Míra ekologického chování a stupeň dosaženého vzdělání Teoretická hypotéza: Míra ekologického chování je závislá na stupni dosaženého vzdělání. Praktická hypotéza: Cílená spotřeba ekologicky šetrných výrobků je přímo úměrná dosaženému vzdělání. Proměnné: 1. vzdělání a. dosažené formální školní vzdělání indikátory: ZŠ, střední s maturitou, bez maturity atd. b. typ vzdělání(zaměření vzdělání: všeobecné, technické, humanitní přírodovědné) indikátory: typ školy (průmyslová škola, všeobecné gymnázium, gymnázium se zaměřením, obchodní akademie atd.) c. jiné formy vzdělávání (rekvalifikace, firemní kurzy, odborné kurzy s ekologickou tématikou atd.) indikátory: deklarované zaměření (výstup) kurzu či rekvalifikace (např.: kurz aplikace environmentálních norem ČSN EN : ISO 14001 ve výrobních procesech atd.) d. způsob ukončení (vztahuje se k jinému, než školnímu vzdělání) -- indikátory: zda byl firemní kurz či rekvalifikace ukončena vydáním nějakého certifikátu, zda vydání certifikátu podléhá nějakému standardizovanému procesu certifikace (a tím např. získává mezinárodní platnost jako např. u norem ISO a podobně) 2. ekologické chování a. bydlení - indikátory: typ obydlí, způsob vytápění, využití energeticky úsporných spotřebičů b. potraviny - indikátory: nákup průmyslově zpracovaných a balených potravin, zájem o původ potravin c. odpady - indikátory: třídění odpadu d. doprava - indikátory: využívání MHD, využívání motocyklu, automobilu, pohon a spotřeba automobilu e. angažovanost - indikátory: zájem o vzdělání v oblasti ekologie (časopisy), finanční podpora ekologických projektů, aktivní účast na ekologických projektech Výzkum nepřímo ovlivněn: - povoláním a sociálním zařazením ( ačkoli to může do značné míry záviset na vzdělání) - přístupem obce -- dostupnost informací, dostupnost kontejnerů na tříděný odpad apod. - další ověřování získaných znalostí, tzn. zda probíhá interní či externí přezkoušení, např. po uplynutí nějaké doby, zda jsou takto získané znalosti přímo používány v každodenní praxi atd. Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství Teoretická hypotéza: Míra sociální kontroly je závislá na charakteru sousedství. Praktické hypotézy: Nepřímá sociální kontrola je přímo úměrná délce trvání sousedské skupiny. Nepřímá sociální kontrola je vyšší ve venkovské zástavbě (protože ta nenabízí tolik možností k alternativnímu kulturnímu a sociálnímu vyžití jako městská zástavba). Proměnné: 1. charakter sousedství a. velikost sídla indikátory: počet obyvatel b. délka trvání sousedské skupiny indikátory: kdy sousedská skupina vznikla, kolikátá generace v daném sousedství žije, jak dlouho je konkrétní jedinec členem této skupiny atd. (např. zda jedinec ve skupině nějaký čas nepobýval, pak skupinu opustil /odešel studovat na univerzitu v jiném městě/ a nyní se nevrátil) c. charakter sídla indikátory: městská či venkovská zástavba na základě definice plynoucí ze zákona 128/200 Sb. (dopravní obslužnost a občanská vybavenost, pro náš výzkum relevantní z hlediska možnosti kulturního a sociálního vyžití i mimo sousedskou skupinu) d. charakter zástavby indikátory: zástavba převážně sestává z rodinných domů (jedno nebo vícegenerační), rodinných domů s více bytovými jednotkami, z nájemních domů činžovního či panelákového typu atd. 2. sociální kontrola a. přímá sociální kontrola - indikátory: existence psaných norem (např. existence domovního řádu), a způsob jejich vymáhání, případné sankce a jejich vymahatelnost b. nepřímá sociální kontrola (v sociální interakci, na základě souborů očekávání) - indikátory: četnost vzájemného setkávání na domovních schůzích, poměrná účast na takových jednáních, organizace a četnost sociálního života v rámci skupiny, průběh sociální interakce v každodenním střetávání, jak často a v jakém rozsahu dochází k sociální interakci tváří v tvář, frekvence interakcí tváří v tvář (kdy jste naposledy viděli sousedku, s kolika lidmi v domě, případně v ulici /v případě rodinných domů/ se osobně znáte (dokážete říct jak se jmenují, jaké mají povolání, když potkáte v domě nebo v ulici dítě dokážete ho "přiřadit" ke správné rodině atd.) Výzkum nepřímo ovlivněn: - specifické okolnosti utváření sousedské skupiny (např. společné "firemní bydlení" dojíždějících zaměstnanců určitého podniku) a s tím související míra sociální interakce vně sousedství (práce ve společném podniku, nebo nejrůznější druhy spolkové činnosti). - homogenita skupiny z hlediska věkové, profesní či etnické skladby Jan Medlík UČO: 137007 137007@mail.muni.cz Petra Frühbauerová UČO: 135864 petouf@mail.muni.cz Iva Pavlatová UČO: 143762 143762@mail.muni.cz