MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Teoretická a praktická hypotéza Oprava 1. povinného úkolu do kurzu Metodologie sociálních věd SOC106 Vypracovali: Tomáš Chalupský, Petra Spáčilová, Kristýna Vojtková bakalářské (prezenční) studium imatrikulační ročník 2004 V Brně, 3. 5. 2005 Téma: vládní krize a volební preference voličů Výzkumná otázka: Má vládní krize za následek změnu volebních preferencí? Teorie: V průběhu volebního období se mění volební preference stran s ohledem na dlouhodobou práci vlády a krátkodobé politické dění. Nejvýraznější událostí krátkodobě politického dění je vládní krize, kterou obecně definujeme podle Politologického slovníku[1]. Protože bychom tento výzkum prováděli v českém prostředí, za počátek vládní krize bychom určili den, kdy takto současnou politickou situaci označila média a za konec vládní krize bychom považovali nástup nového premiéra. Pro validitu výzkumu by bylo třeba zjistit volební preference občanů před začátkem vládní krize a po jejím skončení (např. anketou). Pro vládní krizi existuje několik indikátorů - mediální sledovanost (počet minut, kterému tomuto tématu věnuje hlavní zpravodajství, počet novinových článků), počet ministrů, kteří v daném období podali demisi. Nejrelevantnějším indikátorem je podle našeho názoru důvěra občanů v premiéra, kterou bychom zjišťovali opět anketou. Volební preference jsou subjektivním přiznáním sympatií a důvěry v konkrétní politickou stranu daného politického systému, které volič vyjadřuje ve volbách nebo při průzkumu volebních preferencí. Indikátorem je přímo hlas, který dá volič při volbách určité straně. Teoretická hypotéza: V důsledku vládní krize pravděpodobně dojde ke změně volebních preferencí občanů. Praktická hypotéza: Pokles důvěry občanů ve svého premiéra je důvodem k tomu, že voliči, kteří dali svůj hlas nynější vládnoucí straně, budou v dalších parlamentních volbách hlasovat pro jinou. ------------------------------- [1] Adamová, K., Křížkovský, L., Šouša, J., Šoušová, J. 2001. Politologický slovník. Praha: C.H.Beck. Str.107.