ARLETH_POSTRANECKA_VINTROVÁ_TYM 8.4.2005 1.povinný úkol TŘÍDNÍ PŘÍSLUŠNOST A VOLEBNÍ PREFERENCE VOLIČŮ Dobrý den, držte se prosím doporučené struktury, podle které budete postupně pracovat i prezentovat výsledky své práce: téma, teoretické koncepty, pracovní hypotéza operacionalizace do dimenzí, vyhledání nejméně dvou indikátorů -- pro každý teoretický koncept alespoň jeden a pracovní hypotéza o vztahu mezi indikátory. Další komentář vepisuji přímo do textu. Třídní příslušnost: dimenze: - nižší třída - střední třída - vyšší třída Spíše než dimenze jsou toto výsledky analýzy, problematické je hlavně, že jste vlastně nepostoupili v operacionalizaci na žádnou nižší netriviální úroveň. indikátory - výše moci - majetek - společenská prestiž Toto by mohly být dimenze podle kterých se rozděluje třídní příslušnost, zamyslete se nad indikátory které by je mohly reprezentovat při měření. (např. vzdělání, postavení rodiny...atd) Volební preference: dimenze: - levice - pravice - střed Opět platí to co v případě třídy, zkuste spíše přemýšlet co lidé, kteří mají určité volební preference dělají, myslí, v čem všem se může takový abstraktní pojem projevovat. Pochopitelně jednou z dimenzí může být i subjektivní politická orientace, stejně jako subjektivní přiřazení se ke třídě, indikátory pro takové dimenze, ale nebudou zrovna to nejspolehlivější, což ovšem neznamená, že se vůbec nepoužívají. indikátory - volba jednotlivých konkrétních politických stran, které přiřazujeme k určitému levicově či pravicově orientovanému politickému spektru. (například: ODS-pravice/ ČSSD-levice) To by šlo, lepší by bylo ještě upřesnit jestli uskutečněná nebo zamýšlená volby a kam, ale toto už je indikátor. Teoretická hypotéza: Třídní příslušnost ovlivňuje volební preference voličů. Toto je teoretická hypotéza, to další vynechejte nebo použijte jinde. Všimněte si, že v další větě neříkáte nic nového, jenom jste provedli skrytou -- intuitivní operacionalizaci třídní příslušnosti, je otázka jestli vyšší třída jsou dnes stále ještě vlastníci kapitálových prostředků. Vzhledem k vašim pracovním hypotézám byste ale mohly postulovat teoretické hypotézy o subjektivních důvodech -- racionalizacích této volby. Tedy: lidé z nižších sociálních vrstev (s nižším socioekonomickým statusem) budou spíš tíhnout k volbě levicových stran, zatímco u vlastníků kapitálových prostředků (lidí s socioekonomickým statusem) půjde spíš o volbu stran pravicových. Pracovní hypotéza: Čím vyšší má člověk měsíční příjem, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že bude při volbách inklinovat k volbě pravicové strany (např.ODS) Toto je dobrá pracovní hypotéza a kupodivu i s indikátorem, který jste nikde výše nezmínily. Proto předělejte práci podle logiky a struktury deduktivního postupu, jak máte uvedeno výše. protože pravicové strany podporují ekonomický růst, preferují nižší zdanění a slabší systém sociální podpory. A naopak- člověk s nižšími příjmy bude ve většině případů volit stranu z levicového politického spektra (např: ČSSD), protože levicové strany preferují silnou sociální politiku státu, který se tak má za úkol postarat o sociálně slabší občany na úkor vyššího zdanění ( a tedy většího dopadu) na majetnější občany. Toto už jsou další pracovní hypotézy, je potřeba je jako takové zvláště označit. Všimněte si, že jde jednak o další hypotézy o souvislosti výši příjmů a volby určité politické strany, ale také o hypotézy o důvodech této volby. Ty druhé by už ale chtěly doplňující teoretické hypotézy a zvláštní operacionalizaci. Muselo bych jich být také asi více, abyste pokryly alespoň ty nejpravděpodobnější důvody. DĚTI V ÚSTAVECH A VZDĚLÁNÍ JEJICH MATEK Vaše téma je hodně konkrétní, zkuste jej formulovat v termínech obecnější sociologické teorie. Možností bude určitě více, jde o to, abyste se zamyslely nad tím, který obecnější teoretický koncept má jako dimenzi vzdělání a který má jako dimenzi přeřazení dítěte do ústavu. Možností bude jistě více, až je budete mít, tak k nim vymyslíte dimenze, včetně těch vašich a pak alespoň dva indikátory a utvoříte pracovní hypotézu. Děti v ústavech: dimenze - kojenecké ústavy - dětské domovy - výchovné ústavy (záměrně vynecháváme ústavy pro mentálně postižené, jelikož narození dítěte s mentálním postižením je jev víceméně náhodný a v žádném případě se vzděláním jeho matky nesouvisí) Toto by mohly být spíše indikátory, ale potřebovaly by trochu zpřesnit, třeba, počet dětí umístěných v kojeneckém ústavu nebo alespoň jedno dítě určité matky umístěné v minulosti nebo současnosti v dětském domově. indikátory - smrt rodičů - soudem nařízený pobyt - nezájem matky o dítě - delikventní chování dítěte - (ne)výchova dítěte Uvědomte si indikátory čeho toto jsou. řekl bych, že to jsou dimenze konceptu "příčina umístění dítěte do ústavu". Takový koncept vy ale nikde nemáte. Vzděláni matek: dimenze - bez vzdělání - základní (včetně nedokončeného základního) - střední - střední s maturitou - vysokoškolské nebo VOŠ Toto je obor hodnot proměnné -- indikátoru "nejvyšší dosažené vzdělání". Dimenzí je vzdělání nebo třeba formální vzdělání. Pro vzdělání pak už asi těžko vymyslíte dimenze, ale samo je dimenzí něčeho jiného. indikátory - snaha vzdělávat se ¨ - vrozený intelekt - socioekonomické postavení matčiny rodiny - věk Toto jsou opět příčiny a ne měřitelné indikátory, jako takové by opět mohly být dimenzemi nějakého teoretického konceptu, který vypovídá o příčinách nejvyššího dosaženého vzdělání. Teoretická hypotéza: Čím vyššího vzdělaní matka dosáhne, tím později si pořizuje děti a tím méně jich v průměru bývá. V době narození prvního dítěte je už zpravidla alespoň částečně finančně zabezpečená a těhotenství bývá plánované. Naopak- žena s nižším vzděláním si dítě pořídí dříve, často neplánovaně (dítě je tedy nechtěné a je bráno jako překážka). U žen s nízkým vzděláním se také zvyšuje pravděpodobnost, že takovýchto dětí bude mít více. Vzhledem ke špatné socioekonomické situaci matek s nižším vzděláním končí velká část jejich dětí v ústavech. Důležitý je i fakt, že čím má žena vyšší vzdělání, tím spíše se chrání různými antikoncepčními prostředky. Toto je mišmaš hypotéz nejrůznější úrovně, ale ta první věta je zřetelně pracovní hypotéza. Opět se soustřeďte na jednu zásadní pracovní hypotézu, která vypovídá o vztahu vašich dvou indikátorů: nejvyšší dosažené vzdělání matky a umístění dítěte třeba v dětském domově. Tady vám chybí. Ty možné zprostředkující vlivy, sekvence působení, můžete zapracovat do dílčích hypotéz, které pomohou pochopit proč tomu tak je, ale on to je úkol spíše pro kvalitativní výzkum. Navíc skoro vždy najdete nějaké jemnější mechanismy jak něco působí a můžete o tom napsat teorii, ale zjišťovat je kvantitativně je skoro nemožné. Z toho vidíte, že testovat vaši hypotézu o vztahu vzdělání a umístění v ústavu má smysl spíše pokud vypovídá o něčem obecnějším, než si to vzít jako základ a dále se v tom nimrat, na to je kvantitativní výzkum trochu hrubý nástroj. Pracovní hypotéza: Narodí-li se dítě matce vysokoškolačce, má poměrně vysokou šanci, že se do žádného z výše uvedených druhů ústavů nedostane. Naopak- dítě, jehož matka nedosáhla ani základního vzdělání, má velmi vysokou šanci, že bude buďto hned po narození odloženo do kojeneckého ústavu, nebo se později, vlivem špatné výchovy, ocitne v některém z výchovných či diagnostických ústavů. Toto by skoro šlo jako pracovní hypotézy, ale dvě výhrady: používejte označení ústavu(ů) jednoznačně a také stejně pro jednotlivé alternativní pracovní hypotézy, za druhé co to je "vysoká šance"?, vy se tady pachtíte s operacionalizací a se vám tam vloudí takové nejednoznačné neurčitosti. Všimněte si, že oba vaše jevy mohou a pravděpodobně by měly společnou příčinu a tou je rodina, ze které matka pochází. Kdybyste postupovaly od obecného teoretického konceptu, tak by se vám asi rodinné zázemí a vzdělání a třeba i výchova dětí objevily jako dimenze na stejné úrovni, uviděly byste je vedle sebe a mohly byste přehledně přemýšlet o jejich vztazích. Přepracujte prosím úkol s ohledem na můj komentář a vyvěste jej nejpozději 3. 5. S pozdravem Kamil Mareš.