasta^ linky s velením ttŕmB^KíTírľíiilii prežití > Obtížnější komunikace > Poměrně málo zranitelné >Do 2. poloviny 80. let méně přesné než ^> bojr/jbŕJľdáľy Nižší pravděpodobnost přežití ď ■_ze odvolat po zahájení útoku Pružné zaměřování cílů (mobilních cílů, více od sebe vzdálených cílů, příležitostných i/ysHitoái přssnosi rfsKtrategických nosičů. Neomezovala počet hlavic jimi nesených. Tato skutečnost způsobila, že i při konstantním počtu raket rychle stoupal počet na nii ' umístěných jaderných hlavic. Hlavním důvodem proč USA začaly vyvíjet systé MIRV byla snaha eliminovat či omezit efektivitu SHfÉMJflŠKfSlOVV »větských epominutelným přínosem byla rovněž (pL__ dojednáním SALT) úspora za rakety potřebné k vynesení hlavice na požadovanou trajektorii. jNojduJožiiéjší pňnďipy QÄĽÍ J se opet s e smlouvy, j — měla platit do závěru 1985 a protokolu s platností do konce roku 1981 ■ Smlouva: USA a SSSR budou udržovat omezený počet 2400 str (ICBMs, SLBMs a strategicky i) až do konc ho sníží na 2250. nflBIc o&íMkští 1. Po Země rovněž musejí dodržet t V rámci celkového limitu nesmějí rozmístit více než 820 ICBMs s MIRVs; Ne více než 1200 ICBMs a SLBMs s MIRVs; Nevíce než' ombarderu ou I 0 raket s avenycn strelami s piocnou ilZ' 1 ■^' i. povoleno rozmístit pouze jeden nový typ ze země odpalované interkontinentálni rakety. okol (platnost do konce 1981): ■ Dočasný zákaz testovat a rozmístit mobilní. ICBMs Zákaz rozmístění střel s plochou dráhou letu s doletem nad 600 km. DJZ dolet 600 -5500/7500 km ■ 3 hlavice (MIRV) ■ max. počet ve --'------" v s 400 ■j^fi/ffiJJPjW« Dvojí roznodnuíí N7-XTC m a území některých členů NATO budou rozmístěny střely středního doletu Pershing aGLCM. ! Současně budou o systémech středníru na jednání se SS£~ CJD U VSCJS r str Table 10,1 American and Soviet strategic forces as of mid-1975 Soviet Union United States ICBMs SLBMs Long-range bombers 1,618 (included about 70 new SS-17, SS-18, SS-19 missiles) 784 in 75 submarines 135 Bears and Bisons 1,054 (included 550 Minuteman III missiles) 656 (included 400 Poseidon missiles) in 41 submarines 463B-52sandFB-llls Mmzst Data for Soviet long-range bombers do not include about 25 Backfire bombers deployed as of this time, The American FB-111 was technically a medium-range bomber, but acquired long range with aerial refueling, a technique long practiced and perfected with FB-11 Is. source: The Military Balance, 1975-76. London: International Institute of Strategic Studies. J doo Table 11.1 American and Soviet strategic force i as of mid* 1985 Soviet Union United States ICBMs 1388 (includes 308 "heavy'SS-18s) 1018 (includes 26 Ti Uns being phased out) SLBMs 979 In 77 submarines 616 in 37 submarines ICBM & S LB M warheads 9207 7654 Long-range bombers 170 236 (includes 180 1 B~52s,56FB-llls) 1 1060 1 ALCMs 25-50 Total strategic warheads 9987 10.174 | Dohodsi INF tonu Představovala skutečnou redukci zbraňových systémů obou zemí, ne pouhé mrazení ieiich současného oočetního stavu upJrií pocstn jní nulové varianty navíc znamenal u a trvalou ehmina sici j^crrr^fffe^ftrff^! P ZI'EV DrVBK ZSIKOT ■i siKcBDtovsin :lu>i|pjrJku OCJOD ijfljHäscJs Reaaano povazovat bez verifikační opatření určená ke kontrole dodržování podmínek dohody.** dosu s pro vsi c. 'rJSp^kíí isprij nvých raketových základnách i zařízeních pro výrobu raket.