Téma: Třídní příslušnost a volební preference voličů Definice třídy: jedná se o skupinu obyvatel shodného socioekonomického statusu Podle příjmu se dělí na: - nižší do 10 000 Kč - střední 10 000 -- 20 000 Kč - vyšší nad 20 000 Kč To je co?? To nejsou ani dimenze ani indikátory. To spíš připomíná už analýzu dat skoroJ Takže úplně mimo mísu. Indikátory: - příjem - majetek - zaměstnání To jsou spíš dimenze. Indikátory mají být konkrétní a vypovídat o tom, jak budete danou proměnnou měřit -- na co se budete ptát v dotazníku atd.! Definice volebních preferencí: volba konkrétních stranických subjektů Indikátory: - účast - podpora politických stran To samé: To jsou spíš dimenze. Indikátory mají být konkrétní a vypovídat o tom, jak budete danou proměnnou měřit -- na co se budete ptát v dotazníku atd.! Teoretická hypotéza: Lze předpokládat, že volební preference jsou závislé na třídní příslušnosti elektorátu. To je ok. Pracovní hypotéza: Nižší třída volí extrémistické politické subjekty (ať už levici či v méně častých případech extrémní pravici). V případě levicového voličstva je zásadním argumentem spravedlivější distribuční princip ekonomických statků. Voliči ultrapravicových stran zakládají své přesvědčení na nacionalistických základech (např. protekcionismus, jeden národ, atd.). Voličstvo rekrutované ze střední třídy dává přednost stranám konzervativnějším, křesťanským (umírněným), tedy středu politického spektra. Ve srovnání s preferencemi ostatních ekonomických tříd jsou při rozhodování racionálnějšími a volí z ideového přesvědčení. Pro tuto třídu nejsou prioritní ekonomické zájmy. Voliči pocházející z vyšší třídy hlasují pro strany liberálně zaměřené, protože jim poskytují větší ekonomickou i názorovou svobodu. Jak z majetkového postavení těchto občanů vyplývá, nejsou tito nuceni volit strany hlásající principy sociálně spravedlivé společnosti, stejně tak jako ochranu domácího trhu. Pracovní hypotéza je stručná a přesná výpověď o vztahu mezi proměnnými, pro které musíte vytvořit validní operační definici, tzn. najít indikátory. Vy nemáte ani ty indikátory ani ten stručný přesný popis vztahu. Vy máte amorfní monolit. Téma: Rozdíly ve volebním chování městského a venkovského obyvatelstva Definice městského obyvatelstva: jedinci žijící v obci nad 3 000 obyvatel podle zákona 128/2000 Sb. Definice venkovského obyvatelstva: občané komunálních jednotek o méně než 3 000 obyvatel dle zákona 128/2000 Sb. Indikátory: - počet obyvatel Definice volebního chování: soubor faktorů působících na občana při hlasování Indikátory: - volební účast - volební preference To nejsou indikátory, ale dimenze. Jak to budete měřit?? To by vám právě řekly ty indikátory, které bohužel nemáte. Rozdělení podle voleb komunálních a parlamentních. - to by třeba mohlo být jedním z indikátorů volebních preferencí: jak by volil/a v parlamentních a jak v komunálních volbách... Teoretická hypotéza: Existují rozdíly ve volebních chování městského a venkovského obyvatelstva. Pracovní hypotéza: V parlamentních volbách je účast ve městech vyšší než na venkově, protože městské obyvatelstvo má lepší přístup k informacím; předvolební kampaně jsou orientovány spíše na městský elektorát. Venkovské obyvatelstvo nemá tak silnou potřebu rozhodovat o složení parlamentu, protože nemá pocit, že jim poslanci neporozumí. V komunálních volbách je naopak účast vyšší na venkově než ve městech. Z důvodu větší obeznámenosti s kandidáty v kombinaci s osobním zájmem na věcech, které se jich bezprostředně týkají. Voliči na venkově mají pocit přímé participace na spolurozhodování o sobě samých. Ve městech se pak často jedná o opomíjenou sféru politiky. Zde platí to samé jako u první prac. hyp.