Předmět výzkumu: Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství

   Výzkumná otázka: Jak se liší míra sociální kontroly v závislosti na charakteru sousedství?

   sociální kontrola: Moc, kterou působí společnost, skupina lidí, jedinci na sebe navzájem.
   Cílem je konformita s ideály a hodnotami společnosti. Narušitelé jsou sankcionováni konformní
   chování je odměňováno. (Jandourek, 2001: 131) (Sokol, 1970: 433-435)

   sousedství: Jedná se o soubor lidí žijících na určitém území v takové prostorové blízkosti, že
   se osobně znají, mají možnosti si osobně pomáhat, komunikovat spolu navzájem, spolupracovat.
   Tento blízký vztah umožňuje podléhání sociální kontrole v sousedství. Vztahy jsou více
   formální než v primární skupině. (Jandourek, 2001: 233 )

   Teoretická hypotéza: Míra sociální kontroly je závislá na kvalitě sousedství.

    "Dimenze sousedských vztahů a jejich sociální kontroly:

   1. Kvalita vztahů (negativní, pozitivní, neutrální)

   2. funkce vztahů (ceremoniální, větší/menší výpomoc, informační, sociální komunikace,
   ekonomická výpomoc)

   3. rozsah vztahů"

   (Štětka, 1998: 23 -- 24, nejde o přesný přepis)

   Indikátory:

   1. množství vzájemných návštěv, ochota pomoci si navzájem, míra pocitu důvěry

   2. vzájemné zdravení, diskutování

   3. čas společně strávený při volnočasových aktivitách, míra pocitu osamělosti, pocit volnosti
   a svobody

   4.  počet rodinných vazeb v sousedství

   Dimenze sociální kontroly:

   1. kvalita (ne/formálnost vztahů)

   2. kvantita (množství interakcí vyžadujících dodržování uznávaných norem a hodnot)

   Indikátory:

   1. tykání, vykání, oslovování křestními jmény

   2. účast na společenských akcích (dobrovolná a vynucená okolím)

   3. množství a způsoby sběru informací o sousedech

   4. prostorová blízkost

   Pracovní hypotéza: Množství vzájemných návštěv klesá s formálností vztahu.

   Pracovní hypotéza: Počet rodinných vazeb zvyšuje informovanost o sousedech.

   Pracovní hypotéza:  Míra pocitu důvěry je závislá na prostorové blízkosti.

   

   Předmět výzkumu: Televizní reklama a její percepce konzumenty s různým stupněm dosaženého
   vzdělání

   Výzkumná otázka: Jak je televizní reklama vnímána konzumentem s různým stupněm dosaženého
   vzdělání?

   Vzdělání: Je to proces, při kterém dochází k osvojování si dovedností, schopností a vědomostí
   a tím k získání kulturního kapitálu a schopnosti využít jej. Tento proces má vliv na začlenění
   osobnosti do sociální struktury společnosti. (Velký sociologický slovník, 1996: 1417-8),
   (Jandourek, 2001: 276)

   televizní reklama: Cílem je seznámit veřejnost s určitým produktem nebo službou a přimět ji
   k jeho zvolení. Může uměle navozovat potřebu konzumu, může se také pokoušet o změnu
   politického názoru nebo např. hodnotové reference. Rozpoznáváme dva typy reklamy, a to reklamu
   informativní a reklamu přesvědčovací. K ovlivňování a utváření postojů lidí využívá různých
   komunikačních strategií, na základě znalosti zvyků a hodnot dané společnosti. Reklama dokáže
   vytvářet i určité kulturní představy. (Jandourek, 2001: 203), (Velký sociologický slovník,
   1996: 918)

   Teoretická hypotéza: Vnímání televizní reklamy je závislé na dosaženém stupni vzdělání.

   Dimenze vzdělání:

   1.      stupeň

   2.      obsah

   3.      určení vzdělání pro profesi

   4.      míra obecnosti

   5.      míra formálnosti

   Indikátory:

   1.      získané tituly

   2.      zaměření (technické, humanitní, přírodovědecké atd.)

   3.      zaměstnání -- vykonávaná profese (manuální, akademické atd.)

   Dimenze televizní reklamy:

   1.      funkce (informativní, přesvědčovací, umělecká)

   2.      forma (skrytá a otevřená)

   3.      způsob (informační, umělecké, obtěžující)

   Indikátory:

   1.      subjektivní vnímání umělecké úrovně určité reklamy

   2.      využití informací z reklamy, řízení se při výběru produktu/služby reklamou počet
   shlédnutých reklam týdně

   3.      přepínání na jiný program při reklamě

   4.      frekvence nadávek při sledování reklamy vkládané do filmů a seriálů

   Pracovní hypotéza: S klesajícím stupněm dosaženého vzdělání přestávají lidé vnímat reklamu
   také jako něco jako druh umění.

   Pracovní hypotéza: Lidé s manuální profesí reklamu častěji zaznamenají a využijí.

   Pracovní hypotéza: S rostoucím vzděláním působí na lidi vkládání reklam do filmů a seriálů
   rušivěji.

   

   Použitá literatura:

   Jandourek, Jan, 2001: Sociologický slovník. Pp. 131, 203, 233, 276. Praha: Portál

   Editor Klener, Pavel, 1996: Velký sociologický slovník. Pp, 918, 1417-8. Praha: vydavatelství
   UK Karolinum

   Zodpovědný redaktor Sokol, Ladislav, 1970: Sociologický slovník. Pp. 433-435. Bratislava:
   Epocha

   Štětka, Václav, 1998: Bakalářská práce: Sousedství na malém městě. Brno

   Mikšová, Magdalena, 2000: Bakalářská práce: Postoje studentu k reklamě. Brno