MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Teoretická a praktická hypotéza Oprava 1. povinného úkolu do kurzu Metodologie sociálních věd SOC106 Vypracovali: Tomáš Chalupský, Petra Spáčilová, Kristýna Vojtková bakalářské (prezenční) studium imatrikulační ročník 2004 V Brně, 3. 5. 2005 Téma: vládní krize a volební preference voličů Výzkumná otázka: Má vládní krize za následek změnu volebních preferencí? Teorie: V průběhu volebního období se mění volební preference stran s ohledem na dlouhodobou práci vlády a krátkodobé politické dění. Nejvýraznější událostí krátkodobě politického dění je vládní krize, kterou obecně definujeme podle Politologického slovníku[1]. Ale vy tady tu definici neuvádíte? To je zbytečné psát, že si mám najít ve slovníku co je vládní krize, je potřeba vypsat tu definici do projektu (a pokud tady někde je, tak ji dát do "uvozovek"). A ani tak nelze definovat samoúčelně, definici vypisujete do projektu, protože má nějaký význam pro vaši operacionalizaci. Protože bychom tento výzkum prováděli v českém prostředí, za počátek vládní krize bychom určili den, kdy takto současnou politickou situaci označila média (no jenom jestli se to v různých médiích nelišilo, ale třeba ne) a za konec vládní krize bychom považovali nástup nového premiéra. Pro validitu výzkumu by bylo třeba zjistit volební preference občanů před začátkem vládní krize a po jejím skončení (např. anketou). Pro vládní krizi existuje několik indikátorů - mediální sledovanost (počet minut, kterému tomuto tématu věnuje hlavní zpravodajství, počet novinových článků), počet ministrů, kteří v daném období podali demisi. Nejrelevantnějším indikátorem je podle našeho názoru důvěra občanů v premiéra, kterou bychom zjišťovali opět anketou. Důvěra v premiéra není přeci indikátorem vládní krize ta může lítat nahoru dolů i když krize není, sice něco napovídá o vládní krizi i o volebních preferencích, ale ani jejich indikátorem určitě není. Zamyslete se nad těmi ostatními indikátory: vy hledáte indikátor pro vládní krizi, s ohledem na to, že chcete zkoumat preference v určitých bodech jejího vývoje vás zajímá její začátek a konec. Samozřejmě krize má i jiné dimenze (a vy je zmiňujete) než ohraničení trvání v čase, třeba délku, průběh, intenzitu, ... . Třeba k intenzitě a jejím změnám v průběhu by seděly ty vaše indikátory (počet minut, kterému tomuto tématu věnuje hlavní zpravodajství, počet novinových článků), ale vzhledem k vaší výzkumné otázce jsou irelevantní. Volební preference jsou subjektivním přiznáním sympatií a důvěry v konkrétní politickou stranu daného politického systému, které volič vyjadřuje ve volbách nebo při průzkumu volebních preferencí. Indikátorem je přímo hlas, který dá volič při volbách určité straně. (je ovšem třeba upřesnit při kterých volbách, vy to máte upřesněno v pracovní hypotéze, technicky je to tam správně, ale substanciálně se mi zdá, že je mezi těmi dvěma událostmi, parlamentními volbami, moc velké časové rozpětí, že jo, ty minulé byly kdysi dávno a do těch budoucích se ještě stane búhvíco a vládní krize byla teď nedávno.) Teoretická hypotéza: V důsledku vládní krize pravděpodobně dojde ke změně volebních preferencí občanů. Praktická hypotéza: Pokles důvěry občanů (jak je napsáno výše, toto není indikátor vládní krize, nejspíše to není vůbec indikátor vládní krize, ale určitě to není ten indikátor vládníkrize, který potřebujete, abyste odpověděli svou výzkumnou otázku) ve svého premiéra je důvodem k tomu, že voliči, kteří dali svůj hlas nynější vládnoucí straně, budou v dalších parlamentních volbách hlasovat pro jinou. Pracovní hypotéza má vypovídat o vztahu vašich indikátorů. Kdybyste svůj text přehledně strukturovali do nadpisů a seznamů (což vám pro psaní projektů napříště doporučuji), tak byste viděli, že máte pro "vládní krizi" stanoveno ve svém textu explicitně! několik indikátorů a ten co potřebujete je tam také, i když jste jej jako indikátor neuvažovali. Musíte provést destrukci a přehlednou rekonstrukci svých definic. O tom je právě ten deduktivní postup a jeho postupné a přehledné zaznamenávání, ne že objevíte bůhvíco, ale že si sepíšete přehledně! co se ví a na nic nezapomenete. Např. dimenze, pak jejich poddimenze, pořád dolů, jako když rozklikáváte adresáře na disku, a nakonec máte indikátory -- jako soubory na poslední úrovni adresářového stromu, pěkně si je sepíšete (dimenze i indikátory) do seznamů a rychle a přehledně je můžete mezi sebou srovnávat. A pak se ptáte: co z toho asi tak nejlépe odpovídá na mou výzkumnou otázku. Když vůbec nic nesedí, tak je někde chyba a musíte zkusit ty dimenze začít dělat podle jiné logiky nebo teorie. Popřemýšlejte nad indikátory, opravte si pracovní hypotézu a trochu zvažte co jsem vám napsal i při práci nad svým modelovým projektem v dalších úkolech. Opravu opravy mi už posílat nemusíte. S pozdravem Kamil Mareš. ------------------------------- [1] Adamová, K., Křížkovský, L., Šouša, J., Šoušová, J. 2001. Politologický slovník. Praha: C.H.Beck. Str.107.