Jan Medlík  UČO: 137007     137007@mail.muni.cz

   Petra Frühbauerová  UČO: 135864    petouf@mail.muni.cz

   Iva Pavlatová  UČO: 143762    143762@mail.muni.cz

   

                       Míra ekologického chování a stupeň dosaženého vzdělání

   

   Teoretická hypotéza:

               Míra ekologického chování je závislá na stupni dosaženého vzdělání.

   

   Praktická hypotéza:

               Míra ekologického chování je přímo úměrná stupni dosaženého vzdělání.

   Praktická hypotéza by měla být kokrétní. U vás se neliší od teoretické až na to, že se
   pokoušíte přesněji určit vztah působení.

   Prac. hypotéza by pak měla svědčit třeba o dosaženém stupni vzdělání a struktury a ákupu
   potravin atd.

   

   Proměnné:

   1.      dosažené vzdělání (dosažené školní vzdělání)

   

   Tady jste to odbyli. Redukujete vzdělání jen na stupeň vzdělání (jedna z dimenzí). Nebylo by
   ale na škodu zjišťovat třeba typ vzdělání.

   

   2.      ekologické chování

   a.      bydlení                 - indikátory: typ obydlí, způsob vytápění, využití energeticky
   úsporných spotřebičů

   

   b.      potraviny              - indikátory: nákup průmyslově zpracovaných a balených
   potravin, zájem o původ potravin

   

   c.      odpady                - indikátory: třídění odpadu

   

   d.      doprava               - indikátory: využívání MHD, využívání motocyklu, automobilu,
   pohon a spotřeba automobilu

   

   e.      angažovanost     - indikátory: zájem o vzdělání v oblasti ekologie (časopisy),
   finanční podpora ekologických projektů, aktivní účast na ekologických projektech

   Toto jste operacionalizovali pěkně.

      

   Výzkum nepřímo ovlivněn:

   -         povoláním a sociálním zařazením (to rozhodně!!)  ( ačkoli to může do značné míry
   záviset na vzdělání), dodatečným vzděláváním (rekvalifikace, odborné kursy s ekologickou
   tematikou atd.)

   -         přístupem obce -- dostupnost informací, kontejnery na tříděný odpad apod.

   Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství

   

   V návrhu našeho výzkumu vycházíme z teoretické hypotézy, že existuje závislost mezi mírou
   sociální kontroly a charakterem sousedství. Sousedství má řadu charakteristik primární skupiny
   (to je odvážné tvrzení! To právě záleží na typu sousedství!!!), je pro ni typická poměrně
   velká společenská hustota, většina sociálních interakcí v takové skupině probíhá
   v komunikačním rámci "tváří v tvář". Sousedská skupina tedy hraje významnou roli
   v socializačních procesech (ha ha ha!!!) , přebírání souboru sdílených norem a logicky se
   podílí i na kontrole dodržování těchto norem, na sociální kontrole.

   

   V pracovní hypotéze pracujeme s třemi základními předpoklady:

   a) míra sociální kontroly v primární (proč primární??) sousedské skupině je závislá na
   charakteru sousedství,

   b) míra sociální kontroly je přímo úměrná sociální hustotě (fakt? Takže v husté panelákové
   zástavbě je podle vás vyšší soc. kontola než někde na vesnici??),

   c) charakter sousedství je dán společenskou hustotou, tedy hustotou sociálních vazeb.  -- to
   děláte co?? A co je to "sociální hustota"? intenzita vazeb? Není ta právě závislá na tom, o
   jaké sousedství se jedná?

   

   A vůbec -- co to má být? Ty body a-c? to je nějaký hybrid mezi operacionalizací a tvorbou
   hypotéz. Naprosto nepoužitelný. Proč nepostupujete stejně jako v prvním případě, když jste
   operacionalizovali ekologické chování??

   

   Z toho plyne volba indikátorů zvolených pro proměnnou "charakter sousedství":

   1) velikost sídla

   2) délka trvání sousedské skupiny (???)

   3) charakteru zástavby (náš výzkum by se omezil jen na panelové a činžovní domy).

   

   Z těchto předpokladů plyne:

   a) Míra sociální kontroly je nepřímo úměrná velikosti sídla

   b) přímo úměrná délce trvání

   Toto má být co?? Praktické hypotézy?? Proč je definujete před tím, než jste provedli
   operacionalizaci sociální kontroly?

   

   Charakter proměnné "sociální kontrola" je dvojí: přímá (např. psané normy) a nepřímá (v
   sociální interakci, na základě souborů očekávání).

   Indikátorem přímé sociální kontroly může být existence domovního řádu a způsoby vymáhání jeho
   dodržování, indikátorem nepřímé sociální kontroly je četnost vzájemného setkávání na domovních
   schůzích, poměrná účast na takových jednáních, organizace a četnost sociálního života v rámci
   skupiny, průběh sociální interakce v každodenním střetávání atd.

   To je celkem ok.

   

   Celkově: máte to strašně zmatené. Pletete všechno se vším, nepostupujete logicky. Motáte
   dohromady hypotézy s indikátory, pracovní hypotézy formulujete, jak vás napadne a vůbec
   neodpovídají definovaným indikátorům! Pracovní hypotéza by měla být až zde na konci a budu-li
   vycházet z vašeho zmateného uchopení problému, mohla by třeba znít: Čím hustší městská
   zástavba, tím vyšší přímá sociální kontrola.

   

   V průběhu výzkumu bude nutné zohlednit řadu dalších faktorů, které by mohly jednotlivé
   proměnné ovlivnit, např. nakolik je skupina homogenní z hlediska věkové, profesní či etnické
   skladby a samozřejmě okolnosti utváření sousedské skupiny (specifické případy "firemního
   bydlení") a s tím související míra sociální interakce vně sousedství (práce ve společném
   podniku, nebo nejrůznější druhy spolkové činnosti).