Nejčastější chyby v esejích

   

     o Přílišná obecnost argumentů: texty jdou slabě k věci samotné (tj. k podrobnému zadání),
       například se některé eseje zbytečně věnují obecnému schématu externalizace -- objektivizace
       -- internalizace (ale bez souvislosti se zadaným tématem). Některé eseje se omezují pouze
       na čistou reprodukci základních obecných tezí u pojednávaných knih, beze snahy o jejich
       srovnání v zadaném tématickém rámci.
     o Chybějí, nebo jsou nepřesně vyložené klíčové pojmy: největší problém dělaly pojmy
       "společenská organizace zajišťující udržování symbolického světa" a "monopol na definici
       reality" (zvlášť zarážející při daném zadání!), často také chybělo "zvěcnění" a
       "konstrukce přirozenosti".
     o S tím souvisí skutečnost, že řada esejů se zaměřila téměř výhradně na první část zadání
       (stát jako produkt) a pouze okrajově na druhou (stát jako producent) -- proto také se řada
       esejů věnovala málo nebo vůbec otázkám legitimizačních praktik.
     o Pokud byly klíčové pojme uvedeny, často měly v textu pouze charakter samostatných obecných
       definic -- bez zřetelné souvislosti se zadaným tématem a mimo rámec koherentního vyprávění
       (zejména, ovšem nikoli výhradně, šlo o pojmy institucionalizace, objektivizace,
       legitimizace). Charakteristika klíčového pojmu "monopol na definici reality" -- pokud byla
       vůbec v eseji přítomna -- nemůže být jednoduše taková, že jde o "moc, kterou má stát".
     o Příklady (z pojednávaných knih) buď chybějí úplně anebo je text příliš zaujat nějakým
       zvláštním příkladem, který pak odvádí pozornost od tématu (často je používán příklad
       rodiny -- zejména v souvislosti se socializací, ale bez souvislosti se zadaným tématem).
     o Nepřehledná struktura textu, neschopnost udržet "dějovou linku", přeskakování z jednoho
       pojmu na druhý bez vzájemné vazby (logické či věcné návaznosti) -- text je často rozbitý na
       několik vzájemně nespojených částí.
     o Některé argumenty jsou nedotažené a jiné nedostatečně promyšlené: např. ("Vplyv na
       štruktúru sociálneho priestoru svojou univerzálnosťou v zmysle schopnosti svojou
       významnosťou ovplyvňovať váhu ekonomického kapitálu, je kultúrny kapitál."), jiné se třeba
       točí ve vlastním kruhu ("Takto i relativně samostatné instituce v rámci státu mají zájem
       na legitimizaci moci státu, protože je to v jejich zájmu.").
     o Chyby v uvádění zdrojů u citací (ne podle normy SČ)! Chybějící odkazy na text vůbec,
       chybějící uvedení strany v textu, atd.
     o Stylistické a pravopisné nedostatky (několik prací působí dojmem, že si je autor po sobě
       nepřečetl): chyby v syntaxi, příliš krátké odstavce, nadměrné používání zkratek, atd.
       (odkaz "viz" se píše bez tečky, nejde o zkratku!); časté chyby ve vlastních jménech:
       Bourdieue, Breger, Lochman, apod. Užívání hovorových výrazů: "tuhle", "takto" a podobně.