Formální vzdělání a postoj k uzákonění registrovaného partnerství

   

   

   Lépe by bylo postavit výzkum jako proměnné, které ovlivňují postoj k registrovanému
   partnerství.

   Chybí nějaká dimenzionální analýza, jiná proměnná může intervenovat více do postojů (hodnotová
   /světonázorová orientace)

   

    A co když tento postoj nejvíce ovlivní to, když někdo zná člověka, který by stál o uzákonění
   registrovaného partnerství, čili bych postavila jinak ten výzkum, nemohli byste prokázat, že
   zjištěná korelace není vlivem jiné proměnné.......to je problém.......

   Předpokládáme, že postoj k uzákonění registrovaného partnerství se bude měnit v závislosti na
   formálním vzdělání respondentů. Závislou proměnnou tedy bude postoj respondentů k tomuto
   problému a nezávislou proměnnou bude formální vzdělání. Vnějšími proměnnými by mohly být věk,
   volební preference, náboženské vyznání, pohlaví, místo bydliště atd.

   Indikátorem řadové proměnné "formální vzdělání" je v našem výzkumu nejvyšší dosažené vzdělání
   (vysokoškolské vzdělání, střední s maturitou, nižší střední či vyučení, základní bez vyučení,
   neúplné základní vzdělání). Jako indikátor nominální proměnné "postoj k uzákonění
   registrovaného partnerství" jsme zvolily odpověď na otázku "jste pro uzákonění registrovaného
   partnerství". Zvolily jsme zde průřezové navržení. S použitím tohoto přístupu sbíráme měření u
   pěti skupin v jednom časovém bodě a porovnáváme míru, do které se tyto skupiny liší v závislé
   konstantě (postoj k uzákonění registrovaného partnerství).

   

   

   

   

   

   

                           Třídní příslušnost a volební preference voličů

   Třídní příslušnost jsme probírali na přednášce, třeba Bourdieu to konceptualizuje pomocí
   kapitálů, určitě tam musí být dimenze ekonomický a sociální status......

   Je to dost odbyté......

   V tomto případě se budou volební preference měnit v závislosti na třídní příslušnosti
   respondentů. Závislou proměnnou je volební preference a nezávislou proměnnou třídní
   příslušnost.

   Jako indikátor řadové proměnné "třídní příslušnost" jsme zvolily skupinu příslušníků stejného
   povolání.

   vyšší horní vrstva  celebrity (lidé, které všichni známe), vynikající obchodníci,
   představitelé stát. moci

   nižší horní vrstva  vynikající odborníci, vědci, inženýři, manažeři, podnikatelé, obchodníci

   vyšší střed. vrstva  svobodná povolání, manažeři, podnikatelé

   nižší střed. vrstva  úředníci, farmáři, vysoce kvalifikovaní dělníci

   vyšší dolní vrstva  středně kvalifikovaní dělníci, nekvalifikovaní zřízenci, menší farmáři

   nižší dolní vrstva  nekvalifikovaní dělníci, zemědělští dělníci, nezaměstnaní

   Jako indikátor nominální proměnné "volební preference" jsme zvolily odpověď na otázku "jakou
   stranu jste volili při posledních volbách".

   Opět se zde jedná o průřezové navržení. Zde je šest skupin a my porovnáváme míru, do které se
   tyto skupiny liší ve volebních preferencích.