Šebková, Navrátilová, Čablová Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství PROSÍM, ODEVZDEJTE V OPRAVENÉ VERZI do 3. 5.! Teoretická hypotéza: Charakter sousedství má vliv na míru sociální kontroly v tomto sousedství. Sousedství: "Soubor osob, které na základě trvalejšího bydlení v těsné blízkosti udržují specifický druh sociální interakce a vzájemných vztahů, jejichž forma a obsah jsou do značné míry určeny kulturním vzorem "dobrého souseda"." (Velký sociologický slovník, 1996: 1189) Dimenze: Sousedství se realizuje např. v dimenzi vesnického sousedství, které převládalo v minulosti a bylo charakteristické bohatým sousedským životem. (Vysoká koncentrace obytných a pracovních funkcí v témže území = lidé pracovali na stejném místě, chodili se bavit na stejná místa ...) Toto nejsou dimenze konceptu sousedství. Indikátor: Množství času, které spolu lidé žijící v tzv. vesnickém sousedství denně tráví. O indikátor čeho se jedná? Které dimenze se týká? Sociální kontrola: "Konfrontace reálného chování jedince nebo skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami tohoto chování, průběžně prováděná účastníky sociální interakce." ( Velký sociologický slovník, 1996:527) Dimenze: Sociální kontrola např. zjišťuje deviaci od standardů společenského soužití a jako regulativní mechanismus směřuje k jejich odstranění prostřednictvím sankcí. Toto nejsou dimenze sociální kontroly. Indikátor: Frekvence osobních kontaktů sousedů s člověkem, jež s nimi žije v sousedství, a který projeví způsob chování odlišný od standardů, jež jsou v sousedství považovány za běžné. O indikátor čeho se jedná? Pracovní hypotéza: Množství času, který spolu lidé žijící v sousedství denně tráví má vliv na frekvenci osobních kontaktů sousedů s jedním z nich v případě, že tento soused projeví způsob chování odlišný od standardů, jež jsou v sousedství považovány za běžné. Není uvedeno, o jaký vliv se jedná. Formulace hypotézy je dlouhá, komplikovaná a nevyhovující. Očekával bych jednoduchou formulaci predikující vztah mezi 2 indikátory dvou konceptů. Angažovanost žen v občanské společnosti Teoretická hypotéza: Na angažovanost žen v občanské společnosti má vliv jejich vzdělání. Vzdělání: V tomto kontextu neuvažujeme o vzdělání jako demografickém ukazateli, tedy o vzdělání ve smyslu nejvyššího dosaženého školního vzdělání. Pro naše výzkumné účely je vhodnější zahrnout do této kategorie i absolvované vzdělávací a rekvalifikační kurzy. Dimenze: Dimenzemi vzdělání jsou již výše zmíněné školní vzdělání, mimoškolní vzdělání (tedy kurzy), ale i tzv. sečtělost, která však není dost dobře měřitelná. Indikátor: Vzhledem k výše uvedenému považujeme za indikátor prakticky uznávané osvědčení o absolvování vzdělávacího procesu ve vzdělávací instituci. Vhodná operacionalizace. Angažovanost v občanské společnosti: Za angažovanost v občanské společnosti považujeme jakoukoliv aktivní participaci v některém hnutí, občanském sdružení či nevládní organizaci, která si klade za cíl ovlivnit většinovou společnost (ve smyslu Dahrendorfovy teorie sociální změny). Dimenze: Angažovanost lze členit dle zamýšleného vlivu na veřejný život (změna určitého aspektu života komunity, komplexní vize fungování společenských zákonitostí) Toto nejsou dimenze angažovanosti. Indikátor: Míra aktivity při zajišťování chodu a činnosti dané organizace Tento indikátor je příliš obecný a abstraktní. Není jasné, jakou dimenzi angažovanosti reprezentuje. Pracovní hypotéza: Vyšší vzdělání žen vede k jejich větší angažovanosti v občanské společnosti, jak ve smyslu samotného vstupu do nějaké organizace, tak i míry aktivity při působení v této organizaci. Toto není pracovní hypotéza. Chybí konkrétní indikátor -- co je to "míra aktivity"? Navíc je zde použito nevhodné formulace, kdy jsou na straně angažovanosti v občanské společnosti použity hned dvě složky (vstup a aktivita při působení).