Teoretická a pracovní hypotéza

   PROSÍM, ODEVZDEJTE V OPRAVENÉ VERZI do 3. 5.!

   

   Koncepty: rasismus, socioekonomická nerovnost

   

   Rasismus je nepřátelský postoj vůči příslušníkům jiné rasy nebo etnika lidově považovaného za
   rasu. Většinou se obrací vůči izolované menšině s výraznějšími rozlišovacími fyzickými,
   jazykovými, náboženskými a dalšími znaky. Rasismus je postaven na specifickém předsudku, je to
   iracionální postoj, i když má racionální důvody. Bývá spojen se snahou odstranit pracovní
   konkurenci, přenést na někoho odpovědnost za vlastní bídu. Rasistické postoje spojené s agresí
   se objevují často u neúspěšných jedinců. Novodobý rasismus je příznačný pro skupiny stojící na
   nižších stupních společenského žebříčku a je pro ně ventilem frustrace.

   

   Socioekonomická nerovnost je princip uspořádání společnosti, kde jednotlivci a skupiny nemají
   stejný podíl na hmotném bohatství a rozhodování. Socioekonomický status je výraz používaný pro
   zařazení jedince v hierarchické struktuře sociálního útvaru z hlediska ekonomických kritérií,
   jako jsou například příjmy, majetek, pozice v zaměstnání nebo vzdělání.

   

   Teoretická hypotéza:

   Socioekonomická nerovnost má vliv na rasismus

   Ne příliš zdařilá formulace.

   

   Chybí vymezení dimenzí obou konceptů.

   

   Pracovní hypotéza:

   Lidé s nižším socioekonomickým statutem mají větší tendence k rasistickému smýšlení a chování.

   

   Toto není pracovní hypotéza. "Socioekonomický status" je teoretický koncept, ne empirický
   indikátor. V případě rasismu jsou použity v jedné hypotéze dva poměrně obecné indikátory
   (smýšlení a chování).

   

   Indikátory:

   Předsudky, obtěžování příslušníků menšin, slovní útok, fyzický útok, exkluze, podněcování
   k nenávisti, příslušnost k rasisticky zaměřené skupině lidí, veřejné hanobení, útok na obydlí,
   útok na objekty spojované s menšinou, majetkové poměry -- počet automobilů v domácnosti atd.,
   celková vybavenost domácnosti, výše platu, počet členů rodiny -- ekonomicky aktivních a
   závislých, místo bydliště, typ bydliště -- dům nebo byt.

   

   Není uvedena vazba mezi indikátory a dimenzemi teoretických konceptů.

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   Koncepty: konformismus, referenční skupina

   

   Konformismus je obecná tendence přizpůsobovat své názory a jednání názorům a jednání ostatním
   členům skupiny či společnosti. S růstem pocitu sounáležitosti jedince se skupinou se
   konformita stává pro jedince přirozenou. Podle Arnsona má na konformismus jedince vliv nejvíce
   skupina specialistů, pak skupina významných osob nebo osob podobných jedinci.

   

   Referenční skupina slouží individuu jako standart hodnocení vlastního chování, postojů,
   aspirací, životního způsobu, ambicí, zjevu atd. Jedinec se s ní srovnává a na členství v ní
   aspiruje, pokud jejím členem není. Referenční skupina silně ovlivňuje jeho prožívání a
   chování.

   

   Teoretická hypotéza:

   Jedinec se chová konformně ke skupině, jež je jeho referenční.

   

   Chybí vymezení dimenzí teoretických konceptů, z nichž byly následně odvozeny indikátory.

   

   Pracovní hypotéza:

   Jestliže se jedinec chce stát členem Strany Zelených, proklamuje analogické názory a mění a
   přizpůsobuje svoje chování aktivitám členů Strany.

   

   Nevyhovující pracovní hypotéza. Neobsahuje predikci souvislosti mezi dvěma empirickými
   indikátory odvozenými z dimenzí teoretických konceptů.

   

   Indikátory:

   Nošení stejného oblečení, podobné názory, souhlas s tím, že názor skupiny je správnější,
   přejímání úsudků členů skupiny (i kdyby byly  očividně špatné), napodobování vystupování a
   chování, snaha o dosahování stejných cílů, stejné zájmy, členství ve skupině, přání být
   členem.

   

   Není jasné, čeho se týkají dané indikátory.